Poprvé bez dudlíku

Jak jsme se zbavili dudliku....

dudlík dudlík

Naše poprvé je velmi čerstvé. Je tomu právě 4ty den, kdy jsme zcela bez dudlíku. nutno podotknout, že Klárce budou za 3m dva roky. Máme vyrostlé 1,2,4 a aktuálně se klubou spodní 3ky -zoubky. A nyní k věci, jak se to poprvé stalo.
Ze středy na čtvrtek malá v posteli neustále nechtěla spát. Smála se, vymýšlela cokoli, jen aby nemusela usnout. mami pití, mami ee, tati kde je, pipi tam… Dokážete si představit. Potom si vytáhla dudlík, aby její brebenteni bylo značně slyšitelné a nedošlo k zavření očí. A tak jsem ho ukořistila a říkám jí, že už toho mám tak akorát, že pěkně zlobí a proto ten dudlík vyhodím z okna, chytne ho pipi (ptáček) a odletí s ním a už ji ho nevrátí. Ta z toho měla takovou srandu, že jsem teda udělala gesto vyhození z okna (sranda je, že ve všech oknech máme sítě proti hmyzu) a schovala ho do dlaně a poté pryč. Jejda to bylo najednou pláče a vzlykání a snopliku, fuj. Po hodině, když už jsem si říkali, že každou chvíli na nás přijdou sousedi, jestli tu malou tahame za uši, nebo ji snad řežeme nohy a ruce, jsem jako super máma šla do vedlejšího pokoje prosit toho zpropadeneho ptáčka, aby nám dudlík vrátil. Tak jej se slovy, že mu ho musí ráno, jak se vyspinka, vrátit sama dostala a do 2min spala. Ve čtvrtek ráno ho s radostí dobrovolně dala do kuchyně na okno (před síť že jo, nebudu přece sundávat), a šly jsme si hrát. V nestřežené chvíli jsem dudlík vzala a schovala, plus všechny ostatní taky. No a od té doby už ho neviděla. Řekla jsem, že si pro něj přiletěla pipi a vzala ho pro nějaké miminko, které ho potřebujete. Dyt Klárka už je velká šikovná holka a dudu nepotrebuje. A tak az do poledne šlo vše hladce. Na dudu si ani nevzpomela, ale jen do doby, kdy měla jít po obědě spinkat. Prorvali jsme 45min cisteho času, kdy nepomohlo vůbec nic. Ale jak to bývá, unavila se, a pak už stačilo 15 min u maminky v náručí a usla. Nemusím říkat, že během těch 45 minut šíleného záchvatu jsem ji chtěla naplacat na zadek, vrátit do břicha, popř odevzdat v nějakém baby boxu, nebo ji v té ložnici prostě nechat a jít pryč a taky sestsetdevadesattrikrat a pulkrat jsem ji chtěla ten dudel do te papulky prostě vrazit… Po 1,5h spaní se vzbudila s úsměvem jako by se nic předtím nedělo. Vyspinkana do růžova a mamiiiiii, tady jsem juchajda. No, nebudu lhát, po takovéhle jejím úsměvu a láskyplném objetí je úplně vše zapomenuto a jede se dál. Večer už to bylo mnohem lepší, pláč ještě nějaký byl, i zeptani se, kde je dudu, ale zvladame. Dneska (4ty den) se zeptá a vlastně si i sama odpoví. Mami? Dudu? Pipi, mimi, ahaaaa. A tím to končí. Jako ani dneska to usínání není úplně na povel, ale úplně v pohodě se to dá zvládnout.
Takže ve zkratce. Holky, držím vám palce. Nebojte se občas nechat ty naše prince a princezny „vyřvat“. Jsme matky, nejlepší z nejlepších, neskutečné frajerky, zvládneme víc, než si myslíme!

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
1262
13.8.21 10:54

U nás taky ve 2 letech, kdy měl jen večer na spaní (odpol ho už vůbec nepotřeboval). Nám ho odvezli popeláři :lol: ob týden nám vyvážeji popelnice a pro malyho vždy obrovský zážitek a tak jsem mu jednou řekla, ze dudlicek už byl rozbity a tak si ho odvezli popelari. Taky proběhlo par scén a pak sám začal všude říkat, ze si dudlík odvezli :mrgreen: a teď ve 3,5 letech, kdy doma máme půl roční miminko s dudlikem si vzpomněl, ze ten jeho skončil v útrobách popelarskeho vozu :pankac:

  • Zmínit
  • Nahlásit
14.8.21 19:06

My jsme takhle dali dudlik 23.prosince Jeziskovi. Nechal na okne vzkaz, ze ho potrebuje pro jine miminko, ktere se prave narodilo a ze vi, ze dcerka to bez nej uz zvladne. Dala ho dobrovolne na okno a behem dne „zahadne“ zmizel. Vecer, kdyz se dudliku dozadovala, tak jsme si o tom jen popovidali, ze prece vi, ze si ho odnesl Jezisek. Pak to kazdemu nadsene povidala sama. Stejne jsme to opakovali i o dva roky pozdeji u syna :-)

  • Zmínit
  • Nahlásit
590
14.8.21 23:42

My měli samoodstav. Zahodil jo v 5 letech, že už ho nechce. :mrgreen:

  • Zmínit
  • Nahlásit
563
16.8.21 15:33

My měli hlavu z toho, jak toho našeho oddudlikovat, protože to byl dudlíkovy král. Šlo to velmi rychle. Svůj oblíbený dudlík si rozkousal, žádný jiný (dokonce ani ta samá značka) nechtěl, vůbec nic, no tak byl bez něj. A tak je bez něj už rok a půl.

  • Zmínit
  • Nahlásit
73
16.8.21 20:43

Malé je pět měsíců, ale naštěstí jsme bez dudlíků už od narození. 🙏 🙏 🙏 Takže jsem ráda, že tohle nebudeme muset řešit pak.

  • Zmínit
  • Nahlásit