Operace ve 14. týdnu
- Těhotenství
- pandora
- 04.11.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Toto vlastně píši hlavně proto, abych varovala ostatní maminky, aby nepodceňovaly jakoukoli nemoc. Mě se to málem vymstilo a zaplatila bych životem svým i miminka. Když tímto svým příběhem pomohu byť i jen jediné mamince v rozhodování, zda léčit nebo se na to vykašlat, tak to mělo svůj smysl.
S manželem jsme si moc přáli miminko, a tak jsem vysadila HA a s veškerou vervou jsme se vrhli na snažení o mimi. Bohužel jsem měla za sebou neléčené žlučníkové záchvaty, které se vrcely podle toho, jak jsem zrovna byla neopatrná v jídle. Tyto problémy jsem opakovaně podceňovala, sotva jsem se vzpamatovala ze záchvatu, už jsem se nijak nesnažila jej léčit. Lékaři mi doporučili operaci, ale protože jsem měla žlučník neustále v zánětu, nešlo operaci provést laparoskopicky. Z tohoto důvodu jsem operaci neustále odmítala, nechtěla jsem mít jizvu přes celé břicho. Vím, bylo to hloupé a dnes, když nad tím tak přemýšlím, nemohu uvěřit tomu, jak jsem byla nezodpovědná. Nicméně záchvaty ustaly a já měla asi rok klid. Do doby než jsem otěhotněla.
V osmém týdnu jsem skončila na pohotovosti. Měla jsem velký záchvat. Dali mi kapačky, udělali sono a verdikt zněl - žlučový kámen o velikosti 4 mm. Poslali mě na gastro a odběry krve a dělali všechny možné testy. Po týdnu jsem podepsala revers a šla domů. Měli jsme s manželem asi 3 týdny před svatbou. Dávala jsem si velký pozor na to, co jím a piju, ale stejně to přišlo jako rána do zátylku. Obrovský záchvat. Velmi silný, ale s trochu jiným průběhem. Vnitřně jsem cítila, že je něco špatně, ale pořád mi to nedocházelo. Až přišel manžel a řekl, že mi zežlouty oči. Měla jsem úplně žluté bělmo. Hned jsme jeli na pohotovost, kde mě udělali opět všechny možné odběry. Když lékař přišel s tím, že je to akutní zánět slinivky břišní a že skoro všichni skončí v komatu nebo zemřou, můj jinak silný manžel skoro omdlel. Strašně jsem se nenáviděla za to, jak jsem byla hloupá a vše podcenila.
Hned mě hospitalizovali a dali mi kapačky. Týden jsem nejedla ani nepila. Jednou denně mě vozili na gynekolodii na vyšetření miminka. Ještě podotknu, že tyto záchvaty provází zvraceni a průjem až do mdlob. Miminko se přesto drželo jako klíště. Verdikt zněl: okamžitá operace bez ohledu na mimi. Celou noc před operací jsem probrečela sama v nemocničním pokoji. Jak nejsem věřící, prosila jsem Boha o pomoc. Druhý den ráno sa stal zázrak. Lékaři mi oznámili, že nemusejí použít rentgen na vyjmutí kamene, protože samovolně odešel. Šance je asi jedno procento. Rentgen by býval poškodil plod. Měli jsme asi 3 dny před svatbou. Uprosila jsem lékaře, aby mě pustili alespon na jeden den vdát se. Vše bylo zaplceno včetně šatů a hostiny na hradě Hněvín. Svatba byla krásná a i šaty jsem oblékla, i když už jsem byla ve 14. týdnu. Jen jsem nemohla přestat myslet na zítřejší operaci. Na hostině jsem se bála cokoliv pozřít, protože doktoři mě upozornili, že jestli budu mít nový záchvat, bude můj poslední. Ještě ten večer jsem jela do nemocnice a ráno měla být operace.
Když jsem se probudila z narkózy, byly ty první minuty strašné. Ta nejistota, jestli jsem ještě těhotná nebo ne. Bylo mi hrozně. Pak přišel chirurg, který mě operoval a řekl, že mimi je v pořádku, že ho viděl, ať se hlavně 24 hodin vůbec nehýbu. Pak následoval opět ultrzvuk a kontrola mimča po operaci. Vše dobře dopadlo, byl to takový malý zázrak a maličký se narodil v pořádku a měl 4500 g. Dnes mu budou 2 roky a je to zdravý klučina. Když na to vzpomínám, přijde mi to jako příběh někoho jiného. Vůbec nechápu, jak jsem to mohla zvládnout a můj manžel, jak mu muselo být. Když je člověk blízko smrti, pochopí mnohé a změní své priority. Jsem znovu těhotná a doufám, že toto těhotenství bude v pořádku. Nejvzácnější je zdraví a život.
Přečtěte si také
Byla to chyba? Zjistila jsem, že nejlepší škola nemusí být ta nejprestižnější
- Anonymní
- 01.10.26
- 57
S manželem máme oba celkem vysoké příjmy, takže když došlo na to, kam půjde naše dcera do školy, chtěli jsme pro ni to nejlepší. Soukromých škol je dnes už opravdu hodně a my měli štěstí, že za nás...
Tchyně mi tajně učí dítě říkat „mami“ jí. Nechci rozpoutat válku
- Anonymní
- 01.10.26
- 68
Nejdřív to vypadalo jako nevinné babičkovské rozmazlování. Jenže pak jsem zaslechla, jak tchyně říká mojí dvouleté dceři, aby jí říkala „mami“. Manžel tvrdí, že to myslí ze srandy, ale já mám čím...
„To nezvládneš,“ řekla učitelka mému synovi. Kvůli jedné větě jsem se neudržela
- Anonymní
- 01.10.26
- 122
Syn přišel ze školy a hned mezi dveřmi oznámil, že už nikdy nechce chodit na tělocvik. Nejdřív jsem si myslela, že se mu prostě nechce cvičit. Pak mi ale řekl proč.
Říkala jsem, že moje dítě nebude mít telefon. Stejně jsem ho koupila
- Anonymní
- 01.10.26
- 94
Dlouho jsem nechápala rodiče, kteří dávají dětem mobily pomalu ještě v porodnici. U nás doma byla jasná pravidla. Žádný telefon, dokud to nebude opravdu potřeba. Neviděla jsem jediný důvod, proč by...
Rozvod s násilníkem a boj o děti mi vzal veškeré iluze. Střídavá péče mě ničí
- Anonymní
- 01.10.26
- 119
Když jsem se do Petra zamilovala, nikdy by mě nenapadlo, že o pár let později od něj budu utíkat a bát se o život svůj i našich dětí. Petr se začal vybarvovat až po narození našich dvou dcer. Když...
Po obědě u tchána jsme skončili v nemocnici. O houbách nechce mluvit
- Anonymní
- 30.09.26
- 1502
Tchán nám k obědu připravil houbovou omáčku. Tvrdil, že houby dobře zná, a nikdo z nás neměl důvod mu nevěřit. O pár hodin později nám ale bylo zle a jeli jsme do nemocnice. Lékaři potřebovali...
Syn celé prázdniny ponocoval. Teď není schopný vstávat do školy a usíná v lavici
- Anonymní
- 30.09.26
- 807
Celé léto jsem bojovala s tím, že můj patnáctiletý puberťák ponocuje a spí minimálně do oběda. Jsem s ním sama a musela jsem chodit do práce, takže myslím, že mnohdy vstával i později. Jenže v noci...
Učitelka chce, abych dceru vyzvedávala dřív. Prý už odpolední družinu nezvládá
- Anonymní
- 30.09.26
- 9767
Dcera začala chodit do první třídy a dlouhé dny jsou pro ni náročné. Učitelka mi doporučila, abych ji vyzvedávala hned po obědě. Jenže já pracuji do pěti a nemám babičku ani chůvu. Kvůli její...
Dlouho jsem omlouvala manželovy lži. Pak mi došlo, že lžu hlavně sama sobě
- Anonymní
- 30.09.26
- 2181
Když mi kamarádka řekla, že si myslí, že mě manžel podvádí, skoro jsem se urazila. Ne proto, že by to nebyla pravda. Spíš proto, že jsem její slova vůbec nechtěla slyšet.
Chtěla jsem mít klidný večer, místo toho jsem do půlnoci šila kostým do školy
- Anonymní
- 30.09.26
- 856
Byl to jeden z těch dnů, kdy jsem se domů vracela s jedinou myšlenkou. Dostat děti do postele a konečně si na chvíli sednout. Chtěla jsem jen ticho, čaj a dvacet minut, během kterých po mně nikdo...