Sedm minut ticha
- Pro zábavu
- Frnda
- 25.08.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Manžel zamčený v koupelně skrývajíc se před pětiletým teroristou houpajícím se na klice, zoufalá matka na konci sedmého měsíce čůrající v rohu zahrady, i tak může vypadat den úplně obyčejné rodiny...
Prázdniny, období neskutečné krásné! Ještě teď si vzpomenu na ten blahý pocit, když jsem odpočítávala poslední dny do konce školního roku. Málokdo vám ovšem na rovinu řekne, že tohle nadšení z prázdnin povětšinou opadne potom, co vás první po rodičovské dovolené zhýčkají a rozmazlí servisem školy či školy, aby vás následně předhodili vašim ratolestem zpátky napospas.
První měsíc prázdnin je vždy krásný. Děti spokojené doma, čekající na ranní pohádku, matky rozněžnělé, jak dlouhý kakaový ranní rituál můžou těm svým roztomilostem poskytnout oproti běžnému rannímu stresu alá „Ale jez ti říkám, nebo nám v té školce zavřou!“
Abych se zase neprezentovala jako úplná hyena, nutno podotknout, že i u nás se ještě někde někdy za půlí prázdnin po ránu rozléhala vůně čerstvého pečiva, nebo koláčů a moje vlastní krev se mi zdála jako to nejroztomilejší stvoření pod sluncem.
Konec prázdnin je už ovšem (tedy u nás) už trochu jiný příběh. Ze žánru pohádky se dostáváme až někde ke thrilleru, kdy je dítě značně rozbrnkáno, rozmazleno, rodiče mírně zoufalí.
Trouba v kuchyni nesvítí v 7 ráno jako vánoční stromeček. Místo něžného buzení, zda se může tulit, se naše dítě jen teatrálně a (zcela nelogicky) vydává velmi hlučně nejdelší cestou přes dům (samozřejmě přes naši ložnici) do obýváku, aby si v 5:30 ráno pustilo ČT, 
kde je závěr vysílání, což ho z neznámých důvodů vede k myšlence, že i my bychom si měli vychutnat libý zvuk chrápajících písmenek „Dé“, a obratně zvedá volume na minimálně 40. Aby se vzápětí jejich chrápání pokusil přeřvat výkřikem: „Mám hlad!“
Přísahám, že ještě před měsícem, to bylo minimálně „Prosím, mám hlad!“
Zatímco si přehrávám v hlavě schované pod peřinou, jak dlouho vydrží asi dítě bez jídla, aby ho začaly sžírat křeče žaludku, mění malý diktátor své stanovisko na „Mám žízeň!“
Což mi značně ulehčuje práci a místo dlouhého milého Dobré ráno miláčku, můžu rovnou přejít k frázi. „A jak se to říká Rá..?!“ Přes zkyslý pohled se jeho slovní zásoba rozšiřuje i na slova, které se zjevně celé prázdniny snažil vytěsnit a prosím a děkuji se pod tlakem hladu a sucha v ústech opět derou do popředí.
Potom, co se obdobným stylem překlepe poledne, kdy se dítku věnuje manžel, abych jim mohla poskytnout full servis, který jako každý rok už pravděpodobně zase lituje, že si veškerou dovolenou vyflákal na období, kdy máme doma našeho broučka a až do příštího léta, kdy svůj čin zopakuje, bude remcat, že si vlastně vůbec neodpočinul, se nám rýsuje krásné odpoledne.
Procházka, pomazlení, 3 minuty stavění sevy, abychom mohli vzápětí 15 minut sbírat součástky rozkutálené pomalu po celém domě. Svačinka a následující pokus chlapa urvat si kus svobody pro sebe, protože je táák strašně zpocený a potřebuje si napustit vanu. Zdvihnuté obočí mláděte chtíc otci zpříjemnit lázeň dlouhým vyprávěním, případně mu zajistit společnost v podobě veškeré 3-30 centimetrové veteše nacházející se někde v bednách s hračkami, se ovšem rázem mění na dvě rovnoběžky nad zúženýma očima, když zatímco loví zmiňovanou veteš, slyší ve dveřích koupelny zarachotit klíč.
Z malého tatínkova kumpána se rázem stává nemilosrdný práskač a já se dozvídám o veškerých ohavných činech, které můj choť spáchal, kam sahá paměť našeho syna. Od samotného zamčení se v koupelně, přes odmítnutí mu koupit melounové žvýkačky, po to, že se domlouval se strejdou na pivo.
Mé pokyvování hlavou s úsměvem od ucha k uchu nad lamentováním toho lumpa přeruší nutná potřeba čůrat a začíná vnitřní boj sobeckosti, ženy v 7. měsíci s močákem o velikosti vlašského ořechu a charakterním přístupem dopřát chlapovi o jeho dovolené aspoň nerušenou vanu. Zcela blbě se rozhodnu pro druhou variantu a už se nenápadně rozhlížím po zahradě, odhodlaná najít si co nejdůstojnější rožek, aby se nade mou vzápětí mohl tyčit mladej a pohoršeně řvát: „Mamí, ty tu čůráš?“
Pokud o mém ohavném činu sousedé doteď nevěděli díky vhodnému výběru místa, už to bezpečně ví i „obsousedé“.
„Ano Ra..,protože se tatínek v koupelně koupe,“ šeptám a trochu se pohoupnu v kolenech ve snaze okapat, abych mohla zdrhnout z místa činu, „A teď jdi na chvilku na písek, uvařím si kafe a za pět minut přijdu za tebou!“
Potom, co proběhne krátká potoaletní hygiena ve dřezu, dobublá voda na moje (ne)chutné bezkofeinové kafe, vyhrabu dobře ukrytý zbytek sušenek se nejistě podívám na hodiny - SEDM! Sedm zlověstných minut ticha!
Nejistým krokem se vydávám na zahradu. Na skráních se mi samovolně rýsuje úsměv, leč se snažím o velmi vážný obličej.
„Polož ty nůžky!“
Bačež zcela bez námitek opravdu padají k zemi asi dvoukilové zahradní nůžky, aby dělali společnost odstřihlým větvičkám thůjí.
Dnes jsem si užila sedm minut ticha! Sice se teď pár let na zahradě nevyčůrám, protože přes naše tůje uvidí i z vedleší ulice, ale optimisticky musím ocenit to, že se ten náš zahradník nezmrzačil ani nezapíchl. Kdo by se jinak zrovna teď snažil zvednout chlapa i s postelí heverem?!
A příští léto bude ještě krásnější - přibude rošťanda! ♥ Mezitím si ale teď, v rámci zachování psychického zdraví, dáme zase chvíli pauzu v podobě školkovní docházky! 
P. S.
Kdyby chtěl někdo zatěžovat sociálku - adresu předám ve zprávách. Dnes jsem se konečně přemohla vytřít kocoury prachu ve všech rozích naší nesterilní domácnosti, tak ať se mám komu pochlubit!
Krásný zbytek prázdnin!
Přečtěte si také
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 803
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 1438
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 824
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 470
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 508
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...
Manžel mi tajně dává do jídla prášky na uklidnění. Prý jsem moc hysterická
- Anonymní
- 12.07.26
- 2083
Ahoj holky, píšu v naprostém šoku a třesou se mi ruce. Vůbec nevím, co mám dělat, jestli volat policii, nebo rovnou balit kufry a utéct k našim. Včera večer jsem totiž zjistila něco, co mi totálně...
Synovec mi utýral křečka a tchyně se smála. Prý to byla jenom klukovina
- Anonymní
- 12.07.26
- 1463
Jdu si pro radu, protože u nás doma proběhla šílená scéna a manžel mi tvrdí, že jsem přecitlivělá. Moje sedmiletá dcera dostala k narozeninám vytouženého křečka. Starala se o něj jako o miminko,...
Kojím tříletého syna. Moje kamarádky mě kvůli tomu vyštvaly z party
- Anonymní
- 12.07.26
- 1071
Asi potřebuju slyšet, že nejsem blázen, protože moje okolí mě tak momentálně bere. Mám tříletého syna a stále ho kojím. Než mě začnete odsuzovat – nekojím ho na veřejnosti, je to naše ranní a...
Chtěl jsem, aby žena měla ráda moji matku. Nakonec se ale obě spikly proti mně
- Anonymní
- 12.07.26
- 824
Když jsem si bral svou ženu, měl jsem jediné přání. Aby si rozuměla s mojí maminkou. Celý život jsem poslouchal historky o zlých tchyních a rozhádaných rodinách, a tak jsem si říkal, že u nás to...
Chlapeček s poruchou chování si ve školce oblíbil mou dceru. Jeho láska ale bolí
- Anonymní
- 12.07.26
- 973
Jsem docela ráda, že je konec školky, alespoň na pár týdnů. Od září to ale asi začne nanovo. Chtěla jsem dát dceru do jiné třídy, jenže ona nechce. Bohužel je v té její chlapeček s poruchou...
Naprosto chápu, taky už počítám dny do začátku nového školního roku. A utíká to tedy zoufale pomalu 
