Agresivní dítě 6 let

Anonymní
1.4.20 17:05

Agresivní dítě 6 let

Zdravím.
Jdu si pro řadu, názory, nejlépe pokud má někdo osobní zkušenosti. Mám tři děti, prostřední holčička, šestiletá, nám už tak nakládá psychicky, že nevíme kudy dál. Vždycky byla jiná, už jako miminko uplakaná, ale hodně kontaktní, vyvíjela se tak nějak obráceně, chodila sice na roce, ale neuměla sedět, ale už vše umělá přitáhnout a stát, zkrátka ne úplně standart, mluvit začala někde kolem 1,5r, žádné odchylky ve vývoji nejsou a nebyly. Je velmi pohybově nadaná, tělo samý sval. S její vzteklostí a agresí jsme bojovali vždy, ale teď se to hrotí. Je schopná mi nadávat do blbců, ale hlavně pokud je v amoku, do všeho mlátí, Joel, hází s věcmi, takže to končí tak, že na ní klekni a držím, aby nikomu neublížila, než se uklidní, teď už ani to nefunguje, navíc má obrovskou sílu, takže jsme jí dvakrát dali pod studenou vodu, to se probrala a uklidnila.ale je mi jasné, že to není cesta.Po skončení momentální situace to chci řešit u psychiatra, nebo psychologa. Zkusili jsme homeopatii, ta na chvilku zabrala, nebo to byl placebo efekt, nevím.. teď je to ale fakt brutál, jsem psychicky úplně rozložená, poškrábaný ruce, do toho vzteklej tříleták, takže to u nás vypadá jako na bojišti..setkal jste se s tím někdo? není to žádné období vzdoru a ohánění se po někom, je to obrovská agrese, ničení věcí, řvaní, ubližování, když nemá amok a je v pohodě, je to zlaté dítě. Ve škole ani školce to nedělá/la, škola jí jde standardně bych řekla, jen u domácího učení je vzteklá, občas hází učebnicema, penálem etc..
Díky všem za jakýkoliv náhled na věc.
Anonym, není mi z toho dobře, nechci to ventilovat veřejně.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

Anonymní
1.4.20 17:06

Omlouvám se za chyby, automatická korekce je děs :roll:

  • Nahlásit
  • Citovat
501
1.4.20 17:13

To mě mrzí :kytka:
Teď asi nic, jenom to přežít, a pak teda psycholog. Obvolavat můžeš asi už teď, zřejmě budete dlouho shánět a čekat. Navíc si nemusíte sednout hned s tím prvním. Asi bych chtěla řešit celou rodinu jako systém, nejenom izolovane to dítě.

Jako PODPŮRNÁ terapie - homeopatika? Bylinky? Bachovy kapky? Kineziologie? (ja s tím zkušenost teda nemám)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
1.4.20 17:22

@Platanka děkuji za názor, homeopatii i bachovky jsme zkusili, bez dlouhodobějšího efektu, asi máš pravdu s řešením rodiny jako celku. Manzel taky není kliďas, dcera je povahově po něm, starší dcera jde do puberty, nejmladší vzteklej jako pes, takže není doma klid, to taky určitě hraje svoji roli, ale s tím nic nenadělám, dva sourozence má, s tím musíme pracovat.

  • Nahlásit
  • Citovat
1532
1.4.20 17:23

To mi je líto, já mám ještě malou holčičku, takže netuším, co mě čeká za pár let, ale dávám jí eye q, co mi doporučila kamarádka na lepší spánek, ale když jsem o tom hledala nějaké diskuse, tak jsem se spíš dočetla, že by to mohlo pomoct takovému dítěti, které popisujete, ale možná to znáte. Jestli ne, tak to můžete zkusit, ale prý to pomáhá až tak za dva měsíce užívání.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
1.4.20 17:38

@Zoe1 neznám,to jsou kapky? děkuji

  • Nahlásit
  • Citovat
1532
1.4.20 17:39
@Anonymní píše:
@Zoe1 neznám,to jsou kapky? děkuji

Prodávají to ve formě kapek i tabletek.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
24834
1.4.20 17:53
@Anonymní píše:
Zdravím.
Jdu si pro řadu, názory, nejlépe pokud má někdo osobní zkušenosti. Mám tři děti, prostřední holčička, šestiletá, nám už tak nakládá psychicky, že nevíme kudy dál. Vždycky byla jiná, už jako miminko uplakaná, ale hodně kontaktní, vyvíjela se tak nějak obráceně, chodila sice na roce, ale neuměla sedět, ale už vše umělá přitáhnout a stát, zkrátka ne úplně standart, mluvit začala někde kolem 1,5r, žádné odchylky ve vývoji nejsou a nebyly. Je velmi pohybově nadaná, tělo samý sval. S její vzteklostí a agresí jsme bojovali vždy, ale teď se to hrotí. Je schopná mi nadávat do blbců, ale hlavně pokud je v amoku, do všeho mlátí, Joel, hází s věcmi, takže to končí tak, že na ní klekni a držím, aby nikomu neublížila, než se uklidní, teď už ani to nefunguje, navíc má obrovskou sílu, takže jsme jí dvakrát dali pod studenou vodu, to se probrala a uklidnila.ale je mi jasné, že to není cesta.Po skončení momentální situace to chci řešit u psychiatra, nebo psychologa. Zkusili jsme homeopatii, ta na chvilku zabrala, nebo to byl placebo efekt, nevím.. teď je to ale fakt brutál, jsem psychicky úplně rozložená, poškrábaný ruce, do toho vzteklej tříleták, takže to u nás vypadá jako na bojišti..setkal jste se s tím někdo? není to žádné období vzdoru a ohánění se po někom, je to obrovská agrese, ničení věcí, řvaní, ubližování, když nemá amok a je v pohodě, je to zlaté dítě. Ve škole ani školce to nedělá/la, škola jí jde standardně bych řekla, jen u domácího učení je vzteklá, občas hází učebnicema, penálem etc..
Díky všem za jakýkoliv náhled na věc.
Anonym, není mi z toho dobře, nechci to ventilovat veřejně.

A zkoušela jsi místo zalehnutí odejít z místnosti, když začne amok? Nemá publikum, nebude komedie. Jestli je ve škole normální, prostě doma zkouší, co jí projde. Na psychologa jsou dlouhé čekačky a stejně vám nemůže nic předepsat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
778
1.4.20 18:06
@Anonymní píše:
@Zoe1 neznám,to jsou kapky? děkuji

Je to rybí olej

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
175
1.4.20 18:06
@Anonymní píše:
Zdravím.
Jdu si pro řadu, názory, nejlépe pokud má někdo osobní zkušenosti. Mám tři děti, prostřední holčička, šestiletá, nám už tak nakládá psychicky, že nevíme kudy dál. Vždycky byla jiná, už jako miminko uplakaná, ale hodně kontaktní, vyvíjela se tak nějak obráceně, chodila sice na roce, ale neuměla sedět, ale už vše umělá přitáhnout a stát, zkrátka ne úplně standart, mluvit začala někde kolem 1,5r, žádné odchylky ve vývoji nejsou a nebyly. Je velmi pohybově nadaná, tělo samý sval. S její vzteklostí a agresí jsme bojovali vždy, ale teď se to hrotí. Je schopná mi nadávat do blbců, ale hlavně pokud je v amoku, do všeho mlátí, Joel, hází s věcmi, takže to končí tak, že na ní klekni a držím, aby nikomu neublížila, než se uklidní, teď už ani to nefunguje, navíc má obrovskou sílu, takže jsme jí dvakrát dali pod studenou vodu, to se probrala a uklidnila.ale je mi jasné, že to není cesta.Po skončení momentální situace to chci řešit u psychiatra, nebo psychologa. Zkusili jsme homeopatii, ta na chvilku zabrala, nebo to byl placebo efekt, nevím.. teď je to ale fakt brutál, jsem psychicky úplně rozložená, poškrábaný ruce, do toho vzteklej tříleták, takže to u nás vypadá jako na bojišti..setkal jste se s tím někdo? není to žádné období vzdoru a ohánění se po někom, je to obrovská agrese, ničení věcí, řvaní, ubližování, když nemá amok a je v pohodě, je to zlaté dítě. Ve škole ani školce to nedělá/la, škola jí jde standardně bych řekla, jen u domácího učení je vzteklá, občas hází učebnicema, penálem etc..
Díky všem za jakýkoliv náhled na věc.
Anonym, není mi z toho dobře, nechci to ventilovat veřejně.

Ahoj :mavam: a nevypozorovali jste třeba co u ni toto chování vyvolává? Myslím jestli třeba nezdar, stres, hluk, nebo něco jiného?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
1.4.20 18:14

@Russet okamžitě přiběhne zpět, popřípadě začne mlátit dveřmi a začne mě pošťuchovat, pokud bychom zamkli, rozmlátila by dveře nebo pokoj. Takhle jednoduché to opravdu není.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
1.4.20 18:15

U nás je teď taky často amok. Podle mě se neumí vyrovnat se současnou situací. Je fakt, že nejhorší agrese je už (snad) za námi.
Dáváme rybí tuk Möllers.
Nám psycholožka doporučila nedělat divadlo a omýt obličej. Bohužel to ne vždycky jde. Dobré je najít spouštěče. U nás to je hlad, únava a neporozumění situaci. Taky ho musím podrobně na vše připravovat.
Psycholožku zkus. Nemůže medikovat, ale mně pomáhá jenom to, když se vykecám. Teď jsem měla konzultaci přes Skype a bylo to osvěžující.

@Russet tohle jsem nedávno řešila se synovou psycholožkou a ta mi říkala, že to tak děti můžou mít. Prý je normální, že se ve školce a ve škole neprojevují. Naopak doma ty výlevy budou mít nejhorší, protože se ovládají, ovládají a najednou to všechno vypustí. My měli období, kdy se mi syn složil už ve školce v šatně, protože to z něj padlo.
Stejně jako je normální, že to nejvíc odnáší matky.
U nás mi dlouho babička nevěřila, čeho je moje dítě schopné. Teprve, když ho hlídala půl roku každý den, tak se začal u ní chovat jako doma. A dodnes to je tak, že u ní se dopoledne chová mnohem lépe než odpoledne doma. A naopak, když ho mám dopoledne a pošlu jí ho po obědě, tak je u ní mnohem horší.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
1.4.20 18:23

@Mystery-lady
občas je to u má chyba, když se například spěchá, nebo pokud jí nejde škola, pokud jí naštvou sourozenci, pokud po ní něco chceme, s tím, že např. tv bude až poté, co udělá něco, co nemá hotovo(škola, úklid)a ona se sekne, že to prostě dělat nebude, tak to přejde velmi rychle v záchvat.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
1.4.20 18:27

Pro anonymní v 18:15, mám pocit, že někdo chápe, o čem mluvím :hug: moje máma řekne, že ale ta sprcha se ji zdá hrozná. jasný, je, taky jsem vždycky byla proti tomu, ale když chceš, aby v ti chvíli neublížila sobě ani ostatním, absolutně se neovládá a držet jí nemůžeš taky věčně, když nechceš, aby měla po rukách modřiny, tak co dělat..je to psycho :?

  • Nahlásit
  • Citovat
3688
1.4.20 18:36

Náš syn je také vzteklouš, byl to děs. Mívali jsme podrápané ruce, vyřvával na nás venku sprosťárny, kopnul nás klidně vší silou…
Když čtu o sprše, zkusila jsem též. V oblečení a úplně ledovou… výsledek byl, že se nechtěl z toho oblečení svléknout…
No… možná Tě trochu potěším, dnes je mu 9, je velmi chytrý, nezabere na něj to, co na dalšího sourozence. Pomohlo dlouhodobě se hlídat, vysvětlovat, v amoku „nevychovávat“, vysvětlit co je špatně až potom. Je od malinka takový studený psí čumec, takže jsme ho museli naučit, co jsou emoce, jak s nimi zacházet, jak má třeba projevit radost nebo jak může dát najevo vztek atd. Je mnohem lepší, dá si říct, ale ještě to není (ani nikdy nebude) 100%. Hodně často jsem si říkala, že nám nastavuje zrcadlo, z jeho pohledu. Nervy nám tekly a někdy stále tečou Ale i teď, kdy jsme společně doma a ještě dlouho budeme, dá se to.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama