Potratila jsem a on odjel radši za mámou. Co mi k tomu řekl, mi vyrazilo dech
- Partnerské vztahy
- Anonymní
- 11.09.25
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
S partnerem jsme spolu rok a půl. On hodně sportuje, má své kamarády, občas si zajde s nimi ven – to mu vůbec nevyčítám. Myslím, že mu dávám dost prostoru, aby mohl dělat věci, které má rád. Jenže je tu něco, s čím se pořád nemůžu srovnat. Je příliš fixovaný na své rodiče.
Pokud je léto, tráví u nich skoro každý víkend. V týdnu k nim zajede také. Když zrovna nejsou hezké víkendy vhodné na grilování a čas u bazénu, stejně tam jede aspoň dva víkendy v měsíci. Pro mě to znamená, že spoustu času nejsme spolu. Snažila jsem se mu říct, že bych ráda víkendy trávila s ním – cestovali bychom, byli doma, budovali náš vztah. On ale vždycky odjede k rodičům.
Nejvíc mě to zasáhlo, když jsem potratila ve 3. měsíci. Byl to pro mě těžký okamžik a potřebovala jsem ho mít vedle sebe. On se mnou sice byl pár dní, ale pak jel zase k rodičům. Dokonce i druhý víkend po sobě, i když jsem ho prosila, aby tentokrát zůstal. Nedokázal mi vysvětlit proč. Přímo jsem se ho zeptala, proč se mnou teď nemůže být, odpověděl, že jeho máma ho potřebuje. Mlčel a já měla pocit, že je prostě automaticky naučený zajet domů a vůbec ho nenapadá jiná varinata. A takhle z vnějšku mu tenhle návrh nejde vložit do hlavy.
Jeho rodiče ho nijak nepotřebují, nejde o to, že by jim pomáhal. Prostě tam sedí, povídají si, pijí alkohol. Často je tam i jeho bratr, který má dům hned vedle. Ten má se svou ženou problémy, protože i ona tráví víkendy se svými rodiči, a jejich rodina se tím rozkládá. Partner to vidí, ale sám dělá totéž.
Já u jeho rodičů čas trávit nechci. Sama jsem se složitě učila oddělit od těch svých a nechci svůj život znovu podřizovat někomu jinému. Připadá mi nefér, že bych měla jezdit za jeho rodiči, když se to po něm vůči mým neočekává.
Stojím na křižovatce. Chci žít vlastní život, mít partnerský vztah, kde spolu trávíme čas a kde budujeme společnou budoucnost. Jenže on se pořád vrací zpátky k původní rodině, jako by tam byl jeho skutečný život. Někdy mi přijde, že je to tak pro něj prostě pohodlnější - obsatarné jídlo, dlouhé ranní vyspávání. Nemusí nic plánovat, převzít za sebe nedejbože za nás zodpovědnost. Prostě „mama hotel“.
Mluvila jsem s ním o tom, ale nikdy to nikam nevedlo. Mlčí, odmítá kompromis. Já začínám vidět jako jedinou možnost rozchod. Protože pokud si partner neuvědomí, že k založení vlastní rodiny je potřeba i odstřihnout se od té původní, nikdy se neposuneme dál.
PS: Neplánovali jsme spolu rodinu, otěhotněla jsem vlastně náhodou, přestože používám antikoncepci. Na miminko jsem se ale začala rychle těšit a možná právě i tím mi došlo a přidalo na naléhavosti, jestli jsem s mužem, se kterým chci rodinu.
Přečtěte si také
Tchyně nás bere na Maledivy. Radši bych si zlomila nohu, než abych tam jela!
- Anonymní
- 28.06.26
- 239
Mít bohatou tchyně se může na první pohled zdát jako obrovská životní výhra. Představa, že máte v rodině někoho, kdo topí v penězích a rád své příbuzné obdarovává, zní jako pohádka. Jenže v našem...
K miminku nás nepustí kvůli virům. Na sítích se přitom chlubí fotkami z herny
- Anonymní
- 28.06.26
- 161
Když se do rodiny narodí nové miminko, většinou je to důvod k obrovské radosti. Všichni se těší, až si uzlíček štěstí pochovají, a těší se na to, jak budou bratranci a sestřenice vyrůstat společně....
Po letech jsem si řekla o přidání. Reakce šéfa mě šokovala
- Anonymní
- 28.06.26
- 276
Dlouho jsem si říkala, že peníze nejsou všechno a že hlavní je mít práci, která mě baví. Když jsem si ale po několika letech konečně řekla o vyšší plat, čekala jsem všechno možné. Jen ne reakci,...
Po nastěhování do nového domu mám pocit, že v něm nejsme sami
- Anonymní
- 28.06.26
- 87
Když jsme se s manželem a dětmi nastěhovali do vysněného domu, měla jsem pocit, že začínáme novou kapitolu života. Jenže po několika týdnech se začaly dít věci, které si dodnes neumím rozumně...
Manžel si vsadil, že do léta nezhubnu. Tvrdí, že šlo jen o vtip
- Anonymní
- 28.06.26
- 134
Nikdy jsem si nemyslela, že mě něco takového dokáže ranit. Nešlo ani tak o samotnou poznámku, ale o způsob, jakým jsem se ji dozvěděla. Od té chvíle se na svého manžela dívám úplně jinak.
Tchyně nám pomohla s bydlením. Teď má pocit, že jí patří celý náš život
- Anonymní
- 27.06.26
- 3228
Tchyně nám finančně pomohla s bydlením a já jí za to byla opravdu vděčná. Jenže od té doby má pocit, že může rozhodovat o všem: o zařízení bytu, výchově dětí, našich dovolených i o tom, jak...
Švagrová pojmenovala dítě po mé zesnulé dceři. Nikdo nechápe, proč mi to vadí
- Anonymní
- 27.06.26
- 2512
Když moje švagrová porodila dceru, měla jsem z ní upřímnou radost. Ta ale zmizela ve chvíli, kdy oznámila její jméno. Od té doby je mezi námi napětí a část rodiny si myslí, že reaguji přehnaně.
Partner v 55 letech už dítě nechce. Já ho chci, uvažuju, že si to „zařídím“
- Anonymní
- 27.06.26
- 1416
Láska si nevybírá a neptá se na datum narození v občance. Když jsem před čtyřmi měsíci potkala Igora, věkový rozdíl devětadvaceti let jsem vůbec neřešila. Je mi šestadvacet, jemu pětapadesát, ale...
Manžel chce třetí dítě, já už ale nemůžu. Bojím se, že mi to nikdy neodpustí
- Anonymní
- 27.06.26
- 821
Máme dvě děti, domácnost, práci a každodenní kolotoč, který mě vyčerpává víc, než si manžel připouští. On by si přál ještě třetí dítě, protože sní o velké rodině a dalším miminku. Já ale cítím, že...
Chlap v base, 2 děti na krku a rodičák k smíchu. Stát mě hodil přes palubu
- Anonymní
- 27.06.26
- 947
Včera jsem stála u pokladny v supermarketu, v peněžence poslední dvě stovky a v košíku jenom ty nejlevnější plíny, mléko a pár rohlíků. Když mi prodavačka řekla výslednou částku, udělalo se mi...