Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
@Majinna
bud uplne v klidu, telo je hodne silne, ja mam za sebou neco trochu jine, ale v podstate seberuinaci tela obdobu a cekame druhe, koup nasledku po nepeknych urazech a tak. prvni jsme si taky trochu odpracovali, ale ono to casto spis nejde z nervu co s nima uz na zacatku jdes do tehulkovani nebo proste neni spravny cas. jedine co mi zustalo po tom niceni se je spousta neduhu jako ze telo casto proste udela nejakou blbinu - rozjede se mi stitna zlaza, prolaktin, cysty a tak, ale mam za sebou vysetreni u specialisty a kdyz jsem otehotnela rikal, ze telo bere tehu jako prioritu, ze vsechno ostatni jde stranou a dokaze zazraky. A taky to tak bylo, mam krasnou zdravou holku a ja se po porodu dostala dokonce do lepsiho stavu a spousta neduhu mne prestalo trapit. Ja si to zhrnula, ze mlade telo vydrzi ohromnou zatez, vem si ze rodili i zeny v koncentracich bez jidla zdrave deti.
Jinak jsem starsi prvorodicka a krom toho ze uz nevydrzim tak dlouho bez spanku jak v 25ti si to uzivam o mnoho vic. Tehu i vse kolem byla prochazka ruzovym sadem. Drzim palce. ![]()
Můj příběh, zkráceně:neměla jsem úplně typickou anorexii, ovšem svého času jsem měla 42kg při 172cm. Nikdy jsem nehladověla, jen jedla málo, spíš mi ty kila brala psychika. Protože pak mi jedna životní situace naprosto problémy se vztahem k jídlu odbourala. Přála bych to Vám všem, je to neskutečně osvobozující pocit, neřešit jídlo…
Co se týká menstruace:přirozeně jsem cyklus nikdy!!! neměla hoooodně dlouho. Neustále hormony, injekce apod.Ano, svou první opravdovou menstruaci jsem dostala až někdy v 27 letech.Pak už přicházela, i když dost nepravidelná. Občas sem tam nějaká cysta, co zase zmizela. Doktor mi vždy tvrdil, že budu mít jednou s otěhotněním problémy, či snad bude i nemožné.
Ve 30 letech jsem otěhotněla neplánovaně poprvé, za necelé 2 roky podruhé. Ochranou byl přerušovaný styk.Jsem zřejmě tak plodná, že by mi mnohé mohly závidět.
Tak si říkám, jestli to nebude zas jak s tou váhou. V hlavě. Co člověk neřeší, jde tak nějak samo.
Bála jsem se toho samého, taky jsem si prošla anorexií, bulímií,,, ztratila jsem MS tak na půl roku, pak ji doktor antikoncepcí „přihnal“ zpátky. Bála jsem se fakt strašně, ale otěhotněla jsem hned na poprvé, co jsme chtěli, a teď čekáme druhé, to se povedlo třetí měsíc. Běžná doba na otěhotnění je půl roku, co tu tak slýchávám, než se zadaří… Zkus sledovat plodné dny a hodit za hlavu ty chmurné myšlenky. ![]()
Taky jsem měla MA po dobu šesti let a celou tu dobu jsem neměla MS, po dvou letech od uzdravování jsem jí teprve dostala a dost nepravidelnou, ale teď jsem těhotná a zatím vypadá vše dobře, nyní 23.tt. Otěhotněla jsem za půl roku. Jen teď vidím, že když žena plánuje těhotenství, tak potřebuje hodně síly a nedokážu si představit, jít do toho s podváhou.
@Majinna píše:
Ahoj holky hrozně ráda bych poprosila o radu někoho kdo s tím má zkušenosti, v 17 letech jsem měla mentální anorexii při výšce 178cm jsem z 68kg zhubla na 44kg menstruace se mi přerušila na 6 měsíců teť je mi 23 a s přítelem chceme miminko ale bojím se zda budu moct otěhotnět jím tak nějak pravidelně ale váha si dělá i přesto co chce teť mám bohužel 56 kg ale menstruaci mám a snažím se nabrat, zatím se snažíme ale pořád nic…teť už si jen řikám že jsem byla opravdu pitomá kéž bych to mohla vrátit zpětpředem děkuji za rady
Můžeš mít problémy a nemusíš.. Já neměla ms přesně rok a půl (174/36kg, mezi 18-20 rokem), první otěhotnění proběhlo po cca 7 měsících - předtím jsem brala HA na úpravu cyklu. Dítko donošené, zdravé (sice od 20 tt otevřená na 2 prsty a další problémy, ale šlo to). Při pokusu o druhé finito.. ani po 3 letech, když mělo dojít na IVF, tak jsme se rozešli.. Takže neházej flintu do žita, pokud teď držíš zdravou váhu, ms se vrátila, nic není ztraceno
2 měsíce jsou krátká doba. Zajdi k dr, ať zjistíte, jestli probíhá ovulace, jestli je vše jak má být a nestresuj se tím..
@Majinna píše:
Ahoj holky hrozně ráda bych poprosila o radu někoho kdo s tím má zkušenosti, v 17 letech jsem měla mentální anorexii při výšce 178cm jsem z 68kg zhubla na 44kg menstruace se mi přerušila na 6 měsíců teť je mi 23 a s přítelem chceme miminko ale bojím se zda budu moct otěhotnět jím tak nějak pravidelně ale váha si dělá i přesto co chce teť mám bohužel 56 kg ale menstruaci mám a snažím se nabrat, zatím se snažíme ale pořád nic…teť už si jen řikám že jsem byla opravdu pitomá kéž bych to mohla vrátit zpětpředem děkuji za rady
neboj se nic pokud je MS takže můžše klidně otěhotnět, já otěhotněla při váze 38kg malá zcela zdravá a donošená
Ahoj děvčata, nedalo mi to, abych nenapsala, protože mi tato diskuze vrátila naději. Anorexii jsem prodělala před pěti lety, na 183 cm 47 kg, výhled na 3 měs. života, ale po ústavní léčbě jsem se z toho dostala. Menstruaci jsem měla klasicky. Teď je mi 26, vážím trošku víc (97 kg, ale u nás v rodině jsem všechny silnější), mám super přítele, který si pro změnu zase prodělal chemoterapii, takže doufáme.
Ale když jsem si přečetla Vaše příspěvky, začínám věřit, že se zadaří.
Všem přeji hodně úspěchů a zdravých dětiček. ![]()
@Maranch Ahoj, je skvělé, že léčba byla úspěšná. Budu držet palce, ať přítel je v pořádku. Jste si oba určitě velkou oporou. Krásné odpoledne ![]()
Předně bych chtěla všem poděkovat za podporu! I když jsme to nečekali, v tu chvíli, kdy jsem psala první vzkaz, jsem byla v prvním týdnu těhotenství. Zatím probíhá všechno v pořádku, i když jisté komplikace jsou a musím víc odpočívat. Už se ale moc těšíme, našli jsme si byt, přestěhovali se, a za měsíc se budeme brát. ![]()
O co jde, doktori mi indikovali ze nikdy nebudu moct otehotnet a ze uz jinou cestu nevidi. A prave proto ze jsem byla anorexicka, nikdy jse nepouzivala antikoncepci, protoze jsem samozrejme nechtela ztlustnout. Blost, ze?
Tak ja jsem mela anorexii, takovou tu kdyz cvicite 3hodiny dene a vypadate jak baletka.
V 14roce jsem tez utpela vaznou nehodu a mela vnitrni krvaceni, jeste drive nez jsem zacala menstruovat.
Prave jsem zjistila, ze jsem otehotnela.
Nedavno jsem se po trech letech rozesla s parnerem, po velmi nespokojenem vztahu. Kdy jsem se stala na parnerovy emocne zavisla i pres fyzicke nasili, kdy jsem si takrka rok nechala libit vse. Posledni mesic se ale situace zvrtla a on me pod vlivem alkoholu fyzicky napadal. Vyspali jsme se spolu naposledy a odletel do ciziny a po mesici, kdy jsem se prestehovala a zacala zit novy zivot, se objevilo tehotenstvi, (3roky jsme spolu spali bez ochrany)
Jsem v 6tem tydnu a mam posledni den na rozhodnuti zda si dite nechat. Jsem 27leta divka, ktera nemela lehke detstvi a i pres to, ze je to vskutku zazrak ze sem byla pozehnana a mam tu moznost mit dite. Ale tento partner, je tezky manipulativni, majetnicky typ, naladovy. Nase rodiny jsou rozvracene a znechucene, pratele nas navzajem zavrhuji.
Zadam vas o radu, co mam delat. Jsem ted v propasti a nevim jakou cestou se dat.
Partner, se po zjisteni absolutne zmenil, hlasa jak se o dite postar, jak koupi barakm zajisti nam budoucnost,
Ale pokud budu realna, kolikk takovych sanci na zmenu partnera je, kdyz se narodi dite.
Je dite, vazne takovy smysl proc zachranit vztah? Zmeni to vztah? Ma to smysl?
Nevrati se to do starych koleji? Nema te s tim nekdo zkusenosti?
Dik za odpoved
Jediná otázka-chceš dítě i kdybys věděla že na něho budeš sama?
No..možná úplně nevím, co chceš slyšet, protože tu na mě od Tebe křičí 2 otázky…vztah, který jak popisuješ byl velmi problematický, chování partnera k Tobě bylo dlouhodobě velmi násilnické.
Druhá otázka je dítě. Chceš tento problematický vztah znovu slepit dítětem?
pokud by se jednalo o mou kamarádku s tou samou otázkou, řeknu na to jednoznačně..určitě rozejité partnerství znovu neslepovat. Uvědom si, že doposud jsi v násilném společném životě žila jen Ty a Tvůj násilnický přítel. Nevím, kde většina těhotných maminek, na kterých se i před těhotenstvím dopouštěl jejich partner násilí bere tu jistotu, že s dítětem se ten jejich život, společný život změní. Změní se možná tak, že na to neštěstí už nebudeš sama, ale přibude dítě. Tedy už Ty a dítě budete žít s „tatínkem“ v nelehkém životě plném strachu s něčeho, co Tvého partnera vyburcovalo k násilí. Uvědom si, že dítě vychovávané v takové rodině, si ponese následky celý život.
Tedy, jestli se rozhodneš dítě donosit a porodit, bud s ním sama nebo si najdi jiného, náhradního tatínka pro vaše dítě, hlavně s jinou, normální nenásilnou povahou.
Nevím, protože to nepíšeš, jak Tvoje anorexie probíhá. Držíš se díky štíhlosti „jen“ na dietách a cvičení nebo čas od času ležíš na „vykrmení“ na metabolkách? Protože pokud ano, máš na případné hlídání dítěte koho? Tím opět ovšem nemyslím otce dítěte..je někdo další?
Co závěrem…dítětem se vztahy neslepují. Vztah partnerů musí alespoň nějak v pohodě fungovat již před otěhotněním, aby byl předpoklad pro jakž takž klidnou budoucnost s dítětem. Uvědom si, že Tvoje nálady během těhotenství mohou začít pěkně kolísat a díky všemu, co se týká anorexie, se může přenášet na plod a pak i na miminko a časem na dítě jako takové. Život s dítětem přináší plno krásného, ale také plno různých změn a dovolím si říct i „neklidů“,které jsou různě velké právě na klidu rodičů…Ať se rozhodneš jakkoliv, osobně bych zpět do vztahu s bývalým partnerem nevstupovala.
Ahoj, já otěhotněla v slušné podváze, důležité je, jestli ovuluješ, měř si BT, pokud ovulace je, tak bych se na nějaký profil vykašlala. Proto, aby jsi otěhotněla nepotřebuješ mít tabulkovou váhu ani čistou minulost, o tom to není. Pokud tělo ovuluje, dává najevo, že je na těhotenství připraveno.