Bez citů...?

Anonymní
25.7.12 17:50

Bez citů..?

Jsem jak bez citů.. jsem na konci 1.trimestru, vrátila jsem se od kamarádky z porodnice a nic. Prostě necítím žádnou rozněžnělost, necítím vůbec nic.
To že jsem těhotná, že mimi mám, vnímám, chtěla jsem jej, ale je to jiné než u prvního. Jsem z toho nešťastná, že se cítím jak „netěhotná“!!! Máte to tak někdo?

Omlouvám se za anonym.. :oops: stydím se za to

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
31594
25.7.12 17:57

A z čeho bys měla být rozžněžnělá, že jsi viděla cizí mimino? :nevim: Asi jsi taky viděla kamarádku, už víš do čeho jdeš, víš, že přijít k miminu stojí kapku hekání a bolesti :lol:
Navíc cizí děti, to je něco úplně jiného, někomu ty cizí zkrátka nic neříkají :nevim:
Nevím, kolik je prvnímu dítku, ale já osobně na těhotenství teď zkrátka nemám čas. Když si mimino vyvzpomene mě okopávat ve 3ráno, tak mě to vysloveně obtěžuje… A co jako, mám zalézt někam do díry a vodprásknout se, že nejsem rozněžnělá těhulinka? Nejsem no. Vím, že jsem dobrá máma a že budu dobrou mámou i třetímu dítěti, to stačí. 8)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
25.7.12 17:59

To jsem potřebovala slyšet..děkuji :*

  • Citovat
  • Upravit
1902
25.7.12 18:00

Já myslím, že to ještě přijde. Počkej až ucítíš pohyby :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
25.7.12 18:00

Ano, jsem ve 20tt a mám to stejně, naprosto. občas si třeba říkám, jak bych něco měla udělat (pro těhotnou blbost, třeba přestvět nábytek)a nebo flirtuju s nějakým chlapem, ten se mi pak mrne na břicho a mně je trapně. A miminka, ty mě vůbec nerozněžňují a malé děti dokonce štvou, jak ječí na hřišti. Prý to jsou hormony. Přesně vím, jak se cítíš, také jsem nešťastná :(

  • Citovat
  • Upravit
25.7.12 18:56

Když já byla ve 3měsíci a byla jsem v porodnici za kamarádkou, taky jsem z toho nebyla nějak paf… všechno mi došlo až když malý začal kopat… :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17359
25.7.12 19:07

Ja som zacala byt rozzneznela z mojho maleho az ked mal tak mesiac a z cudzich deti este neskor :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3248
25.7.12 19:18

@soldi Měla jsem to úplně stejně :P těhu jsem nijak neprožívala a cizí děti, které řvaly na zahrádkách mě rozčilovaly :lol: až když jsem jí měla u sebe se to změnilo a „skutečná“ láska dorazila do tří týdnů :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
24379
25.7.12 19:20

Ja mela neco podobneho u druheho tehu, jakobych si ho neuzivala, jen ve chvilkach. dokonce snad i zapominala, ze mi tam roste moje holcicka. dokonce mi prislo zbytecne a otravovalo me foceni briska. nebylo ani na tehu moc cas, proste jsem mela zajete koleje a i po planovani miminka to prislo rychle s necekane, nebyla jsem pripravena a tak trvalo nez jsem si zvykla na,,jiny,,stav.3 trim jsem si uzila, to ano.cizi deti me nerozneznovaly taky.ted po 8 mesicich mi tehotenstvi chybi. mozna je to tim, ze je to druhe tehotenstvi, uz vime cin jsme si prosly v prvnim tehotenstvi a proste to krasne nepoznane uz neni, nevim. neboj se, proste nejsme ty tehulinky, ale s materstvim to nema moc spolecneho, ani laskou k diteti!!!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ncc1701
25.7.12 19:50

Já jsem se vždycky srovnávala s ostatníma holkama kolem mě, který se, když jim někdo přinesl ukázat mimino, málem rozpustily. Já jsem ve svém věku a stavu miminkovská panna, v životě jsem si žádné nepochovala, na žádné jsem nešišlala, s žádným jsem si nehrála… pro mě to jsou příliš křehcí tvorové, ze kterých mám větší respekt než ze psů (a to je co říct) :-D Takže ani já se při seznamkách s miminy mých kamarádek nehroutila pod tlakem hormonů a chápu chlapy, který děti zajímají až od chvíle, kdy umí víc než jen pít, kadit a spát :-) To, že máme takový vztah k cizím dětem podle mého neznamená, že si nenajdeme vztah ani k těm našim. Protože k tomu mému ho mám už od druhé čárky :-)

  • Citovat
  • Upravit
35545
25.7.12 20:00

Byla jsem dva měsíce před porodem za švagrovou v porodce a odmítla jsem si malého i pochovat, v tu chvíli mě to doslova děsilo :nevim: nemůžu ani říct, že ihned po porodu mě zalila vlna nějakého citu a mateřství, to přišlo postupně a je to čím dál silnější, teď mě děsí zase ten pocit lásky k synovi :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
27
26.7.12 13:23

Taky nejsem úplně rozněžněná, jak bych ze začátku myslela, že budu. Měla jsem nepříjemný začátek těhu, prodělala jsem rotaviry společně se starší dcerkou, byly jsme v nemocnici, to jsem nevěděla, že jsem těhotná, pak stres, když jsem zjistila, že jsem těhu (poslední rok nám nepřál, prodělala jsem dva potraty, do toho ty viry), tak jsem byla doktorkou hodně hlídaná, každý týden na odběr krve a na ultrazvuk, do 11tt jsem se děsila každé návštěvy, a ono to bylo taky znát na mé náladě, hodně jsem se nervovala, na starší dcerku víc křičela a hádala jsem se z manželem, no fakt super začátek těhotenství. Po poslední návštěvě, když jsem viděla, jak mimi rychle povyrostlo, že má nožičky, ručičky, páteř a jak sebou vrtí, tak jsem to nevydržela a bulela jsem jak o závod, to mi pomohlo k tomu, abych se konečně zklidnila a přestala se nervovat. Takže ty city tam někde jsou a to že tě nerozněžní cizí miminko, z toho si nic nedělej, na mě to taky nefunguje a navíc mi i dělá problém vůbec si cizí miminko vzít na ruky, prostě mám blok. Nejvíc to stejně maminka pocítí, až když má miminko po porodu na hrudi, to je pak nekonečný pocit štěstí, aspoň u mě to tak bylo :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5077
26.7.12 14:08

Ahoj
a co je špatného na tom, že se nerozplýváš nad cizím miminem? Já te nedělám ani teď, ke kočárku se nehrnu, na děti nešišlám a musím přiznat, že mě kolikrát cizí větší děti i neskutečně vadí. A to mám dvě vlastní. Naopak mi přišlo vždy divné téct blahem nad fotkami miminek jiných a donekonečna si prohlížet jedno a to stejné dítě v různých polohách. Teď mám mraky stejných fotek, ale naštěstí je nikomu necpu :mrgreen:
A těhu jsem si uvědomila, jak mi začalo růst bříško a ani v té chvíli jsem to nějak moc neřešila a nesnila nad hadříky v krámech apod. Proč taky?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4497
26.7.12 14:23

Klídek, jak píšou holky, mně jsou cizí mimina vcelku šuma fuk, pochovám, pochválím a tím to pro mně hasne, ale z obou vlastních jsem totálně připosraná :-D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
335
26.7.12 16:26

Vždycky jsem s ráda chovala mimina, rozněžňovala se nad nima, těšila se na vlastní, ale jakmile jsem sama otěhotněla jakoby utne. Cizí mimina mi lezly na nervy a na moje vlastní jsem se vlastně ani netěšila. Byla jsem v takovým divným vakuu, hormony se mnou dost mávaly. Ale hned jak jsem si při porodu sáhla na hlavičku mezi nohama, najednou jsem si uvědomila, důvod proč jsem těhotná. Najednou mě zalil takovej příval motivace a lásky a tak vůbec. Vymáčkla jsem ho, plácla si ho na břicho a byla jsem zamiloaná až po uši. No, ale cizí děti mě ještě chvíli moc nebraly. Až teď, chtěla bych už brzo druhý a nad miminama se zase rozněžňuju. Tak se neboj, to přijde. A smete tě to jako uragán - nebo se to připlíží pomalu, potichu, ale do pár týdnů po porodu budeš určitě zamilovaná máma-lvice. :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Original

  • (3.9) + 55 recenzí

Prsní vložky

  • (3.5) + 51 recenzí

Babylove Prsní vložky

  • (2.4) + 40 recenzí

PureLan 100

  • (4.9) + 36 recenzí

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty