Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dejte mu čas, je ještě maličký a každý jsme jiný. Nemluvení bych řešila až kolem 3 roku i když znám i co mluvili až kolem 4 roku pořádně.
Můj syn začal mluvit ve 2,5 letech najednou. Teď má 3,5 a pusu nezavře a každý kouká jak hezky mluví ![]()
U chlapců je normální, že nemluví do tří let. Pokud se mu ve dvou leteh nedaří komuikovat smysluplně s okolím, tak pak vztek při frustraci - tedy láhev na zemi je vcelku pochopitelná.
Zkus to zkonzultovat s pediatrem, ale podle toho co píšeš spíš potřebuješ počkat. Poptej se svých rodičů a rodičů svého muže, kdy a jak jste začali mluvit vy - je možné, že třeba jeho otce a nebo dědeček byli takové ty děti, co prostě nemlví, nemluví a najednou používají celé věty.
Respektive mohlo by pomoci upravit to jak na něj mluvíte aby snáze pochopil prinip jak řeč funguje - tedy jednoduché věty, pro stejné věci a stejné činosti používat pouze stejná základní slova. V tuhle chvíli je cizinec, který nezná češtinu a potřebuje se ji naučit, respektive se mu v hlavě musí poskládat základní pochopení principů. Takže nějaké složité vyprávění, nově vymylšené zdrobnělinky neustálé měnění pojmů pro jednu věc to může komplikovat.
Zároveň je dobré v případě pravidelného koukání na pohádky tyto omezit. Tím že to není navázané na lidský hlas, na konkrétní fyzický projev, tak to může pochopení řeči komplikovat.
Nejsem znalec, ale takovy byl presne muj synovec, akorat teda na deti na hristi extra nereagoval a vyloudit kus usmevu byl nadlidsky vykon. Presne ve trech sel do skolky a rikal tak asi pet slov. Kdyz neco neslo tak to hazel, umel se i naschval pokadit. Tak ve 3,5 rozvazal komunikaci a ted tu pusu nezavre. Je jak kafemlejnek, kterej porad mele. Asi bych neplasila. Fajn ze je kluk veselej.
Promiň, ale mě vždycky zarazi věta: dítě nemluví. Řekne: máma, baba, nene…takže něco přeci řekne.
Když hodí s lahví, jak zareagujes?
Přesně popisuje našeho mladšího. Teď má 2 a půl a mluví líp než jeho starší brácha v tomto věku. Rozmluvil se snad během týdne a rovnou ve větách. Ukazování taky přišlo, hodně mu ukazuj ty a říkej mu, jak si má o co říct.
@pedigka
Reaguju klidně. Vysvetluju, ze s věcmi se nehází a ze stačí láhev přinést, ukázat, říct pití a ze mu ihned doleju.
Promiň, ale 3 slova mě osobně přijdou málo, mluvím na nej pořad, snažím se mu číst, ukazovat, všechno…
@Anonymní píše:
@pedigka
Reaguju klidně. Vysvetluju, ze s věcmi se nehází a ze stačí láhev přinést, ukázat, říct pití a ze mu ihned doleju.
Promiň, ale 3 slova mě osobně přijdou málo, mluvím na nej pořad, snažím se mu číst, ukazovat, všechno…
Ano, 3 slova jsou málo, ale není to nemluvíci dítě, obzvláště jestli ty slova řekne smysluplne. Já mam nemluvíci dítě, tím myslím opravdu nemluvíci a co bych za ty 3 slova dala.
On možná nemluví, ale podle mě chápe. Prostě mu to ještě z nějakého důvodu nejde, ale rozumí vám. Je to kluk, půjde mu to, jen o trochu později. U tří až čtyřletého by mě to už asi znepokojovalo, ale u dvouletého ne. A že neukazuje? Všechny děti nedělají to, co podle obecného názoru dělat mají, a přesto jsou normální
Pro klid v duši bych možná zařadila něco na styl toho, že když bych mu podávala lahvičku s pitím, řekla bych jen „pití“. Stane se, že jednou to „pití“ zopakuje po vás. A možná vás o něj rovnou požádá celou větou ![]()
Holky.
Dekuju za vaše reakce.
Jsem proste jen starostlivá, aby bylo všechno OK.
Ke všemu je hroznej vztekloun. Jakmile není po jeho, tak záchvat - řev, mlátí se hlavou o zem, o zeď. Šílený.
Teď sem si posledních par dni všimla, ze občas se jen tak pleskne rukou po hlavě. Nechápu.
Oční kontakt má OK, na jméno reaguje jednou jo, jednou ne.
Ale jinak jak říkám, miluje děti, na hřišti objímá, osaháva děti…
Přijde mi, ze chápe co po něm chci, ale jako kdyby naschvál nejposlouchal.
@Anonymní píše:
Holky.
Dekuju za vaše reakce.
Jsem proste jen starostlivá, aby bylo všechno OK.
Ke všemu je hroznej vztekloun. Jakmile není po jeho, tak záchvat - řev, mlátí se hlavou o zem, o zeď. Šílený.
Teď sem si posledních par dni všimla, ze občas se jen tak pleskne rukou po hlavě. Nechápu.
Oční kontakt má OK, na jméno reaguje jednou jo, jednou ne.
Ale jinak jak říkám, miluje děti, na hřišti objímá, osaháva děti…
Přijde mi, ze chápe co po něm chci, ale jako kdyby naschvál nejposlouchal.
Mam doma totéž rok a půl staré, nemluví, neukazuje. A když dojde pití tak se nervne a švih s tím o zem. Dnes mi snad poprvé donesl flašku ať mu doleju a bylo to bez totální scény. Jinak mě taky znepokojuje, že neukazuje a nenapodobuje. Jinak ale celkem rozumí, když mu řeknu Ne tak ví, že je to zákaz,… Takže jsem taky už na nervy jestli je vše ok
Kamarádčina dcera nemluvila ještě ve 4 letech, ale nakonec se rozmluvila. Možná bych zašla za logopedem. V tomhle článku jsme hezky popsané jednotlivé kroky https://www.sendire.cz/…ok-za-krokem
Dobrý den, syn ve 3 letech používal dohromady tak 10 slov. Hodně jseme ho stimulovali v sociálním vývoji - podporovali komunikaci nejdříve gestem kývání na otázky ANO/NE, zaměřovali se na radostnost a sdílení pomocí pedagogických postupů, které jsem dříve pracovně využívala u dětí s autismem. Nyní ve 4,5 letech syn mluvi krásně ve větách (někdy je k nezastavení), v létě se naučil dokonce vyslovovat R. Byl sociálně opožděný, ale díky stimulování vše krásně dohnal. Dělal Vám pediatr test na sociální zralost v 18.měsících věku? Test obsahuje 20 otázek, kdy odpovídáte ANO či NE podle toho, zda dané chování u syna vidíty či ne. Sleduje se chování v oblasti komunikace, sdílení a hry. Lucka
Ahoj.
Mám syna, za týden mu budou dva roky.
Je to hodně hyperaktivní dítě, které absolutně postrádá pud sebezáchovy.
Znepokojuje mě, ze neukazuje a nemluví. Řekne máma, bába, nene, a jinak mluví jeho “řeči”, je tedy fakt, ze každým dnem je jeho řec obsáhlejší a obsáhlejší.
Nikdy sem si ale nevšimla, ze by ukazoval, nebo tak.
Když mu dojde pití, tak přijde vztek a hodí s prázdnou láhvi o zem, například.
Chodit začal asi týden po prvních narozeninách. Je pohybove v pohodě. Na hřištích miluje děti, směje se, reaguje na jméno, oční kontakt taky OK.
Je důvod plasit?
Dekuju za vaše názory a zkušenosti.