Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
@maritimka píše:
Přesně tak. Kdyby se ženská ve vztahu víc snažila, nemusel by jít chlap jinam. To samé platí obráceně… A navíc - né každý chlap má na čele vytetováno „sorry, jsem ženatý“…
@Anonymní píše:![]()
![]()
to je názor tedy!!!Za vše vinit ženu a chlap je chudák!!A to, že ho některá odloudí od rodiny, protože to neměl vytetované na čele je vlastně v pořádku!!!
Přesně, vzít si z příspěvku půlku - jsem psala, že to PLATÍ I OBRÁCENĚ ![]()
@Anonymní píše:![]()
![]()
to je názor tedy!!!Za vše vinit ženu a chlap je chudák!!A to, že ho některá odloudí od rodiny, protože to neměl vytetované na čele je vlastně v pořádku!!!
@verulenka Pro většinu tady je to asi normální. Žít ve vztahu jen tak, skoro jako sestra s bratrem, hlavně že se zachová „fungující“ rodina… Bože, žijeme jen jednou, tak proč si život kazit někde, kde nejsme šťastní? I za cenu odchodu od rodiny, která v té době už nutně neznamená nic víc než soužití dvou lidí s dětma
. Ano, děti jsou závazek na celý život, ale neznamená to, kvůli nim „trpět“ ve vztahu s někým, né?
@verulenka píše:
Některá „odloudí“, odtáhne násilím![]()
? Víš, kdyby nechtěl a byl spokojen, tak neodejde. Stejně jako to neudělá spokojená žena
. A je tedy lepší zůstat v žaláři neutěšeného vztahu, jen proto, že se to „očekává“?
Nemá se zůstávat v žaláři, ale mají se problémy řešit. A hlavně se má přemýšlet, než si člověk k sobě někoho uváže. Co potom ty děti? Víš vůbec, co neplechy takový rozvod dvou nevyzrálých hašteřivých jedinců dokáže provést? Manželství je závazek „dokud nás smrt nerozdělí“, ne „dokud nenajdu lepší“.
@maritimka Asi jsem v menšině, ale naprosto souhlasím
. Jasně, někteří se „odtáhnout“ nedají, jen mají X bokovek, ale to je asi pak o. k., hlavně, že zůstanou, ne? ![]()
@honeymoney Dokud nás smrt nerozdělí?
To zní tak hrůzně, skoro jako inkvizice. Já myslela, že vztah trvá do té doby, dokud je lidem spolu dobře
, což může trvat do „dokud nás smrt nerozdělí“, ale také nemusí, to prostě nikdy nevíš
.
Víte mě z téhle diskuze podle některých vychází toto: Chlap je hajzl, opustil nás, ať je to jakkoliv, bude platit co nejvíc, má víc peněz? Co takhle, zažádat o zvýšení? Co na tom, že to nepotřebujem, udělal si dítě, tak ať platí. Přece se nebudu namáhat já. Zamítnuto zvýšení? Co si to jako dovolujou? Jakto, že má s tou „courou dítě? Co si to jako dovoluje, musí brát ohled na "nás“, teda pardon na dítě, já z těch peněz nic přece nemám. Jé novej chlap, bude mě živit, hm, ejhle já jsem těhotná, budu mít méně peněz, tak to mi musí zvýšit alimenty, ne? Následuje naopak snížení. On má další dítě? cože co si ta coura myslí a co on? Proč musí naše dítě dostávat méně, protože on si nasekal děti s tou courou..Promiňte ale podle některých názorů je tohle ideální průběh porozvodové situace. Žena by měla mít co nejvíc, může mít svůj další život, mít nárok na zvyšování. Co na tom, že to vůbec není třeba a že by se mohla přičinit. A co ten chlap, ten má nárok jen na jedno. Platit, platit a platit a ještě mu ex dělá peklo ze života..Co na tom, že otec si dítě na víkendy a prázdniny k sobě, platí i výdaje mimo alimenty, dává kapesné, kupuje dárky a platí dovolené.. Fakt byste měli brát ohled na to, že oba mají nárok na svůj život a brát to jedním metrem se nedá. Vím, že jsou i jiné případy, kdy je na tom žena opravdu špatně a chlap je hajzl. Ale některé kterých se to netýká(špatná situace) zapomínají na to že může být hůř a jich se to netýká. Upozorňuji, že je to reakce jen na tu situaci, kdy je v právu chlap a vím, že co rodina to jiná situace, je to jen zamyšlení nad některými názory..
@Markeetkaa Jo, bohužel takovéhle názory převládají…
Nejlepší fakt chlapa po rozvodu vykastrovat a zrovna nechat posílat 70% jeho platu na účet bejvalky, ať se stará, hajzl
Tak podruhé sem píšu raději anonymně:
No ono to bývá i tak, že si otec pořídí dítě tak nějak omylem v mladém věku, zalekne se odpovědnosti a chová se tak nemožně, že s ním těhotná přítelkyně raději nechce žít, on se urazí a nechce svoje dítě ani vidět.
Pak se vybouří, po pár letech založí novou rodinu a to první dítě, které viděl všeho všudy 2× a jen na něj platí alimenty, je tak nějak na obtíž. Tak to je krátce shrnuto přesně moje situace.
Já jsem ta bývalá, která mu ty alimenty neodpustí už jen ze zásady, že když si chlapec udělal dítě a nemá se k němu, tak ať platí. Můžete tomu říkat msta, nebo jak chcete. Jeho nová partnerka mě absolutně nezajímá a ohledy na ní brát nebudu. Jinak já sama jsem to první 2 roky s dítkem měla velice těžké - sociální případ. Pak jsem začala pracovat a abych pracovat vůbec mohla, platila jsem za hlídání kolem 6000 Kč měsíčně. Plus všechen ten kolotoč - školka, nemoce, to bylo jen na mě. Tehdy mi nějaké alimenty přišly vážně směšně málo, nezaplatilo to ani půlku hlídání. K soudu o zvýšení jsem nikdy nešla, nechci se dohadovat ani se s ním vidět. On snížení alimentů jednou soudně zkoušel a neuspěl.
@honeymoney Taky zajímavý názor, který bohužel nesdílím. Jak psala @verulenka, také si myslím, že je důležitější být šťastný s dotyčným, než to brát jako doživotní žalář „dokud nás smrt nerozdělí“…
PS. Než se zeptáš nebo budeš hodnotit - ano, nejsem ta „mladá“, která odvedla někoho od rodiny. Jsem mladá a chlapa jsem si našla až rok po jeho rozchodu s exkou. Stejně tak se mi stalo, že mě chlap nechal kvůli jiné, prostě se kouzlo vytratilo. A stejně tak jsem já nechala chlapa, když jsem zjistila, že k němu vlastně nic necítím (a to jsem ani neměla nikoho jiného…)
Anonymní Tam bude asi hlavně problém v tom, že dítě bylo počato „omylem“. Ono zas je rozdíl, jestli to chlapovi ujede nebo dítě fakt chce
@Anonymní píše:
Tak podruhé sem píšu raději anonymně:
No ono to bývá i tak, že si otec pořídí dítě tak nějak omylem v mladém věku, zalekne se odpovědnosti a chová se tak nemožně, že s ním těhotná přítelkyně raději nechce žít, on se urazí a nechce svoje dítě ani vidět.
Pak se vybouří, po pár letech založí novou rodinu a to první dítě, které viděl všeho všudy 2× a jen na něj platí alimenty, je tak nějak na obtíž. Tak to je krátce shrnuto přesně moje situace.
Já jsem ta bývalá, která mu ty alimenty neodpustí už jen ze zásady, že když si chlapec udělal dítě a nemá se k němu, tak ať platí. Můžete tomu říkat msta, nebo jak chcete. Jeho nová partnerka mě absolutně nezajímá a ohledy na ní brát nebudu. Jinak já sama jsem to první 2 roky s dítkem měla velice těžké - sociální případ. Pak jsem začala pracovat a abych pracovat vůbec mohla, platila jsem za hlídání kolem 6000 Kč měsíčně. Plus všechen ten kolotoč - školka, nemoce, to bylo jen na mě. Tehdy mi nějaké alimenty přišly vážně směšně málo, nezaplatilo to ani půlku hlídání. K soudu o zvýšení jsem nikdy nešla, nechci se dohadovat ani se s ním vidět. On snížení alimentů jednou soudně zkoušel a neuspěl.
Kolik máš alíky, jestli se můžu zeptat? nějakých 2500,–, když to nepokrylo ani půlku hlídání?
@honeymoney píše:
Nemá se zůstávat v žaláři, ale mají se problémy řešit. A hlavně se má přemýšlet, než si člověk k sobě někoho uváže. Co potom ty děti? Víš vůbec, co neplechy takový rozvod dvou nevyzrálých hašteřivých jedinců dokáže provést? Manželství je závazek „dokud nás smrt nerozdělí“, ne „dokud nenajdu lepší“.
Souhlasím, vím jak si to myslela. Spousta tě tu vůbec nepochopila
![]()
@maritimka Spíš je smutný, že je to vždy stejný. Potom je jasný, že spolu prostě rozvedení fakt vycházet nemůžou a vždycky to odnesou právě ty děti, co se všichni ohánějí, že jim jde o jejich dobro