Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Ahoj všichni,
brala jsem 3 roky Zoloft na úzkosti a panické ataky. Zabral dobře, ale první měsíc byl peklo. Šílené vedlejší účinky. Bylo mi špatně od žaludku, vůbec jsem nejedla, motání hlavy, neustálý pocit strachu, třásla jsem se a v noci mě probouzela jedna úzkost za druhou, že jsem uvažovala jestli by nebylo lepší překročit balkon. Užívala jsem k tomu ten první měsíc 3 krát denně Frontin 0,25, ale asi to bylo slabé. Nyní jsem 9 měsíců po vysazení a úzkosti jsou zpět a k tomu se mi rozjíždí hrozné OCD a vtíravé myšlenky. Aby toho nebylo málo přidala se fobie z polykání léků. Takže teď když občas potřebuji spolknout Neurol 0,25 tak mám hned po spolknutí hrozný strach a úzkost, že mi prášek přitíži nebo bude mít vedlejší účinky až z toho mám panickou ataku.
Mám znovu začít užívat Zoloft, tak by mě zajímalo, kdo máte zkušenost, jestli ty vedlejší účinky budou na začátku opět tak hrozný?
Jestli ty samá AD zaberou i podruhé?
Pokud je kvůli té fobii nedokážu užívat, jestli je možná hospitalizace a nasazení AD tam?
Na KBT terapie chodím, ale nějak mi to nepomáhá. Budu moc ráda za každou radu.
Ahoj, já beru poprvé v životě antidepresiva Elicea 5mg, na začátku jsem brala čtyři dny půlku a první dva dny mi bylo hrozné, tlaky v hlave, slabost a silene uzkosti, že jsem si říkala, proč jsem si ty prášky vzala
Nyní beru 1tbl a budu navyšovat, ale bojim se. Beru je teprve 17 dní. Občas Neurol 0,25 když mi bylo nejhůř, což začalo s braním ad. Někdy si říkám, když to tak čtu, proč to vlastně lidi berou, že mi přijde, že mají pak horší stavy … já stále čekám na to prehoupnuti, kdy mi bude lépe 🙏 A až budu z nejhoršího časem, chci vysadit a zit zase jako dřív.
Hodně štěstí ať je lépe, ty všelijaké různé strachy a uzkosti jsou hrozné. Mě nastupuje večer uzkost, z hluku od spusedu a tak, večer bych potřebovala úplného ticho jinak jsem rozhozena, jako nějaký důchodce 🙄
Beru též antidepresiva. Při nasazování jsem se taky necítil dobře a taky jsem pocítil plno vedlejších účinků. Dnes žádné vedlejší účinky nemám a cítím se fajn. Píšu to jako motivaci, aby jste se nenechali vedlejšími účinky zbytečně odradit. Pri nasazování AD to chce fakt trpělivost.
Ahoj holky, omlouvám se, že vám vstupuji do diskuze, ale chtěla bych se vás prosím zeptat, jaký máte názor na mou kamarádku… mám o ní strach, ale je to tenký let a nechci to s ní úplně řešit… je normální, že když celý živo toužila po dítěti, docela se jim i nedařilo, a konečně se jí to podařilo a narodilo (syn, cca 3 roky teď), tak od cca 1. roku začala brát antidepresiva? To už asi není poporodní deprese, nebo je? Já jen, že je celou tu dobu právě hrozně taková laxní, naštvávací, taková „gumová“… svěřila se nám, že něco bere, že to má předepsané od psycholožky, a že to je něco lehkého. Nikdy před tím nebrala, začalo to až tím synem. Syn je bohužel dost divoký, nespí, atd., takže má trochu malého čerta, vidím to na něm i jako externí pozorovatel… předem díky za názory a ještě jednou se omlouvám za vstup do diskuze zakladatelky.. jen jak vás tady čtu, řekla jsem si, že vy přesně budete vědět.
Ahoj, mám AD poprvé v životě, zatím beru Elicea 10mg půlku, od zítra celý prášek.
Cítim se hodně fyzicky mimo, ale věděla jsem, že to nebude uplně zadarmo tak chci vydržet a doufám, že si to časem sedne.
Držím palce, ať to zvládneš a třeba nebude tentokrát tak zle ![]()
@Anonymní píše: Více
I žena na mateřské může “vyhořet”, ne jen sestra nebo manager… Asi toho bylo na ni hodně, potřebovala pomoct, člověk nikdy neví, co se děje za zavřenými dveřmi a čím vším si musela projít. Já se vždy schovala za úsměv, nikdo by do mě neřekl, že se “něco” děje, až se to vše za roky nascitalo, tak ne to složilo.
Buďte ji oporou, to je opravdu krásný pocit vědět, že máte okolo sebe lidi, kteří na vás mysli ![]()
@VeseláBobina 56502024
Ahoj, vím jaké to je, jak člověk ztrácí naději a myslí si, že už mu nic nepomůže a bude pořád trpět a nebude to k žití. Těch 17 dní je už obrovský kus cesty a věřím, že od teď už se to bude pomalinku zlepšovat až nakonec bude úplně dobře. Já poprvé cítila malé zlepšení po 3 týdnech, po měsíci už to bylo zase o trochu lepší a po dvou měsících už mi bylo dobře.
@Anonymní píše: Více
Ahoj, děkuji za povzbuzení. Přeji ať Elicea dobře zabere a ať je zase lépe. Mohu se zeptat na jaké potíže jí berete?
Moje teta jí bere už 20 let a je jí dobře.
@Michi80 Mám středně těžkou depresi a panické záchvaty. Deprese je „aspoň“ reaktivní, takže je vyhlídka, že když vyřeším spouštěč, dostanu se z toho.
Děkuju za povzbuzení zase já, přecejen začít brát „prášky na hlavu“ je náročné samo o sobě a člověka napadají černé myšlenky.
Taky se snažím mít na paměti, že to nechci brát věčně, ale taky k tomu nechci přistupovat od začátku jako k nějakému zlu. Rozhodla jsem se, že na to budu pohlížet jako na prášky na tlak, prostě léčba ![]()
Navýšení dávky není nic tragického, je to potřeba aby se zjistilo jestli daný lék funguje a teprve kdyby to nebylo ono při maximální dávce, hledá se co by sedlo líp.
Není to čím větší dávka, tím větší mešuge ![]()
Každý reaguje jinak, jako u všeho ostatního ![]()
@Anonymní píše: Více
Mešuge mě pobavilo
a pravda, zvláštní pocit přiznat si, beru léky na “hlavu” 🙈 to jsem to dopravovala, vždy plna smíchu a mezi lidmi a bez chemie, jen přírodní produkty a najednou z toho nejde ven jinak.
Taky na sobě pracuji nebo zkouším to, ale jde to pomalu, zatím mi vše přijde takové jakoby zbytečné a každý úkol mě vyčerpá.
@VeseláBobina
Já nikdy nepotřebovala nic extra abych byla šťastná, když bylo v životě zle, vždy mě dokázal u srdce zahřát aspoň pohled na hezký západ slunce, nebo zpívající kos za oknem, vždy jsem byla ta silná a pozitivní.
Pak přišel soud o dceru, finanční starosti a poslední ťafka byla smrt bratra a prásk.
Přestala jsem cítit cokoliv, opustila mě síla udělat jakoukoliv maličkost. Chtěla jsem jen spát a když jsem nespala, myslela jsem jen na to kdy zase budu moct. Do toho ty záchvaty.
Momentálně v zásadě nemůžu z domu, protože (mimo jiné) se se mnou točí celý svět. ALE dnes jsem si dokázala udělat kafe, vynést odpadky a nepadnout polomrtvá do postele a to se počítá ![]()
Možná je na účinky brzo, třeba je to zatím placebo efekt, ale popravdě je mi to uplně jedno.
Ten pocit marnosti všeho je asi to, co mě na tom všem drtí nejvíc.
@Anonymní píše: Více
Určitě bude brzy lépe
muselo to být těžké. Měla jsem to podobne, hodně věci kolem během rozvodu, mama mrtvice, ale pořád jsem držela, ale za roky práce pecovstelky jsem se úplně totálně vyčerpala a dohnalo mě to, vyhoření, uzkosti, fyzické projevy stresu atd… chce to čas.
Jak se raduješ, že jsi doma něco udělala, mám to stejně, najednou člověk vidí, co vše celou dobu zvládal viď
![]()
Kdyby jsi chtěla, máme skupinku soukromou, jsme čtyři ženy s podobnými potížemi - uzkosti a tak, můžeš se přidat ![]()