Partnerství mé babičky
- Partnerské vztahy
- Karolina77
- 27.01.19 načítám...
V tomto příběhu je uceleně popsán život mé báječné a inspirativní babičky.
Na úvod musím pro lepší představu uvést několik důležitých informací. Babička zemřela v mých 11 letech, v roce 1989. Bylo jí 83 let. Tedy mé vyprávění je složené z dávných vzpomínek mého dětství. Naštěstí mi babička v pokročilém věku vypravovala stěžejní příběhy opakovaně. A to vždy s nasazením jako při prvním podání. Nemusíte se tedy bát, o nic nepřijdete, pamatuji si vše. A to jsem člověk s nadprůměrně špatnou pamětí – krátkodobou i dlouhodobou. Mě to neobtěžuje, s okolím je to horší, mají mě trochu za zvláštního intro/extroverta.
Dětství nejsilněji ovlivní další vývoj životních událostí. Tímto děkuji všem, kteří mi to mé krásné dětství připravili. Bylo jich hodně, byla jsem šťastné dítě.
Skvělý táta, vždy připraven zavtipkovat a hlavně úplně se vším si poradit. I skvělá máma, co mi psala slohy, léčila záněty průdušek, dělala úžasné Vánoce a poctivě se nám starala o pravidelnou a chutnou stravu. A také mladší brácha, který byl mnou často mučen a nucen k hraní si na rodinu nebo na porod.
Velký podíl hrála role babičky, ženy laskavé, veselé a milující, bohužel však již staré, plné zdravotních omezení a obtíží. Ačkoli veškerá její role spočívala v poutavém vyprávění o vlastním, velmi renesančním životě plném lásky, zaryla se mi do paměti její dobrota, která umí i po 40 letech zahřát u srdce.
Strávila jsem desítky hodin s babičkou v posteli a nábožně poslouchala její příběhy z mládí. Zdály se mi neuvěřitelně krásné a romantické. Těšila jsem se, že až budu dospělá, budu mít také takový život.
Babička Ludmila pocházela z Prahy, z rodiny truhláře, kde jako místní krasavice neměla o nápadníky nouzi. Vystudovala rodinnou školu a zaměstnaná byla v kanceláři. Poprvé se vdala velmi mladá za velmi mladého architekta, syna majitele textilní továrny. Začala žít v luxusu, cestovat i podporovat svou matku, vdovu. Mladí manželé žili ve vile společně s otcem, panem továrníkem.
Velmi brzy po svatbě se však začaly objevovat první problémy. Otec si chtěl mladou dívku přivlastnit pro sebe. Předcházel si ji drahými dary a slovy plnými lichotek. Novomanžel měl z otce strach a prosby babičky, aby zasáhl a otcovo nevhodné chování ukončil, nijak neřešil. Po třech letech skončilo bezdětné manželství rozvodem. Tedy pro začátek celkem nezvládnuté partnerství. Dva muži byli na babičku ve 20 letech moc.
Obstarala si podnájem, přestěhovala do něj všechny své krásné šaty, pilně pracovala a žila společenským životem. Vždy dokonale oblečena i učesána. Sama dlouho nebyla, zamilovala se do židovského podnikatele a majitele obchodu s látkami a oblečením. Naštěstí bez otce tentokrát… Začal jí život plný lásky s báječným mužem. Jméno si nepamatuji, Vím jen, že byl inženýr a jeho fotka byla pod sklem na nočním stolku. Babička jako sekretářka a zároveň modelka pro jeho firmu procestovala celý svět. Byla dokonce v Jižní Americe, v Africe i Asii. Myslím, že nebyla jen v Austrálii. Tuhle romanci bohužel zničila válka. Aby svého milého zachránila od transportu do Osvětimi, chtěla, aby uzavřeli sňatek. On ve vypjaté situaci odmítal s tím, že nebude přenášet vlastní neštěstí na svou ženu. Časem by je čekal špatný osud oba. V koncentračním táboře těsně před koncem války zemřel. Prý na zápal plic. Ona nikdy nezapomněla, do smrti ho milovala a když umírala, věřila, že se setkají.
To už jí bylo 37 let. Neměla ani manžela, ani děti. V té době katastrofa. Na jednom večírku u kamarádky se objevil starý známý, který se vrátil z Anglie, kde strávil mnoho let jako voják. Před válkou utekl jako žid přes Polsko až do Anglie. Byl o dva roky mladší než babička, byl hezký („Budu s ním mít hezké děti“), byl to hrdina a nabídl jí manželství. Bohužel hlavně z praktických důvodů se Ludmila a Pavel vzali a založili rodinu v krásném městě v Podkrkonoší.
Vztah to byl zvláštní. Pavel byl silně poznamenám tragickými událostmi, které se odehrály v jeho rodině. Nepřežil nikdo. Majetek nezůstal žádný. V padesátých letech, kdy byly děti ještě velmi malé, strávil dlouhých 7 let v uranových dolech v Jáchymově. Trest za účast v cizinecké armádě. Povahu měl tedy smutnou, byl neurotický a moc hodný. Pamatuji si ho hlavně, jak poslouchá v rádiu cizí stanice. Mluvil plynně sedmi jazyky. Myslím, že babičku miloval. Je mi moc líto, ale ona jeho ne. Jak takové manželství vypadalo? No hrůza. Neustále vypjatá atmosféra plná hádek před dětmi, které stály na straně matky a na otce byly drzé. Obě děti odešly z domova hned, jak to šlo.
Když z domova odejdou děti, mají manželé dvě možnosti. Buď se naučí žít znovu spolu jako partneři, nebo se to nenaučí a žijí si každý svůj vlastní život bez respektu a tolerance. Jim se myslím povedlo to první. Dobře si pamatuji, jak děda telefonoval ze služební cesty z Litoměřic, že stojí u pultu, kde mají krásné podprsenky a jakou že velikost má vzít. Podotýkám, že to nebyl standardní nákup prádélka. Jednalo se o velikost podprsenky č. 7-8. Za mne toto milé galantní gesto dostává známku 1 a je také důvodem, proč tento pár řadím do kategorie vítězů.
V dalším díle budou detailně popsány jednotlivé události babiččina života. Příběhy z dalekých cest i kusé vzpomínky na obyčejné i neobyčejné události. Děkuji vám za čas, který jste věnovali četbě tohoto krátkého příběhu.
Přečtěte si také
Šílené rande: Svlékla jsem se do prádla a on mě obvinil z propagace komunismu
- Anonymní
- 05.05.26
- 1878
První máj, lásky čas... tak se to alespoň říká. No, u mě to byl spíš čas totálního vystřízlivění a pocitu trapnosti, který bych nepřála ani největšímu nepříteli. Chodila jsem s Markem asi dva...
Společná dcera (4) nám rozvrací manželství i vztahy s dětmi z minulých vztahů
- Anonymní
- 05.05.26
- 710
Tohle je téma, o kterém se špatně mluví. Vlastně je to spíš tabu. Určitě nechci vinit malé dítě, které jsem si navíc strašně přála. Po rozvodu jsem si chtěla užívat, cestovat. Měla jsem přítele,...
Máme doma miminko a já se bojím vyjít ven. Partnerova ex mě napadla
- Anonymní
- 05.05.26
- 600
Vtrhla k nám na zahradu bez varování a během pár vteřin se všechno změnilo. Bývalá manželka mého partnera mě fyzicky napadla – bez předchozího konfliktu, bez vysvětlení. Mám doma novorozeně a další...
Když srdce bloudí: Můj příběh o ztracené lásce a nekonečném hledání
- Anonymní
- 05.05.26
- 240
Ahoj, možná se potřebuji jen vypsat. Prosím, neodsuzujte mě – jsem prostě jen hrozně nešťastná a začínám pochybovat, že ještě někdy budu šťastná. Je mi 23 let, studuji, a přestože bych měla mít...
Deník: Život na vedlejší koleji (3. díl)
- Anonymní
- 05.05.26
- 221
Víkend byl peklo. Znáte to, holky – takový ten hrozivý klid před bouří, kdy se na manžela usmíváte, podáváte mu ovladač, ptáte se, jaký měl den, a v duchu ho přitom porcujete tupým kuchyňským nožem.
Po letech jsem potkala kamarádku z dětství a nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 04.05.26
- 5059
Myslela jsem, že se mi to zdá. Seděla jsem v kavárně, čekala na klienta a v tom jsem zahlédla Alenu. Nejdřív mě napadlo, že je jí jen podobná. Moje dávná kamarádka z dětství. Taková krásná holka to...
Čeká mě svatba v kostele: Kněz mě učí poslušnosti a chce znát detaily z ložnice
- Anonymní
- 04.05.26
- 2268
Láska hory přenáší, říká se. Ale co když ty hory mají podobu barokní fary, vrzajících židlí a muže v kolárku, který mi s ledovým klidem vysvětluje, že moje role v nadcházejícím manželství je v...
V kině se dvěma holkami najednou: Tahle šílená výmluva mi zachránila krk!
- Anonymní
- 04.05.26
- 1186
Říká se, že chlap zvládne dělat jen jednu věc pořádně. No, já si myslel, že zvládnu dvě holky najednou. Nebudu si tu hrát na svatého – prostě jsem si užíval. Jana byla taková ta jistota, vztah, co...
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 4190
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2788
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
.
