Obytným autem do Norska
- Cestování
- zuzan
- 13.06.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsme cestovali obytným autem po Norsku
Již několikrát jsem si říkala, že bych zde něco napsala o naší cestě do Norska, aby se maminky nebály cestování s dětmi. Děti jsou spokojené všude když jsou s námi. Naší cestu jsme uskutečnili v červenci 2008. Valince byly tři roky a Jiříkovi sedm. Jeli jsme já, manža, moje ségra a kamarád.
Měli jsme v plánu vyrazit v den kdy si půjčíme obytňák, ale po zjištění jak dlouho vypadá nakládání a příprava jsme vyrazili až druhý den ráno. Naše první trasa vedla do Berlína asi 500 km. Po menším bloudění jsme zaparkovali u Berlínské ZOO, kde jsme přenocovali. Děti první den zvládly v pohodě nikdo ani nekvikl. Druhý den jsme vyrazili do Zoo, která je nádherná. Dětem se nejvíc líbil ohromný dětský koutek s velikými klouzačkami.
Večer jsme vyrazili směr Dánsko. Nejprve jsme mysleli že pojedem taky těch 500km, ale nakonec jsme dojeli až do Dánska asi 700km, kde jsme padli na odpočívadle mrtví unavou. Děti jsme jen přeložili z autosedaček do postelí a spali jsme až do rána. Druhý den jsme navštívili dánský Legoland, nádherná atrakce pro nás a hlavně pro děti, doporučuju. Noc jsme strávili na parkovišti u legolandu.
Ráno jsme vyrazili směr Švédsko, chtěli jsme jet mostem v Kodani ale navigace trochu zklamala, tak jsme jeli poprvé trajektem. Nejdřív jsme měli hrůzu, jak budeme najíždět a vyjíždět tím naším autobuskem, ale zadařilo se bez problémů. Děti ještě takovou lodí nejely tak byly uplně nadšené. Večer jsme zaparkovali v nádherném kempu u Švédského moře. Bylo zde tak trochu jak u nás v listopadu, ale odolní švédi se koupali jak o život a i malé děti lítaly v plavkách. My jsme byli trochu jak exoti v bundách a děti i v čepicích. Kemp byl tak nádherně čistý, že jsem měla pocit že snad za každým na záchodě vytíraj. Bylo zde plno dětských hřišt s trampolínami a obr klouzačkami.
Další den jsme vyrazili do Osla to už jsme měli za sebou nějakých 1800km. Z Osla jsme vyrazili směr sever. Zastavovali jsme většinou v kempech nebo i na divoko chytali ryby a koupali se v ledových jezerech. Prohlédli jsme si město Bergen a pomalu vyrazily po pobřeží lemovaném fjordy zpátky na jih. Trajektem jsme jeli celkem osmkrát tak už to pak děti nebraly za nic exotickýho. Projeli jsme snad tisíce tunelů norské silnice jsou jak s dírami v ementálu. Na zpáteční cestě jsme se zastavili v Tropical Island u Berlína. Děti po tom životě v divočině uplně zářily.
Celkem jsme najeli 7000 km cesta trvala čtrnáct dní. Děti cestu zvládaly v pohodě velkou pomocí bylo DVD s pohádkami. Koukat po krajině je přestalo bavit asi po padesáti km. Měli jsme v autě jen jeden hysterický záchvat a to druhý den v noci kdy Valinka ze sebe rvala pásy sedačky, že už nikam nejede a chce do postele, ale byli jsme drsňáci a tak pochopila, že holt musí sedět a od té doby se tato situace už neopakovala.
Jo a po sedmitisících km jsou děti vyléčený z kinetozy. Předtím blindily po 5km ted už jim špatně nebývá. Letos jedeme opět, ale trochu blíž po Madarsku.
Nebojte se cest děti to zvládnou.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1185
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 702
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1229
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 510
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 312
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19135
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2528
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2754
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2476
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1657
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....