První poradna
- Těhotenství
- anavi86
- 15.05.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak se to blíží, jsem konečně na mateřské a jdu na první poradnu do porodnice, čeká mě první monitor miminka. Ale pořád se nechce otočit a tak doma uklízím na všech čtyřech. Marně...
Je to tady, středa a hurá do porodnice, konečně před sebou vidím cílovou pásku. Všude se najednou vyrojili maminky, v tramvaji mě pouští sednout a já jsem napuchlá k neuvěření, váze se vyhýbám. Dostala jsem v ordinaci všechny papíry, tak si doma zahraji na sekretářku a budu vyplňovat ty naše rodná čísla, konečně mohu napsat i jméno miminka, které bylo úředně schváleno.
Všechno je super, malý roste pěkně, mě se taky daří (až na ten váhový přírůstek rovných 20 Kg). Jsem ostuda a dopřávám si, hlavně velké snídaně, zrmzlinky, denně sladké tyčinky nebo sušenka. Paní doktorka, co mě má i rodit si mě ještě vzala na UZ a zjistila, že se malý nemůže otočit, protože mám špatně srostlou dělohu. Najednou kolem mě byli tři lékaři a divili se, jak to, že to neviděli už dřív.
Rodím poprvé a těšila jsem se na přirozený porod, jak z učebnice. Dost mě to vzalo, protože jsem se polekala a doma jsem nad těstem bulela jak želva. Ale přešlo to, protože mimi potřebuje klid a žádné stimuly k rychlému porodu. Je to sice indikováno jako rizikové těhotenství, ale prý se nemám bát, budu to mít rychle za sebou a je lepší když se na mě někdo podrobně podívá, před dalším otěhotněním budu muset na operaci aby ty abnormality odstranily.
Druhý den jsem si vyřídila předoperační vyšetření, dneska další poradna a příští pátek poslední. V pondělí 23. 5. nastupuji do porodnice a malý půjde ven císařem. Šup, rychle a bezbolestně, ve 38. tt. Říká se, že děti narozené před termínem jsou klidnější a apatičtější, to je přece dobrá zpráva, nebudu mít nervního křiklouna.
Jdu si tedy číst o uzdravování po císaři, ujistit se, že to přežiju a že je to méně stresové pro miminko. Už se těším jak za dva týdny budeme doma, vozit se v kočárku, uspávat v postýlce a pouštět králíčka s ukolébavkou.
Maminky, držte nám palce, ať je malý Toník hodný a silný kluk…
Přečtěte si také
Dcera se svěřuje umělé inteligenci a já se jí vůbec nedivím. Dělám to také
- Anonymní
- 28.09.26
- 275
Nedávno jsem četla, že děti se začínají svěřovat umělé inteligenci s věcmi, které neřeknou rodičům. A vůbec se tomu nedivím. Moje dospívající dcera Simona s ní řeší prakticky všechno. Zpočátku jsem...
Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
- Anonymní
- 28.09.26
- 211
Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...
Celý víkend jsem byla doma. V neděli jsem byla unavenější než v pátek
- Anonymní
- 28.09.26
- 1622
V pátek jsem přišla domů a měla jsem jasno. Tenhle víkend nikam nejdu. Žádné návštěvy, žádné nakupování, žádné výlety, žádné „pojď, když už je hezky“. Chtěla jsem mít prostě pokoj.
Syn nechtěl do školky. Myslela jsem, že se mu stýská. Pravda byla horší
- Anonymní
- 28.09.26
- 884
Každé ráno jsme bojovali. Syn plakal, držel se mě a prosil, abych ho ve školce nenechávala. Říkala jsem si, že je to jen období, že si zvyká na nové prostředí. Jenže pak jsem zjistila, že za jeho...
Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou
- Anonymní
- 28.09.26
- 843
Je mi 55 let a celý život jsem měla pocit, že jednou přijde chvíle, kdy budu mít konečně čas sama na sebe. Děti vyrostou, já si odpočinu a začnu trochu žít. Budu cestovat, kam budu chtít, na nikoho...
Dala jsem synovi do školky kraťasy. Učitelka ze mě udělala krkavčí matku
- Anonymní
- 27.09.26
- 1684
První dny v záři. Školkový kolotoč se rozběhl na plné obrátky a s ním i nekonečné seznamy požadavků, co všechno musí mít děti ve skříňkách. Náhradní tričko, spodní prádlo, věci na převlečení na...
Dlouho jsem čekala, jestli mě touha po dítěti přece jen dožene. Nedohnala
- Anonymní
- 27.09.26
- 928
Děti jsem nikdy vyloženě nechtěla. Nebyla jsem ale ani přesvědčená, že je nechci za žádnou cenu. Spíš jsem pořád čekala, jestli se ve mně něco změní.
Bývala jsem žena, pak matka, pak babička. Dnes bych ráda znovu potkala muže
- babiMáňa
- 27.09.26
- 2354
Je mi něco přes šedesát a jsem celkem vitální babča. Můj syn se snachou mají dvě krásné děti a já jsem ráda, že už jsou ve věku, kdy se mnou mohou i za kulturou nebo do přírody. Okolí o mě říká, že...
Houby jsme sbírali celý život. Tentokrát skončila celá rodina v nemocnici
- Anonymní
- 27.09.26
- 748
Na houby jsme chodili odmalička. Nejdřív s rodiči, později s manželem a nakonec i s našimi dětmi. Nikdy jsme nesbírali nic, čím bychom si nebyli jistí. Žádné experimentování, žádné houby určované...
Poprosila jsem muže, aby odvedl syna do školky. Jeho reakce mě šokovala
- Anonymní
- 27.09.26
- 2326
Ručička hodin ukazovala půl sedmé ráno a já měla pocit, že jsem v noci nenasbírala ani dvě hodiny souvislého spánku. Na hrudi mi oddechovala sedmiměsíční dcerka. Kvůli rýmě nemohla dýchat nosem,...
Nicméně dnes je to vše za mnou/malá bude mít v létě 2/ a takový věci a názory jako-problematické kojení…císaře už nikdy, narušuje to přirozenost atd…to už dnes neřešíme.Jsem šťatsná, že je malá zdravá a šikulka…kdoví co by bylo kdyby bylo…
