Společná cesta II.
Pokus č. 2. Bojovnou náladou oplývám od dětství, pro ránu nejdu daleko. Takže se dost často stává, že se můj spolunocležník v tom lepším případě ocitne na zemi nebo s pár kopanci na svých 30 centimetrech.
Přítel žil v domnění, že když koupí velkou a prostornou postel, konečně se bez obav vyspí. Bohužel realita je trochu jiná. Takže když se k přítelově hlavě blíží moje pěst, instinktivně se odtáhne a unikne o vlásek hrozícímu nebezpečí.
Tento scénář se u nás doma opakuje celkem často, jen naposledy když přítel opět utíkal, ze zálohy ho překvapila moje druhá ruka, se kterou nepočítal. A tak se stalo, že jednu schytal.
Někdy jen leží a jako papiňák čeká na příležitost, kdy do něj zase šťouchnu a on vybouchne.
Jako chápu, že se nevyspí, ale co mám říkat já, když mě každý večer probudí tím, že rozsvítí na chodbě světla a zavře okno v ložnici a to nemluvím o tom, když se pracně zahřeju pod peřinou a on se pak celý zmrzlý přitulí.
Jak jsem nedávno zjistila, postelové problémy se nevyhnou žádné domácnosti. Takže se tento námět stává zdrojem veselí při různých sešlostech. Třeba moje babička, když jde večer spát, nechává si boty u dveří v obýváku, do kterých v noci po tmě šlápne děda a aby se babičce pomstil, vleze si k ní pod peřinu, což vyvolá, že babička od půl druhé nemůže spát.
Jednou jsem se prý v noci probudila a pravila: „Nehýbej se.“
Přítele to probudilo, a tak se ptá: „Co se děje lásko,“ a já na to: *„To se mi asi zdálo.“
Trvalo mi dva roky vysvětlit příteli, že noční násilí, kterého se dopouštím, je opravdu nevědomé a nelze proti němu účinně bojovat, možná tak nějakou bariérou mezi matracemi. Dokonce padl návrh na pořízení kamery s nočním viděním, protože některé kousky stojí opravdu za to.
Další problémy nastávají většinou v létě. Tam se pro jistotu balím já a odcházím spát do obýváku. Několikrát za prázdniny se stává, že přes den dosahují teploty 35 a v noci klesnou na 25. Normální člověk si nechá otevřená okna, aby se mu lépe spalo. U nás to nehrozí.
Zaprvé spím dál od balkonových dveří, tudíž nemám přísun čerstvého vzduchu, zadruhé přítel nemá rád, když mu táhne na nohy a kdyby mohl, tak nosí termoprádlo i v létě a k tomu se přikryje teplou peřinou. (Teď mluvím trochu nadneseně).
K termoprádlu se vrátím za chvilku. Takže přes den se byt vyhřeje, večer se krátce vyvětrá a zavřou se okna, takže není divu, že po deseti minutách se v ložnici nedá ležet, natož spát. Mně proto nezbývá, než emigrovat. ![]()
Minulý víkend jsme jeli na výlet po jižních Čechách. Přítel projížděl internet, zkontroloval počasí a uznal, že deset stupňů je úplně v pohodě na to, aby si vzal pouze tenké nepromokavé kalhoty a bundu. Už den předem jsem pro něj měla sbalené navíc šusťáky a jeho oblíbené termoprádlo. Nakonec znalecky prorokoval, že bude dost teplo a nebude to potřebovat.
Říkám mu OK, ale v duchu si myslím opak. Přitom minulý srpen by bez termoprádla nevyjel z domu a to hlásili déšť a teploty okolo 18º. Možná na tom mám také svůj díl viny, protože když se někdy zmíní o termoprádle, neubráním se úsměvným poznámkám.
Takže jaké ponaučení z toho plyne… Boj o moc probíhá na všech frontách, ve dne, v noci, prakticky nepřetržitě. Nepřítel nikdy nespí a je potřeba být ve střehu, neustále hledat způsoby, jak se efektivně ochránit a vyváznout se zdravou kůží. Muži se chtějí odlišit od žen, a proto občas hledají způsoby, jak toho dosáhnout, i když někdy prostě přestřelí.
Pokud máte chuť a chcete se také podělit o vtipné historky, tak sem s nimi. ![]()
Přečtěte si také
Dostala jsem práci snů, manžel mi místo gratulace vyčetl, že zanedbám syna
- Anonymní
- 16.11.26
- 675
Když jsem manželovi oznámila, že jsem dostala nabídku vrátit se po rodičovské do práce, jeho první otázka nebyla, kolik budu vydělávat ani jestli mě ta pozice těší. Zajímalo ho, kdo bude hlídat...
Manžel mi vyčítá pohodlný život v domácnosti, chce za to po mně další dítě
- Anonymní
- 16.11.26
- 609
Manžel mi pokaždé, když přijde řeč na druhé dítě, opakuje, že nemůže být jen po mém. Jenže já už jedno dítě mám a další nechci. Je mi čtyřicet, máme malého syna, bydlíme v domě se zahradou a já...
Nácvik vánoční pohádky na vsi je noční můra. Zkazila jsem dětem radost?
- Anonymní
- 16.11.26
- 367
Blíží se čas adventu a s ním i ty nejkrásnější, ale také nejstresovější chvíle celého roku. Zatímco ostatní maminky se v obecní sokolovně na nácviku vánoční pohádky s písničkami usmívají a chválí...
Tchyně sice hlídá zadarmo, ale děti vychovává po svém. Jsem prý nevděčná snacha
- Anonymní
- 16.11.26
- 462
Když jsem tchyni poprvé svěřila děti na celé odpoledne, byla jsem nadšená, že máme konečně hlídání. Jenže po několika měsících už si nejsem jistá, jestli nám její pomoc spíš nekomplikuje život....
Jsem máma, ne bankomat. Dcera si plete mateřskou lásku s bezplatným servisem
- Anonymní
- 16.11.26
- 423
Když mi zavolá dcera a začne mi vyznávat, jak mě má ráda, už jsem ve střehu. Za chvíli totiž obvykle přijde to, na co čekám. Potřebuje půjčit, přispět na nájem nebo jí chybí peníze do výplaty....
V 45 jsem dala výpověď a chci si splnit sen. Manžel mě nařkl z nezodpovědnosti
- Anonymní
- 15.11.26
- 1089
Když jsem manželovi oznámila, že dávám výpověď a chci rozjet vlastní podnikání, čekala jsem překvapení, možná trochu obav, ale také podporu. Místo toho mě označil za nezodpovědnou ženskou, která si...
Dcera se zbláznila. Prý se cítí jako kluk a máme jí říkat Adam. Otec ji zabije
- Anonymní
- 15.11.26
- 1174
Moje patnáctiletá dcera mi nedávno oznámila, že se necítí být dívkou. Vybrala si nové mužské jméno a chce, abych jí říkala v mužském rodě. Vím, že bych ji měla především vyslechnout a podpořit, ale...
Rozhodla jsem, že děti budou doma pomáhat. Manžel ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 15.11.26
- 767
Když jsem se doma vyjádřila k tomu, aby děti konečně začaly pomáhat s domácností, manžel mi před nimi předvedl takové divadlo, že jsem se nestačila divit. Prý jsem hysterka, která si neumí poradit...
Seřvala jsem spratka na hřišti, který hodil písek na dceru. Špatná jsem byla já
- Anonymní
- 15.11.26
- 772
V poslední době se nám několikrát stalo, že nějaké dítě házelo na dceru písek. Jednou ho dokonce měla plné oči. Většinou šlo o nepozornost rodičů, kteří někde seděli, povídali si a o své dítě se...
Na přípravné kurzy nemáme. Bojím se, že kvůli tomu dcera přijímačky neudělá
- Anonymní
- 15.11.26
- 391
Slíbila jsem dceři, že přípravu na přijímačky zvládneme spolu doma. Na placené kurzy nám teď nezbývají peníze. Jenže po práci mi často chybí energie a s některými úlohami si sama nevím rady. Když...