Vánoce plné očekávání
- Ostatní
- raddka87
- 27.12.17
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Vánoce jsou nekrásnější období roku. V roce 2016 byly pro nás i napínavé, protože jsme čekali naše druhé miminko a termín porodu vycházel na 25. prosince.
Vánoce jsou pro mě nekrásnějším obdobím roku. Dárky začínám nakupovat většinou už v září a advent si pak užívám krásně v klidu. Jakmile se na náměstí rozsvítí stromeček, začne pro mě ta pravá vánoční atmosféra.
Loňské Vánoce pro mě byly jedny z nejkrásnějších, protože naše Barborka byla už dvouletá a těšila se na Ježíška, a navíc jsme čekali druhé miminko s termínem porodu 25.12.
Rozsvícení stromečku jsme si jako každý rok nenechali ujít. Všude plno lidí, všichni se tlačili, já jsem se prodírala s Baruškou a zároveň si chránila břicho, aby mě někdo nebouchl. Protože jsem přibrala už asi 15 kg, byla jsem s ním dost nemotorná. Baruška byla ze stromečku nadšená, všude plno světýlek, rozsvítila se i vánoční výzdoba ve městě. Po příchodu domů jsme rozsvítili výzdobu i v oknech a začali jsme se těšit.
Druhý den jsem byla na kontrole a protože jsem měla větší břicho, předal mě doktor už na sledování do nemocnice s tím, že můžu začít kdykoli rodit. Protože Baruška byla narozená císařem, udělali mi v nemocnici rovnou odhadní váhu s výsledkem 3 400 g a domluvili jsme se, že není potřeba mě rovnou objednávat na sekci, protože jsem si chtěla miminko odrodit.
Doma jsem raději dobalila tašku a pokračovala v pečení cukroví. S Baruškou jsme pekly perníčky, linecké, pracny a rohlíčky a já jsem byla nervozní, abych to všechno stihla. Chtěla jsem porodit tak, abych byla na Štědrý den doma s miminkem nebo abych začala rodit až po rozbalení dárků, ale vím, že to naplánovat nejde.
Dny plynuly, já jsem chodila do nemocnice na monitory a všechno bylo v pořádku, jen ten náš klouček rád spal. Na poslední prohlídce před Štědrým dnem to na porod zatím nevypadalo, ale byla jsem dost nervozní.
Dárky jsem měla zabalené, sestry i babičky byly v pohotovosti kvůli hlídání Barušky, kdybych začala rodit.
Přišel 24. prosinec
Po dlouhé době byl konečně na Štědrý den sníh. Od rána mě bolelo břicho, pořád jsem se bála, aby to na mě nepřišlo, protože jsem si chtěla užít krásný Štědrý den s Baruškou. S manželem jsme si dělali legraci, že dáme večeři na stůl a praskne mi voda. Celý den jsme se koukali na pohádky, zlaté prasátko jsem vidět nechtěla, protože jsem počítala s dietou při kojení. Při večeři mi voda nepraskla, ale Baruška byla krátce bez plínky a počůrala se.
Tak jsem ji šla převléknout a dívaly jsme se z pokojíku z okna, jestli už jde Ježíšek. Bydlíme naproti lesu a zrovna tam stál starší pán a Baruška povídala, že už Ježíška vidí, že stojí venku. ![]()
Mezitím manžel donesl dárky pod stromeček, rozsvítil ho a šli jsme na to. Barušce svítily očička, když viděla stromeček a pod ním dárky. Rozbalovala jeden za druhým, pak si všimla, že je na stromečku čokoláda, a dárky jí přestaly zajímat.
Potom pomohla rozbalit dárky i nám, pustili jsme do vody lodičky a vyšlo nám, že příští rok budeme držet celá rodina pohromadě. Večer, když Baruška usnula, ze mě konečně spadl stres a řekla jsem si, že teď už můžu klidně začít rodit.
Ale miminku se nějak nechtělo. 25. 12. jsme jeli k babičkám, obě máme od nás asi 20 km, a užili jsme si krásné rodinné Vánoce. Všichni se mě pořád ptali, kdy už porodím, měla jsem dost velké břicho.
Na kontrolách v nemocnici to pořád na porod nevypadalo a břicho bylo čím dál větší. Stihla jsem si „užít“ i Silvestra. A protože se to na porod pořád nechystalo, nastoupila jsem 4. ledna na vyvolání porodu.
Náš trošku pozdější dáreček Matýsek se narodil 5. 1. 2017 s mírami 4 590 g a 51 cm. Už se moc těším na letošní a jeho první Vánoce.
Přečtěte si také
Chtěla jsem v práci přidat. Šéf souhlasil, ale chtěl za tu jednu malou službu
- Anonymní
- 16.05.26
- 2694
Už delší dobu jsem v práci nedostala přidáno. Přitom práce neustále přibývá a většina kolegů bere víc než já. Dlouho jsem váhala, ale nakonec jsem se odhodlala a zašla za šéfem s prosbou o zvýšení...
„To pocítí vaše dítě!“ Učitelka ve školce mi vyhrožovala kvůli prázdninám
- Anonymní
- 16.05.26
- 1681
Stála jsem v šatně mateřské školy, v náručí jsem držela mladšího syna a Šimonek si zrovna obouval tenisky. Obyčejné ráno, dokud se ve dveřích neobjevila paní učitelka. V ruce svírala arch s...
„Vydělávej dál!“ Manžel mi zakazuje změnu práce. Má trauma z dětství
- Anonymní
- 16.05.26
- 1406
Sedím v obýváku a dívám se na hromadu nevyžehleného prádla, která tu straší už od úterý. Vedle ní leží můj pracovní notebook, do kterého i teď, v sobotu odpoledne, naskakují maily. Můj život je...
„Maminko, ty záříš!“ – 2. část
- PenelopaW
- 16.05.26
- 481
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...
Tchyně mě celý život nesnášela. Po smrti tchána jsem jí začala být dobrá
- Anonymní
- 15.05.26
- 2425
Milena byla vždycky pedantská a odtažitá. Jako bývalá učitelka ze zvláštní školy měla náročné požadavky na všechny kolem sebe. Nikdy jsem se nedivila, že tchán v mládí pil a často se na několik dní...
O manželově nevěře jsem věděla. Když jsem zjistila, s kým spí, byla jsem v šoku
- Anonymní
- 15.05.26
- 4773
S manželem jsme spolu skoro dvacet let. Máme děti, které chodí na druhý stupeň základní školy, a žijeme tak nějak spíš vedle sebe než spolu. Už delší dobu jsem tušila, že někoho má. To žena prostě...
Tohle se mnou udělala antikoncepce. A nemluvila o tom ani moje gynekoložka
- Anonymní
- 15.05.26
- 1678
Nechci tvrdit, že je hormonální antikoncepce špatná úplně. Sama jsem ji roky brala. Jen si čím dál častěji kladu otázku, jestli jsme si nezvykly brát jako normální něco, co nás ale odpojuje od...
„Hnije vám tam mail!“ řvala šéfová. Že byl v pátek státní svátek, ji nezajímalo
- Anonymní
- 15.05.26
- 1775
Sedím v autě před školkou, v hlavě mi ještě doznívá smích dětí z víkendového výletu v horách, ale ruce na volantu se mi třesou. Je pondělí, sedm hodin ráno a můj telefon právě přežil první nálet...
Válka na chodbě: Sousedka mi vyčetla hluk, já jí zase obezitu jejího syna
- Anonymní
- 15.05.26
- 1088
Stála tam, rudá v obličeji, s prstem namířeným na mou pětiletou dceru, která se mi schovávala za nohou. Tenhle výstup na chodbě našeho bytového domu jsem opravdu nečekala. Věděla jsem, že sousedka...
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 3731
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...