Sečteno a podtrženo
- Těhotenství
- hevngel
- 27.08.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je den před termínem. Mám dnes za sebou Hamiltona. Byla jsem strašně vyklepaná. Na většině diskuzích jsem četla, jaká je to hrůza. A nic. Luplo to a bylo. Ponaučení: nečíst diskuze.
Už jsem se zase rozprostřela na postel, neležím na zádech (páč bych se tou vahou dítěte snad udusila), ale na boku. Teď nevím, na kterým, stále se mi to plete.
Koukám na svou sbalenou tašku. Polovinu zabírají vložky…moje vagina se pomalu stává veřejným tajemstvím. Zajímalo by mě komu všemu a ještě kolikrát ji budu muset ukazovat.
Je mi v zásadě fajn. Bolí mě jen po ránu kyčle, jak svojí jateční váhu překlápím vždy na jeden a pak na druhej bok. Malá se stále a nepřetržitě hýbe. Nejde natočit monitor. Prý bych měla porodit.
Myslím na porod. Ómmmmm.
Jaký to asi bude? Bude to bolet? Všichni říkají, že jsou to dost silný menstruační bolesti…no jo, jenže já jsem nikdy žádný neměla. Sakryš. Budu to muset zažít, abych všem mohla vyprávět.
Všechny lejstra mám s sebou. Hlavně ten epidurál… no, na co trpět. Pěkně injekcička a budu rodit jak po másle. (to jo
)
Kočár mám (čtyři kola a bouda, nic víc). Normál, nic pro celebrity. Nic, co vypadá jak z lega nebo pro mimozemšťana. Výbava je cajk. Odmítám baldachýny, kolotoče nad postýlku, hrací lehátka a deky… nerodím cirkusový dítě.
Přátelé mám. Obklopena normálníma myslícíma lidma, co neňunískujou, nevřískaj, nepořádaj párty, nekupujou hračky, trička „aj lav jú dedy a madr“ a nevyprávěj mi furt o svých porodech.
Psychika je jak před maturitou. Jsem ráda za nekomplikované těhotenství. Nejsem ráda za hormony a 15 kg (doufám, že v porodnici nechám 20 kilíček).
Muže stále mám. Jsem ráda, že se chová normálně. Nemaluje byt a nenutí mě se fotit.
Jdu spát, ať zítra porodím.
Tu bí kontiňů…
Přečtěte si také
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 23
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 51
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 1847
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 2366
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 2009
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 769
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 680
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 1820
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 1920
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 2198
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...