Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ty jo, mám stejně staré děti a kdybych otěhotněla bylo by to u nás úplně stejně jako u vás. Srdce by říkalo ano, rozum ne. Neporadím, ale budu držet palce, ať se rozhodneš správně.
Kolik ti je let? Nám už kolem 40,coz by taky hrálo roli.
@Anonymní píše:
Ahoj všem, jsem bezradná a chtěla bych se s vámi poradit. Máme 2 děti (5 a 2,5) a nyní jsem zjistila, že jsem v 5tt. Vážně přemýšlím nad interrupcí, protože si nedokážu představit jak budeme z praktického hlediska fungovat se 3 dětmi. Děti jsou teď už samostatnější, dá se s nimi leccos podnikat, ale miminko nás zase na pár let omezí a bude mít velký vliv na další fungování rodiny (nové auto, řešit 3 pokojíčky, později zaplatit školy, zájmy, sporty, při cestování zaplatit 5 letenek…). Hlava mi říká, že další dítě nedává smysl. Navíc nás čeká celková rekonstrukce domu a s tím spojené stěhování, vyklízení a dále hypotéka.
Asi už jsem i trochu zpohodlněla a neláká mě představa zase v noci vstávat, kojit, měnit plíny… Na druhou stranu je pro mě těžká představa, že se toho tvorečka jednoduše zbavím. Představuji si, jestli to bude holka nebo kluk, jak si budou děti spolu hrát, nejstarší už třeba trochu pomůže…
Manžel je na tom úplně stejně jako já a nemůžem se rozhodnout. Poradíte, jít do 3. nebo ne?
Když už se stalo tak bych si ho nechala. Taky se nám podařilo ne úplně plánovaně třetí a do toho jsme začali ještě stavět.
Bylo to náročný, ale rozhodně nelitujeme.
Máš výhodu, že už máš děti samostatnější, já jsem otěhotněla rok po porodu druhého, takže jsem měla doma pak mimino a ani ne dvoutetaka. Hodně teda i pomáhaly babičky a tatínek se taky zapojoval co mohl když nebyl na stavbě.
Příspěvek upraven 21.06.23 v 14:14
Pokud by mě nebrzdily peníze a prostor v domě, tak bych si ho nechala. Pokud bych měla pocit, že to neutáhneme nebo velice těžce, tak bych šla na potrat a rychle, aby to nebyl tak velký zásah.
Mě i manželovi je 35. Právě už taky nejsme nejmladší. Asi je to poslední šance to případné dítě mít. Později bych ho už určitě nechtěla.
Podle toho co pises (5 letenek apod.), tak bych chapala, ze finance nejsou zasadni problem, maximalne by to chtelo trochu prehodnotit plany a priority. Jako matka 3 deti 11, 9 a 6r napisu leda, ze jo, je to fuska, ale zaroven taky spousta legrace.
Pokud nejde tolik o finance jako spis o vlastni pohodlnost, rozhodovala bych se srdcem.
My máme dvě a jsme zcela zajedno v tom, že v případě selhání Mireny bychom si třetí nenechali. Obě těhotenství i oba porody byly velmi náročné, oba akutním SC, podruhé mi totiž málem praskla jizva. Jsme ještě pořád strašně unavení z miminčí fáze mladší dcery. Jsme rádi, že to máme za sebou a další děti velmi důsledně nechceme.
Přimlouvám se za miminko.
Už se stalo, raději se uskromnit, než ten malý živůtek zatratit.
I vy, věřte, že pokud se miminka zbavíte, budete si to vyčítat.
Ano, dá se to rozumově vysvětlit, ale srdce to nikdy nezapomene.
A máme žít tak, aby jsme si nemuseli nic vyčítat na smrtelnê posteli ![]()
Hlavne nepresunovat sve povinnosti na deti ![]()
A ano, dalsi dite je velky zasah do rozpoctu, cim vetsi, tim drazsi.
Proc ses nechranila? Je to blby rozhodovani; trebas to 3.ditko muze byt to jedine, ktere se o vas jednou v nemoci ve stari postara…
A co chceš za radu? Rozhodnout se musíš sama a s tím rozhodnutím žít.
Ať se rozhodneš tak nebo tak.
Přijde mi zvláštní to řešit v době, kdy, těhotná už jsi. ![]()
Dite je dar. To je cely. Jee mne je 45 a klido bych si dovedla predstavit jeste mit mimco..
@Anonymní píše:
Ahoj všem, jsem bezradná a chtěla bych se s vámi poradit. Máme 2 děti (5 a 2,5) a nyní jsem zjistila, že jsem v 5tt. Vážně přemýšlím nad interrupcí, protože si nedokážu představit jak budeme z praktického hlediska fungovat se 3 dětmi. Děti jsou teď už samostatnější, dá se s nimi leccos podnikat, ale miminko nás zase na pár let omezí a bude mít velký vliv na další fungování rodiny (nové auto, řešit 3 pokojíčky, později zaplatit školy, zájmy, sporty, při cestování zaplatit 5 letenek…). Hlava mi říká, že další dítě nedává smysl. Navíc nás čeká celková rekonstrukce domu a s tím spojené stěhování, vyklízení a dále hypotéka.
Asi už jsem i trochu zpohodlněla a neláká mě představa zase v noci vstávat, kojit, měnit plíny… Na druhou stranu je pro mě těžká představa, že se toho tvorečka jednoduše zbavím. Představuji si, jestli to bude holka nebo kluk, jak si budou děti spolu hrát, nejstarší už třeba trochu pomůže…
Manžel je na tom úplně stejně jako já a nemůžem se rozhodnout. Poradíte, jít do 3. nebo ne?
Jestli ti je těch 35 a muži taky, jděte do toho a pak se důsledně chraňte. Mně je 45 a už bych miminko nechtěla. Ráda si je pochovám, povozím, ponuňám, ale zase vrátím.
3. dítě bychom určitě uživili, ale pravděpodobně bychom se asi museli trochu uskromnit co se týče těch dovolených nebo škol.
Další věc je, že nemáme žádné hlídání, na vše jsme sami. Ale musím říct, že manžel hodně pomáhá (jestli se to takhle dá říct) s dětmi i s domácností.
Já jsem si právě taky vysnila velkou rodinu, hlavně až budeme starší, tak bych kolem sebe chtěla mít kupu vnoučat… Jen ty okolnosti tomu teď moc nenahrávají.
Ahoj všem, jsem bezradná a chtěla bych se s vámi poradit. Máme 2 děti (5 a 2,5) a nyní jsem zjistila, že jsem v 5tt. Vážně přemýšlím nad interrupcí, protože si nedokážu představit jak budeme z praktického hlediska fungovat se 3 dětmi. Děti jsou teď už samostatnější, dá se s nimi leccos podnikat, ale miminko nás zase na pár let omezí a bude mít velký vliv na další fungování rodiny (nové auto, řešit 3 pokojíčky, později zaplatit školy, zájmy, sporty, při cestování zaplatit 5 letenek…). Hlava mi říká, že další dítě nedává smysl. Navíc nás čeká celková rekonstrukce domu a s tím spojené stěhování, vyklízení a dále hypotéka.
Asi už jsem i trochu zpohodlněla a neláká mě představa zase v noci vstávat, kojit, měnit plíny… Na druhou stranu je pro mě těžká představa, že se toho tvorečka jednoduše zbavím. Představuji si, jestli to bude holka nebo kluk, jak si budou děti spolu hrát, nejstarší už třeba trochu pomůže…
Manžel je na tom úplně stejně jako já a nemůžem se rozhodnout. Poradíte, jít do 3. nebo ne?