Otisky andělů
- Ostatní
- Regina Hero
- 11.01.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Asi jste ten pocit sami zažili. Možná je to jen ten kousek dítěte, co v nás zbyl i v dospělém věku, možná je to něco jiného. Ať je to, co chce, nebojme se toho. Kus anděla nebo kus dítěte je v každém z nás...
Vracela jsem se domů. Právě sněžilo, vločky obrovské jako pětikoruny z cukrové vaty padaly tiše a pomalu k zemi, obloha byla jako rozlitý kalamář a vše kolem bylo pokryto hebkou, nadýchanou bílou nádherou. Sníh se třpytil ve světle pouličních lamp a sváděl k dětským hrám.
Dostala jsem obrovskou chuť padnout do té sněhové peřiny, poskvrnit tu čistou bělost. Stejné pocity jako mívám při pohledu na čistý výkres, když stojím před prázdnou tabulí s křídou v ruce, když před sebou vidím stojatou vodní hladinu a mám chuť seslat na ni aspoň vodoměrku nebo vážku, aby se lehce dotkla té nehybnosti a zanechala na ní stopu.
A teď jsem to cítila stejně. Musela jsem v tom čerstvě napadlém sněhu zanechat svůj otisk. Svalila jsem se na zem, rozhodila ruce a plácala kolem sebe. Najednou tu byl. Anděl…
Udělala jsem ve sněhu anděla. Tady, na sněhu, možná na okamžik, možná navždy, jsem se stala andělem. Andělem, i když nikdy nemůžu být skutečným andělem, na dobré skutky občas zapomínám a myšlenky mívám víc než hříšné. Ale teď, v tom sněhu, jsem se tím andělem stala.
Zanechala jsem své druhé já, svůj andělský otisk v bílém sněhu. Sníh mne přijal, povolil pode mnou a dovolil mému andělu ukázat se světu. Prostor kolem nás je neskutečně tvárná hmota. Sníh, čas, vzpomínky, lidé…
Všude zanecháváme své otisky, něco z nás samých k přečtení.
Čekáme, kdo se naučí naši abecedu a přečte si naše poselství — naši duši. Každý máme své otisky — své Braillovo písmo — svého anděla ve sněhu.
Přečtěte si také
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 711
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 407
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
Doktorka dala dceři antibiotika. Až po brutální reakci uznala, že to byla chyba
- Anonymní
- 10.05.26
- 327
Někdy jsem na doktory opravdu strašně naštvaná. Třeba jako teď. Moje čtyřletá dcera měla virózu, která se zhoršila tím, že ji začalo bolet ucho. Šli jsme jako obvykle na ORL, kde paní doktorka...
Nachytala mě s milencem v restauraci. A sama tam přišla s mladším mužem
- Anonymní
- 10.05.26
- 436
Když mě tchyně přistihla, jak se líbám s milencem v restauraci, myslela jsem si, že je po všem. Jenže během pár vteřin mi došlo, že ani ona tam nebyla nevinně, přišla totiž za ruku s o dost mladším...
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 280
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
„Už na mě nesahejte!“ Na tchyni jsem vyjela před rodinou a pleskla ji přes ruku
- Anonymní
- 09.05.26
- 4451
Možná jsem to přehnala. Jenže po měsících, kdy moje tchyně ignorovala, že mi její neustálé sahání na břicho vadí, ve mně při jedné rodinné návštěvě něco prostě prasklo. A reakce, která přišla,...
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 2743
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 1780
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 993
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 1171
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.