Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Sisika9 aha, takže by ho nechala s tatínkem
A ten by si řekl, že má život jen jeden a nazdar.
A co dál?
Sama mam postizenou dceru, je sice na urovni 3 leteho ditete, ale nenosi pleny, naji se, usmiva se a prestoze ma autismus, tak me obejme a umi se zabavit, staci ji nechat u pocitace. I tak je to silene tezke.
Napisu ti to na rovinu, vim moc dobre, ze kdyby na tom byla jako tvoje dite, tak bych to proste nedala. Nejsem typ zensky, ktera by dokazala zahodit svuj zivot a fungovat v necem takovem. Bylo by to pro me silene tezke, ale proste bych ji nekam umistila.
Takze delej to nejlepsi pro sebe ![]()
Příspěvek upraven 27.02.23 v 08:09
@Anonymní píše:
@Anais Brno zkusím si o tom něco zjistit, bylo to fajn.. děkuji
Snad se ti něco podaří najít, začátek bude náročný, zvykani na jiný lidí, jiný režim, ale dlouhodobě potřebujete jako rodina pomoci ❤️
Zkus kontaktovat tu rannou péči, tam by měli mít kontakty a mohli by tě nasměrovat. Vím, že dochází i do rodin, tak třeba něco z toho pomůže
@Anonymní píše:
Ahoj, potřebuji se jen vypovídat a možná vědět názor druhých na mou situaci. Třeba se najde někdo kdo je na tom podobně?
Mám 4 leté dítě s autismem a adhd. Do školky nechodí, já o něj pečuji 24/7 a už to prostě nedávám. Je plně na plenách, musím k němu vstávat a přebalovat i v noci, neřekne ani jedno slovo, dokonce ho i krmím, ráno když vstane musím hned i já, neustále ho mít pod dohledem a pořád se mu přizpůsobovat. Mám i přítele který neskutečně moc pomáhá a přijde mi že to zvládá lépe jako já. Já už své dítě snad ani ráda nemám, spíše je mi překážkou. Nemám vůbec nikoho kdo by mi ho pohlídal, abych byla chvíli bez něj. Nebo sama s přítelem. Nemám už ani jednu kamarádku, nemůžu do práce, nejsem mezi lidma. O mé dítě se starám už jako robot, začíná mi vadit a já čekám každý den jen na to až večer usne abych měla konečně klid. Je mi ze mě zle. Přítel ho miluje a dává mu lásku ale já už to nedokážu… Nevím jak dál.. Jak dlouho tohle ještě snesu. Každý den je to samé, ten samý kolotoč. Nestíhám se pořádně starat ani o domácnost. Někdy si představuji jak bych utekla a žila život podle sebe. To ale samozřejmě neudělám.. Bude to někdy lepší? Nebo ještě horší? Neumím si představit se takhle ještě starat třeba v jeho 8 letech nebo více..Já na to prostě nemám. Klidně mě odsuzujte, já se za tohle nenávidím.
Přesně vím jak se cítíš, mám to přesně tak se svoji schizofreničkou, jsem na ni sam. I když tam je to hlavně o psychice, fyzicky se obstará sama. Je schopná mi něco říct 100 za sebou, vymáhat si něco. I agresivní a to jsem ráda že bere léky a nejsou teď psychoataky., protože každá ta ataka ji moc škodí, vezmeji kus sebe, mozkových bunek., nekonečná únava moje bez světýlka v tunelu. A to mohu chodit do práce, jinak už jsem v léčebně taky. Odechnu si jen když je hospitalizovaná na psychiatrii delší dobu. Kdo tohle nezažil tak neví. Posílám moc sil.
A když otec přijde z práce, co ho nechat chvíli vydechnout, a pak mu dítě svěřit a vyrazit na dvě hodiny ven? Na procházku, do knihovny, ke kamarádce. Anebo na brigádu, mezi lidi?
@Petra Z píše:
@Sisika9 aha, takže by ho nechala s tatínkem
A ten by si řekl, že má život jen jeden a nazdar.
A co dál?
Co takhle zeptat se těch sta tisíc mužů, co odešli od rodin?
Co dál? Dál širší rodina nebo dětský domov. Co asi? ![]()
@Sisika9 píše:
Co takhle zeptat se těch sta tisíc mužů, co odešli od rodin?Co dál? Dál širší rodina nebo dětský domov. Co asi?
Myslím si, že tady zbytečně machruješ, děláš vlny a vůbec nevíš o čem mluvíš.
Zakladatelce tímto rozhodně nepomůžeš a je to dost nevhodný. ![]()
@prokr píše:
Myslím si, že tady zbytečně machruješ, děláš vlny a vůbec nevíš o čem mluvíš.
Zakladatelce tímto rozhodně nepomůžeš a je to dost nevhodný.
Mám jiný názor. A zákony mi dávají za pravdu. Občas někomu zdůraznit jeho práva a povinnosti je špatně? Asi ne, že…
Edit: Mě zase přijde nevhodný dělat z žen trpitelky, jen proto, že porodily. Rodiče jsou oba, tak proč nemají poloviční úvazky a doma se nestřídají?
@Sisika9 píše:
Já bych odešla. Nedala bych to. Život má člověk jen jeden.
@Sisika9 píše: Šla bych pryč ze společné domácnosti, dítě nechala otci. Myslím, že každý průměrně gramotný čtenář to z mého příspěvku musel pochopit.
Myslím si, že jsem průměrně gramotný čtenář a chápu jak to myslíš, ale jak můžeš toto radit zakladatelce v takovémto rozpoložení…to neberu teda…
ZAKLADATELKO, zapátrej na internetu po odlehčovacích službách a všude zajdi hlavně osobně. Taky by byl dobrý psycholog, alespoň se vypovídat. Je to pro tebe hodně náročné. Máš krizi, ale neboj, bude líp,
Jsi jeho máma
.
@Sisika9 píše:
Mám jiný názor. A zákony mi dávají za pravdu. Občas někomu zdůraznit jeho práva a povinnosti je špatně? Asi ne, že…
Edit: Mě zase přijde nevhodný dělat z žen trpitelky, jen proto, že porodily. Rodiče jsou oba, tak proč nemají poloviční úvazky a doma se nestřídají?
Tvl, ty jsi hustá, vůbec nevíš, o čem mluvíš…vůbec.
@Sisika9 píše:
Mám jiný názor. A zákony mi dávají za pravdu. Občas někomu zdůraznit jeho práva a povinnosti je špatně? Asi ne, že…
Edit: Mě zase přijde nevhodný dělat z žen trpitelky, jen proto, že porodily. Rodiče jsou oba, tak proč nemají poloviční úvazky a doma se nestřídají?
To je regulérní dotaz a kdybys ho položila zakladatelce neřeknu půl slova.
Ale vykřikovat o odchodu, příbuzenstvu a dětském domovu…promiň, ale to je opravdu slušně řečeno hloupé a hodně nevhodné…
Zastav se a dejchej, takhle to nebude naporad. Taky jsem mela takovy zviratko. Vis, jak je to ted? V lete mu bude 16, naucil se cekat, zvladat neznamy mista a furu dalsich veci. Pise, teda hlavne anglicky
Umi obsluhovat mycku. Treba. Jasne, sice ocurava zachod ale od 6 let nema pliny. Je narocnej ale dela pokroky. Okolo 4 let byl strasnej, furt se nekde valel po zemi a jecel. Nikam jsme nemohli. Prijd na fb do skupiny Rodice deti s autismem - na pohodu.
@Sisika9 Tvoje příspěvky jsou naprosto nechutné. Jaká hnusná temná bytost v tobě musí být, abys byla schopná plodit takové myšlenky. Hnus. Čau. Reagovat nemusíš. Zlá stvůro.
@Sisika9 píše: Šla bych pryč ze společné domácnosti, dítě nechala otci. Myslím, že každý průměrně gramotný čtenář to z mého příspěvku musel pochopit.
nějakou ústavní péči a brát si dítě na víkendy?
Tyhle příběhy bych si měla uložit a přečíst vždycky, když mám pocit, že s tou svojí nesnesitelnou puberťačkou už nevydržím.
Zakladatelko, teď je to asi strašné, ale i ten jeho stav se může ještě dost zlepšit. Vydrž ještě chviličku, najdi si pomoc. Středisko rané péče, speciální školku - někam umístit za každou cenu. K tomu se teď upni a napni všechny síly, ať je dítě co nejdřív ve školce. Pak to bude speciální škola, máš aspoň na dalších 10 let vyřešené. Potom existují různé stacionáře, denní, týdenní… nemusíš se dítěte hned vzdát, ale najít si zařízení a služby, kam ho můžeš na určitý čas přes den umístit, abys to líp zvládala. Pokud se ti neuleví ani pak, tak teprve řešit, co dál.