Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
12letá ve škole nemluví, selektivní mutismus?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Luisinka1
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.1.15 10:21
Deti takhle vyvadeji, kdyz necemu nerozumi. Mozna by nebylo spatne pozvat do skoly na prednasku, treba tu psycholozku, pojmout to trochu sir nez jen selektivni mutismus, vysvetlit ruzne poruchy reci, jak se dotycvny citi a pak deti podnitit k dotazum.
Skolu muzete zmenit vzdycky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.15 10:23
Nemám zkušenost s handicapem, ale moje dcera je popálená a má jizvy na těle a vím, že si s tím taky „užívá“ svoje. Mají špatný kolektiv ve třídě a tak mi doma taky kolikrát brečí, jak jí kluci ubližují, nebo holky separují z kolektivu. Je těžké s tím něco dělat. Hrozná je ta bezmoc rodičů. Chápu tě, ale nedokážu poradit. 
Nám pomáhá s holkou o tom všem hodně mluvit, vypoví dá se, vybrečí a pak je ten svět zase o něco hezčí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Luisinka1
17.1.15 10:27
@Bibi239 Já o tom hodně přemýšlela, ale nevím jestli by se to nezhoršilo. Měla jsem kamarádku právě s klukem aspíkem. Děcka se mu posmívali a nechtěli ho přijmout mezi sebe. Kamarádka požádala aplu aby udělali program pro spolužáky s as a děti si to pojmuly jako když je „postiženej“ takže mu tak divným způsobem ve všem pomáhali -.-
- Citovat
- Upravit
17.1.15 10:30
Zkušenost teda nemám, ale jen jsem chtěla napsat jednu věc- pokud se rozhodneš dceru ze školy vzít a přehlásit ji do jiné školy, můžeš to udělat hned a můžeš jí do června učit doma, pokud teda nechodíš do práce..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.15 10:41
@Luisinka1 No podle mne by měla dcera vidět zastání hlavně v tobě… kde jinde než doma jí rozumí. Asi s ní musíš hodně mluvit, problémy ve škole řešit a né neřešit.
Jako mojí dceři taky dělal zle spolužák /černoch/ a dělá zle snad všem ve třídě. Právě takovým tím pošťuchováním, vysypáním tašky nebo penálu. Učitelka to bez váhání řeší vždy. Kupodivu to rasizmus není… dělá zle, tak se k němu chová jako ke každému jinému ze třídy. A na to bys měla u učitelky apelovat.
Jinak mě docela zaráží, že chceš dceru vytrhnout z kolektivu, který pozná cca 6 let… Myslíš, že jinde to bude lepší? Já nevím, možná ano. Ale nejdřív bych vyzkoušela napravit situaci tady…
Zve si dcera kamarádky na narozeniny nebo jindy, k sobě domů? I když nemluví, přece spolu můžou dělat spoustu věcí… plést náramky z gumiček, poslouchat písničky, vybrakovat a vyzkoušet šatník… Má vůbec nějaké kamarádky? Ruku na srdce… nebála ses o dceru, aby se jí děti nesmáli tak, žes jí nedovolila pozvat si domů kamarádky apod.? /jen uvažuju… /
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.15 10:57
Z tvého příspěvku úplně nevyplývá, jestli dcera je v tomto kolektivu od první třídy, nebo jestli se s přechodem do šesté vytvořil kolektiv nový. Bohužel v tom vidím naprosté selhání pedagogů, kteří s tímto kolektivem pracovali nebo pracují. Pokud dcera tento kolektiv navštěvuje od první třídy, je zlé, že v tomto smyslu děti neznají příčinu nemluvnosti dcery, že s tím již dávno jejich učitelka nepracovala. Musela se přece takto projevovat už od počátku školní docházky. Jestliže se kolektiv vytvořil nový, pak je úkolem třídní učitelky nebo školního poradenského pracoviště s kolektivem citlivě, ale cíleně pracovat - a tady nemluvím o „vynadání“ vietnamci. I on si v kolektivu nese svou „jinakost“, ale je zcela zřejmé, že ho netrápí. Jestliže na vaší škole je školní poradenské pracoviště, určitě bych ho navštívila. Pokud ne a vaše paní učitelka problém neřeší a s kolektivem pracovat neumí, vyhledat školu, která se takovými problémy zabývat umí považuji za dobré řešení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Luisinka1
17.1.15 11:03
Moje dcera má ve třídě právě spolužačku s tímto hadicapem… Už od první třídy ví, co má holčička za problém, že nosí paní učitelce nahrané čtení na magnetofonu… sama učitelka s nimi o tom zřejmě mluvila. Holky se normálně kamarádí a navštěvují. Ne tedy zrovna často, protože je z vedlejší vesnice, ale hooodně často si vyměňují náramky a všelijaké ozdobné blbůstky do vlasů…
A pořád si píšou lístečky a psaníčka… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.15 11:04
@Luisinka1 píše:
@hanka.br. dcera normálně komunikovala ale od 4. třídy prostě zamlkla
Bez důvodu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Luisinka1
17.1.15 11:06
Já nevím, možná měla nějaký problém v něčem jiném, protože do té čtyřky byla hodně hodně upovídaná, měli skupinku holek, zvala si je domů, neměla s tím žádný problém---
- Citovat
- Upravit
17.1.15 11:11
@Luisinka1 píše:
Já nevím, možná měla nějaký problém v něčem jiném, protože do té čtyřky byla hodně hodně upovídaná, měli skupinku holek, zvala si je domů, neměla s tím žádný problém---
Počkej - vy jste po tom důvodu nepátrali?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.15 11:12
Já celkem čumím, jak jsi v pohodě. Dcera řekla, že je kluk blbej, tak jsem to neřešila…psycholožku do školy né, kamarádce s „aspíkem“ osvěta ve škole stejně nepomohla…ve 4. třídě zmlkla..nevíš ani proč? „Já nevím, možná měla nějaký problém v něčem jiném“… tak to jo, možná jo.
Jsi na můj vkus docela drsná, srry, ale my jsme v tomhle asi razantnější rodina, pokud nepomůže komunikace se školou, psycholog, dítě se nesvěří, ale ve škole nemluví…měli jsme daleko menší problémy, řešilo se to přestupem a klidně v půlce roku. Proč by tam musela ještě x měsíců zůstávat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Luisinka1
17.1.15 11:19
@Agnesita Víš,pro tvoji zajímavost jsme se to dozvěděli až na konci tohohle roku…
Nevím, nějak to neřešili a já to nevěděla. Taky jsem řešila čím to je
- Citovat
- Upravit
17.1.15 11:21
Resili jste to s vedenim skoly, s skolnim psychologem? Nejak to na mne pusobi, ze ve vas nema zastani.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Dobrý den,
mám dceru v 6.třídě. Podle mého ma selektivní mutismus. Ve škole nemluví. Chodíme na terapie, kde se učíme, nestydět se, nebát se. Když ale dcera nechce - tak nechce. Pro rodiče, kteří se s tím potýkají, bych byla ráda, kdyby mi sem klidně napsali a já bych jim soukromě poradila. Ale zpátky k tématu. I když částečně vím jak s dcerou zacházet, nevím přesně jak „provádět terapii“ doma, bez úkolů co nám dává psycholožka. Kdo by s tím měl nějakou zkušenost, názor, byla bych maximálně ráda.
Druhá věc je, že se velmi bojím šikany ze strany ostatních spolužáků. Dcera jim neodpovídá na otázky, což je asi problém. Čím víc ji s tím děti provokují, tím víc se bojí a šance rozmluvit ji je nyní zcela nulová, a to mi vadí. Její spolužáci jsou přeci jen děti, a nejspíš si myslí, že posměchem ji rozpovídají. Ne. Když jsem šla do jejího pokoje, náhodou jsem narazila na nějaký papír a přečetla ho. Psala ho dcera (vím že už delší dobu vede deník z listů papíru). Teď nevím co si mám myslet. Když jsem byla na tř. schůzkách učitelka mi oznámila, že mojí dcerce ubližuje nějaký kluk. Shazuje jí penál, mlátí jí, zkrátka jí dělá dost nepěkné věci. Byla jsem naštvaná, ale dcera mi oznámila že to ten kluk dělá všem, a že provokuje všechny, ať si z toho nic nedělám, že je blbej atd…Tak jsem to neřešila.
Mám pocit že to dcera dusí v sobě. Možná bych vám měla převyprávět něco, co jsem na tom papíře přečetla. Podle ní na ni pár kluků pokřikuje nějaké přezdívky a říkají jí příjměním což ona nesnáší. Nejspíš tím ventilují svůj vztek, je jasné že naše dcera je nejslabší - neřekne to. Podle zpovědi se jí snažili rozesmívat tím, že jí do ucha pouštěli nahlas písničky a smáli se tomu, jak reaguje. Dokonce se jí posmívali i kvůli tomu jak vypadá a říkají jí „fuj“, když kolem ní projdou. Poslední věc, kvůli které dcera nejspíš brečela naposledy byla ta, že ji nějaký kluk z její třídy zastavil, začali na ní volat. Ten druhý jí říkal že je postižená atd. a křičeli jí do ucha. Dcera s pláčem utekla.
Už fakt nevím co dělat. Napadlo mě ji přihlásit do jiné školy a pečlivé ji na to připravit, aby veděla co ji čeká a neměla problémy. Ale stejně musí strávit několik měsíců v téhle „nešťastné“ škole. Já nevím, já se o ní bojím. Že mám jít za učitelkou? Když jsem si naposledy stěžovala kvůli tomu klukovi z vyššího odstavce, řešila to tím, že mu vynadala. Dokonce mu ani nedala poznámku, protože by to byl prý „rasismus“ (kluk je vietnamec)…Jít k někomu jinému ze školy, je to samé. Vlastně nemůžou nic dělat a dcera je hodně proti tomu to říkat. Sama se mi nesvěří, jen když se jí stane něco opravdu špatného, jako například tahle situace.
Jak to mám řešit? Mátě nějaké zkušenosti s tímto handicapem?