Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
2,5 let dítě, nedá se s ním nikam chodit
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
29.8.24 19:53
2,5 let dítě, nedá se s ním nikam chodit
Zdravím, nemá někdo zkušenosti s neklidným, dráždivým dítětem? Máme syna 2,5let. Docházíme na logopedii, nemluví, má svojí řeč zatím, porozumění slabší, ale není to úplně nulové. Každopádně…je to dítě, se kterým nejde dělat nic, věčně vzteklé, musíme mít stále kočárek, za ruku jde jen chvíli, pak se odpojí, utíká, neposlouchá, jde svojí cestou, nereaguje na to, že tam prostě nesmí. Když si to usmyslí, tak ho od toho nejde odvést, což vede ke vztekům, když ho taháme pryč a dáváme do kočárku, jinak bychom se nehli nikam. Lidé zírají, kroutí hlavou. Je nám to silně nepřijemné. Vypadáme, jak kdybychom si neuměli srovnat dítě. Prostě venku je to děs, pokud by měl jít po svých. Je neustále v pohybu, nedokáže sedět, doma taky pořád poskakuje, tancuje, strašně neklidné dítě, vše musí být po jeho. Tak ho popsala hned po první návštěvě logopedka. V budoucnu bych to viděla na ADHD, ale teď nám říkají, že je stále brzo a mozek dozrává. Ale jako běžné dítě se nechová, je to střela, ale ne jako klasické akčnější děti, to naše opravdu nejde zastavit, nevydrží u ničeho, nikde, nikdy…A je to extrémně vyčerpávající
Měl někdo podobnou zkušenost? Opravdu budu ráda za vaše příběhy, zatím jsem o podobném chování nikde nic nenašla.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
29.8.24 20:10
Pokud pořád běhá tak u něčeho vydrží ne? Zkoušeli jste ho vypustit někde na louce? Zavřít do trampolíny? Naše dítě se potřebuje určitě činnosti nabatit aby bylo ochotné se posunout. Třeba houpačky. Pokud jsme náhodou na hřišti sami, houpe se do úmoru. Jak má dost ochotně odejde nebo zkusí něco jiného.
- Citovat
- Upravit
kocourGarfield
29.8.24 20:27
Mám 1 takové dítě. K znakům ADHD měl VD, vysoký práh bolesti a žádný pud sebezáchovy.
A bylo to náročné, včetně tedy těch výchovných pohledů. Věkem, jak dozrával, se to lepšilo.
- Citovat
- Upravit
29.8.24 20:47
Mám takové dítě, 3 a čtvrt roku, atypický autismus, zatím lehká mentální retardace (nemluví ani nerozumí, sociální kontakt slabý), psycholožka tam vidí i ADHD.
Jako odpověď na dotaz uvedu: nechodím nikam, kde nejsou připravení na malé vzteklé děti, které je třeba mít neustále na očích Tzn: herny pro malé děti, hřiště, příbuzní se zahradou bez psů apod. Odcházíme všude s řevem a tak nějak jsem si na to zvykla. Ostatní už neřeším, protože bych se z toho prostě sesypala.
Jinak nemůžu opravdu nikde. Restaurace, kavárny, cizí neoplocené zahrady - neexistuje. Jedna věc je, že já si s ní prostě nemůžu sednout a sedět - je jak neřízená střela a vběhne všude, všechno roztahá, zničí a ještě by někomu podrazila nohy. Druhá věc je, že když není po jejím tak opravdu hnusně řve a to bych ostatním nemohla udělat.
Moje rada je vydržet. Pokud je dítě zdravé, tak časem dozraje. A nebo taky ne, ale v tu dobu už vám to bude šumák 
Člověk si zvykne na kdeco.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.8.24 20:54
@Tyna205 syn byl úplně stejný. Do roka se prořval a pak chvíli neposeděl. Ve věku tvého syna jsem už měla druhé a musel dostat batoh s vodítkem, jinak by zdroj, kam se mu chtělo. Spadl mi v březnu do rybníka, protože mi nevěřil, že pod tím zeleným je vážně voda. Mluvit začal pořádně až kolem 3 let, ale rovnou s perfektní výslovností a v krátkých větách. Do 6 let to byl malý vzteklinu, až nás poslali k psychologovi. A výsledek? ADHD nemůžou vyloučit, ale ani potvrdit. Poruchu koncentraca nemá, jen vyšší potřebu pohybu. A potvrdila se nadprůměrná inteligence. Od té doby se takovým způsobem změnil, že je to úplně jiné dítě. Co tím chci říct? Dej mu čas. Ty děti dozrávají, mění se během pár týdnů. A jo, hloupých pohledů a komentářů si užívám neustále. Naučila jsem se je ignorovat. Jediné, co mě mrzí je občasný přístup rodiny. Ale změnit ho nedokážu. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.8.24 21:05
Jeden syn byl to stejný. Velmi pomohlo mu tu potřebu běhu nasytit. Skoro násilím jsem ho nacpala do kočáru a vypustila na bezpečném miste, kde mohl běhat, skákat, po všem lozit…zkrátka někde, kde jsem ho nemusela co 3 vteřiny korigovat, něco zakazovat, odvádět, domlouvat… prostě vypustit a pouze hlídat, ať se nezabije. Běhá doteď, chodit neumí. Naučila jsem ho zastavit a čekat u silnic, má už svá místa, kde čeká. Když jdeme někde v neznamem, je to peklo pro všechny zúčastněné, protože mu běhat nedovolim… to ADHD má, o tomu VD, takže špatné porozumění. Pokyny proletí kolem něj, a když už náhodou nějaký zachytí, tak jim nerozumí…k tomu jeho velmi posunutý práh bolesti a nulový pud sebezáchovy… jo, s věkem se to lepší, kupodivu se ještě nezabil, to povazuju za svůj největší rodičovský uspech 
Vem to dítě a vypust někde, kde se nezabije. Prospěje to vám oběma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
29.8.24 21:10
Tak jestli sedi na kocarku, tak mu ten kocarek porad berte, dokud ho bude potrebovat. V klidu do 3,5, kdyz to bude potrebovat a bude to s nim jednodussi. Dokud lide okolo je ziraji a krouti hlavou, tak je jeste dobre. Horsi jsou nevyzadane rady, ba i nadavky jsem zazila. Nezpominam na to rada, ale mozek pomalu vytlacuje to spatne a pamatuje si to dobre. No co, clovek to musi prezit a s vekem bude lip. Idealni prostredi pro takove dite je les. Nepises o jinem diteti, tak predpokladam, ze mas jedno a o to to mas jednodussi. Muzes vse uzpusobit jemu. Zkus rybi olej, jestli jeste nedavas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.8.24 21:16
Syn je vysokofunkčni autista. Choval se úplně stejně. Hoooodně se zlepšil kolem 5 roku.
Teď je mu 6 a je to zlatej kluk i ve školce ho strašně chválí. Jak poslouchá, spolupracuje atd
Takže je třeba prostě vydržet.
A doporučuji to dítě vypustit někde v přírodě a nechat ho lozit.
My takto chodili na tůry, za každého počasí. Ve sněhu i v dešti. On se vyřádil, bez zákazů a doma už byl jak beránek.
Teď už zvládne vše. Zoo, dovolená, restaurace, hřiště, nákupy i čekání u lékaře.
Většinou je to nejhodnější dítě v místnosti.
- Citovat
- Upravit
29.8.24 21:18
@kocourGarfield jojo, vypadá to tak. Tak aspoň se nenudime, ono ty deti „kam je posadíš, a je najdes“ nejsou vůbec zábavný (prosím berte všichni s nadsazkou)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.8.24 21:30
Delala jsem to jako @Midaku - nasla jsem si mista, kde slo dite vypustit a kde jsem mohla na chvili zapomenout na vecne NE. Moje deti jsou nejstastnejsi doted v lese, vode, bahne, doma je to s nimi peklicko, a to uz jsou velke. Jsou velmi inteligentni a maji velkou potrebu pohybu a neustale akce, ale nevydrzi moc u jedne veci, vsechno rozdelavaji, opousteji… Nejstarsi dcera take mela v batolecim veku nulovy pud sebezachovy a mela a stale ma vysoky prah bolesti, na vetsi bolest si stezovala poprve letos (12r), kdyz ji zubarka pri trhani patrne blbe umrtvila zub 
. Druha dcera jen ten nulovy pud sebezachovy. Vsechny deti od narozeni nizsi potrebu spanku - na to jsem si zvykala a zvykam nejhur. Na druhou stranu vsechny deti mi uz ve 2r mluvily ve vetach, takze jsem vedela, ze rozumi, ale stejne mi to leckdy nebylo nic platne. Vbihani do vozovky, zdrhani, skakani ze 2m v batolecim veku, nejmladsi schvalne narazela na odrazedle do zdi (pak vriskala bolesti a za 5 minut znovu ). Samozrejme vyrust z toho dite nemusi, ale muze . Musis si najit nejakou strategii, jak prezit ta „nejhorsi obdobi“ .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.8.24 21:33
Za mě uplně normální batole, neznám jiná. Možná úplně nemáš srovnání s jinými dětmi (mě tohle dělaly fakt všechny 3 a nemají žádnou diagnózu) - že by dítě šlo spořádaně za ruku, dělalo co řekneš, říkalo, co chceš a zabavilo se na hodiny, to se neděje ani u podstatně starších. Nedokážu si představit, jak to zvládá dvouleté dítě na logopedii…je tomu logoped uzpůsobený? Fakt neznám u takhle malých dětí, že by někde seděly a poslouchaly, koukaly na obrázky a komunikovaly s cizím člověkem. 
Prostě nezbývalo, než se tomu tempu přizpůsobit, no. Časem se to zlepší (ne nějak extra, ale zlepší, neboj 
)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.8.24 21:35
Ano, neumíte si srovnat dítě… asi jako 90% rodičů, které mají děťátko „náročnější“ a neměli to neuvěřitelné štěstí a privilegium, že měli doma kliďase 
To, že nevidíš, ostatní děti takhle vyvádět neznamená, že se to děje jenom vám a jinde se to neděje vůbec.
Takže se na ostatní lidi vyprdni a nestresuj se tím. Neporadím, ale drž se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
