Těšitelky: Jak se narodila Natálka
Jak se narodila Natálka Ahoj všem. Tak jsem se konečně dostala k tomu, abych vám napsala, jak to naše druhé štěstíčko přišlo na svět. Jak většina z vás ví, máme doma už Verunku.
Těhotenství s ní bylo plné obav z potratu, ke konci potíží se zánětem žil a samotný porod byl vyvolávaný…tudíž dlouhý, se stálým sledováním Verunky. Nakonec Veru přišla na svět jako „švestkově modré" dítko neb se krášlila cestou porodními cestami pupeční šňůrou kolem krčku. Po porodu Verunky jsem byla vyčerpaná, šťastná, že to máme obě za sebou. Šití po nástřihu hráze také bolelo dost dlouho a ještě 14 dnů po propuštění z porodnice jsem nebyla schopná sedět jinak, než na nafukovacím kruhu.
Ovšem čas běžel, všechny bolesti byly zapomenuty a oba jsme si s manželem řekli, že na druhé dítko nechceme dlouho čekat. Dr. mi antikoncepci v tabletkách nedoporučila a tak to všechno měla na starosti hlavně „příroda". S Verunčinými příkrmy a postupným nahrazováním kojení, na příjemné dovolené v Třeboni, přišla Natálka.
Bylo mi divně…jako v předchozích těhu bléé stavy a v půlce září už byly na testíku //. Všechno bylo jiné…já tak nějak klidnější, neměla jsem čas se sledovat. K Dr. jsem také nespěchala s pocitem v duši, že to nějak dopadne. V 11tt jsem na UZ už viděla Natálku a její srdíčko…hezký pocit. Na hematom a lehké krvácení jsem dostala Ascorutin a doporučení se šetřit …no zkuste si to, nic nenosit se 7měsíčním miminem . Ovšem byla jsem klidná jak nikdy před tím. Na UZ ve 20tt mne zase Dr. z nemocnice strašila vcestným lůžkem, později přišel zánět žil jako u Verunky a zkoumání, jestli, když mám menší bříško, mimi nějak netrpí.
Vše tentokrát bylo na 1*.
V poradně jsem se Dr. svěřila, že mou noční můrou je přenášení (to bylo ve 40tt)…24.5.2007. Ta to chápala a nabídla mi provedení Hamiltonova hmatu. Znaje z těhu s Verunkou, byla jsem pro.
Celkem nic se nedělo…odpoledne kontrakce á 5min pak á 3 min a pak to všechno přešlo. Řekla jsem si, že je to škoda. Na porod už jsem se těšila. Manželovi šéf v práci doporučil termín porodu v pátek 25.5. a to nejlépe až po práci . Kamarádka, která měla hlídat Verunku v době, kdy bude Michal u porodu se na tomto datu i hodině shodla se šéfem…nu což, …vynasnažím se , řekla jsem si.
Následující den…pátek ve 14,00 …kontrakce á 5min. S Michalem jsem byla domluvená, že ho vyzvednu u autobusu v 16,15h a pojedeme na velký nákup. Chvilku jsem přemýšlela nad tím, zda mu volat či ne. Od 15,45h kontrakce á 3 min a já se vydala do města naproti manželovi. S kontrakcemi jsem si věděla rady…rozdýchat se to dalo a v nejhorším si někde zastavím. ( Do města to mám autem cca 6 min ) Verunka byla hodná. Michal mne při příjezdu políbil a chystal se na nákup. Vyvedla jsem ho z omylu…nikam nepojedeme…možná spíš do porodnice. Musím ještě podotknout, že bylo domluvené grilování s kamarády. Po příjezdu domů hned kamarád hlásil…„Tak co bude s tím grilováním?“.....„Asi spíš dnes budete hlídat Verunku“…podotkla jsem. „Se neptám, jestli jdeš rodit, mám děsnej hlad". No co, třeba to budou zase poslíčci.....tak jsem připravila Michalovi vše potřebné a nechala je hezky si ugrilovat večeři. Já si zatím ulevovala od bolestí ve sprše, pak trochu poklidila, připravila vše pro Verunku a kamarádku.
Když bylo vše snědeno, hurá do auta a do porodnice. Sepsání všech nezbytností, monitor…lékařská prohlídka. Dr. mi oznámil, že jsem otevřená na 3cm a budu „krásně" rodit. Bylo 18,20 a já se sprchovala ve sprše alternativního porodního pokoje. Prima milá asistentka mi řekla, že by to nemuselo trvat dlouho…nejdéle do půlnoci. Všechno bylo jak má být, tak jsem se mohla „cachtat" ve vodě dle libosti.
Kontrakce byly stále silnější a ve 20,30 jsem byla otevřená na 6cm. Pak to tak nějak uteklo…po natočení monitoru jsem opět chtěla do sprchy, ovšem jak jsem se tam s Michalem došourala, začalo nucení tlačit…měla jsem co dělat, abych zvládla cestu zpět na porodní lůžko… Michal šel pro asistentku..... byla jsem na 8cm. Vydržela jsem ještě 2 kontrakce a dostala svolení tlačit…na dvě kontrakce byla Natálka na světě. Bylo 21,25h.
Prostě nádhera. Viděla jsem jí…vlasatý mimino a holčička k tomu. Ukápla mi slza. Zkušený taťka si celé 2 hodinky po porodu Natálku nosil a choval…já posílala sms do všech světových stran a bylo mi krásně…už máme dvě štěstíčka.
Takže shrnuto a podtrženo…s Natálkou to byl „knižní" porod.
A teď? Máme se fajn…holky jsou od sebe cca 15,5měsíce. Verunka sleduje miminko, ale nežárlí a Natálka je zatím hodné mimi, které krásně spinká. Michal mi večer pomáhá …koupe a ukládá Verunku. Holky se doplňují…Veru je rozumbrada, která se nechce chovat, když se mi zachce
a Natálka je voňavej uzlíček na chování. Jsou prima.
Miluju je a jejich taťku taky.
A to je vše. Omlouvám se za tak dlouhé psaní, ale nějak mi to nešlo zkrátit.
Bramborka s Verunkou (16m) a Natálkou (4týdny)
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1575
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 920
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1614
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 668
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 391
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20469
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2876
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2584
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1744
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....