Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj,
mám 10ti měsíční dcerku, která mi zejména poslední půlrok hraje na nervy totálním odmítáním kočárku.
Už jednou tohle období měla (od narození do cca 3 měsíců), to mi až tak nevadilo, nosila jsem ji v šátku. Pak se to srovnalo, kočárek sice nemilovala, ale byla ochotná v něm strávit nějakou dobu bez křiku.
Teď se naše procházky odehrávají za mohutného pokřiku (slušnější pojmenování hysterického řevu), který graduje, vidí-li další lidi okolo sebe. Šátek už pro mě není řešením, malá je docela těžká a já těhotná. Dokud mi slušně spala přes den, řešila jsem to vyjížďkami na spaní, teď si usmyslela, že spaní je zbytečná věc a doslova odpadne kolem poledního na cca 40 min. Což vychází na procházky více než bleskové (a podle mého nedostačující). Zkoušela jsem jí obléct více i méně, jezdíme po i proti směru, s boudou i bez, v krajním zoufalství jsem měla dokonce půjčený kočárek od kamarádky, kdyby to bylo naším kočárem (nebylo). Hračky vozíme s sebou, mluvím na ní, zpívám jí, dělám opičky …
Vlastně se dceři podařilo mi procházky z kočárem znechutit natolik, že nynejší ošklivé inverzní počasí shledávám balzámem na moje nervy.
Co s ní? Mě už prostě nic nenapadá. Jak (by) jste to řešily? Nebo se mám smířit se situací, dál se plížit kanálama a těšit se, až bude chodit?
Ahoj úplně chápu tebe a tvé pocity při procházkách, když všechny ostatní maminky vozí spokojené děti v kočárcích a ty jedeš ječícím miminem a jedeš hodně hodně rychle, ale oni se všichni stejně pohoršeně koukají, proč tu ubohé děťátko tak trápíš
. U nás to bylo taky tak, v kočárku jedině spánek, ale jen ležet a jet, tak to ani náhodou. Trochu se to spravilo, když v něm mohla pást koníčky, to bylo ale teplo, a docela úplně, když v něm může sedět. A když dostane rohlík, tak je spokojená úplně. Já bych vytrvala a jezdila. Už kvůli sobě, protože když nemůžu chodit ven, tak blázním.Jsem přesvědčená, že si zvykne. No nevím, jestli jsem ti nějak účinně poradila, ale aspoň věř, že tě chápu. Pevné nervy! Makina
AHoj, já ti taky moc neporadím, protože Jířa jakmile začal chodit (v 11,5 měs) kočárek totálně zavrhl. Vzhledem ke své tělesné konstituci (12 kg na roce) dokázal vyvinout takovou sílu, že ani v řemínkách jsem ho v něm neudržela, měl tendenci tak kopat a flákat s sebou, že by ho převrhl a rozmlátil. Takže od roka chodíme všude pěšky… v létě jsem to řešila tak, že jsme jezdili na kole. V zimě to je fakt opruz… dodneška závidím maminkám, které prcka prostě zabalí do deky a i v 2,5 letech můžou vyrazit v mraze ven. My sedíme doma, nebo musíme autem, pokud je to dál než pár kroků ![]()
Holky chápu vás,ale my máme opačný extrém a to je taky síla. Tak líný dítě jste v životě neviděli
Už u branky řve hačí a když jdeme bez kočáru řve domů
Válí se po špinavejch chodnících a nakonec ho stejně vláčim v náručí-má 16kg bez zimní výstroje. ![]()
Ahoj holky,
tohle vám fakt nezávidím. Naše treperenda je spíše pohodové dítě a peciválek po tátovi, takže golfky bere útokem nejlépe ještě doma za dveřmi
Ale kamarádka má kluka, který se taky dost šponoval a odmítal zůstat v kočáru. Ale to bylo až tak v 1 1/2 roce, takže to moc neřešila a nechala ho capkat. (Dokonce i utahaný do něj nechtěl
)
KatM - možná je to tím, že z kočáru nic nevidí, zkusila jsi ji po:,–(it do golfáčů?
Jinak z pohoršujících pohledů si nic nedělej, však na každého jednou dojde
já si kdysi říkala u řvoucích capartů v obchodech jak to ty mámy nezvládají a teď jsem ráda když to zvládneme bez řevu taky ![]()
pevné nervy
Asi moc neoporadim, ale aspon budes vedet, ze nejsi sama, kdo jezdi s malym kriklounem. Moje i jinak svehlave zive dite si take kocar nijak neuziva. Sedet je proste nuda. Je mu 13m, chodi dobre i ted venku, ale nabira spatny smer prochazky. V kocaru jezdime jen s rohlikem v ruce. Co se mu ale moc libi jsou boby a sanky. Na tech vydrzi sedet i hodinu ve fusaku. Nevim jestli jsi z mesta, nebo ze vsi, ale treba by to stalo za pokus. JAM
Díky všem.
Jdu se právě s mrňousem poprat u oblékání a jdeme to zase zkusit. Což o to, na pohoršené pohledy bych si zvykla, ale malá má ve zvyku si za jízdy strhávat dostatečně nepřipevněné (= nepřilepené) části oděvu
. Bohužel se naučila rozvazovat kličky, rukavičky na suchý zip jsem už dávno musela dát stranou, čepici musím vázat kolem krku tak, aby uzel byl vzadu atd. Takže nejen řvoucí, ale i napůl svlečená …
Mojí další nadějí je oteplení, pokud si vzpomínám, její nenávist vůči kočáru se stupňovala s klesající rtutí teploměru. Možná až budem moct vyjet jen tak ve svetru a kalhotách, to bude lepší.
Jam - jsem z malého města, sáňky mě nenapadly, snad sv. Petr dovolí, abych to mohla ještě vyzkoušet ![]()
Markmark - golfky máme, ale máme tu víc terénu než upravených cest (bydlím kousek za městem), tak se s malými koly nechytám. Teď jezdíme ve sporťáku.
Ke KaTM: To jsi me ale rozesmala ::-)))) Dopolko jsem byla kocarem / uzel na cepici pochopitelne vzadu a rohlik s sebou + dukladne priksirovani/ a po navratu jsem premyslela o prilepeni rukavic vterinovym lepidlem/ behem hodiny jsem nandavala asi 30×/ Ale i tak: prcek se dneska blysknul urvanim madla u kocaru, takze mi Tva diskuze prisla dost aktualni ::-))
Ahoj,
asi ti moc neporadim, ale budu naopak ráda, když nám někdo poradí. Vidím v tom totiž přesně nás. Už od narození, prostě kočárek tabu. Všichni nám říkali, že až začne sedět, tak že se to zlepší, ale ouha, to byl omyl, naše dítko řve jak pavián a to i vidí ven (po mé malé úpravě kočárku). Vyzkoušela jsem už taky úplně všechno. Tď doufám, že to třeba bude lepší, až nebude tak navlečená, ale myslím, že to tím nebude, ale že jí prostě vadí, že je v tom „kočáru“. Přitom naopak, když třeba sedí v nákupním košíku, tak to je náramně spokojená, na každýho haleká a tak podobně. Takže nevím, nevím.
Poraďte!!!!!
Zdravím vás!
Ráda se hlásím do klubu kočárkových problematiků:-)Svého syna Sama(je mu 1rok) musím všude nosit a to váží 12kg, tudíž čtvrtinu mé váhy!O kočárek jeví zájem pouze, když mu ho rozložím doma po zemi a on po něm leze.Možná je to způsob, jak z něj udělat neškodného kamaráda?:-)
Morti
Muj rval v 2. mesici, kdykoliv jsme ho dala,do hlubokeho kocaru - a vyresil to sportak, odkud mel lepsi vyhled a od te doby je O.K.. kamaradky holcicka- pekny cvalik rvala od 8. mesice kdykoliv ven vyrazily - nakonec se kocar ropzadl, koupili novy a zjistili, ze ten minuly mel pro ni prilis maly sedak a v novem je zcela spokojena- takze mozna koukni i na tech. parametry kocarku
(jinak ja taky odmitala ven s kocarem vychazet. byly to nervy- nejkrasnejsi projizda byla, kdyz jsme domu vezla novy kocar a ditko hlidala babicka- to jsme si poprve uzila vyjizdkly kocarku bez revu:-)))
pa Sutka