Otisky andělů
- Ostatní
- Regina Hero
- 11.01.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Asi jste ten pocit sami zažili. Možná je to jen ten kousek dítěte, co v nás zbyl i v dospělém věku, možná je to něco jiného. Ať je to, co chce, nebojme se toho. Kus anděla nebo kus dítěte je v každém z nás...
Vracela jsem se domů. Právě sněžilo, vločky obrovské jako pětikoruny z cukrové vaty padaly tiše a pomalu k zemi, obloha byla jako rozlitý kalamář a vše kolem bylo pokryto hebkou, nadýchanou bílou nádherou. Sníh se třpytil ve světle pouličních lamp a sváděl k dětským hrám.
Dostala jsem obrovskou chuť padnout do té sněhové peřiny, poskvrnit tu čistou bělost. Stejné pocity jako mívám při pohledu na čistý výkres, když stojím před prázdnou tabulí s křídou v ruce, když před sebou vidím stojatou vodní hladinu a mám chuť seslat na ni aspoň vodoměrku nebo vážku, aby se lehce dotkla té nehybnosti a zanechala na ní stopu.
A teď jsem to cítila stejně. Musela jsem v tom čerstvě napadlém sněhu zanechat svůj otisk. Svalila jsem se na zem, rozhodila ruce a plácala kolem sebe. Najednou tu byl. Anděl…
Udělala jsem ve sněhu anděla. Tady, na sněhu, možná na okamžik, možná navždy, jsem se stala andělem. Andělem, i když nikdy nemůžu být skutečným andělem, na dobré skutky občas zapomínám a myšlenky mívám víc než hříšné. Ale teď, v tom sněhu, jsem se tím andělem stala.
Zanechala jsem své druhé já, svůj andělský otisk v bílém sněhu. Sníh mne přijal, povolil pode mnou a dovolil mému andělu ukázat se světu. Prostor kolem nás je neskutečně tvárná hmota. Sníh, čas, vzpomínky, lidé…
Všude zanecháváme své otisky, něco z nás samých k přečtení.
Čekáme, kdo se naučí naši abecedu a přečte si naše poselství — naši duši. Každý máme své otisky — své Braillovo písmo — svého anděla ve sněhu.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1494
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 875
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1516
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 628
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 368
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20066
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2569
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2841
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2557
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1713
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....