Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
A stále nechce do školky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
16.10.23 08:51
A stále nechce do školky
Ahoj. Máme trable a nevím co s tím, ale syn nechce chodit do školky. Budou mu brzy 4 roky a je od září.
Ráno cestu tam nějak dáme, ale nadšenej vůbec není. Jakmile tam vstoupíme už panikaří a stresuje se. Tak na něj mluvím, povídáme si, čteme co bude mít k jídlu, projdeme výzdobu, ale stejně se neuklidní.
Při vstupu do třídy už hysterčí a pláče. Nešoupu ho tam, snažím se ho uvést do pohody aby byl schopný tam jít sám a aspoň mi s pláčem dobrovolně zamávat z okna nebo mi jde nakreslit obrázek. Nosí si hračky, které si ráno vybere.
Ale na situaci to nic nemění…
Teď byl často za sebou nemocný, nic vážného, nachlazení nebo teploty, rýma a a tak byl doma.
Dnes šel opět po pauze a bylo to mnohem horší než dřív.
Při vstupu do školky začal utíkat směrem ke dveřím ven a doslova byl rozklepanej, že tam nechce a že se bojí. Zavíral dveře aby učitelka nepřišla, to už bylo fakt podobný zoufalství. Hlásal že chce domu, nechce tam být, nelíbí se mu tam apod… nepřijde mi, že by učitelka byla přísná. A jiná školka by to asi taky nevyřešila. 
Nakonec se mi po x minutách podařilo aby šel a zamával mi (to si řekla sám) ale to nebylo dobrovolně, bral to spíš jako poslední možnost a mě je to všechno strašně líto.
A nevím co s tím.
Už jsem chtěla nastoupit do nějaké práce, ale když to vidím tak pochybuji.
Jenže čas běží a mě za chvíli skončí RD. Plánovala jsem to jinak no, jednodušší to přiznávám.
Je do oběda, spát tam ještě ani nezkusil když nezvládá moc ani to.
O školce si povídáme, o všem i jeho pocitech celkově.
Co s tím? Jak to zlepšit? Já už fakt nevim. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.10.23 08:59
Zvažovala bych, jestli je možné, aby jsi zůstala doma s ním. Jestli to manžel sám finančně utáhne, jestli můžeš dělat něco na HO nebo jestli může manžel hlídat odpoledne a ty jít na brigádu.
Upřímně já mám dítě ještě malé a tahle adaptace na školku je moje noční můra.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.23 08:59
Asi to nebude populární názor, ale já osobně jsem pro ho tam prostě dát i přes odpor a nepřizpůsobovat svůj pracovní život 4letému dítěti. Jestliže nemá objektivně důvod se tam bát, tak bych školce věřila. Navíc, když bude kluk vědět, že nejsi doma, ale v práci, bude rozhodně lépe akceptovat, že i on musí být ve školce. Mě brečely obě děti při nástupech do školky, i druhý rok ze začátku. Mluvili jsme o školce v klidu doma, rozebírali to, motivovali a časem to přešlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.23 09:04
Mluvila jste o tom s učitelkami? Poradily něco? Proč se syn do školky bojí?
Jen tak k zamyšlení - My třeba ve školce měli holčičku, která byla ráno vyklepaná podobně kvůli loučení, takže její maminka nečekala až se holčička uklidní a půjde sama do třídy, ale jen jí zopakovala, že teď ji předá paní učitelce, holčička pak zamává z okna a odpoledne po spaní pro ní přijde, dala jí pusu a předala holčičku učitelce. Holčička na začátku celý proces srdceryvně probrečela, zamávala a když jsme dávali dítě do třídy my, už byla v pohodě. Časem holčička už jen pofňukala a teď už chodí ráno v klidu, ale maminka postup stále drží, žádné velké loučení, jasně, věcně, stručně a odchod. Vypadá to sice dost „děsivě“, jakože studený odchov, ale myslím, že to je to nej, co pro holčičku mohla udělat.
Ještě k tomu, že se nelíbí, nechce a pod. - my vždy řešili proč, vysvětlili jsme, že potřebujeme, aby šel do školky, protože my potřebujeme do práce a že potřebujeme vymyslet jak to udělat, aby se mu tam zase líbilo - u nás to bylo většinou kvůli nějakému divočejšímu spolužákovi, který třeba ostatní bil, nebo že nechtěl odpo spát a nudil se a pod. Když jsme toto adresovali, případně podpořili školku v tom co po něm chtěli, tak už zase chodil v pohodě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.23 09:07
Mne teda dite taky brecelo, ale jak se za mnou zaklaply dvere, okamzite přestalo a úplně normálně si hrálo, ucitelka ho vždycky čapla a ukazala mu hračky, takže to byla scéna spíše jen pro mé “pobavení” 
Možná ale to zhorsujes tím, jak to všemožně protahujes. Co by se stalo, kdybys ho tam proste supla, brecel by taky? Jestli jo, tak bych zkusila nějak zjistit, co se v té školce děje, protože to by mi normální nepřišlo 
nenutí ho třeba ucitelka k něčemu, co nechce? Není tam nějaké dite, které ho třeba bije? Nekrici ucitelka na děti, ze by se ji bal?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.23 09:12
@unuděná píše:
Asi to nebude populární názor, ale já osobně jsem pro ho tam prostě dát i přes odpor a nepřizpůsobovat svůj pracovní život 4letému dítěti. Jestliže nemá objektivně důvod se tam bát, tak bych školce věřila. Navíc, když bude kluk vědět, že nejsi doma, ale v práci, bude rozhodně lépe akceptovat, že i on musí být ve školce. Mě brečely obě děti při nástupech do školky, i druhý rok ze začátku. Mluvili jsme o školce v klidu doma, rozebírali to, motivovali a časem to přešlo.
Přesně, většina dětí po nástupu do školky brečí, udivuje mě, že paní uvažuje kvůli brečícímu čtyřleťákovi o tom, jestli vůbec jít do práce s takovou se brzy stane jeho otrokem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.23 09:12
@unuděná píše:
Asi to nebude populární názor, ale já osobně jsem pro ho tam prostě dát i přes odpor a nepřizpůsobovat svůj pracovní život 4letému dítěti. Jestliže nemá objektivně důvod se tam bát, tak bych školce věřila. Navíc, když bude kluk vědět, že nejsi doma, ale v práci, bude rozhodně lépe akceptovat, že i on musí být ve školce. Mě brečely obě děti při nástupech do školky, i druhý rok ze začátku. Mluvili jsme o školce v klidu doma, rozebírali to, motivovali a časem to přešlo.
Jenže my nemůžeme objektivně posoudit, že nemá důvod se tam bát, že jo. Já si taky pamatuju tu úzkost ze školky. A vyloženě mi tam nikdo asi neubližoval. Taky je rozdíl, jestli brečí při loučení nebo pak celý den ve školce. Souhlasím, že když je máma doma, těžko to asi chápe, proč on má být ve školce. I s tím, že člověk potřebuje i svoji životní náplň, práci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.23 09:15
@mamadvou píše:
Jenže my nemůžeme objektivně posoudit, že nemá důvod se tam bát, že jo. Já si taky pamatuju tu úzkost ze školky. A vyloženě mi tam nikdo asi neubližoval. Taky je rozdíl, jestli brečí při loučení nebo pak celý den ve školce. Souhlasím, že když je máma doma, těžko to asi chápe, proč on má být ve školce. I s tím, že člověk potřebuje i svoji životní náplň, práci.
Samozřejmě, pobavila bych se o tom i s učitelkou a řešila to s dítětem, jak mu pomoci, aby mu tam bylo lépe. Ale ta úzkost je do určité míry normální u každého dítěte, je to prostě životní změna, a velká, pokud do té doby bylo výhradně s maminkou. Ale čtyřleté dítě už by na ní mělo být připravené, mělo by ji zvládnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.23 09:15
@mamadvou píše:
Jenže my nemůžeme objektivně posoudit, že nemá důvod se tam bát, že jo. Já si taky pamatuju tu úzkost ze školky. A vyloženě mi tam nikdo asi neubližoval. Taky je rozdíl, jestli brečí při loučení nebo pak celý den ve školce. Souhlasím, že když je máma doma, těžko to asi chápe, proč on má být ve školce. I s tím, že člověk potřebuje i svoji životní náplň, práci.
Tak mu nemá říkat, že je doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.23 09:16
@unuděná není to názor nepopulární, je to názor zcela racionální.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.23 09:18
@Dandie22 píše:
Ahoj. Máme trable a nevím co s tím, ale syn nechce chodit do školky. Budou mu brzy 4 roky a je od září.
Ráno cestu tam nějak dáme, ale nadšenej vůbec není. Jakmile tam vstoupíme už panikaří a stresuje se. Tak na něj mluvím, povídáme si, čteme co bude mít k jídlu, projdeme výzdobu, ale stejně se neuklidní.
Při vstupu do třídy už hysterčí a pláče. Nešoupu ho tam, snažím se ho uvést do pohody aby byl schopný tam jít sám a aspoň mi s pláčem dobrovolně zamávat z okna nebo mi jde nakreslit obrázek. Nosí si hračky, které si ráno vybere.
Ale na situaci to nic nemění…
Teď byl často za sebou nemocný, nic vážného, nachlazení nebo teploty, rýma a a tak byl doma.
Dnes šel opět po pauze a bylo to mnohem horší než dřív.
Při vstupu do školky začal utíkat směrem ke dveřím ven a doslova byl rozklepanej, že tam nechce a že se bojí. Zavíral dveře aby učitelka nepřišla, to už bylo fakt podobný zoufalství. Hlásal že chce domu, nechce tam být, nelíbí se mu tam apod… nepřijde mi, že by učitelka byla přísná. A jiná školka by to asi taky nevyřešila.
Nakonec se mi po x minutách podařilo aby šel a zamával mi (to si řekla sám) ale to nebylo dobrovolně, bral to spíš jako poslední možnost a mě je to všechno strašně líto.
A nevím co s tím.
Už jsem chtěla nastoupit do nějaké práce, ale když to vidím tak pochybuji.
Jenže čas běží a mě za chvíli skončí RD. Plánovala jsem to jinak no, jednodušší to přiznávám.
Je do oběda, spát tam ještě ani nezkusil když nezvládá moc ani to.
O školce si povídáme, o všem i jeho pocitech celkově.
Co s tím? Jak to zlepšit? Já už fakt nevim.
Chybí podstatná informace: Jak se chová po tvém odchodu, zapojuje se, hraje si? Nebo je celé dopoledne smutný a jenom to nějak přetrpí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.23 09:18
@Thomassss píše:
@unuděná není to názor nepopulární, je to názor zcela racionální.
No tady na emiminu a celkově v dnešní době je hodně chumláčkových maminek, co by radši zůstaly do 6 let věku dítěte doma, než ho dávali plačící do školky, mohlo by z toho mít totiž trauma 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.23 09:25
Normálně mu to vysvětli.
Hledám si práci, teď jsem sice doma, ale brzy do práce chodit začnu a je potřeba, aby sis na tu školku zvykl, abys tam mohl v klidu být, když já budu v práci.
Něco jiného je, když takhle „vyvádí“ 2 nebo čerstvě 3 letý dítě. Sama mám dceru 4 letou a vím, ze spoustu věci už dokáže normálně pochopit. Ano, brečí. Většina dětí brečí. Snažte se, ať chodí, co nejpravidelněji, ono ty pauzy a nepravidelnosti v dochazce ničemu nepomahájí takto ze začátku, naopak. Což si si všimla sama. Ale chápu, ze s nemocemi je to těžké.
Dodržujte sliby, které date - napr. vyzvednu tě po obědě, tak po obědě. Nelhat v žádném případě. Někdy jsou rodiče tak chytří, ze řeknou dítěti mezi dveřmi, ze přijdou po obědě a na učitelku pak mrkají, ze vlastně po spaní. Tak to ne. Dítě musí získat důvěru, že si pro nej vždycky prijdes a ze to, co reknes, platí.
Zkuste si zavést nějaký ritual nebo něco, co by pomohlo. Teď je hodně moderní malovat po sobě nějaká srdíčka, některé děti si nosily třeba malou fotku maminky, oblíbeného plyšáka atd.
Nemyslím si, že narocnejsi adaptace čtyřletého dítěte je důvod nehledat si práci 
jen v tom najdete nějaký režim a za chvíli bude dobře 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Mateřské školy na eMiminu
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
Pracovní listy k vytisknutí na eMiminu
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
