Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Chtěla bych poradit co s 3,5 letým uličníkem a vzteklounem. Najde se tady někdo se stejným problémem? Když se malýmu něco nelíbí, tak někdy začne do všeho mlátit a vztekat se, někdy mu to vysvětlím a je klid, ale někdy si postaví hlavu a je k neudržení a když ho zavřu do jiné místnosti a řeknu mu at přijde až se uklidní, tak hned přijde a řve na novo. Můj skoro švagr když začne malej zlobit, tak na něj kouká jak na vraha a má hloupé poznámky a to mě už docela čílí taky. On má roční holčičku, tak jsem zvědavá co bude dělat až se začne ona vztekat. No třeba se vztekat nebude. Ale co mám kamarádky, tak se jejich děti všechny vztekají. Máte nějakou radu jak na něho?
@Cuarentena píše:
Jo. Dát mu na zadek.
To není žádná rada
Ty jsi jako moje švagrová, ta si myslí, že když ona dala svému malému na prdel a zabralo to, že to tak platí na všechny děti..
Když se malý začne vztekat a dupat a já mu dám na prdel, tak je to ještě horší..Dělám to tak, že když chytne nerva, tak ho chytnu, přitáhnu k sobě a nahlas a důrazně mu řeknu, co po něm chci..Když to nezabere, opouštím místnost a nechám ho tam..Možná za tebou bude pořád chodit a řvát, ale musíš mu říct, že když se bude chovat takhle škaredě, že s ním mluvit nebudeš..Když nebude mít obecenstvo, tak přestane…
Je to normální vývojová fáze. Chce to trpělivost, vysvětlovat, ale neuhnout, nemlátit, to stejně nemá cenu (aspoň u nás). Dát dítěti najevo pochopení („Ano, vím, že bys ten bonbón moc chtěl, ale za chvíli je oběd a prostě ti ho nedám.“ a opakovat až do zblbnutí
). Dítě časem pochopí, že s tebou stejně nehne a i věkem se naučí líp ovládat emoce a přestane dělat takové scény, nebo aspoň méně často a časem to utichne úplně. I když i naše čtyřletá se ještě občas vytočí, ale zdaleka to nedosahuje takové intenzity, jak v období cca mezi 2. a 3. rokem.
@Silwinka87 píše:
To není žádná radaTy jsi jako moje švagrová, ta si myslí, že když ona dala svému malému na prdel a zabralo to, že to tak platí na všechny děti..
Když se malý začne vztekat a dupat a já mu dám na prdel, tak je to ještě horší..Dělám to tak, že když chytne nerva, tak ho chytnu, přitáhnu k sobě a nahlas a důrazně mu řeknu, co po něm chci..Když to nezabere, opouštím místnost a nechám ho tam..Možná za tebou bude pořád chodit a řvát, ale musíš mu říct, že když se bude chovat takhle škaredě, že s ním mluvit nebudeš..Když nebude mít obecenstvo, tak přestane…
Tak já nevím, jestli to zakladatelka, zkoušela. Nepsala o tom.
Na někoho to zabírá. Na někoho ne, to je pravda. Ale rozhodně mi to přijde jako humánnější metoda než třeba sprchování studenou vodou. ![]()
@Cuarentena píše:
Jo. Dát mu na zadek.
Tak to osobně rozhodně nedoporučuji, dítě si z toho nevezme nic dobrého, jen se mu pěstuje „pavlovův reflex“ – ječím, matka mlátí. Poučení pro život nula. Snad jen, že slabší se můžou mlátit, když se mi jejich chování nelíbí. Ideální výbava do školy a školky či pro sourozenecké vztahy.
@Martule79 píše:
Neboj na zadek dostane, ale někdy to nepomůže
Na dceru to taky nefungovalo, na syny ano, ale ti nebyli tak vzteklí. Pamatuju si, že jsem ji jednou musela nést domů v podpaží, v druhé ruce tašku, kopala nožičkama a mlátila ručičkama a řvala na celé město: Vražda. Byly jí taky asi tak tři. A prostě nechtěla domů.
@Cuarentena píše:
Tak já nevím, jestli to zakladatelka, zkoušela. Nepsala o tom.![]()
![]()
Na někoho to zabírá. Na někoho ne, to je pravda. Ale rozhodně mi to přijde jako humánnější metoda než třeba sprchování studenou vodou.
Jsou dny, kdy by ho z té vany ani nemělo cenu vyndávat ![]()
@ivuska.h píše:
Tak to osobně rozhodně nedoporučuji, dítě si z toho nevezme nic dobrého, jen se mu pěstuje „pavlovův reflex“ – ječím, matka mlátí. Poučení pro život nula. Snad jen, že slabší se můžou mlátit, když se mi jejich chování nelíbí. Ideální výbava do školy a školky či pro sourozenecké vztahy.
Vůbec to není pravda, ale nemám náladu se tady o tom hádat. V daném věku je to velmi účinná metoda, lety ověřená, přímá, kontaktní, srozumitelná.
Vyděržáj pianěr. Souhlasím.
Ovšem přidávám se do klubu těch, co to prostě nevydrží… a nějaká ta na zadek přiletí. někdy to pomůže, někdy ne. Ovšem vždycky, když se uklidní, rozebereme situaci.
U toho staršího se osvědčilo děat divadlo, že náš hodnej kluk někam odešel amísto něj máme doma nějaýho cizího uličníka, kterýho nechceme. Ale tomu je pět a uvědomuje si to. Ten menší ani náhodou.
@Emilie píše:
Vyděržáj pianěr. Souhlasím.Ovšem přidávám se do klubu těch, co to prostě nevydrží… a nějaká ta na zadek přiletí. někdy to pomůže, někdy ne. Ovšem vždycky, když se uklidní, rozebereme situaci.
U toho staršího se osvědčilo děat divadlo, že náš hodnej kluk někam odešel amísto něj máme doma nějaýho cizího uličníka, kterýho nechceme. Ale tomu je pět a uvědomuje si to. Ten menší ani náhodou.
To je přesně ono. U menších dětí často nemá cenu řešit něco verbálně, protože ještě řeč neumějí dokonale používat, a co víc, oni ani nerozumějí složitějším větám a myšlenkám. Takže „kontaktní“ metody jsou účinnější, včetně toho plácnutí po zadku, což je samozřejmě až jeden z posledních stupňů, pokud nezabírají ostatní metody.
Nečetla jsem reakce, ale obě moje děti na střídačku prochází různýma obdobíma vzteku, atd. je to někdy na palici
![]()
Moc mi pomáhá tahle knížka
Já mám jinej obal (asi druhé vydání), fakt doporučuju, dost jsem změnila reakce na děti
![]()
Nevím co máš na mysli jestli jsem zkoušela.. chytnout ho tak to jsem zkoušela, ale pořádně jsem ho neudržela a byla jsem od něho celá poškrábaná, jinak vysvětlujeme a taky říkáme, že je tady zlobivej kluk a ten hodnej někam odešel. No někdy to pomůže a někdy ne, takže jak se říká trpělivost růže přináší…