Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Bojí se učitelky ve školce...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
7.3.11 09:31
Bojí se učitelky ve školce...
Dobrý den, chtěla bych se poradit na téma školka.
Naše dcera (4 a půl roku) chodí do školky už druhým rokem. V první třídě měla obě dvě paní učitelky moc hodné a do školky se pokaždé moc těšila. S nástupem do druhé třídy jsme pořád slyšeli, že jedna paní učitelka je hodná a druhá že je zlá. Ale jinak dcera chodila úplně v pohodě, těšila se, jen občas tohle pronesla. Teď šla do školky po jarních prázdninách a první dyn se jí stýskalo, jak byla zvyklá být ten týden s námi. Tak ráno ve školce plakala a ta „zlá“ paní učitelka prý na ní zakřičela, že jí zakazuje brečet. No a od té doby nám začíná dcera plakat už ráno v posteli, že do školky nechce, že se bojí paní učitelky. Je hodně citlivá a je pravda, že ta učitelka je taková přísnější a hlavně nemá moc přátelský výraz. Hrozně mě mrzí, že malá, která denně chodila natěšená do školky má najednou zkažený celý den, nechce tam chodit a i večer mi doma pláče, že se paní učitelky bojí. Jak to mám řešit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
7.3.11 10:00
Ahoj,relativně špatný přístup učitelky.Je divné, že dřív se hodně těšila a teď doma pláče a nechce tam.Určitě jít a přímo se zeptat proč najednou taková změna.V čem je problém.Hlavně to nenech být, tady jde i o psychiku dítěte.
Nejsem odborník,ale myslím,že za to nic nedáš.Pokud ti nebude vyhověno, šla bych za ředitelkou školky a řešila.Držím pěstě jak jen to jde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.11 10:02
Ahoj, no to je skoda, ze se vam to takhle pokazilo. Ja mela se synem problem opacny, vzdy si oblibil ucitelku a ta dala po case vypoved. Takze sceny, nez si zvykl na novou a ta pak taky dala vypoved… (snad ne kvuli nemu 
) Ted si konecne misto oblibene ucitelky nasel kamarada, ten tam snad zustane…
Ja bych to resila tak, ze bych si s tou ucitelkou na rovinu promluvila. Jde to? Vysvetlila bych ji, ze dcera je velmi citliva a vyvolava v ni strach, kdyz se na ni treba jen krikne, a ze se diky tomu ted boji do skolky. Nerikala bych ucitelce, ze dela neco blbe, spis bych to smerovala, ze dcera potrebuje specialni pristup na zacatek, nez se zase srovna 
a snad se to srovna. Nedalo by se treba dohodnout, ze ji bude mit vic na starosti jen ta „hodna“. Snad nemam moc zkreslenou predstavu, zijeme v zahranici 
.
Drzim palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.11 10:09
Tak to je tedy docela průšvih. Pokud se malá učitelky bojí, tak by z toho mohla mít dlouhodobé následky. Obzvlášť, když dříve chodila do školky ráda .
Co na ní říkají ostatní děti?
Zkusila bych si s paní učitelkou promluvit, i když by asi nebyla od věci ani ředitelka. Protože určitě není v jejím zájmu mít ve školce někoho, z koho mají děti strach
Tedy, jak znám naší ředitelku, tak by paní učitelka letěla na hodinu…
Děti mají být ve školce spokojené a né se strachovat z někoho, komu mají důvěřovat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.11 10:22
jitulda83 píše:
Jak to mám řešit?
Přímo s paní učitelkou. Snad si dá víc pozor.
Na tohle hodně dbám, jestli nemá syn problém s učitelkou, naštěstí na žádnou z nich nepronesl jedinou stížnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.1.15 13:56
Ahoj holky,
náš malý začal chodit v listopadu do státní školky, před tím chodil do soukromé úplně bez problémů. Do velké školky se těšil, první dva dny, co tam chodil, než onemocněl 
, byl hrozně nadšený. Po nemoci se mu tam noc nechtělo, ale nakonec se to zlomilo. Od 18.prosince byl zase doma až do 6. ledna - byl opět nemocný. Od 7. ledna chodí do školky každý den, ale je to čím dál horší. Brečí, v noci se budí a žadoní, ať ho do školky nedáváme, že se tam bojí, že si tam nemá s kým hrát - nastoupil jako poslední dítě až při dovršení tří let. Divné nám bylo, že jeden týden brečel, další vůbec, a pak zase ano. A dnes mi ve školce v šatně v slzách řekl, že do školky nechce, že je tam ta zlá paní učitelka. Tak jsem mu řekla, ať jde do třídy, že si s paní učitelkou promluvím…
Tak jsem za ní šla, ona mě asi slyšela, tak ke mně přišla a hned na mě vypálila, koho že se ten náš kluk bojí. A než jsem stihla odpovědět, tak řekla: „Mě, že?“ Tak jsem jen přikývla. Ona mi začala vysvětlovat, že je na něj přísná a napomíná ho. A že se náš kluk pere a že ona ho za trest vykáže ze hry či z jiné činnosti. A když se ho prý ptá (3letého dítěte!), jestli mu nevadí, že si nemůže s nimi hrát, tak prý tvrdí že ne. Tomu nevěřím. Teď mi díky tomu docházejí různé souvislosti - jednou mu zakázala kreslit sněhuláka, syn mi to tehdy doma říkal, ale já tomu moc nerozuměla, a on pak chtěl doma kreslit sněhuláka na černou čtvrtku jako ostatní děti ve školce.
Mimochodem té samé učitelce jsem před 14 dny říkala, že syn se nám v noci budí a nechce chodit do školky a pláče, že se ve školce bojí… 
Ptala jsem se paní učitelky, jestli si je 100% jistá, že tu „rvačku“ vyvolává náš syn. A proč teda nepotrestá obě děti/všechny děti, které se strkají? Ona na to, že ty holčičky by si určitě nezačaly… Což mi teda přišlo jako argument postavený na hlavu. Připadá mi, že vyloučit dítě z her, hraničí trochu se šikanou - ostrakizace mi připadá jako hodně velký trest, smrdí mi to výchovnými metodami z dob mého dětství, tedy někdy před 30 lety.
Neříkám, že náš kluk je anděl, ale rozhodně to není žádný sígr. Je prostě živější. Ale je potřeba, aby k němu člověk přistupoval jako k partnerovi, nikoliv podřízenému, když se mu všechno vysvětlí, on to pochopí a zařídí se podle toho. V mnoha ohledech je na úrovní čtyřletých dětí, ale jsou mu jen tři - je hodně citlivý a empatický.
Prostě má ze školky panickou hrůzu. Stěžuje si, že do něj děti strkají, berou mu hračky nebo mu je nechtějí půjčit. Jeden kluk mu dává pěst pod krk a říká mu „Zabiju tě!“ nb „Zastřelím tě!“ On to pak doma říkal mladšímu bráchovi, tak jsme mu s manželem vysvětlili, že se to neříká a co to znamená a on se hrozně rozbrečel, že nikomu ubližovat nechce, že to nevěděl…
Minulý týden tam syn omylem do něčeho strčil a rozbil to a učitelka mi to přišla žalovat odpoledne do šatny - kárala ho před plnou šatnou.
Syn je celý nesvůj. Odmítá s námi doma o školce mluvit - pořád říká, nevím, nechci na to myslet, nevzpomínám si. Ale večer před spaním z něj obvykle něco vypadne.
Když je ve školce ráno ta druhá paní učitelka, je jako vyměněný. Nebrečí, do školky se těší, hned za ní běží.
My rozhodně nejsme příznivci volné liberální výchovy. Syn má pravidla a jsme poměrně důslední. Ale vychováváme ho s láskou a respektem. Doma či v té soukromé školce s ním nikdy žádné podobné problémy nebyly. Jasně, děti se občas strkají, to je jasné, vidím to, když jsou u nás děti kamarádek, ale ne vždy si začne ten náš - já to vyřeším napomenutím a obvykle to pomůže… Nebo seberu zdroj sváru (hračku) a je klid. Ale nikdy nikoho nevykazuju ze hry.
Syna občas doma vykážeme do pokojíčka, ať jde přemýšlet o tom, co provedl. Vždy mu ale zdůrazníme, že ho máme rádi, ale teď potřebuje čas na to, aby popřemýšlel nad tím, jak se zachoval. Necháme ho tam max 5minut a jdeme za ním o celé té situaci si s ním popovídat.
Nějak nevím, jak to řešit. Bude stačit hovor s učitelkou? Je naděje, že se to zlepší, nebo mám zvážit přestup do jiné mš?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Mateřské školy na eMiminu
Máte doma předškoláka nebo prvňáčka?
Přidejte recenzi své školce, sdílejte zkušenosti a pomozte ostatním rodičům s výběrem.
Pracovní listy k vytisknutí na eMiminu
PDF ke stažení a tisku zdarma.
Omalovánky, spojovačky, doplňovačky a další. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení pro vaše dítě.
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
