Ten správný okamžik?

Vždycky jsem přemýšlela, kdy je ten správný okamžik počít dítě. Až najdu toho pravého? Až budu mít stabilní zaměstnání? Až budu mít dost financí na pořízení základní výbavičky? Inu, ten nahoře mi odpověděl až to budeš nejméně čekat.

*

A tak se to stalo…

Prožívala jsem právě nejšťastnější období svého života. Po rozchodu s mou první láskou jsem se (na dost pochybné internetové seznamce) seznámila s mým nynějším přítelem. Čekala mě akorát maturita a následně studium na VŠ. Z přijímacích zkoušek na můj (v tu dobu) vysněný obor fyzioterapie, jsem byla zklamaná - o to větší bylo mé překvapení 1. července 2016, kdy mi přišel dopis o mém přijetí.

Nadšeně jsem volala příteli, ale zároveň jsem tušila, že to náš vztah zkomplikuje. Přes týden na druhé straně republiky a navíc jsme od sebe i tak bydleli 60 km. Vůbec mě nenapadlo, že by byl ochotný zahodit svůj dosavadní život a přestěhovat se se mnou do Českých Budějovic.

A tak jsme se v srpnu stěhovali…

Získali jsme útulný, malý byteček za rozumnou cenu. Byl dokonalý, v příměstské části Budějovic, všude kousek, pár kroků les a rybník.

V říjnu jsem nastoupila do školy. Přes týden jsem byla sama, přítel jezdil na montáže. O to víc jsme si užívali společné víkendy v našem hnízdečku lásky. :)

První Vánoce byly nádherné, dokud se nepřeklenuly ve zkouškové. Stres a prokrastinace byly moji nejlepší přátelé. :-D Každou úspěšnou i neúspěšnou zkoušku doprovázelo pár skleniček vína, hodně cigaret a ještě více energy drinků. :-)

Pomalu se blížil konec, i když tu nejtěžší zkoušku z anatomie jsem teprve měla před sebou. Navíc mi nebylo úplně nejlépe, což jsem připisovala menstruaci, která měla přijít.
Den před očekávanou zkouškou ráno všechny symptomy polevily a já se cítila výborně. Normálně bych hned neplašila, ale cyklus mám pravidelný skoro na minutu po 28 dnech. Navíc, jen ta malá možnost, že bych přece jen mohla být těhotná, mi znemožňovala plně se soustředit na učení. No co, jeden test tu pro strýčka příhodu vždycky mám. :-)
Ještě než jsem stačila test položit na stůl, byl jasně pozitivní. Přesný opak toho, co jsem od testu očekávala - ujištění a uklidnění.

Ačkoliv jsem v koutku duše věděla, že je to stoprocentní, zajela jsem si ještě na krevní testy do nemocnice. Jejich výsledek mě už nepřekvapil, ale hladina hCG docela ano. První reakce mojí mámy byla - a nečekáš náhodou dvojčata? Upřímně jsem se modlila od té doby každý den do 1. screeningu, aby se druhé dítě neobjevilo. Ta pravděpodobnost byla docela vysoká i vzhledem k tomu, kolik dvojčat se u nás v rodině vyskytuje. Jeden nečekaný dáreček stačil. :-)

Přítelova reakce byla naprosto nečekaná, byl překvapený, ale vlastně nejvíc šťastný, že „nestřílí slepejma“ (jeho vlastní slova). Co dodat, chlapská ješitnost. :-) Možná jsem trochu doufala, že bude proti a jen posílí moje přesvědčení, že není ta správná doba. Dnes jsem ráda, že mě bohudík popostrčil opačným (a správným) směrem. Vlastně celá rodina mě po prvotním šoku podpořila v rozhodnutí dítě si nechat.

A tak se nám ze dne na den život otočil o 180 stupňů…

Dohodli jsme se, že to necháme na přírodě. Když se cokoliv stane, vezmeme to a nebudeme si nic vyčítat. Každá z vás, která to čte a je těhotná nebo už dítko má, ví, jak nesmyslné tohle prohlášení bylo. :-) Tlukoucí malé srdíčko, první pohyby v 16 tt… Po pár kontrolách u doktora jsem byla zamilovaná jako nikdy a nedokázala si představit, že by se něco měl přihodit.

Naštěstí vše probíhalo v pořádku, i když jsem se celé těhotenství cítila hrozně (extrémní nevolnosti, zánět močových cest a další radosti, které spousta z vás určitě zná). Snažila jsem se nadále chodit do školy i na praxe, ačkoliv mě můj nový stav neskutečně zmáhal. Naštěstí byli všichni ve škole moc vstřícní a díky tomu jsem první ročník zvládla dodělat.

Nabízela se ale otázka bydlení. V Budějovicích bylo krásně, ale nikoho jsem tam neměla. Přítel přes týden pryč a poblíž nikdo, kdo by mi mohl byť na chvíli pohlídat. Navíc jsem cítila, že nechci, aby malá (ano, dozvěděli jsme se, že čekáme vytouženou holčičku) vyrůstala na druhém konci republiky, pryč od veškerého příbuzenstva. Nemohla jsem to udělat hlavně našim - ačkoliv jsem věděla, že by naše rozhodnutí respektovaly, nemluvily prakticky o ničem jiném, než o svojí vnučce.

A tak jsme se znovu stěhovali…

Tentokrát zpět na naší rodnou Vysočinu do místa mého rodného bydliště, kde se zrovna uvolnil levný nádražní byt. Na tu cenu nebyl až tak v hrozném stavu, hlavně měl plastová okna. V červnu jsme zahájili rekonstrukce. Doufala jsem, že se vše stihne ještě pár týdnů před termínem. To jsem ale zapomněla, jak skvělé rodiče mám - každou volnou chvíli nám z vlastní vůle pomáhali a než jsme se nastěhovali, bydleli jsme na střídačku v Budějovicích nebo o víkendech u nich.

Vše se zdálo perfektní, dokud jsem jedno červencové ráno nešla za mamkou na kafe. Její první věta byla - „musím ti něco říct“. To už samo o sobě zní dost špatně, obzvlášť u mojí mámy, která nikdy nechodí kolem horké kaše. Najednou byla nervózní a bylo vidět, že neví, jak začít.,,Víš, mám v hlavě dva nádory. Vím to už od května, ale nechtěli jsme ti nic říct, dokud nepřekleneš ten 30. týden, aby se náhodou něco nestalo." Ačkoliv se časem ukázalo, že to není až tak špatné a prognózy jsou vlastně velmi dobré, v tu chvíli jsem se hrozně bála, že o ní přijdu. Nedokázala jsem přestat brečet. Strašně dlouho jsme se objímali a nakonec mi řekla, ať se nebojím, že to teď, když se jí má narodit vnučka, rozhodně nehodlá zabalit. :-)

A tak jsem pochopila, že nic není náhoda…

Chvíli před tím, než jsme Zuzanku počali, umřela mámina sestra na rakovinu. Jak rychle přišla, tak rychle si jí vzala. Babička se topila v depresích a do toho její druhá dcera měla dva nádory v hlavě a chvíli se nevědělo, co to pro ní znamená. Všichni mluvili jen o malé, která byla sice zatím jen v bříšku, ale ani netušila, kolik životů už za tu krátkou dobu změnila. Jestli jsem do té doby někdy přemýšlela, jestli jsme se rozhodli správně, tohle vymazalo všechny mé pochybnosti.

Den „D“ se nezadržitelně blížil. Byteček už jsme měli zvelebený a čekalo se jen na příchod nového člena rodiny. Ve středu 20. září mi dopoledne odešla hlenová zátka. Nebylo mi nejlépe a večer jsem začala mít pravidelné kontrakce po 8 minutách. Naložila jsem se do teplé vany a věděla jsem, že už je to tady. :-) Přítel je přes týden pořád pryč, takže jsem mu o půlnoci volala, že zřejmě začínám rodit a ať pomalu vyrazí.

Vyprávění o porodu přeskočím, to by bylo na další deníček (ale kdyby byl zájem, klidně o něm napíšu). Každopádně, po 36 hodinách přemlouvání se 22. září v 7:52 narodila malá Zuzanka s porodními mírami 3100 g a 48 cm:-)

A tak se ze mě stala máma…

Začátky byly hodně těžké (hm, to vypadá možná na další deníček? :-) ), ale vše se v dobré obrátilo. Zuzance teď byly 4 měsíce a dělá nám samou radost. Hlavně babičce, která je po operaci jednoho z nádorů. Protože má malá ráda cestování autem, hned o víkendu jsme za ní vyrazili do Prahy. Už před operací měla hrozný strach, že až jí Zuzanka uvidí s tou jizvou přes celou hlavu, začne brečet. Ale malá jí samozřejmě hned poznala a začala se smát tak upřímně, jako by věděla, jak moc na tom babičce záleží. Mamce tekly po tvářích slzy a mně společně s ní.

Na závěr - v těhotenství i po porodu mě často přepadaly hrozné myšlenky. Bědovala jsem nad svým životem, poruchou řeči, nedodělanou školou, gymplem a nulovou praxí. Měla jsem strach, aby se malá „nepomamila“ a nemusela si tak procházet stejným peklem, jako občas já.

Mateřství mě naštěstí dostatečně vytížilo a nemám čas nad věcmi tolik přemýšlet. A když už se občas nějaká ta špatná myšlenka vkrade, vzpomenu si na svého dědu, který vždycky s oblibou říkává - když nejde o život, tak jde o h**** :-D

Děkuji všem za přečtení :-)

Váš příspěvek

Odesílám...
Napsat příspěvek
5.2.18 15:39

Jee takhle super deníček jeste nikdo nekomentoval? Moc gratuluji k male a přeji vam, at jste všichni zdraví a stastni, je moc hezke, ze držíte pri sobe :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
476
5.2.18 15:40

Krásně napsaný deníček. Ať vám málá Zuzanka dělá jen samou radost. Určitě ses rozhodla správně ;) Už se těším na další deníček.

  • Nahlásit
  • Zmínit
1103
5.2.18 15:48

Prý nestřílí slepejma :mrgreen: :mrgreen:
Nádherně napsané, četlo se to s úplnou lehkostí. Gratuluju k Zuzance, je to krásná holčička. Ať vám dělám jenom radost :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2873
5.2.18 16:02

Krásný :) :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2468
5.2.18 16:43

Děkuji všem za milé komentáře :kytka:

@admin Klidně mě můžete odtajnit, asi jsem omylem před odesláním klikla na „anonymni“ :)

  • Nahlásit
  • Zmínit
15013
5.2.18 16:50

Gratuluju k dcerce.

Proč anonym?

Těhotenský test pro strýčka příhodu, když rodinu neplánuju? :think:

Školu chceš dokončit?

  • Nahlásit
  • Zmínit
743
5.2.18 16:57

Gratulujem k dcerke, nech sa mate hlavne radi a vela zdravia celej rodine a mamine! Krasny dennicek

  • Nahlásit
  • Zmínit
6847
5.2.18 17:19

Skoro mi ukapla slza. Krásné :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2468
5.2.18 17:28

@Ukulina Jak jsem psala v komentari, anonym nemel byt, nevim, jak se stalo a poprosila jsen admina o odtajneni :) Tehotensky test jsem mela doma uz dlouho, kupovala jsem si dva radsi, kdyz se mi poprve hodne zpozdila MS. Jeden na negativni vysledek stacil a druhy jsem mela schovany ;)
Skolu si delat budu, ale bliz, ta fyzio je bez hlidani naprosto mimo. Tady mam vsechny a nejak se to uplaca ;)

  • Nahlásit
  • Zmínit
21137
5.2.18 18:40

Pěkný deníček! :mavam:

  • Nahlásit
  • Zmínit
35471
5.2.18 19:06

Krásný deníček, gratuluji k malé holčičce :kytka:. Váš děda má svatou pravdu - když nejde o život, jde o ho… přeji vám všem, ať jste zdraví a šťastní.

  • Nahlásit
  • Zmínit
9865
5.2.18 19:22

Moc krásný deníček :andel: mamince držím palečky :srdce: a určitě bych ráda četla i další deníčky :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
Anonymní
5.2.18 19:22

:palec: Krasny dukaz rceni, ze clovek mini a panbuh (nebo deti?) meni :lol: Zuzanka je moc hezke jmeno, jedno z tech, co jsem chtela dat nasi male (bohuzel neproslo rodinnou radou) - slavime narozeniny jen o 5 dni driv :mavam: ;) A dalsi :palec: za to, ze chces dodelat skolu - kdyz budes mit zazemi a podporu v rodine, tak pujde vsechno…tvoji mamince přeju uspesne uzdravení, aby si mohla uzivat vnucku naplno! :hug: Moje mamka zase ted byla preventivne na konizaci delozniho cipku kvuli predrakovin. zmenam a pred asi 2 nebo 3 lety to vypadalo, ze ji neco nasli na mamografu, nastesti se to pak nepotvrdilo a byla to jen nejaka banalita. Ale vydesilo nas to taky vsechny poradne…z duvodu osobních info. pisu radeji anonymne…

  • Nahlásit
1648
5.2.18 19:23

Krásný deníček ;) gratuluji k Zuzance a mamině ( babičce) přeji mnoho sil a hlavně zdraví :hug:

  • Nahlásit
  • Zmínit
jun
599
5.2.18 20:01

Super deníček :palec: Není třeba dávat porodní ani poporodní, tento se mi líbil moc :potlesk:

  • Nahlásit
  • Zmínit
b22
273
5.2.18 20:09

:palec: krásný deníček, přeju hodně sil 8o i my čekáme na Zuzanku. Jinak deníček o porodu bych si klidové přečetla (těch 36hodin)

  • Nahlásit
  • Zmínit
2468
5.2.18 20:29

@b22 Jee a kdypak čekáte princenzu? :)

Moc děkujeme všem :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
b22
273
5.2.18 20:30

@Patie :srdce: teď v březnu, ale doufám, že to bude min jak těch 36hodin :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Zmínit
2468
5.2.18 20:35

@b22 Aby se nenarodila 28. března, to jsem se narodila já a jsem taky Zuzanka :mrgreen: Určitě to bude dobré, budu na vás myslet :mavam:

Příspěvek upraven 05.02.18 v 20:36

  • Nahlásit
  • Zmínit
15013
5.2.18 21:15

@Patie Držím palce, ať jste obě zdravé a plány vyjdou! :kytka:

  • Nahlásit
  • Zmínit
b22
273
5.2.18 22:16

@Patie nu i to se může stát, termín mám 22.3, ale radši bych, kdyby šla do termínu, jedno přenášení mi stačilo :srdce: děkuji :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
11571
6.2.18 06:50

@Patie moc hezky a upřímně napsané, za mně napiš i porodní a poporodní deníček, píšeš moc hezky, dobře se to čte, je to takové od srdce
hodně zdraví všem
a je moc hezké, jak si v rodině pomáháte a držíte spolu
akorát se mi zdá, že sama sebe moc nemáš ráda, každý jsme originál a určitě jsi dobrý člověk, trošku víc si věř a chval sama sebe za to, co jsi dokázala a v čem jsi dobrá :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
17294
6.2.18 06:52

Super, at se dari i nadale. A drzim palce, at dodelas skolu. Ted s ditetem by ti mohl zvoleny obor pripadat jeste smysluplnejsi, kdyz uvidis moznost jeho uplatneni v praxi. To by te mohlo hnat dopredu.

  • Nahlásit
  • Zmínit
79
6.2.18 08:51

Moc hezký deníček :srdce: moc gratuluji k holčičce a snad se babička úplně uzdraví :*

  • Nahlásit
  • Zmínit
1981
6.2.18 10:40

Moc pěkně napsáno! Tvoji mamince přeji hodně sil k uzdravení :srdce:

  • Nahlásit
  • Zmínit
153
6.2.18 18:54

Gratuluji k Zuzance :kytka: Přeji vám ať jste všichni zdraví a šťastní, hlavně mamka :srdce:
Chlap přes týden pryč to znám, máme to tak už 9let…

  • Nahlásit
  • Zmínit
31691
9.2.18 02:00

Pěkný deníček, gratulace k maličké, a mamince držím palce

  • Nahlásit
  • Zmínit
365
13.2.18 15:26

Moc gratuluju a těším se na další deníček.????

  • Nahlásit
  • Zmínit