Špatné rozhodnutí

Dlouho jsem se rozhodovala, zda deníček sem vůbec napsat, nebo se vypsat doma jen na papír. Moje psaní bude o mé nejbolestivější ztrátě, co mě doposud potkala a bude mě pronásledovat celý život.

Vezmu to pěkně od začátku. Před 8 lety jsem přišla o miminko v 9. týdnu těhotenství, bylo to tehdy velmi bolestivé, ale říkala jsem si, že to tak asi prostě mělo být. Když jsem nemohla po tom otěhotnět, tak jsem po 3 letech s manželem vyhledala lékařskou pomoc a doktor mě poslal do nejbližšího centra asistované reprodukce.

Byla jsem opravdu smutná, že k nám miminko ne a ne přijít a doufala jsem, že se to díky caru brzy povede. Po 3 neúspěšných IUI mě kvůli zdravotnímu stavu doporučil IVF. První neúspěšných pokus jsme s manželem řádně oplakali a u druhého pokusu jsme nechali už zavést 2 embrya. Ani tento pokus ale bohužel nevyšel.

Čas plynul a nakonec po dvou letech od léčení jsem díky centru otěhotněla přes léky a narodila se nám zdravá holčička. Doktor mi doporučoval, pokud budeme chtít, ještě další dítě, abychom s tím dlouho nečekaly - aby byla větší šance na úspěch. Dcera byla, je a bude pro nás opravdu dar z nebe, neskutečně moc ji milujeme.

Když byl dceři rok, tak jsme zatoužili ještě po druhém dítku, ale když ani po dalších 2 letech nepřicházelo, tak jsme opět navštívili náš CAR a tam po vyšetření nebylo co řešit a poslední pokus IVF byla jasná volba.

Po dohodě s embryoložkou jsme zavedli 2 embrya. Když se za pár dní na testu ukázala druhá čárka, byli jsme všichni strašně šťastní a já tomu nemohla uvěřit. Jen další dny jsme začala mít komplikace a musela jsem skončit na kopačkách, protože se mi rozjel ošklivý OHSS.

Byly to fakt hrozné 3 týdny, co jsem musela jen ležet a nic nedělat a měla jsem opravdu bolesti, ale vše se zvládlo a my čekali na den, kdy jsem měla jít na ultrazvuk, aby mi potvrdil těhotenství a ukázalo se, zda čekáme dvojčátka, nebo jen jednoho bojovníčka.

Bohužel po vyšetření byla obrovská ledová sprcha. Doktor mi oznámil, že se muselo jedno embryo ještě rozdělit a místo dvou jsou tam tři. Doporučoval hned redukci, ale že se čeká do 12. týdne těhotenství, zda to jedno z nich samo nevzdá. Se slzami jsem odcházela z ordinace a brečela jsem až do další kontroly.

Na další kontrole tam byly už 3 srdíčka a doktor neviděl jiné východisko než redukci. Bylo to strašné rozhodování, tak moc jsme toužili po miminku a teď mám jedno obětovat? Ne, to jsem nemohla přenést přes srdce, jenže můj zdravotní stav se rapidně zhoršil a nevolnosti už byly tak velké, že jsem za dva měsíce zhubla 10 kilo a bylo to na kapačky. A do toho jsem začala mít strašné bolesti a po dalších vyšetření jiného doktora mi byla opět doporučená redukce.

Doktor nám domlouval, že aspoň dáme šanci dvou miminkům, ale jak to neudělám, zaručeně přijdu o všechny. Mám i prý špatný tvar dělohy a ta tolik miminek neudrží. Po těžkém rozhodnutí a proplakaných dnech i nocích jsem se dostavila na tu prokletou redukci a i tam jsem moc plakala.

Vědomě jsem nechala zabít své dítě. Stále moc jsem si to vyčítala, ale tam mě všichni doktoři ujišťovali, že je to správné rozhodnutí, že v mé situaci bych přišla o všechny tři a že dávám šanci zbylým dvěma miminkům.

Po té redukci se pomalu vše vracelo do normálu a jáa už v sobě udržela i jídlo, začalo mi být lépe a všechny kontroly dopadly dobře. Ve 13. týdnu těhotenství jsme se dozvěděli, že čekáme zdravého chlapečka a holčičku. Stále jsem myslela i na to třetí obětované miminko, ale musela jsem tu být pro svoji tříletou dceru a dvojčátka, co jsem čekala.

V 16. týdnu těhotenství měla doktorka strašnou radost, že na ultrazvuku vidí krásná a zdravá miminka a říkala tam dceři, jak to bude mít fajn, když bude mít bráchu i ségru a my se s manželem konečně naplno začali radovat, že za nedlouho nás bude víc.

Bohužel po 14 dnech po kontrole u mého gynekologa mě začalo dost bolet břicho a já radši další den jela na pohotovost pro klid duše a tam mě vyšetřili. Miminka byla v pořádku a porodní cesty byly uzavřené, ale pro jistotu si mě tam nechali, kdybych náhodou měla zánět močových cest.

Druhý den jsem začala z ničeho nic strašně krvácet a já se strašně moc bála nejhoršího, ale ustálo se to a po týdnu jsem už ani nešpinila a pak v noci jsem chytla strašně velké bolesti a opět krvácení, že jsem musela na sál a urychlili mi porod. Prý už to nešlo zastavit, tak to doktor rozjel a praskl mi vodu a já v tu chvíli rodila živá miminka s tím, že si je nikdy nebudu moc pochovat a mít je v náručí.

Byla jsem teprve pátý měsíc a to děti ještě neměly šanci na světě přežít. Bylo to opravdu moc bolestivé a kruté. Pak jsme musela ještě na dočištění pod narkózu a já v slzách se modlila, ať už mě uspí a já se probudím a zjistím, že to byl jen ošklivý sen. Bohužel to tak nebylo a po probuzení jsem se sesypala a dostala jsem léky na uklidnění a byl mi doporučený psycholog a já jen prosila, aby za mnou pustili manžela. Ten brzy dorazil a v obětí jsme brečeli oba.

Už jsou to tři týdny a já stále brečím a a nenávidím se za všechno, co jsem udělala. Vlastně jsem zabila své děti, které jsem si tak moc přála a já se s tím nikdy nesmířím. Nejradši bych křičela na celý svět - proč? Proč se to stalo? Proč to tak mělo být?

Když jsem poprvé přišla v tom 9. týdnu těhotenství o miminko, tak jsem si říkala, že to tak prosté mělo být, že miminko bylo asi nemocné, ale teď? Miminka byla zdravá a do poslední chvíle žila, tak proč? Byl to trest za to, že jsem obětovala jedno z dětí, abych dala šanci ostatním? Proč jsem o miminka přišla v pátém měsíci, když ještě na světě neměla šanci přežít? Proč, proč, proč?

Nikdo mi nemůže odpovědět a taky mi nikdo s mojí bolestí a vinou nepomůže. Trest to byl a je opravdu krutý. Každý večer když uložím do postele svoji dceru, můj jediný důvod, pro kterej musím žít dál, brečím a stále si promítám v hlavě, co se stalo. Stále je vidím před očima, jak jsem se na ultrazvuku z nich radovala a pak, jak jsem o ně přicházela.

Proč to tak muselo být? Ty děti za nic nemohly, a přesto musely odejít. Dcera se mě ptá, kde jsou miminka, co jsem měla v bříšku, strašně moc se na ně těšila a já jí musím vysvětlovat, že byly nemocné a musely do nebíčka. Je ještě moc malá, aby to pochopila a hlavně vím, že to byla jen a jen moje chyba mé špatné rozhodování už od samého začátku a za to jsem musela zaplatit daň nejvyšší.

Budu doufat, že čas tu bolest aspoň zmírní, ale vím, že nikdy nepřejde a bolet to bude už navždy. Snad čas mě s tím naučí žít. Teď tu musím s manželem pro naši dceru, ta nás teď hodně potřebuje a dává nám chuť do života. Na naše všechny andělíčky nikdy nezapomeneme.

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
1291
16.4.17 01:25

:hug: :hug:
Nedavej si za vinu tu obrovskou ztratu. Pokud bys na redukci nesla, dopadlo by to s nejvetsi pravdepodobnosti taky spatne a ty by sis vycitala, ze jsi nesla…drzim palecky, aby bylo co nejdrive aspon trochu lepe, mysli na dcerku, potrebune vas :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
31691
16.4.17 02:35

Je mi to moc líto :( :hug: ale spíš si myslím, že byl „problém“ v tom, že byly dvě, a děloha to nezvládla…kdybys na tu redukci nešla, tak by to bohužel dopadlo natuty stejně :,( :,( :hug: :hug: hodně sil.

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
16.4.17 02:45

Určitě to není žádný trest. Kamarádka podstoupila redukci ze 3 na 1 (obětovala na doporučení doktoru jednovajecna dvojcata - jsou velmi riziková) a porodila jedno zdrave dítě. S největší pravděpodobnosti by to tak dopadlo stejně i kdybys na redukci nesla.

  • Nahlásit
885
16.4.17 03:13

Tohle nebude populární názor, ale aspon je vidět proc neslo pocit přirozenou cestou. Nemělo se to stát. Jenže dnes se vse lame pres koleno, chodí po klinikach a pak se z toho lidi hroutí, kdyz si i přes to příroda prosadí svoje :zed:

Příspěvek upraven 16.04.17 v 03:13

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.4.17 07:03

:hug: nedávej si to za vinu, udělala jsi, cos mohla, andílci to viděli jinak, přijmi jejich rozhodnutí :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
7631
16.4.17 07:25
  • Nahlásit
  • Zmínit
21294
16.4.17 07:33

@Alkata
Napadlo mě to samé, ale znám i pár lidí, kterým to „lámání přes koleno“ přineslo zdravé dítě. Je to prostě risk a zakladatelka si prožila moc těžké chvíle a zaslouží si aspoň :hug:
Snad se ještě podaří bratříček nebo sestřička a bolest trochu otupí.

  • Nahlásit
  • Zmínit
Annapavelkovaml
16.4.17 07:35

@Alkata cítíš se líp, když do ni kopes? :roll:
Zakladatelko přejí hodně sily :hug:

  • Upravit
1120
16.4.17 07:36

Já porodila dvojčata v 31 týdnu, to už naštěstí dobře dopadlo, ale nejméně polovina dvojčat bývá potracena, nebo více či méně nedonošena, lidská děloha není uzpůsobená na více jak jeden plod, a to že to někteří zvládnou na tom nic nemění. Proto si nic nevyčítej, o trojčata by si nejspíš přišla úplně stejně, možná by měla konkretně u tebe šanci redukce na jeden plod, ale to již jsou hloupé dohady a chápu, že pro tebe v té době nepředstavitelný zákrok. Pro Alkatu-toto je opravdu nemístná poznámka, tak černo. bílé to opravdu není.

  • Nahlásit
  • Zmínit
4554
16.4.17 07:42

Ach, to je moc smutné, co se ti stalo, ale určitě to neber jako zásah vyšší moci nebo trest.. někdy se prostě stane, že věci, i přes naši veškerou snahu a touhu po alespoň trochu dobrém konci, dopadnou úplně špatně. Nic si nevyčítej. A věř, že i když je to teď opravdu těžké, bude zase líp, uvidíš :hug: :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.4.17 07:43

Je mi to opravdu moc líto :,( :,( přeji vám hodně sil :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1829
16.4.17 07:48

@Alkata A vis neco o tom jak to funguje? Protože i pri umelem oplodnění do toho ma příroda hodne co mluvit uz od začátku. Takze to opravdu neni o tom, ze kdyz to nejde prirozene, dojdeme si pro děti k doktorum a bude to.

  • Nahlásit
  • Zmínit
427
16.4.17 07:58

@Alkata Kdyby nebyly kliniky, jak říkáš, tak zakladatelka nemá ani první dceru.. Tohle je opravdu názor pitomce, který měl vždy, co chtěl.. :pocitac: Sorry za pitomce, ale napsat v této situaci toto.. :zed:

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.4.17 08:00

@Alkata ty si **** **** ***

edit admin - urážky - uživatelka blokována

  • Nahlásit
  • Zmínit
7203
16.4.17 08:01

:hug: :hug: :hug: posilám velké obejmutí.

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.4.17 08:04

@Annapavelkovaml :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk:. Ja mam dvojcatka taky diky car a nikdy, nikdy v zivote neprestanu byt vdecna za tuto moznost dnesni doby.

  • Nahlásit
  • Zmínit
226
16.4.17 08:05

Posílám obejmuti a přeji hodně sil. Máš rodinu, ktera te potřebuje… :hug:
@Alkata …vis, kolik je dnes zdravých děti a stastnych rodin díky umelemu oplodnění?? Tak si laskave nech ty zle poznámky pro sebe…

  • Nahlásit
  • Zmínit
10206
16.4.17 08:06

@Alkata Predpodkladam,ze ty dlouholetá snazilka nebudeš a,,přirozene" otěhotnět ti jde v pohode, vid? Považuji za nevyslovnou drzost, ze si svůj primitivní nazor nemuzes nechat pro sebe aspon pod denickem zlomené, raněné ženy. Hloupých lidi je mnoho, s tim se nic delat nedá. Vetsi průšvih ale je, ze mnoho jich neni ani empatickych a přesto ma potřebu své názory rvát do světa.

Autorko, nic si nevycitej. Kdyz tve tělo neudrželo dve miminka, zcela jiste by to nedalo ani se třemi miminky. Rozhodla jsi se správne. Je mi velmi lito tve ztráty :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
427
16.4.17 08:11

..

Příspěvek upraven 16.04.17 v 08:13

  • Nahlásit
  • Zmínit
427
16.4.17 08:12
  • Nahlásit
  • Zmínit
3244
16.4.17 08:16

To je strasne:( redukci si nevyčítej, stalo by se to pravděpodobně také a vycitala by sis ještě víc, ze jsi na redukci nesla, některá životní rozhodnutí jsou proste hrozne tezka a nemají „správné“ řešení. přeji hodně sil, ještě, ze mas doma dceru, která ti může být velkou útěchou :hug:

Příspěvek upraven 16.04.17 v 08:32

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.4.17 08:20

Aninko mrzi me zes prožila a stále prozivas takovou bolest. A ještě opakovaně.
Nic si neklad za vinu. Rozhodne ne redukci. Ono by se tohle nejspíš stalo i kdybys ji nepodstoupila…kdyz tělo neuneslo dve, tak tři uz by byly asi příliš.
Svět je občas zle a nespravedlivé místo. Jsou proste veci mezi nebem a zemí, ktere člověk nikdy nemůže pochopit.

  • Nahlásit
  • Zmínit
2600
16.4.17 08:32

Je mi to líto. Ač se ti to teď zda nemožné, věř, že to přebolí. Vše se kvůli něčemu děje. Já přišla o jednovajecna dvojčátka ve 22. týdnu před 3 lety. Dneska na holčičky vzpomínám, ale už to nedrásá srdce.. :srdce: a nic si nevyčítej, dopadlo by to asi stejně a možná i dřív. :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.4.17 08:33

@Alkata cítiš se teď lépe? Nebo proč mas potřebu si kopnout? Občas je lepší si věci jen myslet

  • Nahlásit
  • Zmínit
1215
16.4.17 08:50

Je mi moc líto, co se ti stalo. Nesmis si to opravdu dávat za vinu.
Já jsem před rokem přišla o první naše miminko v 36tt. Byl úplně zdravý.
Každý den, si říkám „Proč“ ve všech podobách. Ale ty máš alespoň doma už holčičku. Víš, jaké to je držet svoje miminko v náručí.
Mne se to už lehceji říká, ale ta bolest se opravdu zmírní. Chce to jen čas

  • Nahlásit
  • Zmínit
1215
16.4.17 08:58

@Alkata já snad nemám ani slov. Ty si opravdu ubohá k*.
Mne také umrelo miminko, teď čekám další. Oboje mám s pomoci lékařů. Musím, jinak to nejde.
Každý má právo na svůj názor, ale tohle? Podle tebe, komu se nepodaří přirozeně počít tak na to nemá nárok? Víš, kolik je tu holek, které chodí do Caru? Strašně moc. Proč? Protože příroda jim to nechce umožnit?
Tvl, to je názor :poblion:

Je mi z tebe zle :poblion: :poblion: :poblion:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
16.4.17 08:58

@Alkata

V podstatě s tebou souhlasím, před lety jsem tu napsala názor, za který mi chodily fakt nechutné zprávy, nicméně s autorkou článku jsme si psali moc hezky, pochopila, že přes CAR ani hormony to nepůjde, radila se se mnou a na konec si píšeme ještě nyní. Ale pro ostatní jsem byla hyena, ikdyž autorka to viděla jinak ;)

Rozhodování přírody končí v okamžiku, kdy se odeberou vajíčka - to lékaři určí, které se zvolí, která spermie jej oplodní… nedávno jsem četla jeden názor kanadského lékaře o zvýšeném výskytu SIDS právě ve spojitosti s vyšším množstvím uměle „odchovaných“ dětí. To také stojí za zamyšlení :think:

Já si o tom myslím svoje, ale když vidím třeba známou, která má syna díky IVF právě kvůli tomu, že má bratra, která má autismus a do toho ještě další vady, jak je šťastná, jinak by se dětí nedočkala - nebo dočkala, ale byla by to loterie - tak jsem ráda za tuto možnost. Já ji nevyužiju, s manželem jsme plodní ažaž, dokonce spíš uvažuju o tom, že bych vajíčka darovala a takto pomohla těm ženám, které počít nemohou.

  • Nahlásit
1226
16.4.17 09:00

@Tichošlápek

asi tak… :roll:

  • Nahlásit
  • Zmínit
17307
16.4.17 09:26

@Alkata K te prirode… Tak zrusme celou medicinu, vzdyt ta bojuje prevazne proti tomu, co nam ta priroda napacha. Jdi na oddeleni onkologicky nemocnych, rodicu s nedonosenymi detmi apod a zacni jim neco rikat o prirode. Zdrava odtamtud neodejdes.

  • Nahlásit
  • Zmínit
17307
16.4.17 09:27

Zakladatelko, moc me mrzi vase ztrata. :( Nic si nevycitej, delala jsi, co jsi povazovala za nejlepsi.

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.4.17 09:38

Je mi ľúto autorky, jej trápenia. :hug: S tým, čo sa jej stalo (viacpočetné tehotenstvo + redukcia, prípadne potrat) sa pri umelom oplodnení proste počíta. Preto ho odmietam. Ľudia by nemali kalkulovať so životom a smrťou, neplatí, že účel svätí prostriedky. Zároveň verím v Boha, ktorí odpúšťa tým, ktorí oľutovali. Želám autorke, aby si aj sama odpustila. Všetci sme len ľudia, robíme chyby. :,(
Na margo diskusie: Sama mám tri deti (som za ne nesmierne vďačná) - robí to môj názor na túto vec irelevantným? ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
17307
16.4.17 09:53

@niezabudka Ne irelevantni, ale hadam si tvrdit, ze nemuzes lidi bojujici s neplodnosti pochopit. Sama jsem po teto ceste usla kus cesty a na zacatku jsem mela spoustu veci, o kterych jsem tvrdila, ze se k nim nikdy nesnizim, nikdy je nepodstoupim apod. Cim dele clovek po ceste neplodnosti jde, tim vic techto nikdy padne.

Ale to, ze do lezicich se nekope, beru jako zakladni lidskou slusnost, ktery by mela platit pro vsechny bez ohledu na zpusob poceti.

Příspěvek upraven 16.04.17 v 09:54

  • Nahlásit
  • Zmínit
3536
16.4.17 09:57

@Alkata Vsadím se, že ty jsi nikdy vážný problém s otěhotněním neměla, viď? To se to pak mluví o přírodě, co?
Zakladatelko, je mi to moc líto, ale nedávej si nic za vinu. Udělala jsi to nejlepší, co bylo v tvých možnostech…

  • Nahlásit
  • Zmínit
3536
16.4.17 10:06

@niezabudka Spíš to o tobě vypovídá to, že jsi málo empatická. Jaké přírodní zákony bys porušila, abys zachránila svoje děti? Nebo bys je nechala napospas Bohu a víc neřešila?? Řekla by sis pak, že lidé by neměli kalkulovat se životem a smrtí? :think:

Příspěvek upraven 16.04.17 v 10:08

  • Nahlásit
  • Zmínit
2511
16.4.17 10:21

@Martina D. V jakém smyslu, nechat napospas Bohu? Jakože mi dítě onemocní, tak je asi jasné, že to moje hotové vyrostlé dítě nenechám osudu, ne? Nebo jak to myslíš?

  • Nahlásit
  • Zmínit
16826
16.4.17 10:21

@Alkata ty jsi normalni k…a. tobe jiste otehotneni problem nedela. Doufam, ze pokud bys dostala trebas raka, nenechas se lecit, protoze to tak ma byt :roll: :zed: :zed:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Markykula
16.4.17 10:28

Je mi to moc lito, ale nedávej si to za vinu. Přeji hodně sil. :hug: :hug: :hug:

  • Upravit
3536
16.4.17 10:29

@Nowuka2 Jojo, je jasné, že svoje hotové vyrostlé dítě nenecháš napospas osudu a uděláš vše pro jeho záchranu, příroda nepříroda a Bůh neBůh. Ale proč jsi psala tohle: Ľudia by nemali kalkulovať so životom a smrťou, neplatí, že účel svätí prostriedky?
A proč by žena, která má možnost díky moderní medicíně mít dítě, neměla dát šanci novému životu?

  • Nahlásit
  • Zmínit
2511
16.4.17 10:43

@Martina D. To jsem nepsala já, jenom jsem měla tu podotázku. Jako já teda nemám nějak vyhraněný názor, pro nebo proti umělýmu, no ale je fakt, že v dnešní době je medicína už na takové úrovni, která to hraní si na Bohy dovoluje. Což konkrétně v ohledu umělého oplodnění nejsem schopná říct, že je dobře. Ano, nemám problém s otěhotněním, ano, možná bych mluvila jinak kdybych ten problém měla, nicméně v rodině jednu takovou máme a i ta říká, že všechno má svůj důvod. Je jí přes 40 a našla ten smysl života jinde. :nevim:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1185
16.4.17 10:50

Představila jsem si, kolik malych skvelych clovicku v mem okoli by vymizelo, kdyby neexistovalo umele oplodneni :nevim: Potraty se deji i pri prirozenem poceti, jen to nema kdo na koho svest, proto jsou prijatelnejsi? Lidi si dneska delaji umele kozy, novou panenskou blanu a dalsi rozmary. Mely bychom se zamyslet nad tim, zda je spravne dopomoci k novym zivotum? Pro me jednoznacne mit dite prevysuje mozna rizika.

Autorko denicku, vim, ze je hrozne, co prozivas, ale ty za to nemuzes :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
1917
16.4.17 11:03

Je to fakt blbost..vzdyt kdyby se nechavalo vsechno na prirode, tak nemusime mit medicinu..onemocni dite a ty si reknes co, nepujdem k doktoru, priroda to zaridi? Co je to ta kravinu? Taky jsem si rikala, ze na umely by jsem nesla, přeci jenom se jeste nevi, jak to ty deti budou mit ze zdravim v dospelosti, ve30,ve 40..ale po zjisteni, ze manzel ze svym spermiem ma minimalani sanci na poceti a mne tlaci vek jsem za tu sanci stastna..ano, je to proti prirode, je to obrovsky biznis a riziko z vlastnim zdravim, ale nezkusit to aspon jednou, hodne by jsem si to pak vycitala.. :kytka: akorat, uz kdyz by jsem po ivf mela jedno zdravy ditko, dalsi by js3m nepodstoupila kvuli obrovskemu zdravotnimu riziku do budoucna..a to jedno ditko potrebuje hlavne zdravou mamu :srdce: kazdopadne zakladatelko cas zahoji vsechny rany :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.4.17 11:23

@Cuddy máš pravdu, sú veci, ktoré naozaj dokáže pochopiť len ten, čo to zažíva alebo s niekým blízkym prežíva. Na druhej strane väčšina ľudí s niečím bojuje. V tých svojich bojoch sa snažím zo všetkých síl byť verná svojmu presvedčeniu, aj keď to stojí veľa. Netvrdím, že sa mi to vždy podarí, len si myslím, že sú hranice, ktoré sa neprekračujú, neposúvajú. A toto je zvlášť zložitý a citlivý etický problém. Až moc na jednu diskusiu…
A súhlasím veľmi aj s tým druhým, čo si napísala, každá jedna ľudská bytosť si zaslúži úctu, dôstojné zaobchádzanie… len vieš čo mi vždy vŕta v hlave? Že ja za tú ľudskú bytosť považujem každého, či už sa jeho exitstecia na tomto svete ráta v rokoch, mesiacoch či dňoch od počatia… a to je to, v čom vidím problém, rozumieš mi? Pri umelom oplodnení sa so stratami - s tým, že niekoho obetujeme - prosto počíta!

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.4.17 11:31

Taky Ti to napisu trosku z jinyho pohledu. Prirozene se Vam nedarilo jedno ani druhe dite, mas tam i potrat, ted jsi sice za kazdou cenu tehotna byla ale deticky k Tobe prijit nemohli. Nenapadlo Te, ze proste ted ty deti mit nemas? Prijdou treba sami az bude ten spravny cas a naprosto prirozene a nebo taky ne, protoze proste je mit z nakeho duvodu ktery casem pochopíš nemas. Pak jsou zde deticky v detskych domovech a kojeneckych ustavech, ktery by za milujici rodinu daly vse. Jednu dceru uz mas bud vdecna za ni, nic nelamej pres koleno sama vidis, ze to nejde. Vim jake to je, kdyz Ti umre dite, me dcera umrela v 39+6 naprosto zdrava. Mam jeste dva syny. Ted se se vsim srovnej a jdi dal nic neplanuj pokud ma k Vam prcek prijit, prijde a zadne umele oplodneni k tomu nepotrebujete. Prijmi to jak to je a jdi dal. Drzim palce

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.4.17 11:44

Je mi to moc líto, čím jste si museli celá rodina projít… Ale hlavně si nic za vinu nedávej. Taky jsem podstoupila redukci, ale ze 3 na jedno (jednovaječná dvojčata jsou rizikovější) a dopadlo to dobře. Nemyslím, že by to s tím mělo něco společného, to by se stalo dříve od podstoupení redukce.
Přeji hodně síly a věř, že bude líp. Určitě to nějaký důvod mělo.. třeba by to mohlo dopadnout ještě hůř..

  • Nahlásit
  • Zmínit
16.4.17 11:52

@Martina D. ahoj. No, z tvojej reakcie mám pocit, že hovoríme asi každá o niečom inom. Medicínu považujem za dobrú vec, keď slúži vrámci Hippokratovej prísahy. V odpovedi pre Cuddy som sa to snažila aspoň v krátkosti vysvetliť. Prečo ma považuješ za málo empatickú? Vyjadrila som ľútosť autorke denníčka a myslela to úprimne. Takmer všetci jej hovoria, že sa nemá trápiť, nemá si to vyčítať, nemá považovať svoje rozhodnutie za chybu… Ale ona sa trápi, vyčíta si to a dáva si to za vinu! Nie sme psychológovia, aby sme jej hovorili ako sa má a nemá cítiť, nie sme ani sudcovia, aby sme o nej rozhodovali. Len som si myslela, že by sa s tým môžno lepšie vyrovnala, keby svoje pocity a výčitky jednoducho prijala, odpustila si a posunula sa ďalej. Zdá sa ti to neempatické?

  • Nahlásit
  • Zmínit
Lenka 80
16.4.17 12:09

@Alkata ja myslim ze priroda zasahuje a ovlivnuje i to umele oplodneni :-) kdyz to byt nema tak to proste nejde. a muzou se doktori stavet na hlavu.ja nemohla s bejvalym otehotnet 5 let. 3× jsem byla na ivf. nevyslo to. rozvedli jsme se.ted mam se svym muzem dve deti a bejvalej ma uz ctyri :-).

  • Upravit
4629
16.4.17 12:58

No to je vrchol, napsat někomu, kdo prisel o 3 deti, ze si za to muze v podstatě sam, protoze leze do CAR.
Možná by neškodila trocha empatie, shovívavosti a občas udržet ruce od klávesnice, nez neco takového vyplodim.
Zakladatelko, ztráta silena, nikdo si neumi predstavit tu bolest, kdo nezazil. Ale, možná se mnou nekdo nebude souhlasit, na tohle vidim jako nejlepší lék, zkusit jeste stesti.
Myslet na to, ze se ti uchytila 3 vajicka a jak je velikanska pravdepodnost, ze se zadari a bude to, jak ma byt.
Nikdy jsem na umělém oplodnění nebyla, nevim tedy, co to vse obnáší do detailu a neznam pocity a vsechno kolem, co to sebou nese.
Ale sakra, je to 3 tydny, tvoje tělo se da dohromady, at se ti tvoji andelicci maji o koho starat. Nemuzou dohlížet jenom na jedno mimino, by se nudili:)).
Promin, snažím se to odlehčit. Jsem uz taková, myslim, ze aby se clovek nezblaznil, musi mit nejake představy a viru, v cokoliv, kdyz uz jsme, včetně me, národ plný ateistů. Preji mnoho sil.

  • Nahlásit
  • Zmínit
3536
16.4.17 13:12

@Nowuka2 Ano, jsou takové, které se smíří s osudem a zůstanou bezdětné a nevyužijí možnosti moderní medicíny. Ale moc jich podle mě nebude. :think:
Já mám za to, že když je možnost využít moderní medicíny a splnit si svůj sen, má se to udělat. Spekulovat o tom, kdo nemá mít děti, je podle mě trochu přes čáru.

  • Nahlásit
  • Zmínit
3536
16.4.17 13:29

@niezabudka Neempatický je podle mě jen tvůj názor, nikoli tvůj příspěvek. Ptala ses: Sama mám tri deti (som za ne nesmierne vďačná) - robí to môj názor na túto vec irelevantným?
Můj názor je zase takový, že je přirozené, že matka udělá maximum pro záchranu svých dětí. A je pro mě naprosto stejně přirozené, že žena udělá maximum pro to, aby mohla být matkou. Nějaké úvahy nad tím, zda je to správné podle přírody nebo Boha mi nepřipadají na místě.

  • Nahlásit
  • Zmínit
3761
16.4.17 13:50

Jojo, to znám, to Proč, Proč??? jednou jsem si to říkala v 5.měsíci a jednou v 6.měsíci, proč moje debilní tělo neumí donosit miminko a já je potratím ikdyž jsou zdravé, strašný pocit…

tím samozřejmě nechci říct, že by to byla vaše chyba, že to tak dopadlo, jen chci říct, že vím jak vám je a že v tom nejste sama, držte se, čas trochu pomůže :hug: :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit