Vyvolávaný porod - naše štěstíčko
- Porod
- dani24687
- 17.03.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj, tak jsem se také rozhodla podělit se o můj zážitek z porodu :)
Ahoj, tak jsem se také rozhodla podělit se o můj zážitek z porodu ![]()
Po bezproblémovém těhotenství, kdy jediným negativem bylo mírné krvácení ve 32. týdnu a v nemocnici mi zjistili nízko uloženou placentu, která ale nebyla v porodních cestách, tudíž nebránila přirozenému porodu, se pomalu blížil termín, kdy uvidíme našeho bobka.
Podle posledních zpráv z poradny, kdy jsem byla skoro tři týdny otevřená na 1cm a plodové vody mi ubývalo, až mi paní doktorka řekla, že by bylo lépe do týdne porodit. No ale jak to udělat, že
Na skákání po schodech a podobné věci nevěřím a hlavně jsem chtěla nechat všemu volný průběh, chtěla jsem aby vše proběhlo tak, jak si to příroda a mrňous naplánuje.
Při poslední návštěvě poradny jsme se ale s paní doktorkou domluvily, že bude opravdu lépe porod vyvolat - přesně mezi prvním termínem porodu podle ultrazvuku a druhým podle poslední menstruace. Vše se seběhlo tak rychle, že mi to ještě ani nedocházelo, jen jsem věděla, že za dva dny už budu držet našeho drobka v náručí.
Odpoledne jsem šla s kamarádkou na kafe, ptala se mě, jestli vím, že je to už za dny, že jsem moc klidná. Opravdu jsem byla naprosto v klidu, celkem jsem se i těšila. Jediné, co mě mrzelo, bylo to, že všechno moje „nechám to na přírodě“ je v tahu, ale říkala jsem si, že to přece dělám pro malého, že mi to bylo doporučeno (oligohydramnion, břicho jako jiné holky ve 30. týdnu) a stejně už jsme v termínu.
V noci na daný den jsem šla spát naprosto klidná. Ve tři ráno jsem se vzbudila a už neusnula, přemýšlela jsem nad tím, jak to všechno bude, jestli to opravdu bude tak moc bolet, jak dlouho to bude trvat, modlila jsem se, ať je malej v pořádku…
Ráno jsme měli nástup na 7 hod, přijeli jsme do porodnice, stále jsem byla naprosto klidná. V půl osmé mi zavedli tabletu a v půl deváté jsem cítila tlak na podbříšek. V devět jsem dostala klystýr a šla do sprchy. Partner byl celou dobu se mnou, za což jsem byla moc ráda. Kontrakce přicházeli okamžitě po třech minutách, bolelo to dost, jen jsem opakovala, že už to nevydržím a ptala se mojí porodní asistentky, jak dlouho to bude trvat. V deset jsem byla otevřená na 3cm. V tu chvíli mi přišlo šílený, že jsem se za hodinu kontrakcí otevřela jen o dva cm, počítala jsem na hodinách, jak dlouho to teda bude trvat, než se otevřu úplně a byla jsem z toho pěkně vyděšená.
Po desáté hodině přišla paní doktorka a praskla mi vodu - opravdu jí bylo malinko. Pak ale začaly ty „správné“ bolesti. Kontrakce okamžitě po minutě dvou, ležela jsem napíchnutá na ktg a skoro nemohla mluvit, jak často po sobě kontrakce přicházely.
V 11:20 mi asistentka napustila do vany horkou vanu a já se v ní za 40min otevřela ze čtyř na deset centimetrů. Pravdou je, že z poslední hodiny před tlačením si opravdu vybavuju velice málo. Přítel mi říkal, že jsem byla i na wc, to jsem si teda vůbec nepamatovala. Vím, že to byla strašná bolest, ale když si ji teď chci vybavit, nejde to. Vím, že do zad mi nic nešlo, žádné křížové bolesti.
Dodnes mám za to, že jsem byla na půl bolestí omdlená. Slyšela jsem se, jak křičím, ale nemohla jsem nic ovládat. Den před porodem jsme plánovali, jak budeme vtipkovat, ať nemyslím jen na tu bolest - to byla opravdu naivní představa. Jen jsme byli vedle sebe, drželi se za ruce a mlčeli. Přítel mi pak řekl, že ta bezmoc byla hrozná, že mi chtěl pomoct, ale nemohl. Mně ale nejvíc pomohl právě tím, že byl vedle mě a nic neříkal, že mě jen držel.
Ve dvanáct přišla šílená potřeba tlačit, okamžitě jsem šla na lehátko a ta úleva, že je mi povoleno tlačit, byla obrovská. Tlačení už byla brnkačka oproti kontrakcím. Za pár minutek jsem po několika zatlačeních otevřela oči a viděla, jak ho ze mě asistentka vytáhla. Bylo to nezapomenutelné. Osušili ho, zeptali se, jestli chceme přestřihnout pupečník, hned ho na mě položili a nechali přisát. Pak nás nechali asi půl hodiny až hodinu osamotě - čerství rodiče a miminko, přinesli mi oběd, který snědl tatínek
a pak se šlo měřit, vážit…
Z toho dne mi zbyly tři stehy a jeden krásný syn.
Přečtěte si také
Soused chová koně na miniaturním pozemku. Utíkají mu a ničí mi zahrádku
- Anonymní
- 21.06.26
- 1059
Mít vlastní dům se zahradou byl vždycky můj sen. Představa, jak si ráno vypiju kávu na terase a odpoledne si nasbírám vlastní rajčata a jahody ze záhonu, mě držela nad vodou během dlouhých let...
Kryla jsem kamarádčinu nevěru. Když to prasklo, otočilo se to proti mně
- Anonymní
- 21.06.26
- 2179
Nikdy by mě nenapadlo, že se dostanu do situace, kdy budu litovat, že jsem chtěla někomu pomoct. S kamarádkou jsme se znaly skoro patnáct let. Prošly jsme spolu školou, prvními láskami, svatbami i...
Na dětské oslavě u kamarádky se málem utopilo dítě. A nikdo si toho ani nevšiml
- Anonymní
- 21.06.26
- 1417
Ještě teď je mi z toho špatně. Měla to být oslava narozenin kamarádky mé dcery ze školky. Johanka slavila své krásné páté narozeniny a její rodiče to pojali opravdu ve velkém. Mají krásnou zahradu...
Rodinná oslava u tchýně se změnila v drama. Museli jsme volat záchranku
- Anonymní
- 21.06.26
- 1283
Tchyně se rozhodla uspořádat rodinnou oslavu bez ohledu na to, že venku panovala opravdu úmorná vedra. Na jejich zahradě není jediný strom a ani pod slunečníkem se člověk moc neochladí. Říkala jsem...
Romantický víkend ve dvou? Přítel na něj pozval své kamarády a já jim měla vařit
- Anonymní
- 21.06.26
- 1170
Jsem na Mirka neskutečně naštvaná a upřímně přemýšlím, jestli má tenhle vztah vůbec smysl. Tohle jsem fakt nečekala. Nejsme spolu dlouho, ale moc dobře ví, že jsem romantický typ. Zatímco já...
Našla jsem si boháče a rodina mě má za zlatokopku. Já ho ale doopravdy miluju
- Anonymní
- 20.06.26
- 2951
Mám pocit, že ať udělám cokoliv, nikdy to nebude správně. Když jsem si kdysi našla kluka, který měl lehký hendikep, máma mi říkala, ať si raději najdu zdravého. Teď mám bohatého a je to zase...
Celý rok jsem se těšila na dovolenou. Po třech dnech jsem chtěla jet domů
- Anonymní
- 20.06.26
- 13480
Celý rok jsem odškrtávala týdny v kalendáři. Když jsem měla špatný den v práci, říkala jsem si, že už jen pár měsíců a budu ležet u moře s knihou v ruce. Když jsem řešila domácnost, účty nebo...
Sousedka chodí každé léto nahoře bez. A můj manžel na ní může oči nechat
- Anonymní
- 20.06.26
- 5015
Naše sousedka je kost, to musím uznat. A dobře to o sobě ví. Každé léto vytáhne lehátko, sundá podprsenku a vystaví slunci svá dokonale vytvarovaná prsa. Když jsme se sem před lety nastěhovali,...
Červenec měl být jen náš. Pak mi manžel oznámil něco, co mě úplně odzbrojilo
- Anonymní
- 20.06.26
- 5620
Někdy mám pocit, že s Karlem mluvíme každý jinou řečí. Nebo snad žijeme úplně jiné životy. Už od Velikonoc mu připomínám, že mám na červenec naplánované dva týdny dovolené. Bavili jsme se o tom...
Na benzín padne polovina mé výplaty. Přesto se z venkova stěhovat nechci
- Anonymní
- 20.06.26
- 1584
Bydlím v malé obci asi čtyřicet kilometrů od krajského města. Když jsem se sem s manželem před lety stěhovala, připadalo mi to jako splněný sen. Za domem pole, les na dosah, žádný ruch, žádné...
Krásné, moc a moc gratuluji k malému i k tomu, jak jsi vše ukázkově zvládla!!! Teď teprve přijde ten doopravdy náročný čas, tak Ti přeji dostatek sil a ať se z malého jen a jen těšíte!
