Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Nedávej si do souvislostí věci, které spolu nesouvisí. Skladas si vymyšlené příběhy a ještě z nich máš úzkosti. Na rakovinu žaludku nejspíš časem umře tak nebo tak. S dalším těhotenstvím to nemá co dělat.
Chápu tvé obavy, v naší rodině bohužel “život za život” také platí až děsivě často
Nicméně stále to vnímám jako souhru náhod…lidé přicházejí a odcházejí. A tvé potenciální těhotenství určitě nebude mít vliv na to, jestli se tvůj tatínek s nemocí dokáže poprat. Naopak bych řekla, že vidina dalšího vnoučete by mu mohla v jeho boji psychicky pomoci. ![]()
Je smutné že je tvůj otec nemocny, ale to si jako myslíš že když neotěhotnís tak neumře? Třeba by. u naopak těhotenství a vidina noveho vnoučete pomohla o to déle bojovat…nebo odejít s tím že se nepatlas v jeho nemoci ale žiješ dál…
No to už je bohužel koloběh života, ve chvíli kdy nejmladší generace rodí děti, ta nejstarší odchází. Vážně to spolu nijak nesouvisí, je to jen souhra náhod, že se to stane téměř zároveň. Já osobně díky dětem ty odchody lépe snáším-nemám čas o tom tak přemýšlet, jako kdybych byla sama.
@Anonymní píše:
Zdravím všechny. Máme doma s přítelem 4 letou dceru a uz se chceme začít snažit o dalšího prcka. Ale šíleně mě trápí jedna věc.. když jsem čekala dceru, moje babička na tom byla špatně, zhroutila se po smrti své dcery (mé tety) a když jsem byla v 7. měsíci, babička umřela. Teď začátkem roku mýmu tátovi zjistili rakovinu žaludku, neoperovatelnou. A já se šťastně bojím, že mi s těhotenstvím odejde.V podstatě pokaždé to u nás v rodině bylo tak, že s příchodem nového člena rodiny někdo umřel. Jsem teď v úzkých a absolutně nevím, co mám dělat
miminko si hrozně přejeme, ale neodpustila bych si, kdyby kvůli tomu musel odejít člověk, který mi dal v životě všechno na světě.
To je mi líto, ale je to jen náhoda. Spolu to nesouvisí.
Jak píšou holky, je to koloběh života. Když se to má stát, tak se to prostě stane, neovlivníš to ty tím, že neotěhotníš. Naopak další vnouče může tátovi přidat novou energii bojovat, užívat si společný čas s rodinou.
U nás taky vzdycky nekdo umřel, když sem otěhotněla, ale ono to nemá souvislost. Umreli by i kdybych žádné dítě neměla, to je proste život. Ty svým tehotenstvim život tvého táty neovlivnis, muze umřít, i když těhotná nebudeš a muze žít, i když budeš mít dalších 10 dětí ![]()
Třeba to naopak tatínkovi pomůže se s rakovinou poprat. Když jsem otěhotněla, tak mamce našli dost pokročilou rakovinu ledviny. Rozhodla se, že se nevzdá a vnoučete se dožije. „Miminu“ je 14 let a mamka je tu pořád s námi. Takže rozhodně to není vždy „život za život“. Držím palce, ať to tatínek zvládne. ![]()
Zdravím všechny. Máme doma s přítelem 4 letou dceru a uz se chceme začít snažit o dalšího prcka. Ale šíleně mě trápí jedna věc.. když jsem čekala dceru, moje babička na tom byla špatně, zhroutila se po smrti své dcery (mé tety) a když jsem byla v 7. měsíci, babička umřela. Teď začátkem roku mýmu tátovi zjistili rakovinu žaludku, neoperovatelnou. A já se šťastně bojím, že mi s těhotenstvím odejde.
V podstatě pokaždé to u nás v rodině bylo tak, že s příchodem nového člena rodiny někdo umřel. Jsem teď v úzkých a absolutně nevím, co mám dělat
miminko si hrozně přejeme, ale neodpustila bych si, kdyby kvůli tomu musel odejít člověk, který mi dal v životě všechno na světě.