Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
5 lete dite- psychika ,je to ok?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
24.10.21 22:07
Fascinací smrtí si prošli oba mi kluci a nepřišlo mi na tom nic divného. U nás teď taky v každé druhé hře někdo umře. Pořád je někdo mrtvej, bude mrtvej, umře nebo umřel. U mladšího to trvá už přes rok (budou mu 4). Starší měl to období podle mě kratší dobu, protože si dřív uvědomil, co smrt opravdu znamená. Mladší to podle mě nechápe a je to pro něj v představách vrátný stav. Říká třeba „mami, my umřeme.“ Ale podle mě nechápe, co říká, takže super zábava.
- Citovat
- Upravit
24.10.21 22:09
Pravda, děti neberou smrt jako trvalý stav
Příspěvek upraven 24.10.21 v 22:10
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.10.21 22:09
A nových věcí se zas boji starší. Trochu to začíná přecházet až teď v 5.5 letech. Do té doby by nesnědl nové jídlo, problém byl, že si na sebe nechtěl vzít třeba ani nové oblečení, když ze starého vyrostl. Ale jak říkám, teď už je to lepší. U nás si toho všimla i paní učitelka ve školce, že se boji nových věcí.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
24.10.21 22:12
@Hiavnaan tak bylo, umřela jim prababicka, před rokem. Moji rodiče je berou občas na hřbitov, položit kytku.
Jinak nevím, pohádky čteme normální, TV jako takovou nemame, jiné netflix a hbogo, takže mají jen pohádky, které vybereme.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
24.10.21 22:16
@Anonymní píše:
@Hiavnaan tak bylo, umřela jim prababicka, před rokem. Moji rodiče je berou občas na hřbitov, položit kytku.
Jinak nevím, pohádky čteme normální, TV jako takovou nemame, jiné netflix a hbogo, takže mají jen pohádky, které vybereme.
Hele fakt se tím netrap. Můj syn říká věci jako „Mami, umřeme… za chvíli všichni umřeme.“ To už jsem mu vysvětlila, že říkat nemůže. Ale i tak si na tu smrt hraje rád, jen ví, že nesmí říkat, že umře někdo z rodiny, že by to bylo moc smutné a takové věci se neříkají a že se pak bojím, ze by se to mohlo stát. Takže tohle už neříká a to mi stačí.
Pokud dítě nechápe význam toho, co říká, nechápu, co bys chtěla řešit s psychologem.
Jo a říká to jako hru. Rozhodně ne jako něco, co by ho hlouběji trápilo nebo tak. Je to jinak úplně normální spokojené dítě.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.10.21 22:19
@Anonymní píše:
@Limi123 tak díky za uklidnění, snad se to zlepší brzy oboje s věkem
No ta bázlivost bude v povaze. Starsi, i když se lepší, tak pořád je na tom v porovnání s vrstevníky prostě jinak. Hodně nám ale pomohla školka.
- Citovat
- Upravit
24.10.21 22:20
Fascinace smrtí v tomhle věku je běžná, přejde to. Jen to znamená že to u vás není nijak velké tabu a tak se o tom nebojí mluvit. Když to budete probírat bez větších emocí z vaší strany, tak to pomůže zformovat vztah ke konečnosti bez toho, aby ho to zaplavoval úzkostí.
Bojácnost je vrozená, je potřeba se s tím naučit zacházet.
Pořiďte si domů tuhle knížku pro dospělé
https://antikvariatucebnice.cz/…vymetal-jan/
a tuhle co s ní budete pracovat přímo se synem
https://www.kosmas.cz/…a-velke-oci/
a až bude větší tak třeba
https://www.kosmas.cz/…neboj-neboj/
Nezní to jako vyloženě nějaká porucha, pro klid duše se objednej k nějakému dětskému psychologovi/žce, ne do poradny, normálně ke klinickému.
Připrav se na fakt dlouhou čekací dobu-
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Anonymní
24.10.21 22:25
A pro pobavení a klid v duši si pročti tohle
- Citovat
- Upravit
Anonymní
24.10.21 22:31
Jo a zrovna včera se mě syn ptal, až umřeme, jestli v našem bytě bude bydlet někdo jiný 
Normálně jsem mu odpověděla, že až umřeme my s tátou, tak buď tu bude bydlet on, brácha, nebo ten byt prodají a budou tu bydlet zase jiní lidé. Nepřišlo mu to vůbec jako nic divného, ani strašidelného - a to je tím, že to nechápe do toho konečného nevratného důsledku. Kdyby to slyšel starší, tak by se rozbrečel, protože ten už tu konečnost chápe, tudíž se jí bojí.
- Citovat
- Upravit
24.10.21 22:40
Moje dcera kdysi říká druhé dceři: pojď, budem si hrát na něco pěknýho, třeba že nám umřeli rodiče… bylo to z pohádek, skoro v každé je smrt…todle měly z Ledového království…ale je i v Popelce, Růžence, Sněhurce… Jinak pětileté dítě si neuvědomuje to, že je smrt definitivní, toho je prý dítě schopné až kolem 10-12 let, často se to taky poji se zhoršením psychického stavu…tak bych řekla, že tvůj syn z toho vyroste, ale klidně bych to s psychologem konzultovala, tím se nic nezkazí…můžeš i bez syna, no a opatrně bych se ho snažila navést na jiné téma…auta, dinosauři, vesmír…i když teď jsem si vzpomněla, že mladší dcera měla ve školce období vesmíru a vsem vykládala o černých dírách, že je může spolknout a všichni umřou, až si jedna maminka ztěžovala, že má z toho její holčička zle sny…i na zahrádce si dečka hrály na černé díry…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Ahoj,
Už nějakou chvíli resime doma, jestli je naše dítě ok nebo je to na psychologa a nějak to nemůžeme rozlousknout
Je mu 4.5 roku, má svoje zájmy, baví ho tvořit, kolektiv relativně ok, ukecany, plenky se zbavil bez problémů, problémy s jídlem nemá, do školky chodí docela rád, prostě bezne dite.
Jenže je neskutečně bojacny, ale vážně hodně.. bojí se zkusit cokoliv nového, ať jde o jídlo nebo nejakou hru, pouštět draka se třeba boji, boji se extrémně tmy i šera.. a jakmile se boji, tak přes to nejede vlak, ikdyz se snažíme třeba opatrně ukazovat a tak..
má tedy strašně bujnou fantazii a je kreativní.
Je dost vzdorovity, když má svůj názor, ale to beru jako součást povahy.
Nejvíc nás ale trápí jeho záliba ve smrti nebo jak to nazvat. Strašně ho to fascinuje..nikomu neublizuje, agresivní není, ale o smrti mluví neustále.. dokonce se mu o tom i zda.. vypráví třeba, že ve snu zabil dedu a jak ho pohřbil. Povídá mi nějaký svůj smysleny příběh o tom, že je král a pak to svede k tomu, že princezna je mrtvá, že ji zabil drak a nedá si vysvětlit, že ji třeba rytíř zachrání, prostě je mrtvá a dá ji do hrobecku..vyloženě ho to baví a chce o tom mluvit. Tak to s nim obcas řeším, že třeba to potřebuje nějak spracovat v sobě, ale nepomáhá to. Je pořád stejně fascinovany.
Nebo si vymysli příběh, že někdo někoho srazil autem a on umřel a že ho ten pn dal do kufru a pohrbil. Nebo mi jednou řekl, že kdyby mi někdo usekl hlavu, tak bych byla mrtvá.. já nevím, co s ním.. mluví o smrti a tehle věcech každý den..
Dokáže mluvit i o něčem jiném, ale tohle mě prostě občas tak nějak vydesi
Tak nevím, co myslíte.. zkoušet psychologa nebo může mít dítě takový "zájem " a být v pořádku?