Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Mám tři děti, nemám žádné hlídání, jsem doma a živí nás manžel.. Dá se to. Ale samozřejmě ti neřeknu co bude třeba za pár let, ještě nejsou na střední škole.. Auto máme starší, pětimístné a vejdeme se. Na dovolené právě autem jezdíme, letadlo s dětma je očistec sám o sobě
a navíc to po vlastní ose a s vlastním ubytováním vyjde podstatně levněji
například týden od Fischera v Itálii nám nabízeli za 100tisic a s výhledem do křoví, bez jídla.. No zajistili jsme si sami a vyšlo to na polovinu i s cestou a byli jsme tam 14 dní v celém domě, který byl jen náš
a jinak teda zrovna dovolená je to nejmenší, bez toho se člověk obejde. Spíš myslet na to, jaké to je, když jsou všechny tři děti nemocné, respektive pěkně po sobě
nedejbože když by to nebyla jen obyčejná rýma, dnes porodit zdravé dítě je taky pomalu zázrak ![]()
Spíš jde o tvůj pocit, jak bys to dávala psychicky, jak říkáš - vstávání, nevyspani, manžel v práci, ty doma sama na tři děti..
V tomhle případě bych byla pro potrat pouze pokud bych měla vážné vztahové, finanční nebo zdravotní problémy. Už jsi těhotná, nenechat si to z pohodlnosti..
Navíc si nemyslím, že každé dítě potřebuje svůj pokojíček.
@Elinak píše:
3. dítě bychom určitě uživili, ale pravděpodobně bychom se asi museli trochu uskromnit co se týče těch dovolených nebo škol.
Další věc je, že nemáme žádné hlídání, na vše jsme sami. Ale musím říct, že manžel hodně pomáhá (jestli se to takhle dá říct) s dětmi i s domácností.
Já jsem si právě taky vysnila velkou rodinu, hlavně až budeme starší, tak bych kolem sebe chtěla mít kupu vnoučat… Jen ty okolnosti tomu teď moc nenahrávají.
Jenže čím starší budete, tim pravděpodobnější je, že bude stále víc a víc okolností, které tomu nebudou nahrávat…ať je to otázka energie, zdraví, stále se zdražujících služeb, potravin…nevim, no, pokud si možnost miminka už jen představujete, nikdy se s tim nejspíš v případě interrupce úplně nesrovnáte. Asi bych to brala tak, že když už si k nám miminko cestu našlo, má to tak být a jdeme do toho ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj všem, jsem bezradná a chtěla bych se s vámi poradit. Máme 2 děti (5 a 2,5) a nyní jsem zjistila, že jsem v 5tt. Vážně přemýšlím nad interrupcí, protože si nedokážu představit jak budeme z praktického hlediska fungovat se 3 dětmi. Děti jsou teď už samostatnější, dá se s nimi leccos podnikat, ale miminko nás zase na pár let omezí a bude mít velký vliv na další fungování rodiny (nové auto, řešit 3 pokojíčky, později zaplatit školy, zájmy, sporty, při cestování zaplatit 5 letenek…). Hlava mi říká, že další dítě nedává smysl. Navíc nás čeká celková rekonstrukce domu a s tím spojené stěhování, vyklízení a dále hypotéka.
Asi už jsem i trochu zpohodlněla a neláká mě představa zase v noci vstávat, kojit, měnit plíny… Na druhou stranu je pro mě těžká představa, že se toho tvorečka jednoduše zbavím. Představuji si, jestli to bude holka nebo kluk, jak si budou děti spolu hrát, nejstarší už třeba trochu pomůže…
Manžel je na tom úplně stejně jako já a nemůžem se rozhodnout. Poradíte, jít do 3. nebo ne?
Neuvěřitelné, přesně tohle jsem řešila skoro před 6 lety ![]()
Nakonec jsme si dítě nechali, teď jí je 5, milujeme jí moc, ale prostě fakt musím kvůli 3. Dítěti počítat peníze, se 2 bych nemusela… pokoje v cizině bývají po 4, musí se daleko víc hledat vhodné ubytování…člověk se přes den skoro nezastaví ![]()
Jako chápu tvé úvahy, ale zní mi to jako takový potrat z pohodlnosti, než že bys měla vážný důvod.
A to si myslím, že pro potrat by prostě měl vždy být vážný důvod, prece jen se tu bavíme o zazraku…o budoucím člověku.
Co bych ja dala za třetí mimčo. My máme 4leta dvojčata a vždycky jsme chtěli 3.ditko, ale nam už se nezadari ze zdravotních důvodů. Takže ja to mam nastaveno tak, že mimčo bych si určitě nechala, ale samozřejmě záleží na vás. Ja si myslim, že se da všechno vždycky vyřešit, myslím i finančně. V 35letech jste ještě mladoši
To, že třeba budete litat na dovolenou jednou za 2 roky a ne každý rok, každým dětským úsměvem ti to mimco vykompenzuje ![]()
My máme tři po sobě a menší věkový rozdíl. Za nás úplně ok. Jsem ráda, že jsou po sobě. To nejmladší mělo letos 10 roků. Už si nedovedu představit, že máme znovu děti od plenek. Už bych teď byla pohodlná, kdyby někdo narušil aktuální režim a pohodu.
Si raději počkám na vnoučata. Ale po sobě, na jeden zátah. To bylo ok.
Pokud už ho vnímáš jako malého člověka, je to podle mě jednoduché - nejít na potrat. Člověk může spoustu věcí plánovat, brát vše racionálně, ale život to stejně zařídí jinak. My to máme stejně v tom, že máme bydlení dělané max. na 2 děti, spíš na 1 dítě, ale přece to není důvod někoho zabít.
@Dana066 píše:
Co dítě odnosit a dát k adopci?
Budeš se divit, ale pro většinu žen bude z psychického a emocionálního hlediska snesitelnejsi potrat v raném stádiu než odnosit dítě, porodit dítě a pak jo odevzdat cizímu. Pro mě by taky byl.
Kdyz uz si ho predstavujes, jestli kluk nebo holcicka, budes potratu litovat.
Ovsem bude to chtit i vetsi auto atd., takze proste zvazit vsechno.
Ja bych treti uz nechtela, ale chranim se kvuli tomu ![]()
Asi stěžejní by pro mě bylo, co muž? Spíš by byl pro, či proti?
Takhle, peníze na dovolené můžeš vydělávat prostě o pár let později, ale třetí dítě, natož naplánované, pro vás bude zápřah po všech stránkách, tak aby ti pak muž jednou nevyčetl to či ono. Já bych si dítě nechala, ale je to tvoje tělo a tvůj život, to musíš opravdu najít hlavně ty v sobě. ![]()
@Dana066 píše:
Co dítě odnosit a dát k adopci?
Ty jsi asi malinko na hlavu ne?
Tak jak to pises a ze o tom tolik premyslis - tedy nejsi jednoznacne za potrat a neni ti z cele te situace vylozene “blbe”, tak nechej..asi bys toho pozdeji litovala, kdyz bys vybrala potrat, i to ze manzel neni vylozene proti tomu nahrava
@prokr obdivuji ženy, které to zvládnou. Dají šanci na život dítěti, které by jinak nebylo.
Mně to přijde úžasný. A dětem ve věku 2,5 a 5 let o těhotenstvi nic vykládat nemusíš.
Já bych na potrat jít nemohla, pokud by nebyl v ohrožení můj život ( kvůli zodpovědnosti za další děti již narozené)a I tak bych se snažila co nejvíc neotěhotmět. A pokud bych si dítě nechtěla nechat, zdá se mi to jako volba pro to dítě, dát mu tu možnost žít. Ale nevím jestli bych zvládla se ho vzdát. Spíš bych si dítě nechala.