Příchod nejkrásnějších Vánoc
- Ostatní
- Petulda269
- 26.12.17
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Napsala jsem zatím jenom jeden deníček. Potřebovala jsem se vypovídat ze svého smutku v naději, že se mi uleví a povzbuzující komentáře mi opravdu trošku pomohly. Nyní bych se ráda podělila o svou radost a třeba teď naopak někoho povzbudím já, protože naděje opravdu umírá poslední.
V květnu loňského roku jsem po několika letech marných snah a umělých oplodnění zcela spontánně a hlavně nečekaně otěhotněla. Na světě nebylo šťastnějších lidí než jsme byli my s manželem. Naše štěstí bohužel trvalo jen pár týdnů a skončilo na prvotrimestrálním screeningu zjištěním, že miminku už nebije srdíčko.
Následovaly snad nejhorší dny, jaké jsem kdy zažila. Zároveň jsem si však uvědomila, jak krásné je být těhotná. Tou dobou už jsme měli podanou žádost o adopci, ale já jsem si moc přála zažít zase ten pocit, kdy nosíte své miminko pod srdcem. Samozřejmě bych byla neskonale vděčná, kdybychom se dočkali miminka jakoukoliv cestou, ale chtěla jsem zjistit, jestli by to ještě nešlo „nějak udělat“.
Začala jsem se na internetu pídit po informacích, co je „nového“ v oblasti asistované reprodukce. A narazila jsem i na pojem embryoadopce. Hned jsem věděla, že bych tuhle možnost chtěla vyzkoušet a musím říct, že vysvitnutí nové naděje mi pomohlo překonat dobu po ztrátě našeho broučka. Manžel souhlasil a tak jsme pět měsíců po potratu vyrazili pro darované embryo. Transfer proběhl bez problémů a čekání na test z krve jsem si krátila „lovením duchů“. Tentokrát tam opravdu byly, ba co víc, sílily.
Měla jsem samozřejmě obrovskou radost, ale už ne takovou, jako při prvním těhotenství. Tentokrát byla radost spojená se strachem. Myslím, že každý kdo zažil potrat to chápe. Nejdříve už jsem chtěla mít za sebou potvrzení srdíčka, pak první velký UTZ, druhý… Těhotenství bylo sice krásné, ale já jsem se nemohla dočkat, až budu mít prďolku u sebe.
Přišel červen a my se konečně dočkali. Dostali jsme ten nejúžasnější dar, jaký může být. Teď tady pase koníky, kouká na svítící stromeček a já odbíhám s pomoučněnou rukou od cukroví a podávám hračky, které se zatoulaly moc daleko. Pár plechů už díky tomu sice zůstalo v troubě o něco déle, než se na cukroví sluší, ale pal to čert.
I kdybychom si na Štědrý den měli dát místo lineckého bebečka, je to jedno. Stejně to budou nejkrásnější Vánoce. Konečně budeme tři!
Přečtěte si také
Mám horečku, sotva stojím na nohou. Jenže děti ani manžela to nezajímá
- AnetaMar
- 20.11.26
- 582
V noci jsem měla skoro čtyřicítku, bolelo mě celé tělo a několikrát jsem se probudila úplně zpocená. Ráno jsem doufala, že se mi aspoň trochu uleví. Jenže pak se otevřely dveře ložnice a ozvalo se...
S manželkou vyděláváme stejně, ale rodinu živím já. Připadám si jako bankomat
- Anonymní
- 20.11.26
- 587
Když mi manželka oznámila, že si chce nově nechávat celou výplatu na vlastním účtu, myslel jsem si, že si dělá legraci. Vždyť jsme manželé, máme společnou domácnost a dosud jsme všechny peníze...
Děti ve školce krmí polotovary a bonbony za odměnu. Co bude po zrušení vyhlášky?
- Dajdulína1993
- 20.11.26
- 306
Upřímně – zprávy o tom, že by se měla zrušit vyhláška o zdravém stravování ve školách a školkách, mě velmi znervózňují a hodně mě to děsí. Už jen při představě, kam se to může posunout, mi...
Na ultrazvuku nenašli srdeční akci mého miminka. Pak šlo o minuty
- Anonymní
- 20.11.26
- 359
Vždycky jsem si přála velkou rodinu, jsem totiž jedináček. Jenže jsem studovala a pak odešla do Prahy za prací a než se nadála bylo mi 28.
Kvůli přijímačkám sedíme každý víkend doma. Manžel zakázal i obyčejné výlety
- AnetaMar
- 20.11.26
- 314
Od chvíle, kdy se syn začal připravovat na přijímačky, se u nás všechno točí kolem školy. Manžel tvrdí, že teď není čas na zábavu a že každý promarněný víkend může rozhodnout o jeho budoucnosti. Já...
Dívám se, jak se syn se snachou uštvou. Pomoc ode mě ale odmítají
- babiMáňa
- 19.11.26
- 1300
Když jsem synovi nabídla, že jim občas pohlídám děti, aby si se snachou mohli někam vyrazit, odpověděl mi, že dneska už se rodiny organizují jinak a že moje rady nepotřebují. Zůstala jsem stát s...
Kamarád mi závidí manželku. Kdyby věděl, jaké peklo máme doma
- Lavi.P
- 19.11.26
- 1524
Minulý týden mi kamarád u piva zase záviděl, jakou mám doma manželku. Prý má štěstí, že se Martina tak stará o děti, vaří, uklízí, nakupuje a ještě mi každé ráno připravuje svačinu do práce. Jenže...
Moje první kolonoskopie aneb Proč bych příště šel jinam
- M_Vladim
- 19.11.26
- 1119
Jak jsem absolvoval jsem a malá recenze pracoviště.
Po smrti maminky jsem nesnesitelná. Vadí mi děti, manžel i celý svět
- AnetaMar
- 19.11.26
- 535
Od smrti maminky jsem pořád podrážděná. Vadí mi hluk, otázky, nepořádek, manželovy poznámky i to, že po mně někdo něco chce. Nejraději bych se zavřela v pokoji a nikoho neviděla. Jenže mám dvě děti...
Porodila jsem v sedmnácti. Dodnes se stydím svléknout před manželem
- AnetaMar
- 19.11.26
- 922
Někdy se na sebe podívám do zrcadla a nejradši bych se zase rychle oblékla. Vadí mi břicho, povolená kůže i prsa, která už dávno nevypadají jako dřív. Je mi jednačtyřicet, mám dvě děti a pořád se...