Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Já myslím, že si s tím nemusíš hlavně dělat zbytečné starosti, tebe se to netýká ![]()
Nevidím přínos v posuzování cizích dětí obecně a už vůbec ne takových, o jejichž možnostech a životním stylu reálně nic nevím. Nicméně jsem si celkem dost jistá, že děti bohatých rodičů mají svoje tlaky a problémy jako každý jiný, bez ohledu na to, jak vnějšku rozmazlené se zdají obyčejným chudším lidem.
V každém případě, bůh mě chraň před známými, kteří mají potřebu na netu rozebírat a posuzovat naší výchovu…
V současné době má milionový majetek každý, kdo má garáž a auto. A neřeš cizí lidi.
Ty jim to závidíš? Já nechápu, že někdo něco takového vůbec řeší. Každý ať si vychovává podle sebe. Tohle porovnávání je děsný a téměř s jistotou se to přenese na ty děti.
Myslim, ze pokud dostanou majetek a zaroven dostanou vzdelani, jak si zajistit nebo udrzet pasivni prijem, je to v poradku a muze jim to dost pomoci. Pokud pouze dostanou do zacatku majetek, ktery pouze rozpousti, tak jim to ve vysledku neprospeje.
Inteligenni bohati lide snad sve deti v tom ohledu vzdelaji a vedou.
Pouze poridit detem startovni byt - to povazuji za skoro nejhorsi, ikdyz stredni tridou casto praktikovany model. Jen zapadnou stejneho krysiho kolecka, ale protoze se nebudou muset od zacatku ohanet, nenauci se ani setrit a svoje vydelky rozfrkaji za zabavu a spotrebni zalezitosti.
Kdyby se detem misto bytu dal penezni ekvivalent na investice, za predokladu, ze by opravdu investovali, bylo by to ve vysledku pro ne daleko lepsi.
To jsou modely, ktere se predavaji vychovou. Pro stredni tridu je opravdu narocne se z toho vymanit.
Doporucuji Bohatý táta, chudý táta - Robert T. Kiyosaki
Příspěvek upraven 27.01.25 v 08:13
A řešíš to proč?
Závist? ![]()
Může ti být úplně jedno, jak to mají ostatní. Řeš svoje věci a do cizích nestrkej nos. ![]()
„Otroci systému“. Nikdo tě nenutí v tom systému fungovat. Klidně si kup chatu, pár slepic, kozu a políčko s bramborama a zeleninou a opravdu nemusíš mít se systémem nic moc společného. Ale až rozbolí zub, mohl by se systém šiknout.
Tohle celé zní jako velká dávka závisti, kterou se snažíš zamaskovat jako „diskuzi o výchově“. Ale přiznejme si, že ti vadí, že někdo má víc peněz a jejich děti díky tomu snadnější život.
Nemusíš mít na účtu desítky milionů, aby tvoje děti byly rozmazlení polobohové. To, že si vyřvou, co chtějí a nikdo na ně netlačí, není otázka peněz, ale výchovy. Nevýchova je rodičovská volba, ať jsi bohatý, a nebo chudý a tento nešvar se dostává naopak do mnoha rodin středních tříd a těch nižších, takže peníze v tom nehrají roli ![]()
A jasně, ty děti možná nikdy nebudou muset řešit nájem nebo hypotéku, ale to neznamená, že mají život bez problémů. Peníze jsou jen příležitost. Kontakty a bohatství ti otevřou dveře, ale za těmi dveřmi už něco musíš umět. Pokud ty děti budou neschopné, narazí dřív nebo později i v tom jejich „privilegovaném světě“. ![]()
A teď k jádru věci, nezávidíš jim náhodou? Proč tě tak strašně pálí, jak budou ty cizí děti žít? Jestli tě děsí, co ty tvoje čeká, zamysli se nad tím, co jim ty sama můžeš dát. A nemyslím tím majetek, ale hodnoty, schopnost se postarat, dovednosti do život. Jednoduché, dej dětem základ, nauč je fungovat a pak je nech šlapat si vlastní cestu. To, že děti těch bohatších mají větší majetkové zázemí, tě nemusí trápit. Oni to mají prostě jiné, ne nutně lepší nebo horší. A pokud tě to pořád žere, možná se přiznej, že tě spíš štve, že ty nemáš devítimístné konto. Protože upřímně, řešit, jestli jejich děti budou v životě šťastné, je fakt jen maskovaná závist. Zaměř se na svou rodinu a nech je žít, jak chtějí. ![]()
@Pudloslava píše: Více
To je přeci blbost. Startovní byt jim pomůže, ale ohánět se budou dál. Brak typu Bohatý tata fakt ne. Fakt záleží na hodnotách a výchově.
Příspěvek upraven 27.01.25 v 08:27
Cizí nevychovaní haranti mě nechávají naprosto klidnou, ať už mají rodiče šest bytů nebo garsonku na hypotéku. Ano, peníze ti (a potažmo těm dětem) dávají možnosti. Budou díky nim šťastnější a spokojenější? Velmi pochybuju.
@Anonymní píše: Více
Můj bratr je bohatý, mají peněz jak šlupek, byl mu darován ještě za života příbuzných veškerý majetek. Jak ty píšeš, jeho děti se nebudou muset o nic starat. Já jsem spíš ta nižší střední třída, jsem prostě černá ovce rodiny, ale nevzniklo to mým chováním, ale spíš tím, že jsem ženského pohlaví a prakticky jsem podle nich zbytečná, takže se postarali, abych nikdy nic neměla včetně vzdělání a vznikalo tohleto už za mého ranného dětství. Máme s bratrem téměř stejně staré děti, teď už dospělé nebo skoro dospělé. Stýkáme se, docela intenzivně, já jsem se dokázala odprostit od toho, co mně moje rodina udělala. Nikdy jsem svým dětem nedokázala zajistit všechno, co by chtěly, včetně některých školních výletů, lyžáků, dražší elektroniky. Probudilo to v nich touhu a odhodlání se začít snažit, dokázali si v určitém věku uvědomit, že za ně nikdo nic neudělá a že oni jsou strůjcem svého štěstí. Našli si v životě svůj cíl. Bratrovy dcery tohle postrádají a jen tak se plácají, žádný cíl nemají, co z nich bude a co budou dělat neví a je jim to jedno.
@Catalina123 Díky, konečně nějaký životní příběh, doted jen kecy o závisti. Jako jo, kdo by nebyl rad, ze zajistil deti? To jim závidím a přiznávám. Jinak jsem, až na tu práci, spokojená. Moc mě nebaví, ale zase není špatně placená, takže ještě vydržím. Zajímala mě spíš ta stránka věci, jak popisuješ ty. Manžel se taky musel snažit, ale o to je teď schopnější. Nechce se mi číst, jak mě žere závist, zajímaly mě opravdu názory a zkušenosti ze života. Jak jsem psala, je tam samozřejmě x jiných proměnných. ![]()
„A někdy se bojím, co je čeká, že nebudeme schopni je tak zajistit, že to budou stejní otroci systému jako my.“
Tomuhle nerozumím.
Tak tohle asi bude dost na nich ne? Jaký si to udělají, takové to budou mít…
Proč byste je měli zjišťovat.
Nechceš, aby byli stejní otroci systému jako vy. No tak ať pro to něco udělají…
A co by jako měli podle tebe v životě dělat? Jak by sis to pro ně představovala?
@Anonymní píše: Více
Já mám třeba zkušenost, že i děti stejných rodičů ze stejných poměrů vyrostou naprosto v odlišné jedince, kdy jeden je v životě úspěšný, spokojený, vše si odmakal, zařídil, má se fajn. Druhého výchova rozhodně nijak nenakopla a naopak sklouzl do závislostí, kriminální činnosti, nicnedělání a depky ![]()
Tohle téma neberte smrtelně vážně, spíš by mě zajímal názor ostatních, protože já v tom jasno nemám.
Co je pro dítě lepší? Aby si svou cestu vyšlapalo samo, nebo mít rodiče, kteří mají tolik peněz, že už teď, když chodí do školky, je jasné, že i kdyby ty děti samy nikdy nepracovaly, budou se mít dobře?
Ve svém okolí mám dvě rodiny, které jsou na tom finančně více než dobře. Jedna tak nějak normálně nadstandardně, druhá extrémně bohatá. Co mají obě společné, je to, že děti navštěvují dost drahé soukromé školy, rodiče jsou zastánci „nevýchovy“, děti jsou zvyklé si všechno vyřvat, mít všechno, na co si ukážou, jsou dost nevychované, takoví polobohové, kolem kterých musí každý skákat. Proč to píšu? Vedly jsme s kámoškami diskuzi, jestli to ty děti může nějak omezovat v budoucnu. Jasno, že ano, ale na druhou stranu, pokud opravdu už teď mají zajištěný život, je otázkou, jestli je to jejich „neomezování“ na škodu, protože do běžného zaměstnání asi stejně nemusí chodit, teď se pohybují mezi stejně privilegovanými dětmi, takže takový ten argument, že v budoucnu narazí v zaměstnání, se alespoň těch „bohatších“ vůbec nemusí týkat. Podotýkám, bavíme se tady o extrémně bohatých lidech s majetkem v řádech 9 nul.
Proč mě to taky zajímá… My s manželem nebudeme v budoucnu schopni zajistit tak pohodlný život našim dětem, oni budou ti, kteří se do společnosti začlenit musí. Chceme jim do začátku nějak pomoct se startem, aby nemusely žít v podnájmu, nějaký základ už máme, ale není to tak, že by měly všechno, nebudou mít asi problém s bydlením, hypotékou atd., ale jsme úplně obyčejní zaměstnanci s celkem nudnou prací, žádné hvězdy. Jsme teda i trochu přísnější než ti naši známí - děti u nás učíme nějak fungovat, získat základy pracovních návyků, otázka je, jak úspěšní v budoucnu budou, jsou, hlavně starší, celkem salámisti. A někdy se bojím, co je čeká, že nebudeme schopni je tak zajistit, že to budou stejní otroci systému jako my.
Takže kde ČISTĚ HYPOTETICKY nalézt ten střed? Neříkám, že všechny děti extrémně bohatých lidí jsou rozmazlené a naopak, mnohdy jsou právě ony o to schopnější - mají dobré vzdělání, kontakty, jsou světaznalé… Ale kde je podle vás nějaká zdravá míra postarání se, pokud to samozřejmě jde? Zajímavá diskuze teď proběhla u článku o sebeposkozovani, tam to lidi taky zmiňují, ale to je shoda náhod.