7týdenní miminko a já toužím po dalším

Napsat příspěvek
Velikost písma:
14500
3.12.10 10:18

Ahoj, určitě bych počkala :) Říkám si, že „nejhorší období“ je rok až rok a půl. Malý zkoušel všechno možný, nedal si říct, furt za ním pobíhat. Do toho malé dítě je pro mě sebevražda ;) Segra teď má 4M chlapečka a když ho hlídám třeba 2 hodiny, on skoro nespí, brečí, musím ho chovat, do toho chce chovat i ten můj prcek.. Minimálně 3 roky mezi dětmi, dřív nechci :)
Ptala jsem se doktora, za jak dlouho po císaři můžu znovu otěhotnět, říkal že ideální jsou ty 2 roky.. A taky bych raději rodila další císařem ;) Malý byl KP, do toho vysoký tlak, náběh na preeklampsii.. Úplně se na další těhu těším ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14047
3.12.10 10:33

otehotnela jsem po cisari a brzo, nebylo to planovane, dvojcata jsou po IVF a ty bolesti co jizva dela, fakt neblbni a nech telo odpocinout, za riziko to fakt nestoji

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9879
3.12.10 10:41

Já jsem po narození prcka taky chtěla skoro hned a tad bude malému 11 měsícú a nepustilo mě to naopak.Je fakt že malej je čert a už chodí kolem nábytku a leze jak drak takže ze začátku jsem si říkala že nic neudělám. Ale všechno jde . Dnes jdu dělat knedlíky a zelí s pečenym masem a v pohodě.Je to občas honka ale mě to nevadí když se na něj kouknu tak chci prostě ještě jedno.Takže v létě jedeme na 14 dní k moři a tam budeme dělat mimčo :mrgreen: Bude to třetí a taky poslední :-P

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
853
3.12.10 10:56

oblacek-já bych se spíš přikláněla k tomu ,ješte pár měsíců počkat.Někteří doktoři doporučují nechat tělo odpočinout až 2 roky,nejen kvůli mamině,ale taky pro správný vývoj mimča.Pokud jsi měla pohodové těhu a máte hodné miminko,tak se nedivím,že chcete další :mrgreen: Já bych to s tím naším rarachem nezvládala :mrgreen: :dance: I když bych taky brala klidně další.. :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6555
3.12.10 11:38

Já bych hnedka mimčo nedoporučovala z jiného důvodu - neužiješ si dostatečně to první..Můj brácha se narodil rok a půl po mě a máma mi dnes říká, že lituje, že to bylo tak brzy, protože já chodila a mohli jsme konečně chodit do ZOO, hrát si, užívat atd., ale tím, že přišel brácha, jsem „šla stranou“ a žádné výlety se nekonaly..Prostě místo, aby si konečně užili to neležící mimčo, přišlo jiné, ležící a potřebující víc péče..
Za mě teda hnedka ne.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
20518
3.12.10 12:08

Děti relativně brzy za sebou můžu jen doporučit. Je tady ALE.

Prvorozený synek se narodil císařem. Kromě psychických problémů jsem po tělsené stránce byla v cajku, přesto mi doktorka další těhotenství doporučila až za dva roky od porodu. Stihla jsem to dřív - kluci jsou od sebe dva roky. No, myslela jsem si, že se to prostě tak rychle nepovede, a abychom pak nečekali třeba tři čtyři roky … CCa okolo 4. měsíce jsem pochopila, proč jsem měla počkat. Jak rostlo břicho a hmotnost, byla jsem unavená jak prase a prostě nešlo si jít lehnout a vyspat se. Prootže doma bylo částečné mimi, které chtělo mou celodenní péči a zábavu a jídlo včteně noci!!! Tahala jsem dítě i kočár kočár, přestože jsem to měla zakázané - nemohla jsem chtít, aby tatínek s náma všude byl a jezdil. Respektive jsem to chtít mohla, a pak se chodit pást, protože někdo nás živit musí :-))))) Výsledkem bylo, že od cca 7. měsíce jsem měla ale opravdu urputné bolesti. Odmítla jsem hospitalizaci, protože - viz výše. Doma malé dítě, hypotéka a kdo to bude platit, zvláště když se platí i za pobyt v nemocnici??? Stejně jsem rodila předčasně v 34 tt. Bylo to za vteřinu dvanáct.

První měsíce doma byly neskutečně těžké. Ale tohle už zase byla popordoní psychika než že by to bylo jakkoli organizačně náročné. Spíš že se člověk nevyspí už vůbec - v noci mimi, přes den druhej, kterej už skoro nespí ani po obědě ..... a to si prostě šlofíka nedáš ai omylem. ANi nezavřeš oči, protože dvouletý prďola udělá cokoli, včetně toho, že ti okouše baterky v ledabyle odhozeném ovladači na televizi, ani nevíš jak a kdy! :zed:

Ale nyní, tedy skoro tři roky po prvním porodu a rok po druhém, těžká pohoda. tedy relativně, občas mám chuť vzít samopal, ale zrovna teď, na kamnech se mi vaří polívka, a vedle v pokojíku si oba kluci nááádherně spolu hrají … prostě pohoda :hug: :andel:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1349
3.12.10 12:17

Máme doma 2,5 měsíční holčičku a už ted jsme s přítelem domluvený,že když to jen trochu půjde-jde jen o finance,tak že si pořídíme další mimi.A je to přesně jak už tady nějaká maminka psala-nejdřív jsem děti nechtěla a ted bych už nejradši začala pracovat na dalším :-D .Ale doma jsme se dohodli že nejméně 3roky počkáme,aby jsme si Tarjinku užili.S otěhotněním nebyl problém a porod byl naprosto v pohodě.A to jsem v 11ti letech byla s gynekologickými problémy v lázních a prorokovali mi,že nikdy děti mít nebudu.Takže můj názor je,ještě počkej a užívej si první miminko.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
joanee
3.12.10 12:34

Ahojky,prijd se kouknout k nam jaky je to frkot s dvojcatky :mrgreen: J.

  • Citovat
  • Upravit
20777
3.12.10 13:04

Taky se přikláním k tomu počkat, pokud chceš dětí víc. Většinou povolují maximálně dva císaře, pak doktoři strašně brblají. Jinak mám kamarádku, která neplánovaně otěhotněla po císaři a má děti necelý rok a půl po sobě. Celé těhotenství měla strach, že jí jizva praskne. Byla to hrozná zátěž a to druhé rodila císařem naplánovaným tak, aby se nestihli rozjet kontrakce právě kvůli hrozící ruptuře dělohy. Prostě není to žádná sranda :-?
A jinak můžu z vlastní zkušenosti říct, že další těhotenství s malým prckem je dost velký záhul. Můj syn má v necelých dvou letech 14kg (když se k tomu připočte plína a oblečení, tak ještě víc) a poslední měsíce jsem fakt úpěla. Zvlášť, když jsou ve věku, že se jim toho nedá moc vysvětlit (některým jo, je to dítě od dítěte), takže při přebalování kopou, různě utíkají, vztekají se… Prostě ideální to není, ani když otěhotníš v době, kdy je prvnímu rok :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
20777
3.12.10 13:11

Emilie :palec: Nemohu, než souhlasit. Já teda porodila teď v listopadu a starší má druhé narozeniny v lednu, ale je to, jak říkáš. Těhotenství stálo za prd (jednou jsem i potratila, takže jsem měla mít děti od sebe rok a půl), byla jsem unavená, ve stresu a dítě to cítilo, takže o to víc zlobilo. Musela jsem ho tahat, musela jsem tahat kočárek (i v devátém měsíci), jinak dítko vyžaduje pozornost 24 hodin, takže noci stály taky za houby a teď pro změnu musím hlídat jak ostříž. Moje starší dítko je velice temperamentní a zvídavé, takže má o malou neustálý zájem. Strká jí prsty do pusy, do očí, zasedává ji, snaží se jí vytáhnout z kolíbky, hladí jí po vláskách tak, že by jí mohl ublížit, snaží se jí dávat dudlík, jídlo, hračky… Prostě klid budu mít až v hrobě. Ale jsou to moje zlatíčka. Nevyměnila bych je ani za nic :-D :srdce: :srdce: :srdce: Jen doufám, že to malého přejde a budu si moct trošku psychicky oddychnout…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17026
3.12.10 13:12

ja do cisare nemam co mluvit,protoze nemam zkusenost,ale musim napsat,ze zena co touzi hned po sestinedeli po dalsim ditku je pro me hrdinka :mrgreen: .Ja u toho prvniho v 7tydnech ani poradne nevedela,jak se jmenuju,vecne obtisklou sprusli od postylky na cele :-P ..
No,ale chtela jsem..prvni rizikove,total lezak,proto jsem se ptala dr.jak to vypada s pripadnym druhym tehu.rikala mi,ze riziko tam je tak dejme tomu 50%,ale ze uz jsou zas jine leky,lepsi a ..blabla…
U druheho jsem taktez prodelala riziko s hospitalizaci,a jak jsem byla rada,ze muj syn uz je samostatny,od miminka bych to snad ani neunesla..
Je to jina situace,ja jen,ze se muze stat,ze treba pri druhem muze byt vic komplikaci ohrozujici primo rodicku a tudis i jeji jiz narozene i nenarozene deti..

Kazdopadne hodne stesti :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8086
3.12.10 13:13
jizvíková píše:
otehotnela jsem po cisari a brzo, nebylo to planovane, dvojcata jsou po IVF a ty bolesti co jizva dela, fakt neblbni a nech telo odpocinout, za riziko to fakt nestoji

přesně tebe jsem si z nějaké diskuze pamatovala.. :-D takže jestli počítám dobře ty jsi otěhotněla uplně hned brzy po 6ti nedělí :mrgreen: co jizva, bolí tě břicho?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8086
3.12.10 13:19
Emilie píše:
Děti relativně brzy za sebou můžu jen doporučit. Je tady ALE.

Prvorozený synek se narodil císařem. Kromě psychických problémů jsem po tělsené stránce byla v cajku, přesto mi doktorka další těhotenství doporučila až za dva roky od porodu. Stihla jsem to dřív - kluci jsou od sebe dva roky. No, myslela jsem si, že se to prostě tak rychle nepovede, a abychom pak nečekali třeba tři čtyři roky … CCa okolo 4. měsíce jsem pochopila, proč jsem měla počkat. Jak rostlo břicho a hmotnost, byla jsem unavená jak prase a prostě nešlo si jít lehnout a vyspat se. Prootže doma bylo částečné mimi, které chtělo mou celodenní péči a zábavu a jídlo včteně noci!!! Tahala jsem dítě i kočár kočár, přestože jsem to měla zakázané - nemohla jsem chtít, aby tatínek s náma všude byl a jezdil. Respektive jsem to chtít mohla, a pak se chodit pást, protože někdo nás živit musí :-))))) Výsledkem bylo, že od cca 7. měsíce jsem měla ale opravdu urputné bolesti. Odmítla jsem hospitalizaci, protože - viz výše. Doma malé dítě, hypotéka a kdo to bude platit, zvláště když se platí i za pobyt v nemocnici??? Stejně jsem rodila předčasně v 34 tt. Bylo to za vteřinu dvanáct.

První měsíce doma byly neskutečně těžké. Ale tohle už zase byla popordoní psychika než že by to bylo jakkoli organizačně náročné. Spíš že se člověk nevyspí už vůbec - v noci mimi, přes den druhej, kterej už skoro nespí ani po obědě ..... a to si prostě šlofíka nedáš ai omylem. ANi nezavřeš oči, protože dvouletý prďola udělá cokoli, včetně toho, že ti okouše baterky v ledabyle odhozeném ovladači na televizi, ani nevíš jak a kdy! :zed:

Ale nyní, tedy skoro tři roky po prvním porodu a rok po druhém, těžká pohoda. tedy relativně, občas mám chuť vzít samopal, ale zrovna teď, na kamnech se mi vaří polívka, a vedle v pokojíku si oba kluci nááádherně spolu hrají … prostě pohoda :hug: :andel:
Emilie píše:
Děti relativně brzy za sebou můžu jen doporučit. Je tady ALE.

Prvorozený synek se narodil císařem. Kromě psychických problémů jsem po tělsené stránce byla v cajku, přesto mi doktorka další těhotenství doporučila až za dva roky od porodu. Stihla jsem to dřív - kluci jsou od sebe dva roky. No, myslela jsem si, že se to prostě tak rychle nepovede, a abychom pak nečekali třeba tři čtyři roky … CCa okolo 4. měsíce jsem pochopila, proč jsem měla počkat. Jak rostlo břicho a hmotnost, byla jsem unavená jak prase a prostě nešlo si jít lehnout a vyspat se. Prootže doma bylo částečné mimi, které chtělo mou celodenní péči a zábavu a jídlo včteně noci!!! Tahala jsem dítě i kočár kočár, přestože jsem to měla zakázané - nemohla jsem chtít, aby tatínek s náma všude byl a jezdil. Respektive jsem to chtít mohla, a pak se chodit pást, protože někdo nás živit musí :-))))) Výsledkem bylo, že od cca 7. měsíce jsem měla ale opravdu urputné bolesti. Odmítla jsem hospitalizaci, protože - viz výše. Doma malé dítě, hypotéka a kdo to bude platit, zvláště když se platí i za pobyt v nemocnici??? Stejně jsem rodila předčasně v 34 tt. Bylo to za vteřinu dvanáct.

První měsíce doma byly neskutečně těžké. Ale tohle už zase byla popordoní psychika než že by to bylo jakkoli organizačně náročné. Spíš že se člověk nevyspí už vůbec - v noci mimi, přes den druhej, kterej už skoro nespí ani po obědě ..... a to si prostě šlofíka nedáš ai omylem. ANi nezavřeš oči, protože dvouletý prďola udělá cokoli, včetně toho, že ti okouše baterky v ledabyle odhozeném ovladači na televizi, ani nevíš jak a kdy! :zed:

Ale nyní, tedy skoro tři roky po prvním porodu a rok po druhém, těžká pohoda. tedy relativně, občas mám chuť vzít samopal, ale zrovna teď, na kamnech se mi vaří polívka, a vedle v pokojíku si oba kluci nááádherně spolu hrají … prostě pohoda :hug: :andel:
:lol: :lol: :lol: to tvoje se hezky čte :lol: :lol: :palec: ale právě to jak píšeš na konci je velice lákavé :hug: :think: :-)
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
20518
3.12.10 13:24
Amabilis77 píše:
Emilie :palec: Nemohu, než souhlasit. Já teda porodila teď v listopadu a starší má druhé narozeniny v lednu, ale je to, jak říkáš. Těhotenství stálo za prd (jednou jsem i potratila, takže jsem měla mít děti od sebe rok a půl), byla jsem unavená, ve stresu a dítě to cítilo, takže o to víc zlobilo. Musela jsem ho tahat, musela jsem tahat kočárek (i v devátém měsíci), jinak dítko vyžaduje pozornost 24 hodin, takže noci stály taky za houby a teď pro změnu musím hlídat jak ostříž. Moje starší dítko je velice temperamentní a zvídavé, takže má o malou neustálý zájem. Strká jí prsty do pusy, do očí, zasedává ji, snaží se jí vytáhnout z kolíbky, hladí jí po vláskách tak, že by jí mohl ublížit, snaží se jí dávat dudlík, jídlo, hračky… Prostě klid budu mít až v hrobě. Ale jsou to moje zlatíčka. Nevyměnila bych je ani za nic :-D :srdce: :srdce: :srdce: Jen doufám, že to malého přejde a budu si moct trošku psychicky oddychnout…

Jedna moje vzdálená příbuzná málem potratila snad v 6 měsíci. Proste se předřela. My ostatní „mladý“ jsme si říkaly, kráva, proč tahá dítě i s kočárem? Stojí jí to za to? A o nějaký čas později, tutově opět všechny dosud bezdětné příbuzné mně drbou, málem přišla o druhé dítě, stálo jí to za to? Ano, dámy , stálo. Ne že bych dělala ze sebe hrdinku, ale když jsou všichni v práci, budete jim volat, přijeďte mi zvednout prcka z postýlky, už se vyspinkal, a já nemůžu, mně to pan doktor zakázal??? A zakázal mi to proto, že jsem ho neposlechla, když mi říkal, že budou problémy, a ony opravdu jsou??? No, zaplať pánbůh, všechno dobře dopadlo, jen předávám zkušenost dál. Ne že to takhle dopadne vždycky, ne že bude mít každá těžké problémy. Ale můžou být! A konečně - byla jsem asi před dvěma měsíci na „velké“ prohlídce, jsem až na těch pár kilo navíc v naprostém cajku, a když poslechnu paní doktorku, tak možná budeme mít ještě i holčičku … :think: :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14015
3.12.10 13:26

Myslím, že je velmi mnoho sourozenců, které si rodiče udělali věkově hodně blízko, ale daleko méně těch, kteří tak byli opravdu naplánovaní. Fakt to zvaž, s břichem se dítě špatně nosí - a ono to přitom do toho roka hodně potřebuje - a taky se blbě kojí (i když mám mezi kamarádkami údernice, co nosí tandem - myslím v šátku - kojí tandem, ale já bych se na to necítila, kromě toho některým dětem přestane MM od těhotné maminky chutnat… i když samozřejmě nevím, jestli vůbec kojíš).

My máme děti takhle naplánované a mít je blíž… no děkuju pěkně, až se mi dělá špatně :lol: . Ale chápu, že každý má ten optimální rozdíl někde jinde. Jenom Ty máš navíc zdravotní omezení.
Vlastně jsem taky chtěla druhé dítě teď hned, ale pak mě to na pár měsíců pustilo.

Příspěvek upraven 03.12.10 v 13:29

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Sleep & play

  • (2.8) + 293 recenzí

Babylove ubrousky

  • (4.3) + 288 recenzí

Pure

  • (3.8) + 225 recenzí

Active Baby

  • (3.8) + 162 recenzí

Poradna pediatra

Ikona - Jiří Havránek

Mudr. Jiří Havránek