Psychika snažilky 37. část - Oddechový deníček
- Ostatní
- VeKo
- 25.04.08
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
„Jo k Ivetě? Co se o ní říká, že má třetí oko? No to bychom mohly k ní zajet, už jsem pár měsíců bez chlapa, tak třeba mi nějakého z dlaně vykouká. Tak to byla moje odpověď na dotaz kamarádky „kam pojedeme dnes večer?. Sedly jsme do auta a jely. Iveta seděla na zahradě svého domku a ruce měla položené na ohromném břiše, v kterém měla svého synka, dnes již navštěvujícího základní školu. „Tak co tam vidíš? Co tam je? Vdám se? Budu mít děti?. Byla jsem tak nedočkavá, zvědavá. Brala jsem to jako legraci, nasmály jsme se u toho, ale zároveň mi z toho mrazilo. Vzala mou ruku a začala zkoumat dlaň a „čáry života. No večírek u ní se opravdu vydařil, přejedly jsme se a já se i přiopila. Po cestě domů, my stále v hlavě lítaly myšlenky na to, co mě čeká a nemine. Takže potkám někoho, kdo mnou totálně zacloumá, bude to láska na první pohled, na místě a v čase kde bych to vůbec nečekala. Zatím ho vůbec neznám. A budeme mít trojčata! Sice to bude s problémy, ale nakonec se podaří a tři najednou.....
Jedu metrem, za chvíli mi odjíždí vlak. Mám to jen tak tak, je to závod o minuty, možná o vteřiny. Letím po jezdících schodech, nemůžu, zastavuji se na pravé straně. Najednou rána, auuu. „Sorry". Ten idiotskej frajer mě srazil tou ohromnou taškou. Blbeček. Hurá vlak neujel, sedám si a … Ten mladík sedí přede mnou. Podíval se na mě. Ten pohled nezapomenu do konce svého života! Za chvíli se osmělí a pouštíme se do nevinného hovoru. Začínám být nervózní. Chvěje se mi hlas, klepou se mi kolena. „Doprčič co se to se mnou děje" říkám si, ale nemůžu to vůbec ale vůbec ovlivnit. Během společné jízdy ode mě vymámil můj neznámý telefonní číslo a domluvili jsme se, že bychom se mohly někdy v Praze sejít, když už je to pracoviště nás obou. Vystoupil. Já seděla, tupě jsem zírala. Přišla jsem domů, prošla jsem kuchyní, v pokoji jsem si sedla na postel a začala jsem brečet. Bylo to k neudržení, nemohla jsem to zastavit. Všichni na mě koukali a nevěděli co se mnou. Mysleli si, že mám přinejmenším rakovinu, leukemii a všechny typy zloutenky dohromady. Byla jsem hromádka neštěstí, ale uvnitř tak šťastná jako nikdy. Jediné co jsem po pár minutách dokázala ze sebe vykoktat bylo: „já jiného nechci, i kdybych měla být do konce života sama!". Byl to ON. TEN kdo mou totálně zacloumal, láska na první pohled, na místě a v čase kdy jsem to opravdu nečekala. Pět let na to jsme měli svatbu.
Tak tady to holky všechno začalo. Já si teď dávám kousky skládanky dohromady a už mi pěkně zapadájí do sebe.
Lásku už mám. Problémy s početím taky.....že by teď opravdu přišla ta trojčata? Bettynka, Hanička a Tomík?????
Tak a tímto otevírám diskuzi. Je to pravda nebo je to vymyšlený příběh?
Přečtěte si také
„Vždyť kojí úplně špatně,“ zaslechla jsem tchyni. Pomohla až laktační poradkyně
- Anonymní
- 23.06.26
- 357
Největší tlak, který na novopečenou mámu přichází, je ten zvenku, z vašeho okolí. Dobře míněné rady, které ale občas šíleně bolí. A blbý je, že často se jedná o vaše nejbližší lidi. Jako v mém...
Vzala jsem si muže s dítětem. Teď mám doma pocit, že jsem tam navíc
- Anonymní
- 23.06.26
- 379
Vzala jsem si muže, který má dceru z předchozího vztahu, a od začátku jsem se snažila být trpělivá, laskavá a nebrat jí tátu. Jenže ona mě odmítá, provokuje, shazuje a dává mi najevo, že v jejich...
Devět týdnů bez školy, bez babiček a bez řidičáku. Jak to mám zvládnout?
- Anonymní
- 23.06.26
- 364
Mám dvě děti na prvním stupni, chodím do práce a letos jsem prázdniny zřejmě úplně podcenila. Bydlíme v malém městě v pohraničí, příměstských táborů je málo, babičky nemáme a já navíc nemám...
Tchyně vtrhla po mém císaři do porodnice. Musela ji vyhodit až sestřička!
- Anonymní
- 23.06.26
- 430
Porod je pro každou ženu jedním z nejintenzivnějších a nejnáročnějších zážitků v životě. Když navíc neprobíhá podle plánu a skončí akutní operací, žena potřebuje klid, bezpečí a čas na to, aby se...
Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna
- Vilma1897
- 23.06.26
- 135
V čem je její kouzlo? Třikrát vyprodala Eden a spousta lidí se vracela znovu. Včetně mě. Na první koncert jsem měla lístek na sobotu. A hned když skončil, bylo mi jasné, že v úterý chci být v Edenu...
„Je můj syn autista?“ zeptala se kamarádka. Ze strachu jsem jí zalhala do očí
- Anonymní
- 22.06.26
- 1864
Říká se, že upřímnost je základem každého pevného přátelství. Jenže co dělat v situaci, kdy vás nejlepší kamarádka postaví před otázku, jejíž pravdivá odpověď by jí mohla zlomit srdce? Minulý týden...
Dcera s ADHD potřebuje asistenta. Muž zuří: „Nedělej z ní blbečka s nálepkou!“
- Anonymní
- 22.06.26
- 1285
Každý rodič si přeje, aby jeho dítě mělo hladkou a bezstarostnou cestu životem. Když se ale objeví první překážky, ukáže se, jak pevný je nejen vztah rodiče k dítěti, ale i partnerů mezi sebou. My...
Manžel mě nutí jezdit každý víkend k tchyni. Ta mě jen kritizuje, jsem zoufalá
- Anonymní
- 22.06.26
- 2578
Víkend by měl být pro pracující rodiče časem odpočinku, kdy konečně vypnou, užijí si klid s rodinou a naberou síly na další pracovní týden. Pro mě je ale páteční odpoledne začátkem pravidelné noční...
Dřu ve dvou pracích do půlnoci. Podle muže ale jen „courám po kroužcích“
- Anonymní
- 22.06.26
- 1238
Sedím u kuchyňského stolu, na monitoru notebooku svítí čas 0:24 a mně únavou pálí oči. Tohle je moje každodenní realita. Kolotoč, ze kterého nemůžu vystoupit, protože se ode mě očekává, že budu...
Máma mi vyčítá práci a děti ve školce. Sama mě tam jako malou zapomínala!
- Anonymní
- 22.06.26
- 849
Být dnes mámou je nesmírně vyčerpávající. Společnost na nás klade protichůdné nároky – máme budovat kariéru, vypadat skvěle, mít naklizenou domácnost, a přitom se dětem věnovat čtyřiadvacet hodin...