Úsměv k minulosti, štěstí v současnosti a teď očekávání
Věděla jsem, že jsem tak trošku inventář emimina, ale teprve dneska jsem si to potvrdila a zamáčkla slzu nad tím, jak ten život k sakru letí.
Tak od začátku, zaregistrovala jsem se zde 1. 9. 2003 - a to po události samovolného potratu v 08/2003 na dovolené v Calabrii. Tenkrát pod nickem kosinka. Ještě dnes si pamatuji, že jsem měla radost, že jsem našla opravdu užitečné místo, kde člověk, at už řeší co řeší, vždy to má s kým probrat. A je rád. Jasný, každá máme mámu, nebo ségru, nebo super kamarádku, nebo príma tchýni, ale stejně bez emimina by to prostě nebylo ono.
Na podzim toho roku jsme měli s manželem - tehdy ještě s přítelem svatbu, pěkné Vánoce. V tu dobu jsem různě pročítala snažilkovské deníčky, a bylo to príma.
S novým rokem, přišel na svět i deníček Matýsků, který z tehdejších snažilek vzešel… A bylo to príma. Začli jsme s manžílkem znovu snažit po 3měsíční přestávce. Začla jsem zjišťovat, jak to s tím oplodněním je - co pomáhá a co naopak brání, začla jsem sledovat bazálku, a vyzkoušela prstíkovou metodu 
)
Tady by mělo být a bude - Díky emimino za zprostředkování rad ostatních!
Protože hned druhý měsíc - v únoru 2004 se nám podařilo otěhotnět!
Deníček Matýsků pokračoval, ale tím, že tam bylo i spousta snažilek a členů, kdy jsem nedala stíhat všechny souvislosti, jsem s ohledem na mé těhulkovství založila nový deníček, abych mohla sdílet a vyměňovat své pocity s dalšími stejně těhotnými jako jsem byla já - Listopadky-Prosinčátka.
No, a 19. 11. 2004, v 5:07 se mi narodil krásný a zdravý kluk, 3400g, 49 cm )
Porod byl pro mne natolik luxusní zážitek, že ještě teď z něj mám trošku trauma. Hned vysvětlím. Těhotenství na začátku s krvácením, nevolnosti, a navíc v době početí jsem absolvovala rtg pánve ( nevěděla jsem, že jsem těhotná, ale bohužel jsem v tu dobu už byla) takže v prvním trimestru pár vrásek opravdu bylo. Pak jak když utne proutkem, a vše v pohodě, nevolnosti pryč, žádné krvácení, vůbec jsem si nepřipadala těhotně, super - a co bylo zvláštní - absolutně bez těhu chutí.
Dva dny před porodem jsem byla na kontrole v den termínu v nemocnici (tuším kontrola plodovky), tam mi vyšetřující doktor řekl, že mimi má tak 3400 g ), pak jsem potkala známého doktora, který mne viděl, jak z vesela přebíhám 4proudovou silnici, jakoby nic to odvyprávěl manželovi. Takže manžel, že teda nevypadám na to, že bych měla v blízké době rodit. To byla středa. Ve čtvrtek večer, jsme s mnaželem hráli na PC naší oblíbenou strategickou hru, já u toho hopsala na balóně (docela dost…) a poprvé jsem měla chutě, takže jsem ten večer nechutně stláskala banány, rybičky, mlíko, a kus nanukáče.
O půlnoci jsme šli spát. Něco po 4 hodině ranní mě vzbudila bolest břicha, tak já s přesvědčením, že to mám z toho jak jsem se nechutně najedla, se šla usadit na wc. Jenže po chvilce, mi došlo, že na velkou nepotřebuji, a po druhé chvilce, že stále nějak čůrám…, ale hrozně málo. Jo plodovka, jasný, napadlo mě to, jenže vždy jsem četla a slyšela kolik jí je, a ze mne šel pidi čůrek… tak jsem váhala, pak jsem si vzala vložku a šla budit manžílka. Samozřejmě trochu mou nejistotu poznal, protože jsem ho budila se slovy, asi mi praskla voda? Tak praskla? Asi jo.
No nic, rychle vstal, šel rychle se psem, a já už chtěla vytáhnout tašku, ale najednou přišla kontrakce, tak jsem jí nějak vydejchala a hodlala jsem pokračovat jenže za 2 minuty další… Co to je? Tohle přeci nemůžu vydržet průměrných 14 hodin? No nic, tak jsem to nějak přežila a dostala se do auta a jeli jsem. Nemocnici máme 5 minut autem a před ní je čerpačka. Tak já ještě hloupá naivka, poslala manžela, ať zastaví na čerpačce a koupí si bagetu a mě jelení lůj, protože porod trvá 14 hodin, ať není hladový a mně ať nevysychájí rty… no gól, v okamžiku kdy zabouchl dveře a já opřená o palubku v kontrakci, jsem litovala, co mne to napadlo. Naštěstí v tu dobu čerpačka prázdná, takže do 5 minut byl zpět a hurá do nemocnice.
No to už jsem šla s podporou manžela a už jsem ani necítila prodlevu mezi kontrakcemi. Když jsem dorazili, tak na naše asi rodíme, sestra něco odsekla, že to nebude tak horké, vyzkoušela tou jejich vložkou s tekutinou, zda mi opravdu odešla plodovka, a potvrdilo, se že mi opravdu odchází… To už na ambulanci, že mě prohlédnou, a najednou když mě natočila a doktor přišel - koukl a řekl, jde se rodit, musíme na box, hned jsem připomněla, že za dveřmi mám manžela, který má být u porodu, tak se za pochodu převlíkal do toho jejich slušivého zeleného mundúru a šli jsme na box, tam jsme byli asi 5 minut sami, pak přišli 2 PA a doktor, a na třetí zatlačení a pomoc jedné PA která mi stlačila nahoře bříško, byl náš Tomášek na světě: v 5:07.
Byla to nakonec taková rychlovka, že jsem tomu nemohla uvěřit, a hned jsem pronesla, že si sem dojdu ještě pro holčičku )
Pak proběhlo klasické vážení a měření, a opravdu 3400 g, 49 cm. odvezli nás na pokoj a já šťastná se svým mužem koukala na ten náš pěkný uzlíček radosti.
Malej při převozu na pokoj usnul, spal ještě 3 hodiny a pak jsem ho poprvé přiložila k prsu. Hned se přisál. Krkl si, a pak zase spal. Já 3 hodiny po porodu, seděla na posteli v tureckým sedu, manžel usínal únavou na mé posteli a maličký spal. Cítila jsem se dobře, a teméř nic mne nebolelo.
Takže takhle jsem si užila luxusní porod 
A proto už asi tušíte proč ty mé obavy. Jsem v 15. tt, štastná, že čekáme další mimi, ale zároveň, nevěřím, že na podruhé bych měla to štěstí na tak luxusní porod…, a navíc poté dlouhé přestávce - 7 let d první porodu si opravdu připadám jak prvorodička.
Zárověň, aby to mimi nebylo líto, je toto 0 deníček, a odpříště začnu psát další deníček pro naše druhé miminko, které nosím s láskou v bříšku.
Deníček Kosátčátka. A jsem zvědavá, kdy budu vědět, zda bude další kosí kluk k Tomáškovi, nebo zda to bude Kosinka.
Bývalá Kosinka, nyní Blackbirdka )
Přečtěte si také
Tchyně nás bere na Maledivy. Radši bych si zlomila nohu, než abych tam jela!
- Anonymní
- 28.06.26
- 226
Mít bohatou tchyně se může na první pohled zdát jako obrovská životní výhra. Představa, že máte v rodině někoho, kdo topí v penězích a rád své příbuzné obdarovává, zní jako pohádka. Jenže v našem...
K miminku nás nepustí kvůli virům. Na sítích se přitom chlubí fotkami z herny
- Anonymní
- 28.06.26
- 159
Když se do rodiny narodí nové miminko, většinou je to důvod k obrovské radosti. Všichni se těší, až si uzlíček štěstí pochovají, a těší se na to, jak budou bratranci a sestřenice vyrůstat společně....
Po letech jsem si řekla o přidání. Reakce šéfa mě šokovala
- Anonymní
- 28.06.26
- 270
Dlouho jsem si říkala, že peníze nejsou všechno a že hlavní je mít práci, která mě baví. Když jsem si ale po několika letech konečně řekla o vyšší plat, čekala jsem všechno možné. Jen ne reakci,...
Po nastěhování do nového domu mám pocit, že v něm nejsme sami
- Anonymní
- 28.06.26
- 85
Když jsme se s manželem a dětmi nastěhovali do vysněného domu, měla jsem pocit, že začínáme novou kapitolu života. Jenže po několika týdnech se začaly dít věci, které si dodnes neumím rozumně...
Manžel si vsadil, že do léta nezhubnu. Tvrdí, že šlo jen o vtip
- Anonymní
- 28.06.26
- 127
Nikdy jsem si nemyslela, že mě něco takového dokáže ranit. Nešlo ani tak o samotnou poznámku, ale o způsob, jakým jsem se ji dozvěděla. Od té chvíle se na svého manžela dívám úplně jinak.
Tchyně nám pomohla s bydlením. Teď má pocit, že jí patří celý náš život
- Anonymní
- 27.06.26
- 3222
Tchyně nám finančně pomohla s bydlením a já jí za to byla opravdu vděčná. Jenže od té doby má pocit, že může rozhodovat o všem: o zařízení bytu, výchově dětí, našich dovolených i o tom, jak...
Švagrová pojmenovala dítě po mé zesnulé dceři. Nikdo nechápe, proč mi to vadí
- Anonymní
- 27.06.26
- 2511
Když moje švagrová porodila dceru, měla jsem z ní upřímnou radost. Ta ale zmizela ve chvíli, kdy oznámila její jméno. Od té doby je mezi námi napětí a část rodiny si myslí, že reaguji přehnaně.
Partner v 55 letech už dítě nechce. Já ho chci, uvažuju, že si to „zařídím“
- Anonymní
- 27.06.26
- 1414
Láska si nevybírá a neptá se na datum narození v občance. Když jsem před čtyřmi měsíci potkala Igora, věkový rozdíl devětadvaceti let jsem vůbec neřešila. Je mi šestadvacet, jemu pětapadesát, ale...
Manžel chce třetí dítě, já už ale nemůžu. Bojím se, že mi to nikdy neodpustí
- Anonymní
- 27.06.26
- 820
Máme dvě děti, domácnost, práci a každodenní kolotoč, který mě vyčerpává víc, než si manžel připouští. On by si přál ještě třetí dítě, protože sní o velké rodině a dalším miminku. Já ale cítím, že...
Chlap v base, 2 děti na krku a rodičák k smíchu. Stát mě hodil přes palubu
- Anonymní
- 27.06.26
- 947
Včera jsem stála u pokladny v supermarketu, v peněžence poslední dvě stovky a v košíku jenom ty nejlevnější plíny, mléko a pár rohlíků. Když mi prodavačka řekla výslednou částku, udělalo se mi...
Hlavně se ničeho neboj.
Podle mě to budeš mít stejně, jen prosimtě neroď doma 
Tak přeji at ten příští porod je aspon z poloviny tak rychlý jako tento 
a rodil mě Helcl, a musím říct, že jeh přístup a to jak se mnou „zacházel“ 
…Nám všem těhulím přeju takovej mega rychlej porod 
až je mi trošku trapně…
..taky mám deníčky,ale dětičky i tak stojí za to 