Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Bojím se toho
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
28.4.10 12:00
Ty obavy a nejistotu chapu…
ver, ze ten pocit euforie,stesti a nedockavosti se dostavi taky.
drzim pěsti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.10 12:10
Ahoj,
mě se malej narodil ve dvaceti a tim, že jsme ho plánovali. Občas na mě přišli také takovéhle stavy, hrozně jsem se za to styděla, jak mužu vuubec váhat, když mimi chci… Postupem času tyhle pocity vyprchali a už byli jen ty krásné ! A ted ? Ted jsem ta nejštastnější máma skoro dvouletého chlapečka 
. Nebooj určitě bude líp … 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Anonymní
28.4.10 12:24
Ono je to tak, že já jsem miminko chtěla, s přítelem jsme plánovali jak by to bylo pěkný a že on by mimčo chtěl taky ale teď když mimčo čekáme se i sama pro sebe bojim vyslovit že jsem těhotná, že budu máma a všechna zodpovědnost bude jen na mě. Zodpovědná sem, ale bojím se zodpovídat za to malé 
- Citovat
- Upravit
28.4.10 12:25
Anonymní,už tu jedna taková holčinka je a řeší podobný problém.Je to jen na tobě,strach a nejistota zda budeš dobrou maminkou je normální..myslím,že to ani tak nesouvisí s věkem jako spíše s prvním dítkem.Škoda,že jsi se trochu víc nerozepsala ohledně bydlení,stáří otce dítka,případně jeho zaměstnání..třeba bychom ti ten strach z financí mohly trošku zmírnit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.10 12:28
Já jsem rodila v 19letech a byla jsem moc moc moc šťastná! Teď mi vedle v pokoji chrní 8měs Saminka a jsem hodně spokojená. Jo obavy jsou, ale myslím, že je mají i starší maminy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
28.4.10 12:32
Mímu přítely je 27 a akorát v ponděli nastoupil do nový práce, takže jestě přesně nevíme kolik bude mít výplatu, a taky jak tam nastoupil tak je od rána do večera pryč, takže bych to těhotenství prožívala vlastně sama. Měli jsme v plánu opravit si jeden domek a žít tam spolu, ten domek je rodičů ale nebydlí tam, ale bojím se že už to nestihnem když on je furt v práci a kdyby jsme šli do podnájmu tak by jsme většinu peněz dali za bydlení a už by moc nezbývalo pro nás a hlavně pro mimčo 
- Citovat
- Upravit
28.4.10 12:40
Anonymní,pokud je tvůj chlap zodpovědný,tak i kdyby se měl přetrhnout,udělá vše pro to,aby se o vás postaral.V domečku můžete zatím zprovoznit třeba jen kuchyn a jeden pokojíček,aby jste měli s miminkem kde být a postupně dodělávat další.Je to naprosto normální,že lidé dělají věci postupně.Miminko nebude vděčné za luxusní 3+1,tomu stačí láska a péče,kterou mu dáte.A,že budeš sama s toho si nic nedělej…můj muž začal v době těhotenství podnikat,takže jsme ho se synkem vídali vždy ráno v 7 a večer v 19h.Domů začal chodit dříve tak před 6ti lety.Synovi je 12náct.Jo a bylo mi 19náct když jsem otěhotněla..sice plánovaně,ale ta finanční jistota tam také úplně nebyla..nevěděli jsme zda podnikání půjde…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.10 13:09
ahoj,
tak mě je třicet a když jsem před rokem otěhotněla tak jsem měla stejné pocity jak ty.. nezáleží jen na věku, i teď mám občas strach jestli budu dobrá máma..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.10 13:16
ahoj , je mi 24 let a mimi jsme plánovali, za začátku ,když jsem zjistila, že jsem těhotná jsem se taky bála jestli to zvládnu jestli budu dobrá máma. POstupem času se začneš těšit a už na to nebudeš myslet, a s tim zajištěnim je to tak ,abyste měli kde bydlet a mimi nemusí mít vše nejlepší , hlavně aby jste ho měli rádi a klapalo vám to držim palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.10 13:26
Ahoj, neboj se, já otěhotněla taky v 18ti a taky jsem se bála, jak to všechno zvládnu.Bydleli jsme u jeho rodičů, těm se to moc nelíbilo, nervy to byly hrozné, ale ustála jsem to. Sice všechno dopadlo jinak, než jsem si představovala v těch 18ti, ale miminko jsem chtěla a dneska už je to velký kluk, co jde od září na gymnázium. 
. A jak psaly holky, domeček si mlžete opravit postupně, důležitá je kuchyň, koupelna, záchod a jeden pokoj .
Takže se neboj, užívej si těhotenství 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.4.10 13:58
Neboj, to bude dobrý… takový strach je normální i ve vyšším věku. Určitě to zvládneš, uvidíš - a budeš pro svoje mimčo ta nejlepší maminka na světě!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
dalmatinka2004
28.4.10 15:29
Mě je 27 let, mimčo jsme taky plánovali - nečekaně se nám zadařilo na první pokus a když jsem to zjistila - ten pocit byl nepopsatelnej - směs všech možných emocí… od rodosti až po strašnou obavu. Každý den se mi střídá „nálada“ a s ní radost nebo strach… domek teprve stavíme a k nastěhování bude asi až koncem léta, kdy už budu tak 7 měsíci. Zatím bydlíme s tchánovci a není to nic moc… už se těšíme do svého, ale musíme to zvládnout. 
Tvoje pocity jsou určitě normální!
Hlavně, ať jste všichni zdraví! To potom člov+k ocení nejvíc, to mi věř… 
- Citovat
- Upravit
28.4.10 15:33
Neboj,když o tom přemýšlíš tak je vidět že ti to není lhostejné a budeš skvělá máma.Litovat se ani nedá, proto že dítě je prostě dar.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Nopregy, funkčnost během posdleního dne ovulace
- 20.04.26
- Anonymní
Slabé krvácení
- 08.04.26
- Pernikova princezna
Nadměrná vlkhkost ochabuje erekci partnera
- 07.04.26
- Anonymní
Jsem těhotná a je mi teprv 18. Mám chvíle kdy bych to mimčo chtěla ale taky mám chvíle kdy bych rači ještě počkala, bojím se toho že by jsme to nezvládli, že bych se o něj nedokázala postarat jako pravá máma a že by jsme to nezvládli finančně. Vůbec nevím co si mám myslet a co mám dělat