Vzteklé batole

Anonymní
12.9.19 11:13

Batole me nici

Mame 14m holcinu, od narozeni uknourana, ale ted to vyvradovalo…miluju ji ale prijde mi ze je nejhorsi v chování co se kdy kde videla, vlastne jsem to ani u nikoho nevidela, jsem z ni nestastna, od rana do vecera je knoura, rve, furt chodi sem.tam nehraje si, leze po nas;kdyz neni po jejim vztek, lehani rev, v zidlicce nechce jist lec ma hlad jedine venku to s ni ujde ale take ne vzdy, zuby rostou průběžně od 5m na ty už to nesvadim je proste takova, neni pohodova leč se smat umi nádherne, spolecenska, ale doma je s bi k nevydrzeni, mame dum musim varit delat do toho prvnacka vsem doma kazi atmosferu nikoho z nas nenecha v pohode ani babi a dedu, snazime se jak muzeme, uz ani nedoufam ze z toho vyroste v aute rve nesnasi byt nekde upoutana okoli kamaradky se jen divej ze to neznaji, tak sme za exoty, holky mela jste nekdo neco podobneho? venujeme se ji jak to jde neni to dite bez povsimnuti ma vse doma k vyziti a je to vse malo…kazdy den kvuli k brecim…prvni syn zlatej hodnej ona kalamity Dzejn…proc nevim je takova..ma zazemi lasky dostatek nechapu to :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1502
12.9.19 11:18

Proboha, proč nepoužíváte alespoň interpunkci, není tomu rozumět!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5040
12.9.19 11:22

Já rozumněla dobře. Je to holt povaha, s tím se nic moc nenadělá. Hlavně bych si dávala bacha, ať na ni nezískáš averzi. Říkej si, že z nejhoršího vyroste, že to nedělá naschvál, narodila se tak. Takovou mantru, když tě začne vytáčet :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5708
12.9.19 11:22

Nejsi jediná, řada batolat vyžaduje nepřetržitou pozornost, u ničeho nevydrží, vzteká se a je hodně dráždivá. Je to jen vývojová fáze. Musíš vydržet. To kdyby to mí rodiče u ostatních sourozenců posuzovali podle mě, tak by museli usoudit, že jsou všichni divní a nesnesitelní. Byla jsem velmi hodné a poslušné batole. Samozřejmě, že to je nesmysl.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5708
12.9.19 11:26
@Čičorečka píše:
Já rozumněla dobře. Je to holt povaha, s tím se nic moc nenadělá. Hlavně bych si dávala bacha, ať na ni nezískáš averzi. Říkej si, že z nejhoršího vyroste, že to nedělá naschvál, narodila se tak. Takovou mantru, když tě začne vytáčet :D

Povaha se formuje a ve 14 měsících bych uvažovala spíš o separační úzkosti, období vzdoru a nezralosti CNS. O povaze bych uvažovala až když CNS dozraje.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3198
12.9.19 11:27

Jako bys psala o mojí neteři :roll: bylo to hrozný dítě. Pořád řvala, ale jako fakt kvůli každý blbosti hned scéna. No děs prostě. Fakt jsem si občas říkala, jak tohle může ségra dát. Je jí teď 2 a půl a už se začíná chovat jako normální dítě. Už ani nemám osypky, když mě ségra poprosí o hlídání :lol:
Takže vydrž, ona z toho vyroste :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5040
12.9.19 11:28
@Enmamma píše:
Povaha se formuje a ve 14 měsících bych uvažovala spíš o separační úzkosti, období vzdoru a nezralosti CNS. O povaze bych uvažovala až když CNS dozraje.

Měla jsem na mysli to, že nějaké dítě je prostě od narození kliďas, nějaké je dráždivější. To snad popírat nebudeme, ne?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Kattynka000
12.9.19 11:30

@MP Krista jop, tahle kritika vyčerpané matce hrozně pomůže :palec:

Zakladatelko - říkala jsi to pediatrovi? Jestli třeba malá nemá nějaký problém? Moje tříletá je strašně naladova, umí se pěkně vztekat, ale většinu času je milionova, naučila jsem se s ní pracovat, ale kolikrát už jsem taky byla se silami na dně, je pravda, že jednu dobu jsem se bála chodit i do obchodu, protože si taky nenechala vysvětlit, že si může vzít jen jednu věc, ne vše co vidí, takže s sebou praskla na zem a začala ječet. Je pravda, že já jsem v tomhle jako moje máma - pokud je vztekla tím, že je unavená, nemocná, tak utesuji, jakmile se začne vztekat kvůli tomuhle a nepomůže domluva, varování, tak nastupuje počítání do tří.. Nepřestane ani poté a nezabírají žádné domluvy, tak už letí jedna na zadek v těch opravdu krajních případech, otacime se a odcházíme domu, doma pokud se nesklidni, tak je odkázána do pokoje, žádné pohádky, sladkosti a „přijď až zas budeš moje hodná holka“. Za pět minut klid a přijde zas jako sluníčko.. Ale stalo mě to hodně nervů, abych sama přišla na to, že tohle je jediné, co na ní zabírá.. „Jdi si do pokoje a přijď až..“. Ale třeba včera se mi vztekla v metru, nechtěla sedět, takže jsem se pokusila ji zabavovat, zabralo to, ale po cestě k autu sebou svihla na zadek a že nikam nejde - bohužel mám zjištěno, že když udělám to, co dělají kamarádky „Tak čau, já jdu bez tebe“, tak to na ní nezabírá, je ještě palicatejsi, než její otec a je schopna tam sedět třeba hodinu, když mi to udělá v lese, tak je schopna se i otočit, říct čau a jít na druhou stranu, takže v tomhle na ni zabírá jen to, že ji prostě postavím a hodně duraznym hlasem vysvětlím, že má dvě zdravé nožičky, pokud ji bolí po tom chození, tak stačí říct mami prosím a já ji do náručí na chvilku vezmu, většinou pak řekne dobře mami a buď mě chytne za ruku a ještě chvilku jde, nebo natáhne ruce a poprosi..

Ještě mě napadá, jestli náhodou nezarli na brasku a nevynucuje si pozornost právě?

  • Citovat
  • Upravit
Ou
24138
12.9.19 11:35

Vydrž, přejde to a to vcelku brzy. Je malinká a prostě nemá cesty, jak zvládat to, že se necítí v pohodě a tak holt to dává najevo a doufá že jí někdo pomůže.

Pro jistotu se můžeš poradit s pediatrem, jestli tam pro tu dráždivost není nějaký zdravotní problém - třeba v trávení, nebo tak něco.

No a co může docela dost dobře pomoci uspokojivěji fugovat se složitějším batoletem je videotréning interakcí - není to „léčba poruchy“, nehledá se viník, neříká se že někdo selhává a je špatný, ale pomáhá se najít cesta k tomu, aby to celé lépe fungovalo.

http://spin-vti.cz/…-vti-trenera

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5708
12.9.19 11:36
@Čičorečka píše:
Měla jsem na mysli to, že nějaké dítě je prostě od narození kliďas, nějaké je dráždivější. To snad popírat nebudeme, ne?

S tím souhlasím. Ale prostě u batolat to chce hodně trpělivosti a neházet flintu do žita. Já mám dvě děti v pěstounce a vím o čem mluvím.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
142
12.9.19 12:17

Mě malá 12m taky nesnáší být upoutana v autosedacce. Vždy začne hrozne řvát. Ale ona nesnáší i kočár. Od mala v něm řve. Jediný co projde je nositko.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9166
12.9.19 12:22

Někdy jsou přechodným lékem špunty do uší!! :pankac:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
39
18.9.19 20:21

Uz jsem to ted nekde psala, doporucuju Nevychovu, jestli se chces vic zabyvat vychovou a vztahem se svou dcerkou. Maji web i FB stranky. Je to typ vychovy, ktery je zalozeny na vzajemne duvere, pratelstvi a komunikaci s ditetem. Nazev je mozna trochu zavadejici, nejedna se o volnou vychovu. Jen je to trochu jina vychova, nez jakou mely starsi generace (poslouchej a drz pusu, nebo dostanes) :) Tak treba by to pomohlo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.9.19 20:17

Ahoj anonymní, jak já ti rozumím…náš malej od miminka ukňouraný, jako miminko ho vše zabavilo tak na 1 minutu, sedět na klíně nechtěl, max nosit a něco ukazovat, vždy jsem obdivovala mimina kamarádek, která třeba 10 minut ležela a bavila se chrastítkama…kočár nesnášel, autosedačku taky…pak okolo 9 měsíců se začal vztekat a to dělá doteď…stačí málo, staví komín-ten spadne-řev, veze na autě plyšáka-ten spadne-řev, něco mu spadne, rozlije, nejdu za ním hned jak mě zavolá, chce udělat něco z písku, udělám to-řev, atd atd těch důvodů jsou stovky, když je unavený tak stačí když na něho někdo jen promluví a začne řvát, taky má klidné zázemí, máme zatím jen jeho takže se mu věnuji, co můžu, hrajeme si, čteme, malujeme, několik hodin denně venku a pořád je to málo, má 26 měsíců a já nevím jestli bude někdy líp

  • Citovat
  • Upravit
29.9.19 23:17
@Anonymní píše:
Ahoj anonymní, jak já ti rozumím…náš malej od miminka ukňouraný, jako miminko ho vše zabavilo tak na 1 minutu, sedět na klíně nechtěl, max nosit a něco ukazovat, vždy jsem obdivovala mimina kamarádek, která třeba 10 minut ležela a bavila se chrastítkama…kočár nesnášel, autosedačku taky…pak okolo 9 měsíců se začal vztekat a to dělá doteď…stačí málo, staví komín-ten spadne-řev, veze na autě plyšáka-ten spadne-řev, něco mu spadne, rozlije, nejdu za ním hned jak mě zavolá, chce udělat něco z písku, udělám to-řev, atd atd těch důvodů jsou stovky, když je unavený tak stačí když na něho někdo jen promluví a začne řvát, taky má klidné zázemí, máme zatím jen jeho takže se mu věnuji, co můžu, hrajeme si, čteme, malujeme, několik hodin denně venku a pořád je to málo, má 26 měsíců a já nevím jestli bude někdy líp

Ty mas doma přesnou kopii moji dcery, jen o 2 měsíce mladší! U nás je to povahou, prostě taková je, byla a asi bude. Už jsem se s tím smířila a hledám teď cesty, jak se v tom zorientovat a nezbláznit se. Je to hrozně těžký - některý děti jsou od miminek mnohem náročnější nez je „průměr“ a jak píše Karp, vyrostou z nich náročný batolata. Kdo nezažil, nepochopi. Vzpomínám si, jak na mě koukaly sousedky jak na blázna, když jsem každý den vyrážela dopoledne i odpoledne jezdit s kočárem, aby se malá vyspala. Pokud se kočár zastavil, okamžitě byla vzhůru a den pak nestál za nic. Všem moc držím palce a nebojte, jednou líp bude :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin