Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Každé dítě je individuální, ale sama jsem si zkusila, že nechat se uchlácholit tím, že je jen línější nebo že si to mám užít, protože pak tu klapačku nezavře a pod je cesta do zadečku. K prvnímu vyšetření se kluk dostal až když mu byly tři a to je u opožděného vývoje řeči docela pozdě. Teď jsou mu čtyři, kapacitu má cca 50slov, že by řekl větu nebo spojil byť jen dvě slova to ani náhodou. Jinak je to bystré a šikovné dítě jako každé jiné, jen nemluví a já se pořád smiřuju s tím, že ještě dlouho mluvit nebude.
Navštěvuje speciální školku, když pominu fin náročnost, tak na prd je to hlavně v tom že ačkoli je ve vyšší třídě, pořád mu ta hlava pracuje lépe než jeho spolužákům a tím pádem se začíná ve vývoji zpomalovat.
Ano každé dítě je individuální a má svoje tempo, ale je to jako se vším. Lepší 100× zbytečně než jednou pozdě.
@honey-honey13 píše:
@marfra![]()
mohlo me napadnout, ze se tady potkame, kdyz mame tak ukecane deti
![]()
@bozska-mrcha muzu se zeptat jak to ted se synem resite? popr. jak by se to resilo, kdyby se opozdeny vyvoj reci zjistil driv?
@bozska-mrcha taky by mě zajímalo, kde by se to řešilo dřív? ![]()
Já si teda myslim, že je to hodně dědičná záležitost. Přítel třeba začal mluvit těsně před školou, ne, že to neuměl, ale prostě nechtěl. Já mluvila taky pozdě, moje ségra až ve třech letech..oba jsme introvertní povahy, tedy přítel o něco větší. No a výsledek?? Asi ukecaný dítě mít nebudeme ![]()
@marfra nevím jestli to nazvat úplně řešením
navštěvuje speciální školku kde si ho 2× týdně bere logopedka,2× týdně ergoterapie + to co dělá společně s dětmi ve třídě. Hodně se klade důraz na co nejširší rozvinutí jemné motoriky. Čím dříve se se tohle řeší, tím snazší je náprava. Syn se k prvnímu vyšetření dostal ve třech letech a dvou měsících, dalších pět měsíců zabrala diagnostika (neurolog, foniatr, fyzioterapeut, psycholog, logoped, pozorování v denním pobytu ) takže mu bylo tři a půl roku než se vůbec vědělo proč nemluví a teprve pak se začal stanovovat plán „léčby“ A to už je bohužel období kdy ten nejrychlejší vývoj má dítě za sebou a svým způsobem si nejde styl, že se bez řeči jakoby obejde, prostě blbá kombinace dvou relativně obyčejných věcí
@bozska-mrcha A jak by se to řešilo dřív? Já se ptám proto, že jsem mluvila s logopedkou, když měl kluk 28 měsíců a bylo mi řečeno to, co jsem tady psala. Že u dětí do 3 let se to neřeší z důvodu totálně nezralého a vyvíjejícího se mozku a že v tomto věku s tím nic moc dělat nelze, opožděný nástup řeči taky v tomto věku úplně taky ještě určit nelze, že lze jen vyčkávat a případně sledovat… Tak by mě to zajímalo.
@marfra @bozska-mrcha To mě taky zajímá
Jenže si myslím, že odborníci takhle malé děti těžko vyšetřují a právě se čeká, až dovrší 3 let - jakýsi mezník
Jak vyšetřit dřív, dvouleté, které nemluví, nespolupracuje??? ![]()
@bozska-mrcha Hm, takže ta šílená doba jen kolem těch vyšetření. To chápu, že je naprd.
Nemáte v okolí nějakou logopedickou třídu? Tam by chodit nemohl? Pokud nevyžaduje vyloženě nějakou specializovanou péči, tak je to škoda. U nás v klasické státní školce je jedna třída vyloženě speciální logopedická.
@Lo Důležité je to, že ti rozumí, vnímá. Rozpovídá se později. Mě mluvil kluk hodně špatně ještě ve 4 letech. Loni neřekl ještě čertům básničku - neuměl. Letos jim vyšvihl básničku jako nic
Kliiiid
Malá dvouletá mi povídá stejně jak píšeš v úvodním příspěvku, chodí s námi na logopedii se starším (jako doprovod), doktorka si ji občas k sobě posadí, ukazuje mi, jak ji motivovat.. ale ono to stejně zabírá pramálo, musí prostě sama ![]()
Chce to klid ![]()
Já jsem dle mojí matky mluvila až v 2 letech, ale rovnou ve větách, manžel byl také spíš „nemluvný“. Syn však odporuje dědičnosti a ač kluk mluvil už kolem 16 měsíců a pusu nezavřel.
Prostě začne, až přijde čas.
@bozska-mrcha aha, jasne. V tech 3 letech se to uz da nejak resit, to behani po doktorech muselo byt silene
ale nedovedu si prave predstavit, jak by to treba ted resili s mym 22m synem, ktery nespolupracuje vubec v nicem
spis se asi priklanim k nazoru @Fima ze do tech 3 let se to podle me na tom diteti nepozna. Jak i tady nekdo psal, dite mu zacalo mluvit v 27m rovnou ve vetach a do te doby nic…
@Reinka píše:
@bozska-mrcha taky by mě zajímalo, kde by se to řešilo dřív?
nevím jak to chodí jinde, ale třeba tady děti před druhým rokem udělají kolečko a pokud se nejde příčina a je místo je jim navrhnutá spec. školka. Má to výhodu v tom, že děti si odtamtud berou přímo specialisté a jsou v kolektivu vrstevníků. Když místo není, udělá se plán a rodič s dítětem dochází. Každodenní procvičování doma je samozřejmostí, ale všechno je to formou chytlavých her. Čím mladší dítě je, tím kratší dobu v té speciální školce stráví. Děti s diagnózou kolem toho druhého roku tráví v té spec školce max dva roky, pak mohou přejít bez problémů do klasické. U dětí v synově věku se prakticky celá předškolní docházka neobejde bez permanentního navštěvování specialistů, tedy i té spec školky.
A to trpí „jen“ opožděným vývojem řeči…žádná ADHD a pod.
@Reinka píše:
@bozska-mrcha taky by mě zajímalo, kde by se to řešilo dřív?
Nikde. Já jsem to chtěla řešit ve třech letech, pediatr mě uchlácholil, že mu mám nechat pár měsíců ve školce a že se rozmluví. Po půlroce situace stejná, nerozmluvil se, než nás vzala logopedka (měla natřískáno), měl krátce před čtvrtým rokem. To mluvil hoooodně mizerně, na spoustu slov měl svoje vlastní výrazy, které jen nerad opouštěl. Logopedka z něj byla úplně u vrtule, že už jsme tam měli minimálně půlroku být. My jsme z toho byli špatní, že jsme to zanedbali. Hele a v pohodě, on prostě potřeboval jenom popostrčit, během první hodiny z něho doktorka vydolovala pět nových slov!! My ho to učili několik měsíců
Když jsme odcházeli, tak jsem byla tak naštvaná, že jsme úplně neschopní
Opřeli jsme se do toho, doktorka ho dokázala i krásně namotivovat, denně jsme doma cvičili a po roce má mluvu stejnou jak ostatní předškoláci. Chybí mu už pouze R a Ř, na které je čas. Ale taky jsem měla strach, aby neměl nějakou poruchu řeči, naštěstí se to nepotvrdilo. Ale dříve by to s náma fakt nikdo neřešil, určitě ne před třetím rokem
@marfra to co nám přijde jako nespolupráce tam právě dokáží spolehlivě odlišit od toho co umí nebo neumí. První návštěvy ať už psychologa nebo logopeda jsem si připadala jako neschopná matka, co ho nic nenaučila. Něco po něm chtěli a on se zvedl a odkráčel si kramařit do poliček, nebo hrabal po stole a pod. V každém takovém centru jsou na tohle naprosto zvyklý a naopak jsou radši když se chodí s mladšími dětmi, je s nimi relativně méně práce ať už při určování diagnózy nebo pak následné terapii. Jsou učenlivější, po tom třetím roce už ten vývoj přeci jen pomalejší a z těch dětí jsou větší konzervy a něco z nich páčit dá dost práce ![]()