Obytným autem do Norska
- Cestování
- zuzan
- 13.06.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak jsme cestovali obytným autem po Norsku
Již několikrát jsem si říkala, že bych zde něco napsala o naší cestě do Norska, aby se maminky nebály cestování s dětmi. Děti jsou spokojené všude když jsou s námi. Naší cestu jsme uskutečnili v červenci 2008. Valince byly tři roky a Jiříkovi sedm. Jeli jsme já, manža, moje ségra a kamarád.
Měli jsme v plánu vyrazit v den kdy si půjčíme obytňák, ale po zjištění jak dlouho vypadá nakládání a příprava jsme vyrazili až druhý den ráno. Naše první trasa vedla do Berlína asi 500 km. Po menším bloudění jsme zaparkovali u Berlínské ZOO, kde jsme přenocovali. Děti první den zvládly v pohodě nikdo ani nekvikl. Druhý den jsme vyrazili do Zoo, která je nádherná. Dětem se nejvíc líbil ohromný dětský koutek s velikými klouzačkami.
Večer jsme vyrazili směr Dánsko. Nejprve jsme mysleli že pojedem taky těch 500km, ale nakonec jsme dojeli až do Dánska asi 700km, kde jsme padli na odpočívadle mrtví unavou. Děti jsme jen přeložili z autosedaček do postelí a spali jsme až do rána. Druhý den jsme navštívili dánský Legoland, nádherná atrakce pro nás a hlavně pro děti, doporučuju. Noc jsme strávili na parkovišti u legolandu.
Ráno jsme vyrazili směr Švédsko, chtěli jsme jet mostem v Kodani ale navigace trochu zklamala, tak jsme jeli poprvé trajektem. Nejdřív jsme měli hrůzu, jak budeme najíždět a vyjíždět tím naším autobuskem, ale zadařilo se bez problémů. Děti ještě takovou lodí nejely tak byly uplně nadšené. Večer jsme zaparkovali v nádherném kempu u Švédského moře. Bylo zde tak trochu jak u nás v listopadu, ale odolní švédi se koupali jak o život a i malé děti lítaly v plavkách. My jsme byli trochu jak exoti v bundách a děti i v čepicích. Kemp byl tak nádherně čistý, že jsem měla pocit že snad za každým na záchodě vytíraj. Bylo zde plno dětských hřišt s trampolínami a obr klouzačkami.
Další den jsme vyrazili do Osla to už jsme měli za sebou nějakých 1800km. Z Osla jsme vyrazili směr sever. Zastavovali jsme většinou v kempech nebo i na divoko chytali ryby a koupali se v ledových jezerech. Prohlédli jsme si město Bergen a pomalu vyrazily po pobřeží lemovaném fjordy zpátky na jih. Trajektem jsme jeli celkem osmkrát tak už to pak děti nebraly za nic exotickýho. Projeli jsme snad tisíce tunelů norské silnice jsou jak s dírami v ementálu. Na zpáteční cestě jsme se zastavili v Tropical Island u Berlína. Děti po tom životě v divočině uplně zářily.
Celkem jsme najeli 7000 km cesta trvala čtrnáct dní. Děti cestu zvládaly v pohodě velkou pomocí bylo DVD s pohádkami. Koukat po krajině je přestalo bavit asi po padesáti km. Měli jsme v autě jen jeden hysterický záchvat a to druhý den v noci kdy Valinka ze sebe rvala pásy sedačky, že už nikam nejede a chce do postele, ale byli jsme drsňáci a tak pochopila, že holt musí sedět a od té doby se tato situace už neopakovala.
Jo a po sedmitisících km jsou děti vyléčený z kinetozy. Předtím blindily po 5km ted už jim špatně nebývá. Letos jedeme opět, ale trochu blíž po Madarsku.
Nebojte se cest děti to zvládnou.
Přečtěte si také
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 1016
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 1048
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 1183
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 597
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 2086
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 2911
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 1988
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 1030
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 2070
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 786
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...