Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Anonymní píše: Více
Jak velký máte byt, jde teď momentálně bydlíte?
Děti už jsou poměrně velké, starší se bude chtít určitě za pár let osamostatnit.
Hledala bych řešení dispozičně ve stávajícím bytě.. klidně přizvat šikovného architekta. Investice do dispoziční změny nakonec nemusí být tak vysoká
Po splacení úvěru bych se porozhlidla po dalším investičním bytě a jeden z těch bytů bych pak přenechala na bydlení staršímu synovi. Pokud je to 2kk může to mít jako spolubydleni, nebo pak jako sourozenci ze začátku mohou bydlet v 2kk spolu..jen to co mě jako možnosti napadají.
Určitě bych neprodávala 2 byty a nekupovala dům. Je to opravdu otázka pár let, kdy děti budou chtít bydlet samy.
@liptom píše: Více
A proč ne? Taky jsem to navrhovala
lepší, než nastrkat vše do jednoho baráku, když už ho ani nutně nepotřebuji (děti už mají velké, takže za chvíli stejně půjdou od rodičů)… když by ale chtěli nějakou zahrádku, vlastní kus přírody, tak pěkná obytná chata je “na důchod” ideální, ne? A vracet se do bytu do města.
@Anonymní píše: Více
Byli jsme v podobné situaci. Oba byty jsme pronajali a pronájem nám splácí hypotéku na třetí vetsi byt, kde bydlíme.
Holky a proč když děti odejdou z domu (navíc když je to i tak třeba až za 10let), tak už rodiče nepotřebují dům?
Vždyť dům není jen o prostoru, ale manželé pak můžou mít hezký období v soukromí svýho baráčku, víc klidu, nějakou tu terasu nebo zahrádku, pořídit si třeba psa nebo pak mít hezký zázemí i pro vnoučata na návštěvy, opejkačky, bazének atd. Dům si přeci nepořizuju jen kvůli pokoji pro puberťáka, to vážně moc smysl nedává.
My řešíme to samé co zakladatelka, ale máme pozemek na hezkém místě a myslíme i na sebe, že je tam prostě hezky, víc klidu a soukromí a přitom je to od města pořád dost blízko.
@Anonymní píše: Více
No, jenže oni zvažuji pořídit teď, když děti ještě neodesly, a to mi přijde jako blbost, když už je jim 13 a 16 let. To už bych pockala a pořídila pak rovnou něco menšího, jen pro dvě osoby. Navíc nemají moc peněz a naopak mají dluhy
tak proc ještě nepockat, dluhy snižovat a pak si pořídit bud nějaký maly domeček, a nebo tu chatu, to mi nepřijde jako špatný napad.
@Anonymní píše: Více
V dnešní době a v Praze je to skoro nereálné. Abychom měli v Praze větší a lepší byt, než máme, musel by být tak za 13-15 milionů (ano, ceny opravdu jsou takové, obyčejný starý panelákový byt před rekonstrukcí na okraji Prahy stojí 7,5 mio). Něco máme v hotovosti, tak 3 miliony bychom dali jako základ hypo, to znamená půjčku 11 mio, při splácení na 15 let (už nejsme nejmladší), by splátka hypo byla cca 85k, ze dvou nájmů bychom měli po odečtení daní, poplatků, fondu oprav atd. se štěstím 45k čistého. A platit měsíčně ze svého 40k po dobu 15 let, to nám za to nestojí. Možností máme x, ale toto pro nás varianta není.
@Anonymní píše: Více
Tak jestli je vám 55, tak to chápu.
My do toho šli ve 40. Dlužíme 10 milionů, splátka pokryta z nájmu. Pokud by byl problém, jeden najemní byt prodáme a hypo doplatíme. Ale bavíme se o 2 roky zpět, lepší úrok než teď.
@Anonymní píše: Více
Manželovi je 45, mně ještě 40 nebylo. Pokud by nájmy hypo pokryly, bylo by to ideální, ale jak píšu, nepokryjí to ani zdaleka. A pak riskovat výpadky příjmu a řešit to prodejem jednoho z bytů, to za to nestojí. Spíš zvažujeme koupit menší investiční byt na malou hypotéku, ale ten neřeší naše vlastní bydlení. Ale my nejsme na bydlení nároční a hlavně se na tom s manželem shodneme, to je to nejdůležitější.
@Anonymní píše: Více
A v jakém stavu je celkově dům, kde máte byt, ten je bez investic? Nám do všeho asi největší vidle háže to, že když zůstaneme ve stávajícím domě, tak je třeba ho rekonstruovat a na to nejdou ve společném fondu při současných cenách peníze a ani vůle se domluvit. Zatím je dům ok, ale za 20-30 let to může být průser. Byt jsme si zrekonstruovali a je možnost i vytvořit ten další pokojík, byt má přes 90m2 plus úložné prostory mimo byt.
Nečtu celé, ale zkus si tam ještě případně připočítat studium na VŠ. Také to jsou solidní pálky. Vyplatí se vám to pak?
Chata pro malé děti je sice fajn, ale to podle mě neřeší problém zakladatelky, že zejména během školního roku by děti i dospělí potřebovali víc prostoru (jak pro učení a koníčky, tak třeba při ranní honičce). Z chaty asi do školy a práce dojíždět nebudou.
Osobně bych zvážila spíš dispoziční úpravu bytu, aby se rodičům vytvořil spací kout (po odstěhování se dětí za XY let se můžou vrátit do ložnice) nebo stěhování do většího bytu v okolí.
@Anonymní píše: Více
Prodala bych oba byty a koupila buď jeden veliký být nebo ten dům
Přijde mi dobrá myšlenka pronajmout oba stávající byty a pro sebe pronajmout velký byt nebo domek na pár let, než se děti osamostatní.
Ad druhá anonymní - že si městské děti nehrají v okolí domu? Tak to nemáte pravdu. Stačí vyjít před dům do parku nebo na libovolné hřiště a z 90 % vždycky potkáme známé ze školky nebo školy. Je to fajn, děti se spolu zabaví a i my dospělí si máme co říct. Dozvíte se díky tomu třeba o pěkných akcích pro děti a co je kde nového. To je to, co chybí, když se přestěhujete byť i v rámci města. Ten pocit, že jste mezi svými, ve své komunitě. Existuje to nejen na vesnici, ale i ve městě a na sídlištích.
@Evkad píše: VíceŽijeme v univerzitním městě, ale děti mohou jít samozřejmě studovat i jinam, to je nám jasné