Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tak podle mě to teď už budete mít těžké, když vyhrála a vrátili jste jí postýlku do ložnice. Když už jste ji vrátili, tak bych ji nechala měsíc zase u vás a po novém roce, jak budete mít ty velké postele, tak bych přesunula postýlku i sebe do pokojíčku. Pár dní tam spala s ní a zkoušela to postupně.
Nebo je pak ještě jiná možnost, strčit ji tam zpátky a vydržet prořvaný týden ![]()
Ahoj. Já jsem to na doporučení dětské psycholožky (byla jsem na semináři s ní, tak jsem se jí na to předem zeptala) udělala tak, že jsem starší dceru dala do pokojíčku i s postýlkou (cca v 18m), zkusila ji tam nechat spát samotnou, což zezačátku šlo, ale pak ne. Tak jsem si k ní vzala matraci z mé postele a pár dní tam spala s ní. Trvalo to asi 1-2 týdny, než pochopila, že se nemá čeho bát. Pak jsme ji tam mohli nechat spát samotnou.
S mladší jsem to udělala stejně, akorát ta spí v pokojíčku ochotně od první noci, kdy jsme to zkusili (a starší byla v té době u babičky). Když se pak starší vrátila od babičky, spaly v pokojíčku v pohodě samy dál. Starší to měla jako překvapení (a byla nadšená).
Škoda, že jste polevili, teď už to bude trochu horší. Já bych teď tak týden počkala a pak to zkusila znovu - s tím, že když bude řev, nebudu brát dítě do ložnice s postýlkou ani bez ní, ale budu pár dní spát v pokojíčku s ní. Možná bude pár dní plakat, ale u nás hodně zabralo lehnout si tak, abych ji mohla vleže hladit po tvářice, a ona krásně usínala. Přeju hodně sil.
Rozhodně nedoporučuju nechat starší dítě v postýlce do té doby, než přijde sourozenec, ani změnu postýlky s miminkem spojovat. Nesmí mít pocit, že mu jeho postýlky bere „vetřelec“.
Holky, děkuji.
Ještě jsem chtěla dodat, že odpolední spaní bylo v pohodě. Akorát večer. A lampičku a světýlko svoje co hraje tam měla.
No ono je to teď takové na houby, jsme už jen týden doma, pak jsou vánoce a budeme skoro až do ledna pryč, takže to asi nechám na leden ![]()
A s tou matrací, já si právě nemám co do pokoje dát, my máme valendy, a v pokoji krom jedné skříně nic není, to bude taky vše po novém roce, takže to asi necháme na potom.
Já bych asi týden řevu snesla, ale manžel by nás vynesl v zubech, on jí nenechá brečet, navíc když ona pak fakt nedýchá a zvrací.
hkac píše:
Rozhodně nedoporučuju nechat starší dítě v postýlce do té doby, než přijde sourozenec, ani změnu postýlky s miminkem spojovat. Nesmí mít pocit, že mu jeho postýlky bere „vetřelec“.
To si právě taky myslím, že takhle by to nemělo být. Snad to do května zvládne.
PetkaK píše:
No ono je to teď takové na houby, jsme už jen týden doma, pak jsou vánoce a budeme skoro až do ledna pryč, takže to asi nechám na leden
Tak to určitě nech až na pak, až budete doma. PRotože změna by to mohla celé narušit. A určitě bude stát za to vzít si do pokojíčku nějakou matraci (i kdybych si měla nějakou koupit jen kvůli tomu) nebo třeba i celou válendu. A úplně neefektivnější by bylo, aby se tam k ní přestěhoval tatínek, ale to u nás nejde, páč našeha tatínka jen tak něco v noci nevzbudí, zatímco mě jo, i když máme ložnici na druhé straně velkého bytu
.
A zkoušeli jste jak dlouho dokážě řvát? Mě to přišlo jako hrozný týrání - taky na mě zkoušel dušení atd..(zvrací jen když je nemocnej) a já vždy vyměkla. Teď ho ty hysteráky sem tam chytnou ale nedám se, řve šíleně cca 10 minut, pak si sedne a tak nějak mručí až padne a usne.
V pokojíčku spí cca od 14 měsíců.
Ahoj tak já mám to samé. Postýlku potřebuju do začátku července
Malej teda už v pokojíku spí sám bez problémů ale ještě pořád je v postýlce. Chcema mu koupit postel ale ani ještě nevíme jakou . A hlavně prý z ní bude utikat tak to ještě přes vánoce necháme a pak to bude zas děs ho naučit aby ležel a nevstával.
Mě to toiž vždycky přišlo jako šíleně dlouhá doba co řval - ale jen jednou řval fakt půl hodiny, jinak je to jen kolem těch 10 minut maximálně a to se dá jakž takž vydržet ![]()
Určitě bya chyba vzdát to a dát postýlku zpět do ložnice.
RyBANA píše:
A zkoušeli jste jak dlouho dokážě řvát? Mě to přišlo jako hrozný týrání - taky na mě zkoušel dušení atd..(zvrací jen když je nemocnej) a já vždy vyměkla. Teď ho ty hysteráky sem tam chytnou ale nedám se, řve šíleně cca 10 minut, pak si sedne a tak nějak mručí až padne a usne.V pokojíčku spí cca od 14 měsíců.
Moje mladší řve až do modra a už mi i omdlela v náručí, takže já bych ji v noci bez dozoru řvát nenechala. Vím, že je to nevýchovné, ale strach je strach, a to ať je radši po jejím. Starší nemodrala a řvala taky jen chvíli, než jí došlo, že je jí to k ničemu.
hkac píše:PetkaK píše:Tak to určitě nech až na pak, až budete doma. PRotože změna by to mohla celé narušit. A určitě bude stát za to vzít si do pokojíčku nějakou matraci (i kdybych si měla nějakou koupit jen kvůli tomu) nebo třeba i celou válendu. A úplně neefektivnější by bylo, aby se tam k ní přestěhoval tatínek, ale to u nás nejde, páč našeha tatínka jen tak něco v noci nevzbudí, zatímco mě jo, i když máme ložnici na druhé straně velkého bytu
No ono je to teď takové na houby, jsme už jen týden doma, pak jsou vánoce a budeme skoro až do ledna pryč, takže to asi nechám na leden.
No malá spí celou noc, budí se až ráno. V noci mlíko už nepije, takže to by tatínek teoreticky mohl. Akorát ho to taky nevzbudí, ani kdyby ležel u ní
- nevím jak to dělají.
Zkusím si nějakou tu matraci sehnat, nemusel by to být problém, možná bude u našich nějaký stará.
Díky, nechám to teda na pak. Jsem z toho trošku vystreslá, pořád si říkám je čas, je ještě malá, ale tohle jsem nečekala, ona je šikovná, nikdy neměla s ničím problém a tohle jí asi rozhodilo. Snad to půjde.
hkac píše:RyBANA píše:Moje mladší řve až do modra a už mi i omdlela v náručí, takže já bych ji v noci bez dozoru řvát nenechala. Vím, že je to nevýchovné, ale strach je strach, a to ať je radši po jejím. Starší nemodrala a řvala taky jen chvíli, než jí došlo, že je jí to k ničemu.
A zkoušeli jste jak dlouho dokážě řvát? Mě to přišlo jako hrozný týrání - taky na mě zkoušel dušení atd..(zvrací jen když je nemocnej) a já vždy vyměkla. Teď ho ty hysteráky sem tam chytnou ale nedám se, řve šíleně cca 10 minut, pak si sedne a tak nějak mručí až padne a usne.V pokojíčku spí cca od 14 měsíců.
Tak jasně pokud máš zkušenost, že jen tak řvát nepřestane - tak je to jiná ![]()
Já jen že za zkoušku to stojí
Ale je to o nervy o tom žádná.
RyBANA píše:
A zkoušeli jste jak dlouho dokážě řvát? Mě to přišlo jako hrozný týrání - taky na mě zkoušel dušení atd..(zvrací jen když je nemocnej) a já vždy vyměkla. Teď ho ty hysteráky sem tam chytnou ale nedám se, řve šíleně cca 10 minut, pak si sedne a tak nějak mručí až padne a usne.V pokojíčku spí cca od 14 měsíců.
Včera to bylo skoro půl hodiny, a to byla už rudá a začala zvracet a to jsme u ní byli oba, pokládali jsme jí, hladili, ale ona se furt stavěla na nohy a natahovala ruce. Nejhorší je to zvracení a že se začne dusit (jak začne zvracet), a bez jídla spát nemůže.
RyBANA píše:
A nejedou jí zuby?
Myslím si že ne, u ní se to teda těžko pozná, chybí jí jen špičáky a o zubech jsme moc nevěděli, prožívala to v klidu.
Zdravím všechny maminky a prosím o zkušenosti a případně rady jak dál postupovat.
Minulý týden jsme přestěhovali dceru (15m) z postýlkou z ložnice do pokoje. První noc proběhla naprosto ukázkově, usnula tak jako vždycky s flaškou mlíka, spala celou noc v pohodě, vzbudila se až v 8h. Prostě pohoda.
Druhý večer se to ale celé zvrtlo - takže začala brečet už když jsem přinesla mlíko, a brečela takže se ani nenapila, dusila se. Pořád stála v postýlce a natahovala ručky. Pokládali jsme jí, hladili, podívali si s ní, ale nic nepomohlo, takže po půl hodině ukrutného řvaní jsem jí vzala do ložnice, lehli jsme si na postel a usnula asi do minuty. Manžel jí potom přenesl zpět do postýlky, zbytek noci probíhal v klidu, vstávala opět kolem osmé hodiny. Další den totéž, do puntíku stejné.
Teď přes víkend jsme nebyli doma, ale u rodičů, tam se situace v podstatě opakovala, jen s tím rozdílem že tam máme postýlku vedle postele a nechtěla být v postýlce, ale u mě v posteli. Nikdy předtím problém s usnutím v cestovní postýlce tam neměla. Usínala i tam sama.
Včera jsme se vrátili zpět domů, a opět stejný scénař.
Manžel to tedy nevydržel a postýlku vrátil do ložnice, prý na pár dní a pak se uvidí. Vím že si malá musí zvyknout, byla tam jen pár dní.
A já teď potřebuju radu. Chtěla jsem teď malou přestěhovat s postýlkou do pokoje, aby si zvykla že je to její pokojík. Po novém roce už v pokoji budeme mít i velké postele, tak jsme jí postupně chtěli dávat na normální postel (se zábranami). Jdeme nám o to, že potřebujeme do května aby uvolnila postýlku
. Nechci aby to dopadlo tak že příjdu z porodnice a řeknu teď tady bude ležet miminko a ty máš velkou postel. To nechci. Dvě postýlky do ložnice se mi nevejdou, takže malá prostě musí do toho května být přestěhovaná v pokoji, i kdyby se nám nepodařilo jí dostat na velkou postel (v tomto případě půjdu 1.5 do obchodu a koupím druhou postýlku, nechci si tuto možnost připouštět dřív), ale v pokoji prostě spát musí, tady jiná možnost není.
Prosím o radu jak dál postupovat. Nechat si jí teď pár dní v ložnici, a potom znovu zkusit dát postýlku do pokoje? A co potom? Nechat jí vybrečet až únavou usne? (To se mi moc nechce, protože když je napapaná tak brečí, dusí se a zvrací to jídlo). Jak jí přemlouvat, že bude prostě spát tam?
Vím že je malá, má 15m, ale trénovat musíme, když chceme aby za 6m byla v pokoji.
Děkuji. Omlouvám se za román.