Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mimino v šátku, starší pěšky, na motorce nebo v kočáru. záleží, jak daleko jsme šli. Rozdíl mám necelých 26 měsíců.
Phila jsem zvažovala, ale nakonec nepořizovala a šlo to i bez něj. Pokud ybch měla rozdíl menší, tak ho asi pořídím…
Teď už je to pohoda, střídají se v kočáru i šátku podle potřeby.
Ahoj,
mám kluky od sebe bez 4dnů o 2roky a chodíme ven dopoledne-většinou nákup s návštěvou hřiště-to mladší jede v kočárku a starší buď na koloodrážedle nebo pěšky.
Odpoledne většinou na hřiště,to beru jen kočár.
Starší jel na kočáře naposledy loni touhle dobou,pak už nechtěl. Je zdatný chodec-běžec,na skate nechtěl,je schopný ujít velké vzdálenosti. V případě vyčerpání zahlásí,že nemůže a chce na koníka.
ahoj,
mám rozdíl 22 měsíců a přežila jsem to bez skatu i bez tandemu. Terka chodila, event. jsem brala pro ní ven motorku, teď už koloodrážedlo. Mimís normálně v kočárku. Ale je fakt, že žádný velký výlety jsem s nimi sama neorganizovala, spíš jsme se vetřeli někam na návštěvu a to jsem dojela autem.
ale to záleží, jak zdatné máš starší dítko…Terezka má svůj golfáč, takže když jsme na ně dva, bereme dva kočáry
Tak já pořizovala tandem ABC ZOOM a jsem za něj moc ráda. Dcerka je pohodlná a ráda se vozí. Využívám i hodně i na nákupy. Dlouho jsem váhala a nakonec rozhodla moje pohodlnost a hlavně bezpečnost - všude máme daleko a téměř bez chodníků nebo chodníky v dezolátním stavu.
Fakt zalezi na tom, jak a kam se potrebujete pohnout. Ja sem hodne chodici, takze PT je super, kdyz chce starsi jit tak jde a kdyz si chce odpocinout, tak se veze. Na uradech a podobne jsou oba zapnuty v kocarku a nehonim vetsiho po kancelarich a ordinacich. Hriste pro nas, teda hlavne pro me, moc nejsou a odrazedlo by bylo uz dost navic, bereme balon ![]()
Záleží na tom, kde žijete.
Když jsme u našich na dědině, tak chodíme úplně v pohodě na kratší procházky, zastavíme a odpočineme, kde se nám zachce, snažíme se vyhýbat hlavní silnici, která vede přes vesnici…
Když jsme v Brně, tak jsem šťastná za Phila a Tedse!!!!! Když jdeme na hřiště kousek od baráku, tak to zvládnem pěšo, ale na delší pochůzky beru PaT.
Někdo tady navrhoval motorku. Nesouhlasím. Mám špatnou zkušenost - malá mi na ní ujíždí a já za ní nestíhám s kočárem a dvouleťákovi fakt nevysvětlíš, že do silnice nesmí. Nehledě na to, že po 200 metrech mi dá motorku do ruky s tím, že už „nece motoku“. ![]()
Ahoj, naše holky jsou od sebe 20 měsíců a obešli sjme se bez tandemu i bez skatu. Starši byla velký chodec, cca od roka kočár nenáviděla, tak to bylo velký plus. Prochajdy jsme řešili motorkou nebo když bylo třeba jít dál, posadila jsem jí do nohou hluboký korby.
Hodně záleží na tom, jak dlouhé ty procházky budou a v jakém prostředí (klidná cesta na vesnici x rušná ulice ve městě).
Mně se tandem Phil & Teds vyplatil už u prvních dvou (rozdíl 2 a čtvrt roku) na delší procházky, na výlety, ale i na cestu do sámošky, když jsem chtěla být doma včas. ![]()
Dokonce jsem teď po delší době využila tandem i pro staršího, když měl kašel, ale nechtěla jsem s nimi být zalezlá jen doma.
Velikosti kočárku bych se nebála, Phil je dost skladný. ![]()
A velikost spodní části - na ležení - u nás úplně v pohodě i v Tomáškových 16 měsících.
Jen musím klukům trošku srovnat nohy, Tomíkovi už trochu přečuhují, ale na spaní si je stejně rád pokrčí. ![]()
Nemám skate, nemám tandem, rozdíly jsou 21 a 25 měsíců a chodíme
miminko šátek/kočárek, kluci pěšky/na motorce/na koloběžce
Když byly děti jen dvě a cestovali jsme někam MHD a hrozilo, že obě usnou, tak mladší bylo v šátku, starší ve sporťáku.
Dvouleťák na motorce určitě uhlídat jde (zvládá i moje maminka s mizerným kolenem), ale chce to velkou ostražitost, hodně předvídat a v blízkosti cesty nekompromisně držet za flígr.
Chození je na delší lokte, ale s dopravními prostředky se přemisťujeme bleskově.
Jinak mladší syn byl chudák odkočárkován v cca roce a čtvrt.
Mám mimčo a 2,5 letýho teroristu, kterýho jsme odkočárkovali hned, jak jsem zjistila, že jsem těhotná, takže v chození je dost zběhlej. Ven chodíme mimčo v kočárku, terorista po svých. Už jsem si troufla i s motorkou (dítě na ní neslyší!, takže jeho koordinace je značně ztížená) nebo s kolo-odrážedlem a šlo to. Ale je pravda, že mám Matyho na známých trasách naučenýho na určitých místech (zastávky, sloupy, …) čekat.
Chystám se na šátek, o víkendu bude třeba, ale s dvoutýdenním miminkem mám malinko strach.
mam dvouletacku, kdybych mela teoreticky ted miminko, tak bych si to minimalne bez skejtiku nedovedla predstavit.
Kazdopadne treba ja bych si tandem poridila, bud chvaleneho Phil a Teda nebo jiny.
Sousedka ma 10 mesicniho chlapecka a triletou holcicku a tandem Jane teda vyuzije (predni sedatko je nepolohovaci).
Ja si to zas s dvema prckama kolem dvou let od sebe bez boardu, ci spis tandemu predstavit nedovedu.
Jo jeste bydlime na vesnici za Prahou, v Praze jsme celkem casto a casto jezdime na chalupy v terenu (Podkrkonosi a Sumava)
Len-til-kah píše:
Dvouleťák na motorce určitě uhlídat jde (zvládá i moje maminka s mizerným kolenem), ale chce to velkou ostražitost, hodně předvídat a v blízkosti cesty nekompromisně držet za flígr.
Jenže když bydlíš ve velkém městě a nic jiného než chodník kolem hodně frekventované silnice v okolí na procházku nenajdeš, pak bys ho za flígr musela držet furt. A to pak jsou procházky na prd. Než bych se přemístila s kočárkem a dvouleťákem na motorce někam, kde ho můůžu volně vypustit, tak mi ho po cestě minimálně 5× přejede auto. Buď pouštím kočár a letím za motorkou, nebo držím dvouletou za límec a druhou rukou tlačím kočár. A to je je fakt procházka na nic.
A s novorozeětem v šáku si nedovedu představit zachraňovat větší dračicu při pádech z průlezek nebo klouzaček. Nemluvím o přebalování. Já prostě na Phila a Tedse nedám dopustit.
Ale jak jsem řekla - když jsem u našich na vesnici, tak ho s sebou nemám, protože je to fakt nebe a dudy: město - vesnice.
(Nehledě na to, že naše Hany se naučila chodit skoro až v roce půl díky vrozené vadě nožiček, takže toho fakt moc neujde
)
Ahoj, řeším něco podobného. Mám 7 měsíční kluky, 2 letou cácoru a 6 letou pomocnici, než se vypravím s nima ven, je to síla. Chodíme nedaleko, vlastně se potulujeme poblíž bydliště,protože Anetka daleko nedojde, stalo se, že jí boleli nožičky, tak jsem jí musela posadit do kočárku mezi kluky, táhnout pak dvojčecí kočár s batoletem vpředu, to byl záhul. Starší ještě přes kočárek nedohlídne dopředu, ale nabídla mi, že vezme monokočár pro Anetku a poveze. Zlatíčko ![]()
Opravdu záleží na tom, kde se žije.
Jsme v centru, přes jednu křižovatku (před domem) projede denně cca 12 tis aut, na silnici za domem jezdí auta a autobusy taky co chvíla. Do každé klidné a bezpečné lokality vede několik přechodů a více či méně frekventovaných silnic. Bez skejtu to ze začátku nešlo vůbec a i teď jsem ráda, že ho mám. Už stačí říct jen „silnice, naskoč“ a je to. Rozdíl máme 28 měs.
Kamarádka třeba bydlí v Brně, ale les má přes jednu silnici, která slouží jako parkoviště a auta tam jezdí pomalu. 19ti měsíční rozdíl zvládla bez čehokoli. V centru Brna sama s dětma za celý rok ještě nebyla, to se bojí, že by neuhlídala.
A souhlasím, že u silnice je dítě na odrážedle jako neřízená střela. Už jsem taky pouštěla kočár a chytala toho staršího. Nejvíc nebezpečné mi pro děti přijdou bezbariérový sjezdy z chodníků. Nevím jak Vaše děti, ale můj tříleťák zatím nepozná, že končí chodník a začíná silnice.
lulje - chtěla jsem ten příspěvek ještě editovat, ale seknulo se mi emimino.
Jinak bydlím v Ostravě.
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.