První poradna
- Těhotenství
- anavi86
- 15.05.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak se to blíží, jsem konečně na mateřské a jdu na první poradnu do porodnice, čeká mě první monitor miminka. Ale pořád se nechce otočit a tak doma uklízím na všech čtyřech. Marně...
Je to tady, středa a hurá do porodnice, konečně před sebou vidím cílovou pásku. Všude se najednou vyrojili maminky, v tramvaji mě pouští sednout a já jsem napuchlá k neuvěření, váze se vyhýbám. Dostala jsem v ordinaci všechny papíry, tak si doma zahraji na sekretářku a budu vyplňovat ty naše rodná čísla, konečně mohu napsat i jméno miminka, které bylo úředně schváleno.
Všechno je super, malý roste pěkně, mě se taky daří (až na ten váhový přírůstek rovných 20 Kg). Jsem ostuda a dopřávám si, hlavně velké snídaně, zrmzlinky, denně sladké tyčinky nebo sušenka. Paní doktorka, co mě má i rodit si mě ještě vzala na UZ a zjistila, že se malý nemůže otočit, protože mám špatně srostlou dělohu. Najednou kolem mě byli tři lékaři a divili se, jak to, že to neviděli už dřív.
Rodím poprvé a těšila jsem se na přirozený porod, jak z učebnice. Dost mě to vzalo, protože jsem se polekala a doma jsem nad těstem bulela jak želva. Ale přešlo to, protože mimi potřebuje klid a žádné stimuly k rychlému porodu. Je to sice indikováno jako rizikové těhotenství, ale prý se nemám bát, budu to mít rychle za sebou a je lepší když se na mě někdo podrobně podívá, před dalším otěhotněním budu muset na operaci aby ty abnormality odstranily.
Druhý den jsem si vyřídila předoperační vyšetření, dneska další poradna a příští pátek poslední. V pondělí 23. 5. nastupuji do porodnice a malý půjde ven císařem. Šup, rychle a bezbolestně, ve 38. tt. Říká se, že děti narozené před termínem jsou klidnější a apatičtější, to je přece dobrá zpráva, nebudu mít nervního křiklouna.
Jdu si tedy číst o uzdravování po císaři, ujistit se, že to přežiju a že je to méně stresové pro miminko. Už se těším jak za dva týdny budeme doma, vozit se v kočárku, uspávat v postýlce a pouštět králíčka s ukolébavkou.
Maminky, držte nám palce, ať je malý Toník hodný a silný kluk…
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1191
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 705
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1231
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 511
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 314
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19142
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2528
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2755
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2477
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1660
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....