Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
8. třída, naprůměrný intelekt, stačí, aby se maličko učil a hned má jedničky. Ale neučí se, vzdoruje tak, že přimět ho je velká námaha a zátěž pro celou rodinu, žere to čas i pro jiné děti a žere to moje nervy až na dřeň. Známky - možná se propracuje ke 4 z čj, pak snad 3 ze Z (nesmyslně), pak dvojky a jedničky.
Promlouváno do duše opakovaně mnoha lidmi, přijímačky se blíží, bez efektu.
Ambice jsou nějaká elektro průmyslovka. Nadaný je, opravuje doma elektrospotřebiče, nové sestrojuje. Ale pokud by se na to měl učit, tak tam ani nechce, „žlutá vesta - taky cesta“.
Nastavil se model „ty jsi matko zodpovědná za to, abych se učil“.
A mě dochází síly, nervy, štve mě, že mi bere energii na jiné věci, na jiné děti…
Ségra říká, že když se na něj vyprdnu, budu si to vyčítat. Ale v rodině máme i případy, kdy byly chlapci rodiči nuceni a nebylo to stejně k ničemu. Jeden to dohrabal k pár semestrům vejšky a nakonec neumí nic a nedělá nic. Druhý se po základce vysamoučil na programátora, v devadesátkách bylo snadné se prosadit, teď je to jinak.
Tak co myslíte, nutit či nenutit?
Já se s ním učím cermaty, ale učení do školy jsem myslela, že by si měl obstarat sám. zejména když ani nevím, kdy a co píšou. Někteří učitelé jim do bakalářů posílají i výpisky (!!!), mají to tak snadné… Ale nefunguje to. Nestojí mu to za to.
Motivační program je finanční. má prachy za jedničky, odečty za poznámky a špatné známky, je víceméně na nule a stejně se mu nevyplatí vyvinout minimální aktivitu.
Edit: rady „promluv si s nim, prober budoucnost, motivuj ho“ jsou s prominutim k prdu. Vse jiz probehlo, bez uspechu.
Příspěvek upraven 22.11.23 v 08:59
Dceru mám též v 8 a celý školní období bojujeme s učením. Udržujeme průměr na 2 a 3. Kdybychom se jí nevěnovali, byla by na tom mnohem hůř. Takže za mě určitě nutit i přes odpor, ale zase nic nedramatizovat. A stále připomínat, že se 4 nebude mít možnost výběru, kdežto s lepšími známkami ano.
@Pudloslava píše:
8. třída, naprůměrný intelekt, stačí, aby se maličko učil a hned má jedničky. Ale neučí se, vzdoruje tak, že přimět ho je velká námaha a zátěž pro celou rodinu, žere to čas i pro jiné děti a žere to moje nervy až na dřeň. Známky - možná se propracuje ke 4 z čj, pak snad 3 ze Z (nesmyslně), pak dvojky a jedničky.
Promlouváno do duše opakovaně mnoha lidmi, přijímačky se blíží, bez efektu.
Ambice jsou nějaká elektro průmyslovka. Nadaný je, opravuje doma elektrospotřebiče, nové sestrojuje. Ale pokud by se na to měl učit, tak tam ani nechce, „žlutá vesta - taky cesta“.
Nastavil se model „ty jsi matko zodpovědná za to, abych se učil“.
A mě dochází síly, nervy, štve mě, že mi bere energii na jiné věci, na jiné děti…Ségra říká, že když se na něj vyprdnu, budu si to vyčítat. Ale v rodině máme i případy, kdy byly chlapci rodiči nuceni a nebylo to stejně k ničemu. Jeden to dohrabal k pár semestrům vejšky a nakonec neumí nic a nedělá nic. Druhý se po základce vysamoučil na programátora, v devadesátkách bylo snadné se prosadit, teď je to jinak.
Tak co myslíte, nutit či nenutit?
Já se s ním učím cermaty, ale učení do školy jsem myslela, že by si měl obstarat sám. zejména když ani nevím, kdy a co píšou. Někteří učitelé jim do bakalářů posílají i výpisky (!!!), mají to tak snadné… Ale nefunguje to. Nestojí mu to za to.
Motivační program je finanční. má prachy za jedničky, odečty za poznámky a špatné známky, je víceméně na nule a stejně se mu nevyplatí vyvinout minimální aktivitu.
Já kdybych tak v té 7., 8. třídě syna nenutila, tak skončí horko těžko na učňáku. Zlomilo se to na konci 8. třídy, to se nějak probral a začal si hledět školy sám od sebe. V devítce jsem do přípravy na přijímačky nemusela už zasahovat vůbec. Teď je v prváku na vybrané SŠ a v pohodě.
Já bych nenutila, ale probrala s ním jeho představy o budoucnosti a o výši platu a pak ukázala, co by mohl jen se základním vzděláním a co je potřeba na to, aby se dostal na školu, co chce a nabídla pomoc s tím, že si o ni musí říct, ale jinak to nechávám na něm, já už vzdělání a práci mám. Nucením stejně ničeho nedosáhneš, jen více naštvaného puberťáka.
K postoji „ty jsi matko zodpovědná za to, abych se učil“. Asi prvorozene dite, ze? Zodpovedna za to nejsi, ale tos mela diteti ukazat ve druhe tride, kdyz o nic neslo. V ankete jsem hlasovala ano, ale jen na urcite urovni. Ja bych si vzala za svou tu pripravu na zkousky, zbytek by bylo na diteti. A ty musis vypnout a odpoutat se od jeho vykonu. Ty za to zodpovedna nejsi. Ma rok na to, aby se probral.
Nenutila bych, bude k tomu mít větší a větší odpor…mě zas naopak rodiče nenutili učit se do školy (tam jsem měla skoro samé jedničky, na vysvědčení max 1 dvojka bez nějak zásadního uceni)…ale na přijímačky..každý den jsem musela udělat jedny vzorové přijímačky na gympl než jsem mohla jít ven..začalo se o prázdninách před devítkou…měla jsem k tomu šílený odpor…že jsem pak třeba celý odpoledne seděla a nenapsala sem ani čárku…Přijímačky jsem nakonec napsala ale pro velký přetlak zájemců jsem se nedostala (brali 55 lidí, já byla nějak kolem 60) dostala jsem se pak na jinou školu která mě chytla, odmaturovala jsem, vystudovala vysokou a úspěšně se oboru věnuji a práce mě baví…
Vím že je blby že mu to ovlivní teď přijímačky když bude mít špatné známky…ale nátlakem stejně ničeho nedosahnes…treba ještě dostane rozum když pak bude muset někam na ucnak a zkusí přijímačky další rok…
Příspěvek upraven 22.11.23 v 08:41
Nedávno jsem se zapovídala s naší chůvou (mladá studentka psychologie) a ta říká, že naše starší generace je zvyklá klást velký důraz na prestižní školy, tituly a věnování se jednomu užšímu směru, pak se vypracovat ve velké firmě, ukázat loajalitu a pracovat od nevidim do nevidim. Jenže ta nová generace bude už fungovat jinak, v jiném světě, kde se na tituly hrát nebude. A už ani nebudou normální plné úvazky.
Něco do sebe to má, já to vstřebat moc nedokážu. Na Tvém místě bych ho motivovala, a snažila jsem se ho přesvědčit, že vzdělání a kvalitní škola je priorita, a proč.
Ale to věřím, že jsi udělala.
No, tak já si dovedu představit, že toho mýho k něčemu ještě jednorázově dokopu. Ale dlouhodobě… no, nevim… To je ještě na rok a půl. Musí o být vyčerpávající. Já se hecla v tý pátý třídě. Upřímně, ty přijímačky v patnácti mi přijdou šílený.
@Dollorres píše:
Nedávno jsem se zapovídala s naší chůvou (mladá studentka psychologie) a ta říká, že naše starší generace je zvyklá klást velký důraz na prestižní školy, tituly a věnování se jednomu užšímu směru, pak se vypracovat ve velké firmě, ukázat loajalitu a pracovat od nevidim do nevidim. Jenže ta nová generace bude už fungovat jinak, v jiném světě, kde se na tituly hrát nebude.A už ani nebudou normální plné úvazky.
Něco do sebe to má, já to vstřebat moc nedokážu. Na Tvém místě bych ho motivovala, a snažila jsem se ho přesvědčit, že vzdělání a kvalitní škola je priorita, a proč.
Ale to věřím, že jsi udělala.
No nevím, proč pak prakticky všichni po té maturitě na VŠ chodí a to včetně absolventů odborných SŠ ![]()
A ještě ideálně když mladé do těch nových začátků rodiče vybaví bytem, na který vydělávali od nevidím do nevidím
Příspěvek upraven 24.11.23 v 11:19
@Dollorres píše:
Nedávno jsem se zapovídala s naší chůvou (mladá studentka psychologie) a ta říká, že naše starší generace je zvyklá klást velký důraz na prestižní školy, tituly a věnování se jednomu užšímu směru, pak se vypracovat ve velké firmě, ukázat loajalitu a pracovat od nevidim do nevidim. Jenže ta nová generace bude už fungovat jinak, v jiném světě, kde se na tituly hrát nebude. A už ani nebudou normální plné úvazky.
Něco do sebe to má, já to vstřebat moc nedokážu. Na Tvém místě bych ho motivovala, a snažila jsem se ho přesvědčit, že vzdělání a kvalitní škola je priorita, a proč.
Ale to věřím, že jsi udělala.
To ti muze fungovat v nejakych oborech, ve kterych neni kladen duraz na vzdelani. Ale stale budou obory, do ktereho se jen tak na par let nezapojis.
@Lama Lama píše:
No, tak já si dovedu představit, že toho mýho k něčemu ještě jednorázově dokopu. Ale dlouhodobě… no, nevim… To je ještě na rok a půl. Musí o být vyčerpávající. Já se hecla v tý pátý třídě. Upřímně, ty přijímačky v patnácti mi přijdou šílený.
Myslím, že prijmacky v pate tride zachranily pred popelarstvim hodne chytrych kluku.
@Pudloslava ono je mozne, ze se to jeste zlomi pozdeji. Jak zacnou trochu silet spoluzaci a vic se o tom bavit okoli, nez vy doma. Nicmene i na ty prumyslovky, je potreba dobrej znamkovej prumer, ctyrka z cestiny je teda maso. Takze bych to s nim opakovane probirala, pokud na to elekro vazne chce, ze to muze byt problem. Treba ho to trosku nakopne neco delat.
Mam doma devataka a uz loni jsme probrali, co ho v devitce ceka, ze potrebuje co nejlepsi vysvedceni, at neprijde o body a bude se pripravovat na prijimacky. Chce na gympl, takze musi maknout. Na gympl chce on. Na druhou stranu trenujeme cermat testy a tam jsem hlavnim driverem toho ja, on ma pocit, ze prece staci kurzy, kam chodi (nestaci). S trenovanim doma tedy asistuju, ale tak, aby me to nesežralo. Nechci ho uplne vypsychovat tim, jak na tom ted je a jak bez vetsiho treningu dopadne, pro nej by to nebyla motivace, ale zkonstatovani -nemam na to, coz nic neresi a k tomu to neni pravda. Neni jeste zraly na to, se sam a dobrovolne soustavne par mesicu pripravovat, tak tam ten push dodavam ja. Ale je nepsana dohoda, ze ja netlacim moc a on se nevymezuje, jinak by nase krehke studijni primeri skoncilo vybuchem.
Ty sveho syna znas, takze te asi jeho pristup nemuze az zas tak zaskocit. Co na nej plati? Potrebuje kvuli prijimackam vubec hezke vysvedceni? Neni jeho postoj spis obrana? Najednou mi neco nejde (4 z cestiny)a muze za to nekdo jiny, ja ne.. a takove to pubertacke - mne je to prece jedno.. u nas loni pomohlo, ze jsem sehnala sehnala VŠ studenta na doucovani matematiky, cizimu cloveku dite nevzdoruje a soucasne vidi rychle vysledky.. A ze jsme si nasli podminky prijimacek a za horsi znamk nez 1 na vysvedceni se nekde odecitaji body..
To by syn nepochopil? Plus jasne ukazat, co se stane, kdyz neuspeje - budes kopat silnice, vstavat rano ve 4 a vydelavat minimalni mzdu..
Doucovani na cj ma, dohovory probehly opakovane s mnoha lidmi, je dostatecne inteligentni, aby to chapal.
@Lama Lama píše:
No, tak já si dovedu představit, že toho mýho k něčemu ještě jednorázově dokopu. Ale dlouhodobě… no, nevim… To je ještě na rok a půl. Musí o být vyčerpávající. Já se hecla v tý pátý třídě. Upřímně, ty přijímačky v patnácti mi přijdou šílený.
V pate se nedostal (tesne), jsem tak stastna, ze jsem tam dostala mladsiho. Mam jeste jedno dite s dys a ADHD ve treti, je hodne, mam pocit, ze bych se mela venovat jemu.