Snažilky - čekatelky č.1
- Snažení
- megy
- 30.04.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahojky všem stálicím, povídalkám i nakukovatelkám. Prostě všem kdo navštěvuje tyto stránky. Ráda bych tento deníček věnovala právě těm, které čekají na //. Já vím, že deníčků je tady víc než dost, ale jelikož do nich nepatřím od začátku, tak mám trošku problém se zařadit. Právě pro to jsem se rozhodla napsat tento deníček a pevně věřím, že v něm najdou místečko všechny čekatelky. Všechny jistě víme jak hrozné jsou poslední dny, před MS, v měsíci. :) Kdy kupujeme testy potom potají v koupelně je děláme a spřádáme plány jak to oznámit našim drahým polovičkám, no a nakonec slzičky protože zase nic.
Já Vám napíšu jak to začínalo u mně a budu moc ráda za každičkou radu, připomínku, stížnost, no prostě příspěvek.
Před rokem a půl jsme se s manželem rozhodli pro miminko. Měli jsme zaplacenou dovolenou v Tunisu a u moře se to prý daří nejlíp. Jenže ouvej měsíc před odjezdem jsme měli autonehodu. Naštěstí se nikomu nic nestalo, ale já protože mám problémy se srážlivostí krve jsem skončila v nemocnici se zánětem žil. Takže na dovolenou jsme ojížděli a já měla nasazené prášky přes které nemůžu být těhu. Tohle byl srpen 2004 a tyhle prášky jsem brala do října a pak tedy hurá do toho. Zase jsem se projevila jako správná naivka a optimista. No prostě šla jsem do toho s tím, že maximálně 2 měsíce a budu se radovat s bříška. Tenhle optimismus mi vydržel asi tak půl roku. Připomínám, že jsem neměřila teplotu ani nedělala jiné věci, které mi radily kamarádky okolo. Každý na mně, že na to nemám myslet a takové ty další řeči, které všechny znáte a které tak akorát dokážou člověka vytočit. V průběhu tohohle maratonu za mimi jsem začala cvičit, sport byl totiž od jak živa mým nepřítelem. A studovat angličtinu, další takový bubák v mém životě.
Uběhl rok a pořád nic, tak jsem se z doktorem dohodla, že mně doporučí na Centrum reprodukční medicíny. Samozřejmě až při příští návštěvě. Jenže to bych nemohla být ani já aby to šlo tak lehce. Než se tak stalo přestala jsem vidět na oko. Doktorka mně okamžitě poslala do nemocnice a tam mi po různých vyšetřeních zjistili roztroušenou sklerózu. To už byl říjen 2005. Takže jsme zase dostali stopku a to až do ledna.
V lednu jsem valila na centrum a zase se živila svým věčným optimismem. Tam mě objednali na laparoskopii, kde zjistili endometriozu a septum v děloze. Zkusili jsme inseminaci a teď v pátek mi řekli, že se samozřejmě, jak taky jinak, nezdařila. To jsem byla už na dně. Ale zase se musím pustit do dalšího boje. Kvůli tomu septu teď musím podstoupit HSG z čehož mám úplně až panickou hrůzu a pokud mi zjistí, že tam miminko nemá dost místa pro vývin čeká mně operace dělohy. V opačném případě podstupujeme IUI. Ještě bych asi měla podotknout, že manžel je v pořádku.
Z věčné optimistky se pomalu začíná stávat pesimistka, ale ještě tak někde je kousek místa pro další pozitivní myšlenky.
To jsem se to vykecala, ale vážně jsem to potřebovala. Budu se těšit na Vaše příspěvky. Mějte se moc hezky a přeji hezký zbytek prodlouženého víkendu.
Megy
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1831
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1078
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1939
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 791
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 469
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21881
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2676
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2962
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2673
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1799
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....