To je jen dermatitida, do roka bude čistý...
Tak jsem se rozhodovala zda napsat či ne... O tom zda má cenu bojovat za své dítě, když vám všichni v okolí říkají to je normální, z toho vyroste...
Už od prvního očkování Davídka trápil ekzem. Nejdříve jen na tvářičkách, byla vedra, tak jsem si řekla - to bude mykoza, zajedu ke kožní. Ta mé podezření potvrdila, napsala Canesten. Čas běží, ekzemek se nelepší, ale alespoň stagnuje. Fajn, pohoda. Prostě to není mykoza, ale dermatitida - řekla dětská na 3měsíční kontrole. Z toho vyroste. Fasujeme ondřejovu mast a jdeme domů.
Čas ubíhá, přichází zíma, ekzemek hrubne a najednou místo ekzemu mokvavé plochy po obou tvářích. Namazáno Canestenem, plochy vysychají, ale má po celém obličeji hnusné hnědé šupinky. Hned druhý den jedeme do Fakultní nemocnice na dětské kožní, o nějaká doporučení se nestarám, Davídek má to nejlepší doporučení k vyšetření po celém obličeji. Jen vejdeme do dveří doktorka pronese - nojo, jasný atopák - nasadí kortikoidový masti (mazat ložiska), kontrola za měsíc.
Nastává zlepšení (jak by ne, jako správnej vyděšenec jsem si nezjišťovala co vlastně kortikoidy jsou, navíc doktorka ujišťovala že jich tam je tak malinko že nemohou ublížit). Vysazujeme kortikoidy - okamžitě opět malé zhoršení, ale na udržení stačí mazat tak 2× týdně. V půlce ledna jdeme na další hexavakcínu - po ní okamžitě prudké zhoršení ekzemu, mažeme kortikoidy jak diví. Píšu do Immunoflow, co s tím, zda by nás mohli objednat (sice jsme 100km od Prahy, ale je mi to jedno). E-mailem mi nabídnou termín ke konci února, bohužel den poté co manželovi končí dovolená, takže (blbec) odmítám a hledám na jejich radu alergoložku tu v Hradci Králové. Radím se s dětskou, na její doporučení jdu za jednou co má ordinaci nedaleko její.
Jsem v kontaktu s paní co má doma těžkou alergičku, dodává mi odvahy kdy po probrečených nocech (musela jsem s malým spát a držet ho aby se neškrábal do krve, o Fenistilu mi tenkrát dětská nic neřekla, že by byl na toto) jsem měla akorát tak sto chutí jít se utopit, kde brát sílu sledovat bolest ani ne 9měsíčního dítěte - ekzem se rozlézá po celém těle, ale držíme, kortikoidů se ani nedotkneme a po 3 nedělích diety jsme na stavu pokožky stejném, jako předtím s kortikoidy.
V březnu tedy jdeme poprvé na alergologii. Plni nadějí, natěšeni jak nám poradí co s tím, jak mu pomoct od bolesti. Začátek vypadá slibně, příjemná sestra, paní doktorka se usmívá… A pak přijde první šok. Malý strupy po celém obličeji od poškrábání, ekzem po tvářích i čele (no budiž, tou dobou ne v akutním stadiu, ale prostě viditelně všude) a doktorka - vždyť je krásně čistý… Postupujte dál dle kožní, já vám teď stejně testy dělat nemůžu, na to je moc malý, kdyby se to zhoršilo tak přijďte. Na její radu jsem do své stravy opět zavedla vše co jsem vysadila. Po týdnu jsme tam zas. Objedná nás tedy na odběr krve, pošle na testy, OVŠEM zaškrtává pouze to co dle ní má cenu, tudíž absolutně ignoruje polovinu toho co jsem jí řekla že mládě má skrz mne (strava matky dle ní absolutně nemá na atop a alergie vliv).
Po cca 3 nedělích si jdu pro výsledky, strčeny mi jsou mezi dveřmi s tím že je vše v normě. Jsem v šoku, odcházím bezeslova, bez vysvětlení co mám dělat. Výsledky byly napsány na kusu papíru vytrženého z bloku. „Závěrečná“ zpráva veškerá žádná. No budiž, nasazujeme vlastní dietu, bez kortikoidů, já bez mléka, pečiva a vajec, Dáda jí jen brambory, mrkev, špenát, nemléčnou kaši, jablečnou přesnídávku (dělanou doma) a Nutrilon Allergy Care.
V deseti měsících mi došly nervy a opět jsem zavolala do Immunoflow zda by nás nevzali. Termín až v listopadu, chtělo se mi brečet. Tou dobou jsme přestali i kojit, vyrážka se náhle opět zhoršila a k tomu přibyly rudé otoky obličeje a krku, zoufalá jsem napsala zda by neměli dřívější termín, jelikož na kožní jsme měli jít až měsíc nato (vůbec mne nenapadlo že jako akutní by nás asi vzali i dřív) a dětská mne málem poslala do háje, že když chodím na alergologii a kožní, tak co chci po ní - když ji takto obcházím. Nakonec nám napsala Fenistil a Linolu do koupele. Uf. Fenistil krásně zabral, ale musel se mu dávat opravdu poctivě, ne jen jednou denně. Druhý den volají z Prahy že by dřívější termín byl a zda ho chci. Samozřejmě ho beru, srpen je dřív jak listopad ![]()
Postupem času se začíná Dáda lepšit, ekzemy z těla (i z pod kolínek odkud jsme je nemohli dostat mizí). Až si říkám jestli nás nevyhodí jako simulanty.
23.8. ráno přijedeme do Prahy, když najdeme dům ve kterém ordinace sídlí tak se vyděsím, je umístěna v budově ve které by člověk čekal spíš vietnamce (a ti nebo někdo jim podobný také hned vedle sídlí
). Seberu odvahu, vlezu dovnitř. Ordinace je umístěna v prvním patře a hned vlez do čekárny naprosto upraví celkový dojem, krásně zařízená čekárna pro děti, postupně zjistím že i pacienti jsou objednáváni tak aby nikdo dlouho nečekal. Sestřičky příjemné, pan Fuchs jakbysmet (jediné co mi vadilo je že dává přímé otázky na které chce přímou odpověď a žádnou „omáčku“ kolem, což já neumím
).
Vyšetření probíhá spíš způsobem posezení, ordinace působí jako příjemná kancelář, také v ní jsou hračky. Pan doktor působí velice sympaticky, absolutně ho nezajímá že malý nemá téměř žádnou viditelnou vyrážku. Zapíše si nás do počítače, sepíše odpovědi na své otázky a šup Davídka k sestřičce na kožní testy. Ty jsou udělány (vzhledem k našim odpovědím) na mléko, pyly a pár dalších věcí. Po pár minutách pan doktor koukne na ručku a udiveně na nás kouká - slušná reakce na vajíčko. Diví se že to minulé testy v Hradci neprokázaly, zvláště proto že (prý) alergie na vejce je jedna z těch co se z víc jak 50% pravděpodobností mohou vyvinout v astma už kolem 6 let věku dítěte. Sepisuje zprávu na imunologii, loučíme se, ještě se malému jde odebrat krev. Bereme si výsledek vyšetření pro naši dětskou (poprvý v životě vidím lékařskou zprávu tak jak jsem si ji vždy představovala) a jdeme domů.
Za 14 dní si máme zavolat pro výsledky imunologie. Držte pěsti. A vy, kdo jste také dostali radu - musíte vyrůst, mažte kortikoidy - NEVZDÁVEJTE SE A HLEDEJTE CESTU, KTERÁ VÁM POMŮŽE NAJÍT JAK SVÉMU DÍTĚTI POMOCT.
Přečtěte si také
„Vždyť kojí úplně špatně,“ zaslechla jsem tchyni. Pomohla až laktační poradkyně
- Anonymní
- 23.06.26
- 405
Největší tlak, který na novopečenou mámu přichází, je ten zvenku, z vašeho okolí. Dobře míněné rady, které ale občas šíleně bolí. A blbý je, že často se jedná o vaše nejbližší lidi. Jako v mém...
Vzala jsem si muže s dítětem. Teď mám doma pocit, že jsem tam navíc
- Anonymní
- 23.06.26
- 420
Vzala jsem si muže, který má dceru z předchozího vztahu, a od začátku jsem se snažila být trpělivá, laskavá a nebrat jí tátu. Jenže ona mě odmítá, provokuje, shazuje a dává mi najevo, že v jejich...
Devět týdnů bez školy, bez babiček a bez řidičáku. Jak to mám zvládnout?
- Anonymní
- 23.06.26
- 456
Mám dvě děti na prvním stupni, chodím do práce a letos jsem prázdniny zřejmě úplně podcenila. Bydlíme v malém městě v pohraničí, příměstských táborů je málo, babičky nemáme a já navíc nemám...
Tchyně vtrhla po mém císaři do porodnice. Musela ji vyhodit až sestřička!
- Anonymní
- 23.06.26
- 476
Porod je pro každou ženu jedním z nejintenzivnějších a nejnáročnějších zážitků v životě. Když navíc neprobíhá podle plánu a skončí akutní operací, žena potřebuje klid, bezpečí a čas na to, aby se...
Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna
- Vilma1897
- 23.06.26
- 140
V čem je její kouzlo? Třikrát vyprodala Eden a spousta lidí se vracela znovu. Včetně mě. Na první koncert jsem měla lístek na sobotu. A hned když skončil, bylo mi jasné, že v úterý chci být v Edenu...
„Je můj syn autista?“ zeptala se kamarádka. Ze strachu jsem jí zalhala do očí
- Anonymní
- 22.06.26
- 1876
Říká se, že upřímnost je základem každého pevného přátelství. Jenže co dělat v situaci, kdy vás nejlepší kamarádka postaví před otázku, jejíž pravdivá odpověď by jí mohla zlomit srdce? Minulý týden...
Dcera s ADHD potřebuje asistenta. Muž zuří: „Nedělej z ní blbečka s nálepkou!“
- Anonymní
- 22.06.26
- 1292
Každý rodič si přeje, aby jeho dítě mělo hladkou a bezstarostnou cestu životem. Když se ale objeví první překážky, ukáže se, jak pevný je nejen vztah rodiče k dítěti, ale i partnerů mezi sebou. My...
Manžel mě nutí jezdit každý víkend k tchyni. Ta mě jen kritizuje, jsem zoufalá
- Anonymní
- 22.06.26
- 2597
Víkend by měl být pro pracující rodiče časem odpočinku, kdy konečně vypnou, užijí si klid s rodinou a naberou síly na další pracovní týden. Pro mě je ale páteční odpoledne začátkem pravidelné noční...
Dřu ve dvou pracích do půlnoci. Podle muže ale jen „courám po kroužcích“
- Anonymní
- 22.06.26
- 1250
Sedím u kuchyňského stolu, na monitoru notebooku svítí čas 0:24 a mně únavou pálí oči. Tohle je moje každodenní realita. Kolotoč, ze kterého nemůžu vystoupit, protože se ode mě očekává, že budu...
Máma mi vyčítá práci a děti ve školce. Sama mě tam jako malou zapomínala!
- Anonymní
- 22.06.26
- 852
Být dnes mámou je nesmírně vyčerpávající. Společnost na nás klade protichůdné nároky – máme budovat kariéru, vypadat skvěle, mít naklizenou domácnost, a přitom se dětem věnovat čtyřiadvacet hodin...