Společná cesta I

Kde vládne láska, tam není touha po moci.

*

V posledních dnech jsem zapřemýšlela, co je vlastně podstatou všech vztahů a jak se vyrovnat s rozdílnými povahami mezi muži a ženami. Jak si zpříjemnit společnou cestu, jak se dělat dlouhodobě spokojenými a čím oživit stereotyp, který se každý den vkrádá do našich životů.

Ze svého okolí čerpám velkou část energie, která mne pohání vpřed a která obrušuje mé ostré hrany, takže si mnohdy sama uvědomím, co dělám špatně a jak se k tomu postavit. Díky deníčku, který si píšu od 16 let, se mohu podívat do pokladnice své minulosti a poučit se ze svých chyb.

Díky své rodině, partnerovi, různým publikacím a kolegyním z práce dostávám zpětnou vazbu, a tudíž mohu na svých nedostatcích neustále pracovat. Proto je velmi důležité neuzavírat se do svého světa, ale být neustále otevřený různým příležitostem. Naslouchat ostatním i za cenu, že neuslyším hřejivá a konejšivá slova. Být upřímný, i když mne čeká nejistá budoucnost, která mi otevírá dveře do světa plného nových příležitostí.

Jak se vyvíjí naše osobnost, vyvíjí se i vztahy. Dostáváme se do různých situací, působí na nás miliony vlivů, které ovlivňují, jak se cítíme a jednáme. Dalo by se říci, že ve vztazích hledáme jistotu a bezpečí, klidné místo, kde si odpočineme.

A tak se mnohdy stává, že nečinnost přechází do stereotypu, stereotyp do nudy, nuda do hledání nových vzruchů, které by obohatily náš život. Nikdo nám neřekne, jak jsou vztahy těžké, kolik energie padne na to, aby vše fungovalo.

Ano, slyšíme o podpantoflácích, manipulátorech, alkoholicích, mamánkách, hysterkách atd. Ale na jedno zapomínáme, každý jsme lidská bytost, která je hodna respektu. Nic není černobílé, na všem se dá pracovat, jen je důležité najít ten správný klíč, jak toho druhého namotivovat a přesvědčit, že změny přinesou výhody oběma.

Poslední dva roky, co žiji s přítelem, jsem již od prvních Vánoc pomýšlela na svatbu a založení rodiny. Nejenže můj přítel se nacházel v jiné životní etapě, ale představoval si to jinak. Proto často docházelo k rozhovorům na toto téma.

On jednal na základě společenského mínění, přeci se nezasnoubí rok po seznámení, co by na to chlapi v práci řekli. Já jednala na základě toho, že jsem prožila dětství v neúplné rodině a již dlouhou dobu cítila, že jedna část ve mně se hlásí o to, abych tuto mezeru vyplnila, mohla tuto životní etapu uzavřít a jít dál.

Nedostačující komunikace ze strany partnera způsobila, že se vše točilo okolo mne, já jsem viděla problémy, já jsem chodila a ukazovala - tady jsou. Ale utekla mi jedna zásadní věc… Neviděla jsem sama sebe v objektivním světle. I já jsem jednala v mnoha případech neadekvátně, ale chyběla mi zpětná vazba, tudíž jsem neměla důvod něco změnit.

Přestala jsem naslouchat tomu, co mi partner říkal a neviděla varovné signály. Myslela jsem si, že mám vše pod palcem, jsem dokonalá a tím, že jsem v této oblasti zkušenější, mohu vše řídit a určovat směr.

Zlom přišel v momentě, kdy jsem si uvědomila, že těžko snáším konstruktivní kritiku, protože jsem se bála svobodně vyjádřit názor, jak ve své původní rodině, tak i u bývalého přítele. Místo toho jsem buď přešla do protiútoku nebo se bránila. Toto sem píšu, protože spousta konfliktních situací, které zažíváme ve vztazích, nás odkazuje na to, co jsme prožili v dětství a minulých vztazích. Pokud se věcí mají změnit, je potřeba začít u sebe…

Změnu lze provést v nanosekundě, jen ji musíme zařadit na první příčku důležitosti. Pokud opravdu stojíme o to udržet si vztah, tak musíme zainvestovat. Stereotyp, nevěra, to, že si každý jde vlastní cestou je jen vyhýbání se problémům a strach z toho, co přijde.

Lidé mají od nepaměti bujnou fantazii a schopnost vidět ve svém strachu nepřítele. A tak se uzavřou do sebe, řeší si vše po svém, nepustí do svého světa nikoho jiného, mají tendenci ospravedlnit všechny své prohřešky a odmítají za ně nést odpovědnost. Ale nic z toho by se nestalo, kdyby byli upřímní a svěřili se tomu, o kterém prohlašují, že ho milují. :)

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
23.11.16 04:14

Autorko, nic ve zlém, ale pokud bys nabídla opravdu svůj příběh, a ne jen náznaky ve „výchovné“ chytrolínské omáčce, možná by si z toho někdo něco vzal - dobře a chytře odvyprávěný příběh opravdu může lidi oslovit. Ale toto, to se opravdu prakticky nedá číst. Pardon. Třeba příště :hug:

Příspěvek upraven 23.11.16 v 06:38

  • Nahlásit
  • Zmínit
23.11.16 07:10

Teda to je ale deníček o ničem fakt…plno otřepaných klišé seřazených za sebou (Nic není černobílé, na všem se dá pracovat, jen je důležité najít ten správný klíč…) To by bylo hodno dlouhého komentáře bílého králíka :jazyk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
11600
23.11.16 07:19

@Slečna Ferka souhlas s názorem, nedá se to číst, přeskákala jsem to a nic, nedá se to, mravoučné, nudné, a o ničom :(

  • Nahlásit
  • Zmínit
7629
23.11.16 07:46

Autorko asi vim, co jsi chtela svetu- e-miminu sdelit, jen si to pojala „prilis odborne“ a tim chci rict, ze je to jak par vystrizku odpovedi z casopisu Zeny sobe. Vrelejsi pribeh by mozna oslovil vic ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
23.11.16 08:07

Děkuji všem za názor, tak snad příště :). Holt tady můj první pokus :).

  • Nahlásit
  • Zmínit
10206
23.11.16 13:56

@reinkarnace Kde tomu je vůbec konec? :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
101
23.11.16 16:25

Jsi vysokoskolacka, ze? :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
6389
23.11.16 18:19

Všechno to má působit jakože jsi hrozně chytrá a životem poučená, ale úplně se nepovedlo.

To že od začátku vztahu, kdy toho člověk vlastně ani neznáš, začneš o svatba a divíš se že přítel je proti protože má víc rozumu než ty ale zaobalit to do toho že je to kvůli společnosti… No, máš se v životě ještě hodně co učit.
Paradoxně by jsi tím docílila tak maximálně další neúplné rodině pro tvé děti až byste za pár let poznali že se k sobě vlastně nehodíte. Léčbou na neúplnou rodinu není najít si prvního a hned si vzít s tím jak to bude happyend.

Příspěvek upraven 23.11.16 v 18:20

  • Nahlásit
  • Zmínit
Ela515
23.11.16 18:28

Zakladatelko, asi chápu, co jsi tím chtěla říct, ale v něčem s tebou nesouhlasím.
Celé to vyzní, že jsi se rozhodla změnit sebe, abys znovu našla společnou řeč s partnerem. Otázka zní - mění se i on tak, aby našel společnou řeč s tebou či snaha je pouze jednostranná??

Zastavila bych se také u tvé věty „Jak se vyvíjí naše osobnost, vyvíjí se i vztahy.“
Ano, naše osobnost se vyvíjí celý život. A občas se stává, že se nevyvíjí rovnoměrně s vývojem osobnosti našich partnerů. Propast mezi osobnostmi se pak zvětšuje, nůžky se rozevírají a odcizení logicky musí přijít, protože se každý z partnerů octne na jiném stupni vnitřního vývoje a na jiném břehu.
Pak není jiné zbytí než opustit stávajícího partnera a najít někoho, kdo je stejně naladěn, na stejném stupni vývoje a se stejným žebříčkem hodnot a priorit.

Víš, ono takové to stálé ustupování, kdy se jeden za partnerů doslova obětuje, aby ten druhý byl spokojený, je to nejhorší, co můžou udělat. Nespokojenost postupně proroste do flustrace a deprese a ve finále do těžké nenávisti.
Tak na tohle opravdu velký pozor, vztah je vztahem, dokud jde o oboustranné kompromisy, nikoliv obětování sama sebe a svých snů za účelem zachování vztahu za každou cenu.

  • Upravit
LvE
216
23.11.16 20:25

Ahoj…snad bude pokračování, když jsi článek označila 1… :-)

  • Nahlásit
  • Zmínit
10206
23.11.16 20:53

Ale no tak holky, jste jak supy zase :lol:
Opravdu tady byly mnohem horší kousky, nez tohle. Nahodou se mi ta sebereflexe autorky libi a stejne tak se mi libi i její klidná, pokorna reakce ke kousavým komentářům.

  • Nahlásit
  • Zmínit
23.11.16 21:15

Myslenku to melo, ale docist se to bohuzel nedalo… Autorko zkus to priste trosku jinak :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
21498
23.11.16 23:44

@reinkarnace člověče, králíka už jsem tu dlouho neviděla! Pokud si tedy nezměnila nick.
To byly literární rozbory, jedna radost :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2973
23.11.16 23:52

Myslím, že o vývoji vztahů by měl „poučovat“ někdo, kdo má z sebou více než dvouleté soužití s partnerem…

  • Nahlásit
  • Zmínit
24.11.16 09:04

@pe-terka
Nn, píšu sem poprvé :). Je pak hezký vidět pohled i někoho jiného, někdy je člověk zaslepený svoji pravdou, že nevnímá co se děje okolo něj :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
24.11.16 09:05

@Rozárka78

Původní záměr příspěvku měl vést k zamyšlení, to se trochu nepovedlo :lol:. Tak snad příště, pokračování zkusím napsat odlehčeněji :).

  • Nahlásit
  • Zmínit
24.11.16 09:06
  • Nahlásit
  • Zmínit
24.11.16 09:31

@pussy85
Bohužel nejsem :).

  • Nahlásit
  • Zmínit
21498
24.11.16 11:40

@Laura.Svefi ale ne, ty nejsi ten králík :hug: To tu byla jedna a snědla všechen rozum na světě. A samozřejmě to při každé příležitosti dávala najevo. V logu měla králíka :lol:.

  • Nahlásit
  • Zmínit
41
25.11.16 00:25

Určitě napiš pokračování, třeba trochu konkrétnější. Docela se mi to líbilo, ale je mi jasné, že se to pravděpodobně ostatním líbit nebude :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit
25.11.16 13:55

@pe-terka
Takže to byla známá firma :). Přeji krásný víkend :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
25.11.16 13:58

@lindt
Děkuji, o víkendu se do toho pustím :D.

  • Nahlásit
  • Zmínit
11595
27.11.16 22:06

A ja si zase myslim, ze na nazorech ostatnich by nam nemelo zas tak moc zalezet. Jak rika s oblibou jeden muj pribuzny: lidi toho namluvi, ale pravdou se to proto nestava…

  • Nahlásit
  • Zmínit
11595
27.11.16 22:07

Jo PS : a budete se teda brat?

  • Nahlásit
  • Zmínit
27.11.16 22:19

@MartinaIrena
Záleží jakou,,pravdu" chce člověk slyšet :).Jj, nakonec žádost přišla v den, kdy jsem to nejméně čekala :mrgreen:.

  • Nahlásit
  • Zmínit
11595
28.11.16 13:31

@Laura.Svefi Tak gratuluji k zasnoubeni :dance:

  • Nahlásit
  • Zmínit
30.11.16 00:26

Pro me velmi ctive, a pravdivé.

  • Nahlásit
  • Zmínit
498
30.11.16 13:50

Ty jo, to je jak podle nějaký příručky. :lol:

  • Nahlásit
  • Zmínit

Všechny deníčky uživatele