Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@unuděná píše:
A to ti řekla učitelka, nebo jak jsi na to přišla? Ranní pláč opravdu není známka toho, že dítě není adaptované, věř mi. Pokud následně funguje v pohodě, zapojí se do aktivit, nají se, zajde na wc atd., tak je to naprosto super a není třeba si dělat vrásky. Nechci působit necitlivě, ale ona spousta dětí prostě využívá „slabost“ rodičů - vidí, že ty zůstáváš déle, když brečí a dělá scény. Ergo příště bude ječet ještě déle, aby oddálil tvůj odchod
Souhlasím s vámi, mě syn dělal taky scény v šatně, že nechce do školky, že chce jít se mnou domů, že mu bude smutno a hrozné scény. Učitelka si ho vzala, zavřely se dveře a do minuty byl klid, šel se umýt a hrát si.
U syna pomohlo odvádění tatínkem po dobu 2 týdnů, žádné scény se nekonaly a pak už si zvykl a do školky chodil rád.
@Meggiska píše:
Musíte být aktivnější, prostě to zkusit. Já taky oslovila maminku kluka, co chodil se synem na hřiště. Bavíme se spolu doteď, což je už tři roky. Možná, že kdybych to nechala na ní, tak se neseznámíme, kdo ví
Já si připadala dost nepatřičně kvůli věku, teď u mladšího je to ještě horší. ![]()
Všechny ty maminky vypadají dost mladě.
A nevím, jestli by si semnou vůbec měly a chtěly co říct. Ale třeba je to jen můj blok. ![]()
@Dollorres píše:
Já si připadala dost nepatřičně kvůli věku, teď u mladšího je to ještě horší.
Všechny ty maminky vypadají dost mladě.
A nevím, jestli by si semnou vůbec měly a chtěly co říct. Ale třeba je to jen můj blok.
To že vypadají mladě neznamená, že mladé jsou
kolik vám je, že se „bojíte“? ![]()
@Dandie22 děláš mu medvědí službu tím dlouhým přemlouváním. Prostě mu doma řekni, že se jde do školky, a tam se v šatně převlékne, půjde do třídy, zamává ti z okna a ty půjdeš pracovat. A po obědě pro něj přijdeš. A ve školce mu to zopakujes, a predas učitelce. Nemyslí si, děti dobře poznají za tvym vysvětlováním tu tvoji nejistotu. Nejhur se vzdoruje prostému milému usmevavemu ne, nejde to.
@Dandie22 píše:
@ibis tak to si fakt nemyslím, protože cokoliv se mu nelíbí tak s tím fakt nedělá takový scény. Nikdy.Naopak právě vím že se s ním s čímkoliv šlo rozumně domluvit. Bez řvu, vzteku a pláče. Já vlastně neznala žádný scény jako dělaj jiné děti. Až teď.
Takže je mi jasný, že je to pro něj dost vážný a nehodlám to zlehčovat protože já to neprožívám. Ježiši hnus a poslouchat tohle rozhodně nehodlám, to si praktikujte svým dětem
Jindy, když ho někdo hlídá - kamarádi, rodina nebo spí u babičky je úplně v pohodě.
Moje děti chodily do školky od 2 let, nic podobného, jak předvádí tvůj syn, nedělaly. Ano, asi po roce měly týden slzavého údolí, ale jinak pohoda. Spaly tam a když jsem pro ně přišla, nechtěly domů. Chodidla jsem do práce na plný úvazek. Takže tak ![]()
@Dandie22 Naprosto rozumím tvému úhlu pohledu.
Akorát dospělou logiku aplikuješ na iracionálního předškoláka a nemusí to být vždy nutně k prospěchu.
Chápu, že nechceš, aby ho učitelka odnesla křičícího z pro tebe nevyřešené situace.
Moje zkušenost je taková, že čím děti tráví víc času v šatně vysvětlováním, protestováním a různym smlouváním, tím je to víc vyčerpá, protože jsou celý ten čas napružené na možnost, že ještě není dobojováno a ještě je máma tady a ještě je šance, že je vezme pryč, takže sehrávají životní představení.
Ve třídě pak ještě prožívají směs pocitů z toho, že to teda nevyšlo, potřebují si posmutnit, některé ještě poplakat a pak se v situaci nakonec ukotvit a přenastavit se na to, že tam teda budou.
Tím prodléváním v šatně, se jim zbytečně násobí to množství emocí a stresu.
Model „já už musim jít, měj se hezky Pepíčku, přijdu pro tebe až sníš oběd/vyspíš se. Teď tě dám paní učitelce a ona ti ukáže knížku(…)“ je sice nejmíň přívětivý pro rodiče, ale i když to nemusí vypadat, nejšetrnější pro dítě.
@Parila píše:
U syna pomohlo odvádění tatínkem po dobu 2 týdnů, žádné scény se nekonaly a pak už si zvykl a do školky chodil rád.
Moje kolegyně v práci to tak udělala též. Její dcera vzteky zvracela a když začal vodit tatínek, bylo po problému…
Taky se mi líbí nápad s kamarádem, neprotahovat loučení a pak bych trénovala odloučení od maminky. Někdy mi přijde, že čím starší děti - zvláště ty ne od přírody spoločenské, nástup snáší mnohem hůř a socializaci v kolektivu pak už úplně nedoženou. Máme v rodině kluka, co šel až v 5 letech a ten je sociálně mimo pořád i ve škole. Hraní s bratránky nebo dospělými není to stejný, jako se najít sám v kolektivu. Můj syn si taky hraje většinou sám, ale strašně mu v sociální sféře pomohlo to, že byl od dvou let v jeslích. Teď ve 3 je to doslova sociálně jiné dítě, i když ve školce se prý taky většinou baví sám. Dřív stál v koutku a jenom koukal, teď se umí normálně zapojit, když chce. U starších mám pocit, že dohnat zanedbanou socializaci půjde o dost hůř. A zakladatelko promiň - ale dítě do skoro 4 let skoro jenom s dospělými podle mě zamedbaná socializace je. Určitě bych tomu šla aktivně naproti kamarádem a hrou bez přítomnosti mámy a brala to jako normální trénink nějaké dovednosti. Když dítěti nejde číst, psát - cvičíme to atd. Když pohybovo není dítě zdatný - fyzioterapie a řeší se to. Ale sociálno ne, přitom je v životě strašně důležitý. Sociálno je dovednost jako každá jiná a přijde mi, že často nedoceňovaná.
Ale taky bych si určitě ověřila, že jsou tety na děti hodné a případně zvážila i změnu školky. Plus nesmíš být nejistá ty. Musíš se rozhodnout a neváhat. On to vše cítí.
Nám se osvědčilo, aby vodil tatínek. Ráno vede on, já už v práci, ať skončím brzo a odpoledne vyzvedávám já a věnuji se dětem. Není taková citlivka, umí to udělat formou hry a syn tam po týdnu začal chodit v pohodě, ze začátku mu taky trochu plakal, ale brzo pochopil, že jinak to nebude a že nemá cenu tátovi dělat scény, že ho neobměkčí. Vodit já, nedopadlo by to dobře, syn je vymodlený a já jsem na něj moc měkká
…
@Dandie22 Myslím,ze se nedá očekávat, ze každé dítě bude mít školku rádo. Nemusí se mu tam líbit nikdy, proč taky když doma je mu lépe. Já to z pohledu dospělého úplně chápu, představa ze musím trávit čas s lidmi který mě nezajímají, činnosti která mě nebaví je hrozná. Mě se ve školce nikdy nelíbilo, nejsem státní typ, navíc zábava typu společně tanečnky, zpívání a pod mě vůbec nebavila, nerada jsem držela jiné dítě za ruku o jídle ani nemluvím
Naštěstí jsem tam moc chodit nemusela. Moje dcery byly úplně jiné a školku přímo milovaly, nikdy tam neberecely ani první den, ale znám děti které školku nemusí celou skolkovou docházku. Pokud musíš do práce, tak se nedá nic dělat a dítě si musí zvyknout a školku přežít.
@Dollorres nám se to právě za ty roky ve školce stalo několikrát, že nás někdo v šatně osloví a pozve na návštěvu 🤔, nebo se domluvíme, že se potkáme na hřišti
@Meggiska píše:
To že vypadají mladě neznamená, že mladé jsoukolik vám je, že se „bojíte“?
47, klidně bych mohla být babička.
@Dollorres píše:
47, klidně bych mohla být babička.
Třeba se bojíte fakt zbytečně
Vzhledem k tomu, že máte stejně staré dítě jako ony, máte společné téma k hovoru
já mám třeba kamarádku, která je o 8 let mladší, seznámila se se mnou v porodnici, kde jsme byly na stejném pokoji, myslela si, že jsem stejně stará jako ona
a bavíme se spolu úplně normálně, prostě to společné téma dítě tam je ![]()
@Dollorres píše:
47, klidně bych mohla být babička.
Jsem stejně stará, mám dnes už 9lete. Taky jsem měla obavy, ale zbytečně. Zkuste to! Mám díky klukům pár mladých kamarádek
A u jedné jsem byla velmi překvapená, že je jen o 2 roky mladší. Vypadala velmi mladě
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.