Příchod nejkrásnějších Vánoc

Napsala jsem zatím jenom jeden deníček. Potřebovala jsem se vypovídat ze svého smutku v naději, že se mi uleví a povzbuzující komentáře mi opravdu trošku pomohly. Nyní bych se ráda podělila o svou radost a třeba teď naopak někoho povzbudím já, protože naděje opravdu umírá poslední.

*

V květnu loňského roku jsem po několika letech marných snah a umělých oplodnění zcela spontánně a hlavně nečekaně otěhotněla. Na světě nebylo šťastnějších lidí než jsme byli my s manželem. Naše štěstí bohužel trvalo jen pár týdnů a skončilo na prvotrimestrálním screeningu zjištěním, že miminku už nebije srdíčko.

Následovaly snad nejhorší dny, jaké jsem kdy zažila. Zároveň jsem si však uvědomila, jak krásné je být těhotná. Tou dobou už jsme měli podanou žádost o adopci, ale já jsem si moc přála zažít zase ten pocit, kdy nosíte své miminko pod srdcem. Samozřejmě bych byla neskonale vděčná, kdybychom se dočkali miminka jakoukoliv cestou, ale chtěla jsem zjistit, jestli by to ještě nešlo „nějak udělat“.

Začala jsem se na internetu pídit po informacích, co je „nového“ v oblasti asistované reprodukce. A narazila jsem i na pojem embryoadopce. Hned jsem věděla, že bych tuhle možnost chtěla vyzkoušet a musím říct, že vysvitnutí nové naděje mi pomohlo překonat dobu po ztrátě našeho broučka. Manžel souhlasil a tak jsme pět měsíců po potratu vyrazili pro darované embryo. Transfer proběhl bez problémů a čekání na test z krve jsem si krátila „lovením duchů“. Tentokrát tam opravdu byly, ba co víc, sílily.

Měla jsem samozřejmě obrovskou radost, ale už ne takovou, jako při prvním těhotenství. Tentokrát byla radost spojená se strachem. Myslím, že každý kdo zažil potrat to chápe. Nejdříve už jsem chtěla mít za sebou potvrzení srdíčka, pak první velký UTZ, druhý… Těhotenství bylo sice krásné, ale já jsem se nemohla dočkat, až budu mít prďolku u sebe.

Přišel červen a my se konečně dočkali. Dostali jsme ten nejúžasnější dar, jaký může být. Teď tady pase koníky, kouká na svítící stromeček a já odbíhám s pomoučněnou rukou od cukroví a podávám hračky, které se zatoulaly moc daleko. Pár plechů už díky tomu sice zůstalo v troubě o něco déle, než se na cukroví sluší, ale pal to čert.

I kdybychom si na Štědrý den měli dát místo lineckého bebečka, je to jedno. Stejně to budou nejkrásnější Vánoce. Konečně budeme tři!

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
35236
26.12.17 08:17

To je skvělé, miluji dobré konce! Přeji krásné svátky!

  • Nahlásit
  • Zmínit
2328
26.12.17 16:24

Pěkné :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
11708
26.12.17 17:21

Gratuluji

  • Nahlásit
  • Zmínit
1233
26.12.17 18:51

To je prostě nádherné. Souhlasím…i kdybych v životě už neměla dostat jediný věčný dárek, vše vyměním za krásné zdravé miminko. Proč jste vlastně nezkusili transfer s vlastním embryem? Omlouvám se, váš první jsem nečetla. Máte holčičku či chlapečka? To už je tedy tak půlroční miminko :) Vánoce bez dětí jsou strašné a Vánoce s dětmi to nejkrásnější. Moc vám to přeji a ať jste hlavně všichni zdraví, :kytka:
Vím totiž, co je to dlouhodobě zdravá nebýt.

  • Nahlásit
  • Zmínit
27.12.17 08:55

@quera Děkuji. Transfer s vlastním embryem jsme absolvovali několikrát, ale neúspěšně. Kvalita nebyla nic moc. Máme holčičku a Vánoce byly parádní. Sice jsme si museli dát večeři u konferenčního stolu, protože malá chtěla společnost, ale i tak to byla nádhera. A příští rok to bude určitě mnohem krásnější, až bude prďolka více vnímat :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
1233
27.12.17 17:38

@Petulda269 tak to je skvělé, že jste se dočkali :kytka: moc hezky se to čte. Ať jste hlavně všichni zdraví!

  • Nahlásit
  • Zmínit

Všechny deníčky uživatele