Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj všem, máme syna 12 let, který má ADHD a k tomu dysfunkce. Je v 6 třídě. Ve škole má asistenta, bere Strateru. Učení mu jde hůře, ale to by mi tak nevadilo, musíme se mu hodně věnovat. Ale problém je s chováním. Samozřejmě vykřikování v hodině, občas vstane bez dovolení, vyřušuje… to k tomu patří. Ale učitelé si stěžují, že je drzý, porušuje zákazy, např. otevře okno, strčil mobil do zásuvky. Nemůže být bez dohledu. Je impulzivní, co ho napadne, tak udělá, nepřemýšlí nad následky. My s ním doma zase takový problém nemáme, máme nastavené hranice a řekla bych, že se to lepší, ikdyž to taky není úplně bez problémů. Řekla bych, že se nerad podřizuje autoritě, má svou hlavu. Tento týden byly třídní schůzky a zase stížnosti, učitelka mi řekla, že mu dá důtku ředitele. Byla jsem docela v šoku, protože si myslím, že všechny tyto problémy pramení z ADHD a poznámkami a důtkami se nic nevyřeší. Vlastně tím spíš trestají mě. Čím více stížností, tím mě to více sráží. Obviňuji se, že dělám něco špatně, že nestačím na jeho výchovu. Proč má vlastně ADHD, když v rodině jsme tuto poruchu neměli…? Mám pocit, že je s chováním nejhorší ve škole, vlastně se za syna stydím. Bydlíme na menším městě, všichni se známe o to je to horší. Manžel naštěstí pomáhá, snaží se ho zaměstnat, syn je velice manuálně zručný. Nevím jak z toho ven, vím, že je to běh na dlouhou trať… Syn slibuje, že bude ve škole hodný, ale mám pocit, že po něm chceme něco, co on nedokáže splnit. Už mi nějak dochází síly…
Jak to máte vy s chováním těchto dětí? Moc díky
@janina74 přijmi ho takového, jaký je. Ty frustrace, které zažíváš pramení z toho. Hodně sil ![]()
Mě spíš trochu zaráží, jak synovi projde dělat takové věci v hodině, když má asistenta?
Kdyby neměl, tak věřím, že bude těžké pro paní učitelku ohlídat celou třídu plus tak živé dítě.
Jinak znám stejně staré dítě, ale nevím, jestli nemá taky nějakou poruchu nebo je jen nevychované. Dělá si v hodinách co chce, neposlouchá, na všechny je drzé, odmlouvá, atd. Cizímu dítěti se hranice nastavují složitěji, když mu nemůžeš nic. Zkuste poradit paní učitelce, co vám pomáhá doma, aby vás syn poslouchal. Ať na něj pří zlobení třeba zvýší hlas nebo co já vím, proč si toho doma tolik nedovolí.
Jinak dodám, že chápu, že důtka bude trestem spíš pro rodiče než pro syna. Ale z pohledu ostatních dětí - byla by jeho jednička z chování spravedlivá a srovnatelná s tou jejich? ![]()
Podívej, ředitelská důtka je rozhodně za mnohem vážnější prohřešky, než za to, že v hodině vykřikuje…
Taky záleží, co přesně znamená v hodině to vyrušování. je drzý, sprostý? hádá se s učitelkou? Proč ho neusměrní asistent?
Že se nerad podřizuje autoritě, to nemusí být znak ADHD, ale prostě nevychovanosti.
Co sport? Nějakou třeba sportovní školu, že by se vybil?
Ahoj, mám také dítko s ADHD, s poruchou pozornosti a soustředěnosti a k tomu na jedno ucho hluché. Je to holka, v dubnu už taky 12 let jí bude. A my bereme RITALIN. Ve škole byl taky na začátku hrozný problém(sem si říkala proč zrovna mě to potkalo), ted je už v 5.tř. a je to mnohokrát lepší, než to bylo. Má také asistentku. Ale musí se na ně docela tvrdě, nenechat jim prostor, aby si dělali co ony chtějí, nastavit jasná pravidla a ty se neporuší, jinak přijde trest. Ve škole třeba v podobě že někam s třídou pak nejde na výlet nebo má úkol navíc. A k tomu záznam do notýsku co udělala. S učitelkou jsem domluvená, že jí nesmí povolovat, když se šparjcne a nechce dělat. Jinak záleží na přístupu školy a učitelů, jak s těmito dětmi pracovat a chovat se k nim.
Máte taky komunikační sešítek, kde si píšete s asistentem co a jak se dělo nebo úkoly?
Jinak moje mamina pracuje jako asistentka pedagoga u fyzicky postiženého chlapečka. jednou jsem při hodině matematiky za ní byla v práci a mají tam úplně jiný systém ve třídě.
Děti můžou o hodině pít, dojít si na záchod, vyhodit něco do koše. Nemusí se ptát. Učitelka na tabuli zadala příklady a pak mezi nima chodila a počítali, radila jim, radily si děti mezi sebou. když už byly děti unavené, tak si všechny stouply, otevřelo se okno, zacvičily si u lavic (třeba skákání a tak) a zase se pokračovalo.
bylo to super, já pamatuju, že když jsem navštěvovala školu já, museli jsme sedět potichu v lavicích a byl to opruz, tahle kontaktní metoda učení se mi líbí.
je to teda soukromá česko neměcka školička, ale není vůbec drahá, rozhodně za ní rodiče nedávají polovinu a víc platu, to ne. Chodí tam plno i chudších dětí a zvládají to. není tam nějaká zbohatlická elita.
Ahoj, jsem ve stejné situaci, syn 11 let, těžká symptomatika ADHD, navíc Asperger. Po zkušenostech s několika školami už dneska vím, že u těchto dětí je v zásadě problém ze strany přístupu školy. Neříkám, že za to primárně může jen škola - pokud škola nemá peníze pro učitele a asistenty např na kurzy: Jak pracovat s ADHD dětmi, tak se to těžko naučí učitelé sami (zvláště ti starší) - tudíž se raději snaží přizpůsobit ADHD dite klasickému školními řádu - a tady prostě musí zákonitě narazit. ADHD deti mají jiný (zrychlený) vjem reality, pravidel, autorit - to, že neposlechnou na první dobrou se pak vykládá jako nevychovanost.
Vyřešili jsme to přestěhováním do malé městské školy, kde mu svým přístupem vychází vstříc učitelka i asistentka - dokonce ma v knihovně i svůj „uklidnovaci“ koutek, když se moc „rozparádí“.
Záleží na vás - buď vy sami škole pomůžete pochopit problém ADHD (i třeba tím, že na školu, se svolením ředitele, zařídíte návštěvu odborníka z PPP nebo SPC - ať jim zkusí dat nějaké školení - nebo jim ta školení zaplatíte)
Problém není ani tak ve vás, jako v systému školy a konkrétních pedagogů a spolupráci asistenta a učitelky.
Má škola poradenské centrum? Kdo toho asistenta odborně vede? Pokud někdo takový existuje, tak se sejděte ve třech ty, asistent a spec. pedagog/psycholog, co ho má na starosti a hledejte řešení. Až budete mít jasno, tak se domluvte s učitelkou, případně pokud je s ní složitější domluva, tak pozvěte toho kdo vede asistenta, aby pomohl domluvu zprostředkovat.
Pokud asistent je jen tak hozen do vody a nemá možnost konzultovat problematické momenty se spec. pedagogem a psychologem, tak se sejděte s ped. asistentem a nejprve zkuste řešit co se děje a proč se syn dostává do konfliktů s učitelkou, i když je tam asistent a nasměrujte ho k tomu, aby si nějakého odborného supervizora našel.
Další varianta je pak hledat jinou školu, která bude umět efektivněji motivovat vašeho syna k tomu, aby svůj handicap kompenzoval a ne ho trestat za to, že si s ním neumí dva profesionálové (učitelka a asistent) poradit.
Za fungování ve třídě vážně není zodpovědný rodič, vy tam nemáte možnost nastavovat pravidla a ovlivňovat tamní klima, vy nemáte vliv na to, jak se umí domluvit učitelka s asistentem.
Váš syn, když slibuje že bude hodný to pochopitelně myslí vážně a snaží se ze všech sil, ale prostě na to ještě nemá.
A podívejte se, jestli někde ve vašem okolí ped-psy poradna a nebo nějaké sdružení nenabízí setkávání rodičů dětí co mají poruchy pozornosti - možnost potkat se s lidmi, co žijí podobné věci a svoje problémy sdílet dost pomáhá přežití a nezabití vlastního potomka… ![]()
Případně pokud něco takového ve vašem okolí není, zkuste se domluvit třeba s nějakým mateřským centrem, jestli by to nechtěli rozjet, že byste jim s tím pomohla.
@Padme93 vida - a když je příčený přístup ze strany školy, tak to funguje. Takže to asi nebude drzostí a nevychovaností, že?
Vyčítat vyčerpané matce dítěte s poruchami pozornosti, že vychovala drzého fracka a že by dutku nedostal jen tak pronic za nic je nebetyčná idiocie někoho, kdo nemá páru o tom, co píše.
A chodí syn do běžné základní školy? pokud ano zauvazovala bych o speciální škole, kde na takové děti jsou uzpůsobení a mají individuální plány. zde je evidentně inkluze naprosto nevhodná skrz neodbornost učitelky a evidentně celé školy
@Ou Nepochopila jsi mě.
Nikde nepíšu o tom, že je to nevychovaný fracek a že ho zakladatelka neuměla vychovat.
Jen nelze říct, „má ADHD, výchova není možná“. Ale je, jen se musí na to jinak, důsledně a správně. Což právě může znamenat i změnit školu.
osobně bych teda dítě s poruchou nenechávala někde, kde to škola odmítá řešit. Ale zároveň nelze všechno svádět jen na tu poruchu a nechat ho být, ať si dělá, co chce.
V tomhle případě evidentně selhává asistent a celé nastavení třídy. Né na každé škole chtějí měnit roky zajetá pravidla.
Musíš to mít těžký. Na tvém místě bych nejdřív pracovala na tom, abych se smířila s tím, že je syn postižený a nesnažila se ho srovnávat s normálníma dětma. Snažila bych se pracovat na jeho chování, ale neočekávala bych zázrak. Pak bych ho asi dala do speciální školy. V běžné škole to pro něj je zřejmě hrozný. Věřim, že pro učitelku je to taky složitý a jestli syn nonstop vyrušije, tak už neví kudy kam, tak jí zbývá jen si stěžovat. Místo dvojek z chování by bylo lepší, kdyby Vám pomohli sehnat speciální školu, která by synovy vyhovovala. Kdyby měl syn obrnu, tak by ho taky nikdo nenutil chodit do schodů. Adhd je bohužel neviditelný na první pohled, tak si všichni myslí, že trestáním se něco zmůže. Mám taky dítě s pravděpodobným adhd, nebo aspergrem ( momentálně probíhá diagnostika) tak vím o čem mluvím. Drž se ![]()
Koukám do profilu, píšete že jste z Prahy, což je asi ideální situace, kdybyste byla někde z regionu, kde je dostupnost odborných služeb a nebo možnost přejít na lepší školu mizerná, tak by to bylo výrazně horší.
@Padme93 píšeš
" Podívej, ředitelská důtka je rozhodně za mnohem vážnější prohřešky, než za to, že v hodině vykřikuje…
Taky záleží, co přesně znamená v hodině to vyrušování. je drzý, sprostý? hádá se s učitelkou? Proč ho neusměrní asistent?
Že se nerad podřizuje autoritě, to nemusí být znak ADHD, ale prostě nevychovanosti."
Přitom zakladatelka jasně napsala, že syn je v odborné péči, má všechna potřebná vyšetření a dostatečně závažný problém na to, aby mu byl přiznán asistent, je zalékovén, má režim a v domácím prostředí ho zvládá.
Ty naznačuješ že za to může nevychovanost a že si důtku nejspíš zaslouží.
Pokud ti nedochází, jak tím někoho můžeš zranit a co dotyčný, který se sám utápí v pocitech selhání tvoje slova čte, tak to možná stojí za důkladnou dávku sebereflexe.
Ta tvrdost se mi doma taky osvědčila, prostě neuhnout. Asistentka mi každý den píše, jak to bylo s chováním, úkoly, jestli se snažil, nebo se mu nechtělo… Myslím, že komunikace se školou je dobrá. Problém je, že se ve třídě střídají učitelé a každý je jiný. A samozřejmě už je ve škatulce a těžko se z ní dostane. Když se kolikrát připlete za co vlastně ani nemůže, tak dostane poznámku. Těžko říct, jestli ta drzost a neuznávání autority je projevem ADHD. Říkáme mu to pořád dokola, dokonce doma děláme modelové situace, aby se naučil jak správně reagovat. Dostane trest, když přinese poznámku (zákaz počítače nebo mobilu, pak třeba i brečí) ale za pár dní to stejně udělá znovu. Nevezme si z toho ponaučení. A zároveň ho motivujeme, když se mu daří, sám z toho má radost a pak si to stejně zas pokazí. Pořád dokola. Jinak máme ještě další dvě děti a ty jsou naprosto v pohodě. Syn chodí do běžné základní školy, má individuální plán. Jsem v kontaktu i se školním psychologem. nevím, co pro to víc udělat. Zkusím ještě poradnu a domluvení společné schůzky.
Příspěvek upraven 11.11.16 v 09:48