Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Bohaté děti
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.1.25 14:28
@Anonymní píše: Více
A tak jasně. V mém okolí také všichni dětem dají startovací nemovitost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.25 14:28
@Anonymní píše: Více
A pak ještě jak poznat, jestli je pro dítě lepší soukromá škola, kde se potká jen s určitým typem lidí, ale třeba se mu učitelé budou více věnovat, nebo veřejná škola, kde se to dítě bude muset potýkat s různým typem lidí, což ho ale může obohatit, protože bude mít širší sociální rozhled (nevím, jak lépe to pojmenovat)…
S penězmi přichází víc možností, ale nedá se říct, že by inherentně byly lepší, než možnosti ostatních lidí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.1.25 22:41
@Catalina123 píše: Více
Moc pekne napsano. Jeden muj potomek ma x firem, manzelku a 1 predskolni dite. Rika, ze penize neresi, co jeho decko chce, to dostane.. uz ted je videt, jak si niceho moje vnouce nevazi, plytva, atp. Je mi z toho smutno, kdyz jsme u nich na navsteve a kdyz to vufi clivek v realu, ale nic nerikam, myslim si svoje, jen prilezitostne se zminim synovi, ze jestli ma sve ditko rad, tak tohle by mu delat nemel. Ale on je asi dalek toho to vubec pochopit a tak je to jejich boj.
Treba jsme byli s vnoucrtem na kolotocich a slezlo z jedne atrakce, rozhledlo se kolem a pry „tak co bychom si jeste koupili“ 
A porad podobne manyry…je to dite takove jine a tak se nam po nem ani vlastne nestyska, staci se videt 1×/mes max a mame na delsi dobu zas „zazitky“ 
- Citovat
- Upravit
31.1.25 01:16
@Anonymní píše: Více
Dítě, které sleze z atrakce a chce další nebo něco koupit je úplně normální. Ale ty budeš koukám babička k pohledání, ještě že to můžeš svést na peníze 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.1.25 05:28
@Anonymní píše: Více
Ja ti v tomto rozumim a uprimne tento problem dost intenzivne resim. Moje dite vstoupilo do zivota jako dedic nekolika nemovitosti a pomerne znacneho majetku. Navic bude pravdepodobne jedinackem ( do dalsiho se nam nechce) a my opravdu, opravdu premyslime, jak z neho nevychovat celozivotniho zmrda 
Takze nase odpoved na to je pomerne prisna vychova - ma sve povinnosti a zaroven ho vedeme k empatii. Musi se naucit vychazet s lidmi, musi se vzdelavat a nest zodpovednost za sve jednani. Ale jsme v zacatcich, tak uvidime.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.1.25 05:32
@Anonymní píše: Více
To je prave vychova, ktere se snazim vyhnout. Nikdo z nas nemuze mit vse, co chce. Rada bych, aby si dite vazilo toho, co jsem mu schopna poskytnout. Abychom se my chudi rodice nemuseli pred bohatym synkem za svoji chudobu stydet 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.1.25 05:40
@Asma222 píše: Více
Vidis, a ja si myslim, ze to normalni neni. Nebo tedy dobre. Je veliky rozdil, jestli dite rekne „prosim babi, mohli bychom ted tamhle“, anebo si porouci bez ohledu na cenu a vse ostatni. Sve dite vedu k tomu, aby znalo cenu penez, meho casu a me ochoty. A stejne tak jeho babicky, ktere povazuji za perfektni.
- Citovat
- Upravit
31.1.25 06:22
@Anonymní píše: Více
Hele nedělej si násilí, bez babičky jako ty dítěti žádná újma nehrozí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.25 07:13
@Anonymní píše: Více
Jsi strašně divná, studená. Sorry. Která matka píše o svém dítěti, že má potomka? Jak o cizím člověku chladně. Copak závidíš, že se synovi daří? Ty máš být snad hrdá a ne mu závidět, psát nenávistně. Jak popisuješ o kolotočích. Co tak hroznového dítě udělalo, že vnouče stačí vidět 1× měsíčně? Ty nejsi ani citlivá mamka a ani babička. Jen nějaká protivná, nesympatická ženská. Nechápu tvé myšlenkové pochody.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.25 10:26
@Kelsey1 píše: Více
Myšlenkové pochody jsou závist a nepřejícnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.25 10:31
@PaníBovaryová píše: Více
Hrozný, obzvlášť u svého dítka bych za to byla vděčná, děkovala bohu, že se mu daří a byla pyšná 
to někdo vážně dokáže závidět vlastnímu dítěti???!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.25 10:37
@Keyllah píše: Více
No jeje, a není jich málo.
Vidíš i anonymní pod tím - její dítě je dědic, oni chudí rodiče, tak to „spratkovi“ dá sežrat, ať si nemyslí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.25 11:11
@Anonymní píše: Více
Takže jdeš s malým vnoučetem na pouť a jsi překvapená, že chce něco koupit? Jako vážně? Čekalas, že tam půjde jen meditovat nad pomíjivostí hmotných statků nebo?
A syn? Vydělal peníze, užívá si je, dává dítěti, co může a tobě to vadí, protože podle tebe „by se to tak dělat nemělo“, protože tys měla kulový. Ale místo abys s vnoučetem trávila AKTIVNÍ čas jako správná baby, ukázala mu i jiný přístup k věcem, radši se stáhneš, utrousíš nějakou pasivně agresivní poznámku a tím to zhasne.
A že se ti po něm, nich nestýská? No jasně, protože být babička jen tehdy, když vnouče splňuje tvé představy, je přece mnohem jednodušší. Tak buď ráda, že se na jednu stranu mají dobře a nebuď zapšklá babka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.1.25 12:00
Já jsem z chudší/ normální rodiny, můj muž z bohaté, naše děti se budou mít ještě lépe (pokud pro nás osud nenachystal něco zajímavějšího 
).
Na tom být chudá (průměrná) neshledávám vůbec, ale vůbec žádnou výhodu. Jednak ono legendy vypráví o rozmazlených bohatých dětech a určitě takové jsou, ale upřímně - nejhůř se chovají děti ze sociálně patologických rodin a těch je prostě víc mezi chudšími. Navíc finanční nejistota či nedostatek (který je běžný i v normálních rodinách) generuje stres. A stres vede k horšímu chování, ke vzteku, k nutnosti bojovat a nepřijít o to málo, co mám.
Jako malá jsem třeba dostala při každé cestě na dovolenou opakovaně vynadáno - ať pospíchám, na nic nezapomenu, bylo to náročné, stresující. Museli jsme stihnout autobus, vlak, letadlo, jinak by celá dovolená propadla (anebo bychom při nákupu nových jízdenek přišli o peníze na jídlo a vstupy). Můj muž nic takového nezná - když by jim letadlo uletělo, koupí se nové letenky, stres není potřeba, je možné cestovat s úsměvem a pouštět před sebe pospíchající lidi ve frontě.
Podobné je to s nákupy - naše děti se nevztekají, že chtějí něco koupit - žijí v dostatku, nepotřebují bojovat o lízátko nebo hračku, protože jich mají dost. Já sama si z dětství pamatuju několik zoufalých (a marných) pokusů o získání vytoužené věci v obchodě, které okolí zcela jistě interpretovalo jako špatnou výchovu. Ale byl to jen projev nedostatku, moje děti jsou vychovávané, jak to někdo nazval „moderní nevýchovou“, já jsem byla vychovávaná přísně a pár ran jsem cas od času schytala a podobné chování jsem vždy odnesla. Ale stejně jsem občas něco potřebovala tak moc, že to stálo za tu bolest…
Zároveň soukromé školy zajišťují, že je s dětmi jednáno vždy s respektem, nikdo nenarušuje jejich důstojnost. Moje děti jsou považované za úžasné a vychované - ale kdyby byly v běžných školách a školkách, byly by považované za problematické - třeba kvůli potřebě využívat WC v soukromí, což je v řadě MŠ neřešitelný problém anebo mít ticho na práci. V našich školách se těmto potřebám prostě vyjde vstříc. V MŠ/ZŠ, do jaké jsem chodila já, byly tyto potřeby nenaplnitelné a to vedlo ke vzteku, zoufalství a nevhodné chování bylo na světě…
Co považuji za důležité je ukazovat dětem od malička, jak vypadá bída a lidi, co potřebují pomoct. Ale upřímně - v tom pravděpodobně výrazněji selhává střední (průměrná) třída než děti bohatých rodičů. Na obou soukromých školách, kam naše děti dochází, existují bohaté charitativní a dobrovolnické programy, děti chodí pomáhat do nemocnic, azylových domů, jezdí dobrovolničit do zahraničí a osobně vidí utrpení těch nejslabších. V mém „běžném“ dětství jsme občas zabalili nějakou krabici od bot, ale reálnou představu o tom, jak vypadá chudoba a lidské utrpení jsem získala až mnohem mnohem později…
- Citovat
- Upravit
31.1.25 12:01
@Liberalissima píše: Více
Já mám tak nějak pocit, že se s takovými prarodiči roztrhl pytel. Ono ani naše babička nebyla jiná. Takové to rozmazlování od prarodičů zažili spíše lidi ve věku mých rodičů, plus mínus 40. My od babičky ne. Je to dnešní šedesátbice, která ještě chodí do práce. Lidi v mém věku s mladými prarodiči jako mám já ti řeknou to stejný. Taky se žádný rozmazlování nekonalo. Ti co měli prarodiče starší, protože je třeba rodiče měli ve třiceti a oni je třeba taky, takže jim v deseti letech vnoučete bylo sedmdesát, dneska jim je třeba přes osmdesát, tak to bylo o něčem jiném. To byly takové ty rozmazlovací babičky. Ale dnešní šedesátnice, které často mají za vnoučata dnešní malé děti, tak ty to mají jinak. Ano výjimky existují, ale není to žádný výjimečný úkaz, že se chovají jako tato anonymní. Nevím jestli je to zloba nebo závist, ale je to často tak. Říká to i naše mamka, ta je na dnešní dobu hodně mladá babička, sama má malé děti, ale vnouče rozmazluje, přesně tak, jak jí rozmazlovala babička, moje prababička a jak by si to přála i od své mámy, která taková nikdy nebyla a nebude.Dnes akorát vím, že se babča snažila deptat mámu, jak nás špatně vychovává, rozmazluje a nic z nás nebude. Nebylo to před námi, mamka to před námi tajila, ale byly situace, kdy jsme to prostě slyšeli. Nám sice dala peníze za vysvědčení, ale jen co jsme si utíkali něco koupit, hned do mamky jela bomby, proč mám jako dvě dvojky, proč se se mnou neučí a že by mě neměla chválit, když mám na to mít samé jedničky, vím to proto, protože jsem se kolikrát vrátil, ony to nevěděly a slyšel je jak se hádají. To stejné je s našim dítětem, také děláme všechno špatně, to že měl ve dvou letech pleny, no to hned měla řešení, cituji, ho máme zmlátit, když se pochcije, jako ona mámu a jak to uměla. Samozřejmě že s ní nenecháme nikdy o samotě a stykáme se sporadicky, jen ze slušnosti. To stejné bylo u nás, taky se s ní mamka stýká a stýkala jen aby nás ona viděla, ale s ničím se jí nesvěřila a do puberty, než jsme se dokázali bránit sami nás tam bez dozoru nenechala, aby na nás nezkoušela ty její metody. A to stejné mamka říká, že slyší v práci, jedná o dvacet let starší kolegyně, která má malá vnoučata neustále řeší, jak jsou vnoučata rozmazlená, o hrůzo, jedna vnučka nejí brambory, tak jsou radši, když k nim skoro nejezdí, po tom, co jí to nutila jíst. Já tohle nechápu, máma taky ne, ona vnouče rozmazluje, když máme přijet tak uvaří to. co naše dítě miluje, klidně ho dá na druhý kolotoč i když nám ani mým sourozencům by to neprošlo atd. Jako jo trochu ho rozmazluje, táta taky, víc než my, tak od toho jsou babička s dědou. Jelikož mají sami malé děti, tak v době, když jsou s vnoučetem, tak ustupují i jim, to zas nejde, aby děti a vnouče měli jiný metr, ale jakmile odjedem, tak nemají sourozenci všechno, co si ukáží, proto taky chtějí, abychom furt jezdili , ví proč. Ale aby babička řešila, že malý dítě chce na druhý kolotoč, nejí brambory, dostane dvě dvojky a já nevím co, to je mazec. Babička se má naopak zastávat, být ta hodná a rozmazlovat, od toho je babička. Ale v určité generaci to často tak není, nechápu. V té předchozí to bylo a v té následující se to zase vrací a až budou dnešní čtyřicátníci a mladší, hojně prarodiči, nebudou to jen jedni z mála, jako naši, tak věřím, že se to zas vrátí a prarodiče budou zas takoví jako dříve. Já teda mám hodně ješte času na nějaká vnoučata, ale jestli budou, tak je rozmazlovat budu a určitě nebudu ze svého dítěte dělat nejhoršího rodiče na světě. Však si tito úplně odporují sami, ze sebe dělají největší hvězdy, jak oni měli tu nejlepší výchovu, pak je teda ale zajímaví, že plody jejich výchovy, jejich děti, dělají všechno špatně, to moc logiku nedává 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
